Schäuble: Musíme lidem dokázat, že Evropa může znamenat rozdíl

Evropská unie stojí před možná největší zkouškou ve své historii. A zdá se, že na její zvládnutí nemá mnoho času. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble, jeden z nejvlivnějších evropských politiků, v exkluzivním rozhovoru nezastírá, že situace unie je velmi vážná. Podle něho čas velkých vizí je pryč. A nastává doba pragmatismu.

Petr Kain 9.8.2016
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Německý ministr financí Wolfgang Schäuble. | foto: MAFRA - František Vlček
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v exkluzivním rozhovoru říká: „Evropa čelí řadě krizí. Samozřejmě se zabýváme výsledkem britského referenda. Stejně tak ale i velkým pohybem uprchlíků, teroristickými útoky, neutuchající krizí v eurozóně, pouze mediálně upozaděným konfliktem na Ukrajině.

V důsledku toho všeho je v Evropě nutné posílit akceschopnost a soudržnost, které se zdají vážně ohrožené.“ Podle něho je třeba problémy řešit rychle, a kdo se nezapojí, zůstane pozadu. Budoucností se tak může stát vícerychlostní unie.

Navzdory všem potížím je ale Schäuble ohledně budoucnosti optimistický. Rozpad eurozóny, o kterém se ještě před nedávnem mluvilo, podle něho rozhodně nehrozí. Evropská dluhová krize se nevrátí, Řecko své potíže zvládne a nadále se v něm bude platit eurem.

„Pokud do toho nejde hned všech 27 členských států EU, začne jen několik z nich. Pokud to neudělá Evropská komise, vezmeme věci do rukou prostě sami, vyřešíme problémy na úrovni vlád. Tento mezivládní přístup se osvědčil v krizi eura. Co platí, jsou činy, ne honosná slova,“ tvrdí Schäuble. Politici podle něho až příliš často oznamují v Evropě nové velkolepé iniciativy – a potom je nedodají. Proto je teď nutné soustředit se na dílčí úkoly a jeden po druhém je plnit.

„Proč se nepustíme vážně do energetické unie, a nedokážeme tím i partnerům EU na východě, že my Němci je nenecháme na holičkách? Proč nepřestaneme konečně bědovat nad nezaměstnaností mládeže a nezaložíme evropské seskupení profesního vzdělávání? Proč připouštíme, že 27 členských států EU plýtvá penězi, protože nakupují zbraně každý sám?“ jmenuje jen některá z témat, která teď bude muset unie urychleně řešit. Jen tak se podle něho podaří získat zpět důvěru lidí v jednotnou Evropu, kterou v poslední době mnoho z nich ztratilo.

Navzdory všem potížím je ale Schäuble ohledně budoucnosti optimistický. Rozpad eurozóny, o kterém se ještě před nedávnem mluvilo, podle něho rozhodně nehrozí. Evropská dluhová krize se nevrátí, Řecko své potíže zvládne a nadále se v něm bude platit eurem.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by se měla podle vás po rozhodnutí o brexitu reformovat Evropská unie?

SCHÄUBLE: Nyní není doba vizí. Evropská unie stojí před zkouškou, možná tou nejtěžší ve své historii. Velmi rychle musí Evropa podat důkaz, že je akceschopná. Evropská unie musí ukázat zejména u některých centrálních problémů, že je dokáže řešit rychle.

Nyní není doba vizí. Evropská unie musí ukázat zejména u některých centrálních problémů, že je dokáže řešit rychle.

Jen tak se lidé nechají přesvědčit a získají opět důvěru. Příliš často jsme oznámili v Evropě nové velkolepé iniciativy – a potom je nedodali. Takovým důkazem bude, když Evropa zvládne problémy, u kterých hned každý pochopí, že členský stát je nemůže řešit sám.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká konkrétní témata nás čekají?

SCHÄUBLE: Vedle otázky uprchlíků máme mnoho dalších témat. Musíme se chopit návrhu komisaře Günthera Oettingera o digitální unii a co nejdříve jej realizovat.

Proč nevytvoříme evropský cloud a nepostavíme se americkým monopolním poskytovatelům? Proč se nepustíme vážně do energetické unie, a nedokážeme tím i partnerům EU na východě, že my Němci je nenecháme ve štychu? Proč nepřestaneme konečně bědovat nad nezaměstnaností mládeže a nezaložíme evropské seskupení profesního vzdělávání? Proč připouštíme, že 27 členských států EU plýtvá mnoha penězi, protože nakupují zbraně každý sám?

Musíme se chopit návrhu komisaře Günthera Oettingera o digitální unii a co nejdříve jej realizovat. Proč nevytvoříme evropský cloud a nepostavíme se americkým monopolním poskytovatelům?

Práce je hodně. Musíme jednat a lidem dokázat, že Evropa může znamenat rozdíl. O to jde.

LIDOVÉ NOVINY: Spočívá budoucnost Evropské unie ve vícerychlostní Evropě?

SCHÄUBLE: Ještě jednou: nyní je doba pragmatismu. Pokud do toho nejde hned všech 27 členských států EU, tak prostě začne jen několik z nich. Pokud to neudělá Evropská komise, vezmeme věci do rukou prostě sami, vyřešíme problémy na úrovni vlád. Tento mezivládní přístup se osvědčil v krizi eura. Co platí, jsou činy, ne honosná slova.

LIDOVÉ NOVINY: Co jsou podle vašeho soudu největší hrozby pro Evropu a pro EU?

SCHÄUBLE: Evropa čelí celé řadě krizí. Samozřejmě se zabýváme výsledkem britského referenda. Stejně tak však i velkým pohybem uprchlíků, teroristickými útoky v Paříži, Istanbulu, Bruselu a na jiných místech se všemi důsledky, stále neutuchající krizí v eurozóně, pouze mediálně upozaděným konfliktem na Ukrajině.

V důsledku toho všeho je nutné posílit akceschopnost a soudržnost v Evropě, které se zdají být vážně ohrožené. Všechno toto však není důvodem pro zásadní pochybnosti o vytváření společné akceschopné Evropy. Spíše se musíme společně zamyslet nad tím, jak se může akceschopnost zlepšit. Evropská integrace dnes představuje hledání odpovědí na globální výzvy 21. století. V dnešním stále více propojeném světě už žádný jednotlivý evropský stát nemůže naleznout tyto odpovědi sám pro sebe.

LIDOVÉ NOVINY: V celé Evropě se pravicově populistické strany těší stále větší oblibě. Obáváte se, že jejich vliv a síla mohou ještě dále růst? Jaké důsledky by to mohlo mít?

Evropská integrace dnes představuje hledání odpovědí na globální výzvy 21. století. V dnešním stále více propojeném světě už žádný jednotlivý evropský stát nemůže naleznout tyto odpovědi sám pro sebe.

SCHÄUBLE: Pokud chceme věřit průzkumům veřejného mínění, pak se zdá, že stále více lidí v mnoha částech Evropy ztrácí důvěru k evropským institucím. Tomu můžeme čelit tím, že učiníme fungování EU transparentnějším a zdůrazníme její mnohé nezpochybnitelné úspěchy. Ve stále více globalizovaném světě můžeme my Evropané obstát a udržet si svůj vysoký životní standard pouze tehdy, pokud spojíme síly.

LIDOVÉ NOVINY: V Německu se považuje za velký problém, že kvůli politice nulových úroků Evropské centrální banky (ECB) klesají také úroky ve spořitelnách, což destabilizuje dosavadní modely penzijních systémů. Tohoto tématu se již chopila Alternativa pro Německo. Co se proti tomu dá dělat?

SCHÄUBLE: Evropská centrální banka je nezávislá. O to se silně zasadilo právě Německo a i pro mě je to stále velmi cenná věc, kterou je potřeba chránit. V rámci své měnové politiky musí rada guvernérů ECB nutně sledovat celkovou situaci v eurozóně. Je naprosto jasné, že ECB nedělá politiku pro jednu zemi, nýbrž musí dělat úrokovou politiku pro 19 států. Úkol politiky je jasný: více růstu a strukturálních reforem. To je nejlepší cesta ke zlepšení hospodářských podmínek. Pak může opět přijít jiná měnová politika.

LIDOVÉ NOVINY: Německo dokázalo navzdory vysokým nákladům v souvislosti se zvládáním uprchlické krize docílit rozpočtového přebytku. Je reálné, aby se dařilo – s ohledem na očekávané vysoké státní výdaje na uprchlíky – dosahovat přebytků i v příštích letech? Kolik nových uprchlíků může podle vašeho názoru zvládnout německé hospodářství bez větších obtíží letos?

Zdá se, že stále více lidí v mnoha částech Evropy ztrácí důvěru k evropským institucím. Tomu můžeme čelit tím, že učiníme fungování EU transparentnějším a zdůrazníme její mnohé nezpochybnitelné úspěchy.

SCHÄUBLE: Již několik let jsme v Německu ve šťastné situaci, že se dokážeme obejít bez nových dluhů. Výzvy, před kterými Německo stojí, však rostou. Cestu k nám v minulém roce hledal velký počet uprchlíků, o ně se musíme nyní postarat a integrovat je. Já jsem od počátku říkal, že toto musí mít v rozpočtu nejvyšší prioritu.

Na druhé straně čeká německou společnost značná demografická změna, zatímco zároveň stále postupuje globalizace. Proto jsme tím více odkázáni na to, abychom udrželi naše hospodářství konkurenceschopné i do budoucna. Nejlepším prostředkem k dosažení tohoto záměru jsou dodatečné investice do infrastruktury, vzdělání a výzkumu. Spolková vláda k tomuto účelu cíleně vytváří nové možnosti.

LIDOVÉ NOVINY: V lednu jste v jednom rozhovoru prohlásil, že bez Schengenu nemá euro smysl a že během pár dnů hrozí rozpad eurozóny. Byla společná měna skutečně tak blízko svému konci? Za jak pravděpodobný považujete takový scénář v současnosti?

SCHÄUBLE: Rád využívám této příležitosti, abych objasnil, že o brzkém rozpadu eurozóny jsem nikdy nemluvil. Proto říkám ještě jednou jasně: Rozpad eurozóny nehrozí.

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte budoucnost Řecka uvnitř eurozóny? Za jak pravděpodobné považujete, že se podaří snížit řecké dluhy? Je dluhová krize zažehnána, nebo hrozí její návrat?

Budoucnost Řecka v eurozóně není předmětem diskuse. Současný podpůrný program skončí, jak bylo plánováno, v roce 2018. Potom by mělo být Řecko schopné opět samostatně fungovat na kapitálovém trhu.

SCHÄUBLE: Budoucnost Řecka v eurozóně není předmětem diskuse. Dne 25. května schválili ministři financí zemí eurozóny další finanční podporu Řecku. Současný podpůrný program skončí, jak bylo plánováno, v roce 2018. Potom by mělo být Řecko schopné opět samostatně fungovat na kapitálovém trhu. Nebezpečí návratu dluhové krize proto nevidím.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by se mělo postupovat proti daňovým rájům a proti daňové kriminalitě obecně?

SCHÄUBLE: Mezinárodní společenství států se musí spojit, jinak to nepůjde. Naštěstí se většina států již nechce nechat využívat daňovými ráji. Zahájili jsme proto před půldruhým rokem v Berlíně automatickou výměnu informací o bankovních účtech. Účastní se jí již kolem 100 států. V reakci na Panama Papers zajišťujeme nyní také více transparentnosti v oblasti vlastnických struktur společností. Musíme vědět, kdo je v komplikovaných mnohovrstvých konstrukcích skutečným vlastníkem příjmu.

Jsem rád, že OECD nyní zpracovává na pokyn G20 návrh, jak bychom mohli lépe propojit registry firem v jednotlivých státech. V Evropě jsme se na tom shodli rychle. Rád bych využil této příležitosti, abych poděkoval svému českému kolegovi Andreji Babišovi za naši velmi dobrou a důvěrnou spolupráci. Česká republika se zasazuje mimo jiné o evropskou iniciativu v oblasti režimu přenesení daňové povinnosti – takzvaný reverse charge – u DPH. To je i z mého pohledu správný počin.

LIDOVÉ NOVINY: Představuje existence daňových rájů skutečně nebezpečí pro světové hospodářství? Nehrají i pozitivní roli?

V reakci na Panama Papers zajišťujeme nyní také více transparentnosti v oblasti vlastnických struktur společností. Musíme vědět, kdo je v komplikovaných mnohovrstvých konstrukcích skutečným vlastníkem příjmu.

SCHÄUBLE: Daňové ráje jsou parazity mezinárodního společenství. Nabízejí mlčenlivost a možnost zakládání firem, které jsou jen prázdnými skořápkami, a tím přitahují peníze, z nichž je jinde nutné platit daně. Od té doby, co jsem ministrem financí, bojuji proti takovýmto obchodním modelům a nejsem v této snaze osamocen.

LIDOVÉ NOVINY: Proč odmítáte návrh EU, podle kterého by měly mezinárodní koncerny zveřejňovat, jak vysoké daně platí v tom kterém státě, v němž provozují činnost?

SCHÄUBLE: Ani u naléhavě potřebných opatření proti daňovým únikům nemůžeme zanedbávat ochranu dat. Jsem jasně pro, aby bylo povinné poskytovat finanční správě i citlivé firemní údaje, které tak umožní správně určit základ daně. Přitom je z našeho německého pohledu třeba chránit daňové tajemství. Konkurenti firem tyto informace dostávat nemusejí, to není vůbec zapotřebí.

Wolfgang Schäuble (73): Kohlova pravá ruka

Během svého politického života byl u většiny zásadních událostí evropského kontinentu. Jako ministr vnitra pomáhal sjednocovat Německo, v roli ministra financí se podílel na záchraně eurozóny během nedávné finanční i dluhové krize. V Německém spolkovém sněmu je doyenem – sedí v něm již 44. rokem. Byl blízko tomu, aby se stal německým kancléřem, a jen několik milimetrů ho dělilo od smrti při čtvrt století starém atentátu.

Snad žádný současný politik evropského formátu neprožil stejně dramatický život jako německý ministr financí. A málokdo bude hrát výraznější roli při řešení současných problémů EU a určování její budoucí podoby. Civilním povoláním právník vystudoval ekonomii a právo v rodném Freiburgu a v Hamburku. Nejprve pracoval jako daňový úředník a posléze se věnoval právní praxi.

Již na vysokoškolských studiích se zapojil do politického dění, nejprve v řadách Mladých křesťanských demokratů, v polovině šedesátých let se stal členem Křesťanskodemokratické unie.

Své manželce toužící po klidném životě tehdy slíbil, že se do velké politiky nikdy nevydá. Svůj slib ale nesplnil. Již ve 30 letech se stal členem spolkového sněmu, záhy ministrem pro zvláštní záležitosti a pravou rukou kancléře Helmuta Kohla. V roli ministra vnitra se podílel na sjednocování Německa a v devadesátých letech patřil k nejoblíbenějším německým politikům.

V té době už se mohl pohybovat pouze na vozíku, střela schizofrenního atentátníka mu v říjnu 1990 poškodila míchu. I v této mezní životní situaci ukázal svou typickou politickou vlastnost – tvrdost. Jak před rokem napsal německý týdeník Die Zeit, pokud Schäuble něco nesnáší, pak stížnosti a naříkání.

„Po několika měsících se vrátil do parlamentu a hned zase napadal své politické soupeře. Ve svých proslovech byl naopak ostřejší než dříve, vzal tedy ostatním poslancům příležitost k tomu, aby ho litovali,“ napsal reportér magazínu Stefan Willeke.

V devadesátých letech se obecně předpokládalo, že se stane nástupcem Kohla v čele CDU a také v kancléřském úřadu. To první se podařilo, to druhé ale zhatila porážka ve volbách v roce 1998. A když pak přišel skandál ohledně financování strany, rezignoval Schäuble i na post předsedy křesťanských demokratů. Poté, co se CDU pod vedením Angely Merkelové opět dostala k moci, působil Schäuble nejprve jako ministr vnitra a uplynulých sedm let jako ministr financí.