Saúdská Arábie: Odkaz krále Abdalláha asi přetrvá

Po smrti 90letého Abdalláha ibn Abda al-Azíze Saúda a nástupu na trůn jeho 79letého nevlastního bratra Salmána se v mezinárodní, bezpečnostní ani ropné politice království nepředpokládají dramatické změny.

Král Abdalláh (uprostřed) dohlíží na slavnostní tanec (archivní snímek z února... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Král Abdalláh (uprostřed) dohlíží na slavnostní tanec (archivní snímek z února... | foto: ČTK
Král Abdalláh (uprostřed) dohlíží na slavnostní tanec (archivní snímek z února...

V televizním projevu nový saúdskoarabský monarcha Salmán prohlásil: „S boží pomocí budeme pokračovat po cestě, na niž se tento stát vydal už po svém založení králem Abdal Azízem ibn Saúdem a po něm i jeho syny.“ I Salmán je přitom jedním ze tří desítek synů zakladatele ibn Saúda – v pátek 23. ledna zesnulý Abdalláh byl jeho nevlastním bratrem.

Salmán navíc patří k prominentní skupině sedmi Sudajrí – synů, které měl ibn Saúd s princeznou Hasou, oblíbenkyní mezi jeho 22 manželkami, jež si v první polovině minulého století postupně bral i v rámci upevňování moci na Arabském poloostrově. Novému králi je 79 let, podle nepotvrzených zpráv trpí řadou neduhů, včetně Alzheimerovy nemoci.

Jeho předchůdce zemřel ve věku 90 let, pravděpodobně na zápal plic, s nímž od prosince ležel v nemocnici. Předání moci bylo hladké a očekávané – Salmán už delší dobu za churavého krále vykonával řadu státnických povinností.

Abdalláh ibn Abd al-Azíz Saúd

  • Narodil se 1. srpna 1924, zemřel 23. ledna 2015.
  • Byl pátým synem krále Abd al-Azíze ibn Saúda, zakladatele Saúdskoarabského království.
  • Na trůn nastoupil 1. srpna 2005 po smrti panovníka Fahda.
  • V letech 1996 až 2005 byl korunním princem.
  • S jeho vládou je spojena řada reforem, například zavedení volebního práva pro ženy v komunálních volbách nebo zavedení pevné kvóty pro ženy v poradním sboru krále.

Král Salmán ibn Abd al-Azíz Saúd

  • Narodil se 31. prosince 1935.
  • Je 25. synem krále Abd al-Azíze ibn Saúda, zakladatele pouštního království.
  • Následníkem trůnu byl od června 2012 a zároveň od té doby i vicepremiérem. Za nemocného krále Abdalláha vedl často zasedání vlády a přijímal zahraniční delegace.
  • V letech 1963 až 2011 byl guvernérem provincie Rijád. Proslul jako filantrop v chudších muslimských zemích, jako je Somálsko, Súdán, Bangladéš, Afghánistán nebo Bosna.

Důležitý mezinárodní hráč

Úmrtí v Domě Saúdů po měsících padání světových cen ropy v pátek surovinu nepatrně vytáhlo nahoru – ropa Brent po oznámení královy smrti v důsledku obav z dalšího vývoje poskočila o 1,18 dolaru na 49,70 za barel, televize CNN toto celkové zdražení zaokrouhlila na dvě procenta.

Kromě stability ropných trhů je Saúdská Arábie pro mezinárodní společenství významným hráčem i v bezpečnostních otázkách, a v obou ohledech je důležitým spojencem i pro západní mocnosti

Rijád zveřejnil prohlášení, že ministrem ropného průmyslu zůstává Alí an-Naímí, který tento post zastává už 30. rok a je považován za architekta současného záměrného stlačování cen ropy nejen Saúdskou Arábií, ale i celým kartelem OPEC. „Nepředpokládám, že by království učinilo v nejbližší době jakékoli dramatické změny ve své ropné politice,“ řekl včera televizi CNN analytik saúdskoarabských záležitostí Fahad Nazer.

Kromě stability ropných trhů je monarchie pro mezinárodní společenství významným hráčem i v bezpečnostních otázkách, a v obou ohledech je důležitým spojencem i pro západní mocnosti. „Blízkost a síla partnerství mezi našimi dvěma státy bude součástí odkazu krále Abdalláha,“ napsal v kondolenčním dopise americký prezident Barack Obama.

Saúdská Arábie sice ještě nedávno podporovala různé skupiny rebelů v Sýrii, ale pod dojmem razantního nástupu džihádistů se loni na podzim začala podílet na bombardování pozic Islámského státu. Na hranici s Irákem už také Saúdská Arábie začala budovat bariéry, které mají zabránit pronikání extremistů na její území.

Mírový plán pro Izarel

Zesnulého krále ocenil také Izrael. „Jeho moudrá politika výrazně přispěla ke stabilitě Blízkého východu,“ napsal prezident židovského státu Reuven Rivlin a ocenil i roli Abdalláha v náboženských otázkách. Bývalý izraelský prezident Šimon Peres na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že Abdalláh byl státník, „který měl odvahu navrhnout mírový plán“.

Bývalý izraelský prezident Šimon Peres na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že Abdalláh byl státník, „který měl odvahu navrhnout mírový plán“

Takzvanou saúdskoarabskou mírovou iniciativu Abdalláh předestřel ještě coby korunní princ tehdejšího krále Fahda na arabském summitu v roce 2002. Plán nabízel uznání Izraele a normalizaci vztahů se všemi arabskými státy výměnou za umožnění vzniku nezávislé Palestiny v pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě. Židovský stát však návrh odmítl a v uplynulých letech přibylo izraelských politiků, kteří negativní postoj označují za chybu.

Na spěšně uspořádaný pohřeb se v pátek do Rijádu sjeli především arabští vládci z oblasti Perského zálivu, jordánský král Abdalláh II. kvůli němu zrušil plánované vystoupení v Davosu o bezpečnosti na Blízkém východě. Na smuteční ceremonii, po níž byl Abdalláh v souladu s wahhábistickou tradicí uložen do jednoduchého neznačeného hrobu, přiletěl i turecký prezident Recep Tajjip Erdogan.

Napjaté vztahy s Íránem

Kondolence přišly také z Íránu a na sobotní oficiální ceremonie Islámská republika vyslala i ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. Íránské reakce jsou sledovány obzvlášť bedlivě kvůli napjatým vztahům a regionální rivalitě mezi oběma státy. Saúdská Arábie řadu let diskrétně i otevřeně varovala před íránským jaderným programem. Proslulý je výrok uniklý před WikiLeaks, v němž král Abdalláh v roce 2008 nabádal USA, aby „hadovi usekly hlavu“, čím měl na mysli rozbombardování íránských nukleárních provozů.

Íránské reakce jsou sledovány obzvlášť bedlivě kvůli napjatým vztahům a regionální rivalitě mezi oběma státy. Saúdská Arábie řadu let diskrétně i otevřeně varovala před íránským jaderným programem.

Po nástupu íránského prezidenta Hasana Rouháního v létě 2013 obě strany daly najevo ochotu otupit hrany, sbližování ale maří přetrvávající vzájemná nedůvěra, podpora znepřátelených táborů na syrských bojištích i kuriózní incidenty. Loni v dubnu se například dostala do médií fotografie, na níž saúdskoarabský ambasador v Teheránu při oficiálním setkání obřadně líbá na čelo vlivného íránského politika Hášemího Rafsandážního. Rijád zareagoval okamžitým stažením svého velvyslance a nového od té doby do Íránu neposlal.

V souvislosti s hospitalizací krále Abdalláha zase počátkem ledna zkalili vodu íránští novináři z konzervativního deníku Vatane emrúz. Hlavní článek na titulní straně s fotografií saúdskoarabského krále provokativně nadepsali „Zpráva o jeho smrti“. Když redakci pohrozil tiskový dozor, Vatane emrúz titulek druhý den zopakoval a vydavatel zpupnost hájil tím, že saúdskoarabský monarcha je spoluzodpovědný za obrovské krveprolití v Sýrii, Iráku, Bahrajnu, Jemenu – tedy v zemích, kde Rijád více či méně podporuje sunnitské skupiny, včetně ozbrojených formací bojujících proti šíitům.

Strategie

V roce 2011 Saúdská Arábie skutečně vyslala armádu k potlačení takzvaného arabského jara v Bahrajnu, kde se většinoví šíité bouřili proti vládnoucí sunnitské dynastii. V Jemenu se sunnitský establishment rovněž těší saúdskoarabské podpoře v „boji proti terorismu“ – tedy jak proti militantním sunnitským džihádistům z al-Káidy, kteří se přihlásili i k nedávnému teroristickému útoku v Paříži, tak proti šíitským rebelům.

Dle amerického think tanku Stratfor je saúdskoarabskou strategií podpora primárně sunnitských arabských skupin s konzervativní salafistickou ideologií. To je užitečné v soupeření s Íránem a jeho šíitskými spojenci.

Ti přitom pouhý den před úmrtím krále dobyli jemenskou metropoli Saná a obsadili prezidentský palác. V reakci na to rezignovala jemenská vláda i prezident Abid Rabbuh Mansúr Hádí, důležitý partner nejen pro Rijád, ale i Washington.

Zájmy Saúdské Arábie v různých regionálních třenicích stručně shrnul americký analytický think tank Stratfor: „Saúdskoarabskou strategií je podpora primárně sunnitských arabských skupin s konzervativní salafistickou ideologií. To je užitečné v soupeření s Íránem a jeho šíitskými spojenci. Navíc podpora salafismu omezuje vliv umírněných sunnitských islamistů, jako je Muslimské bratrstvo a jeho spojenci. Rijád tyto skupiny považuje za hrozbu, neboť jsou úspěšné v získávání široké lidové podpory a v boji za demokratické reformy.“

Rijád se také netají nevraživostí například k palestinskému hnutí Hamás. V době arabského jara těžce nesl, že v Egyptě byl svržen režim Husního Mubáraka a k moci se demokraticky dostalo Muslimské bratrstvo. Dnes proto Saúdové drží nad vodou egyptský režim, který předloni svrhl legitimní vedení.

Roztržka s Českem

Saúdská Arábie se v důsledku arabského jara stala i navzdory řadě kontroverzních opatření na domácí a mezinárodní scéně jedinou skutečně těžkou vahou rozvráceného arabského světa – Egypt, nejlidnatější arabská země, hostící navíc sídlo Arabské ligy, svou pozici na mezinárodní scéně ztratil.

Po protimuslimských výrocích prezidenta Zemana si loni v červnu Saúdové pozvali „na kobereček“ k vysvětlování českého velvyslance Jiřího Slavíka

Vůdčí roli Saúdů pocítila i Česká republika. Po sérii protimuslimských a protiarabských výroků prezidenta Miloše Zemana si loni v červnu právě oni pozvali „na kobereček“ k velmi nepříjemnému vysvětlování českého velvyslance Jiřího Slavíka.

Jak přitom čerstvě zjistila ČESKÁ POZICE, zákulisní roztržka tím zdaleka neskončila. „Saúdská Arábie v uplynulých měsících odmítla přijmout nejméně tři vysoké české delegace, které v Rijádu buď chtěly zahlazovat dopady Zemanových výroků, nebo rozšířit obchodní výměnu,“ prozradil vysoký zdroj z arabské diplomatické komunity v Praze.

Počet příspěvků: 1, poslední 27.1.2015 07:24 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.