Saúdové popravou klerika ženou region do hlubší krize

Poprava předního šíitského kritika saúdskoarabského sunnitského režimu šajcha Nimra vyvolala na Blízkém východě vášnivé protesty, ozvala se EU i OSN. Jde přitom jen o poslední z kontroverzních kroků Saúdů.

Popravený šíitský duchovní Nimr Bákir Nimr. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Popravený šíitský duchovní Nimr Bákir Nimr. | foto: ČTK
Popravený šíitský duchovní Nimr Bákir Nimr. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Když loni v lednu nastoupil na saúdskoarabský trůn král Salmán, světová média a analytici odhadovali, nakolik půjde cestou svého zesnulého předchůdce krále Abdulláha a do jaké míry nastolí nový kurz na domácí i mezinárodní scéně. V překotném blízkovýchodním vývoji však případné rozdíly zanikají – konzervativní monarchie má už od arabského jara v regionu dominantní postavení a zatím se zdá, že jakýkoli posun politiky k umírněnějším postojům by vládnoucí rod vnímal spíš jako oslabení svých zájmů a prestiže.

Rijád tak nadále podporuje spřátelené sunnitské milice bojující v Sýrii proti Asadovu režimu, od loňského března útočí na šíitské rebely v sousedním Jemenu (čímž chtě nechtě vytváří prostor pro tamní odnože al-Káidy a Islámského státu) a v sobotu saúdskoarabské úřady sáhly k popravě 47 lidí, většinou spojovaných se sunnitskými teroristy, exekuce se však týkala i prominentního vůdce saúdskoarabských šíitů Nimra Bákira Nimra.

„Hlavní linkou v pozadí je saúdskoíránská rivalita a boj o hegemonii v oblasti Perského zálivu i na celém Blízkém východě.“

„Všechny tyto věci silně přispívají k destabilizaci Blízkého východu,“ řekl Lidovým novinám vysoce postavený evropský diplomat, dobře obeznámený s poměry v Saúdské Arábii. „Hlavní linkou v pozadí je saúdskoíránská rivalita a boj o hegemonii v oblasti Perského zálivu i na celém Blízkém východě. Egypt po arabském jaru výrazně oslabil a Saúdové se o to více cítí být mluvčími všech sunnitů. Do jaké míry budou schopni navázat s Íránem alespoň základní dialog, se teprve uvidí. Já sám jsem k tomu ale skeptický.“

Západoevropské státy a USA už mezitím začaly k malé radosti Saúdů (a také Izraele) svůj vlastní přístup k íránskému režimu přehodnocovat – loni v létě byla podepsána průlomová mezinárodní dohoda o íránském jaderném programu a následně byl Írán po letech odmítání přijat mezi země, které společně hledají politické řešení syrské občanské války.

V rámci zmíněné sobotní vlny poprav saúdskoarabské úřady po celé zemi sťaly nebo postavily před popravčí četu 47 lidí. Většina z nich byla více či méně napojená na různé radikální sunnitské skupiny včetně al-Káidy. Mezi popravenými však byli i čtyři příslušníci saúdskoarabské šíitské menšiny, která si dlouhodobě stěžuje na útlak a diskriminaci. Šestapadesátiletý šajch Nimr byl rovněž popraven za údajně násilné delikty a teror, při svých ostrých protirežimních vystoupeních však v uplynulých letech vyzýval k nenásilným postupům.

Terorista, nebo disident?

O to ostřejší reakce a vášně jeho poprava v regionu okamžitě vyvolala. Vlivný íránský klerik Ahmad Chátamí prohlásil, že exekuce povede ke zhroucení rijádského režimu a že jde o „součást zločinného chování proradné vládnoucí rodiny“. Předseda íránského parlamentu Alí Lárídžání řekl, že Saúdská Arábie prý na jedné straně podporuje sunnitské teroristy v zahraničí, na straně druhé popravuje pokojné kritiky náboženského útlaku v zemi, což podle íránského politika jen vyhrotí situaci v celé oblasti.

V noci na neděli íránští demonstranti napadli saúdskoarabský konzulát v Mašhadu a v metropoli Teheránu dokonce založili požár v jednom křídle saúdské ambasády. Íránská policie radikály vytlačila a zatkla 40 lidí. Oba státy si pak na protest vzájemně předvolaly velvyslance. Saúdská Arábie včera nakonec s Íránem přerušila diplomatické styky.

Šajch Nimr v době arabského jara vedl šíitské protesty ve Východní provincii a vystupoval na podporu šíitských demonstrantů v nedalekém Bahrajnu, kde nakonec sunnitská vládnoucí dynastie tamní verzi arabského jara krvavě potlačila, a to i s pomocí saúdskoarabské armády.

V převážně šíitském sousedním Iráku přitom v pátek Saúdská Arábie po 25 letech znovu otevřela své velvyslanectví. Hned druhý den, po popravě šajcha Nimra, už ale bagdádská vláda čelila výzvám, aby misi opět zavřela. Irácký premiér šíita Hajdar Abádí vyjádřil nad exekucí „zděšení a lítost“ a spolu s řadou dalších politiků vyslovil názor, že Nimr se nepodílel na teroru, ale pouze vyjadřoval kritiku saúdskoarabského systému. Šajch Nimr v době arabského jara vedl šíitské protesty ve Východní provincii a vystupoval na podporu šíitských demonstrantů v nedalekém Bahrajnu, kde nakonec sunnitská vládnoucí dynastie tamní verzi arabského jara krvavě potlačila, a to i s pomocí saúdskoarabské armády.

Kritika koordinované popravy bezpečnostních a politických vězňů – mimochodem nejrozsáhlejší od roku 1980, kdy Rijád popravil šest desítek účastníků násilného přepadení Velké mešity v Mekce – však nepřichází jen od šíitů, ať už těch v Íránu, Iráku, Libanonu nebo Indii. Už odsouzení Nimra k smrti na podzim 2014 vyvolalo odmítavé reakce lidskoprávních organizací, podle kterých Rijád zneužívá obvinění z teroru i k eliminaci disidentů.

V tomto duchu zareagoval o víkendu na popravu šíitského klerika i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Šajch Nimr a řada dalších popravených byli usvědčeni v soudních procesech, které vzbuzují vážné obavy, pokud jde o povahu obvinění a spravedlnost procesu,“ napsal šéf světové organizace.

Komplikovaný spojenec

Saúdská Arábie je oficiálně vnímána jako pevný spojenec Západu v boji proti terorismu, takže tamní pojetí lidských práv i dopady politiky Rijádu na region jsou hodnoceny jinak, než je tomu např. u Íránu. A tak vůči Íránu, který se mj. v Iráku a v Sýrii aktivně podílí na pozemních bojích proti Islámskému státu, Západ uplatňuje zbrojní embargo, zatímco Rijád je dnes jedním z největších odběratelů zbraní na světě – pro české zbrojaře je dokonce Saúdská Arábie momentálně největším zákazníkem.

Této disproporce propagandisticky využívá i teheránský režim. „Proč mlčí ti, kteří prosazují lidská práva, proč zastánci svobody a demokracie podporují saúdskoarabskou vládu?“ napsal o víkendu íránský vůdce ajatolláh Chameneí, podle nějž Rijád stihne za Nimrovu smrt „boží odplata“.

Saúdská Arábie je oficiálně vnímána jako pevný spojenec Západu v boji proti terorismu, takže tamní pojetí lidských práv je hodnoceno jinak, než je tomu např. u Íránu.

Rijád je od podzimu 2014 formálně počítán mezi členy protiteroristické koalice bojující v Sýrii a Iráku proti IS a zkraje se jak Saúdové, tak další sunnitské monarchie podíleli i na bombardování těchto džihádistů. Jak ale nedávno upozornil dobře informovaný server Al-Monitor, v posledních měsících už nálety Arabů na Islámský stát prakticky ustaly. Hlavním důvodem je, že se pod saúdskoarabským vedením zapojili do války v Jemenu, takže už se jim nedostává vojenských ani finančních kapacit naplňovat svůj předchozí závazek.

Ani válka v Jemenu se přitom neblíží ke kýženému cíli, tedy porážce šíitských rebelů, z jejichž zbrojní podpory Saúdové obviňují Írán, ani k obnovení moci prezidenta Mansúra Hádího. Šíitští ozbrojenci navíc podnikají vlastní útoky balistickými raketami proti saúdskoarabskému území.

Rijádem vedená koalice v sobotu ukončila dvoutýdenní příměří a jemenská válka se rozbíhá nanovo. Spekuluje se, že pokud někdo může Saúdům umožnit vycouvat z konfliktu a zachovat si tvář, bude to Omán – jediný stát Arabského poloostrova, který se do jemenského dobrodružství nezapojil. Jeho panovník sultán Kábús před časem osvědčil své diplomatické umění, když tajně zprostředkoval průlomové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem.