Sansho: Paráda. Což ještě neznamená nadšení.

Chladnokrevnější pohled na pražskou gastronomickou perlu. Zaslouží si svoji mimořádnou pověst?

Velmi originální je i design podniku, i když sofistikovaná strohost nemusí sedět každému. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © SanshoČeská pozice
Velmi originální je i design podniku, i když sofistikovaná strohost nemusí sedět každému. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Anglicko-asijské perle Sansho už byla v médiích postavena mohyla slávy. Z několika dobrých důvodů. Vypravily jsme se tam s poctivým úmyslem: Buď 1) ověnčit mohylu dalším kvítím, anebo 2) vyrýt do ní korigující nápis.

Podnik si stojí tak pevně v kramflecích, že patrně ani nepotřebuje ceduli s vlastním názvem, návštěvník tudíž při hledání adresy může zažít perné chvilky. Ten, kdo ví, jakou filozofii Sansho vyznává, se však splést nemůže – nápis o čumáčku a ocásku na okně je jasnou stopou. Šéfkuchař Paul Day, proškolený mimo jiné i v umění čínské porážky (v londýnské čínské čtvrti prý kdysi začínal jako řezník), totiž každé hovádko zpracuje do nejmenších podrobností (kartáče ze štětin snad ale ještě nevyrábí...). Prosluli především jeho famózní bio čuníci z farmy Sasov a jehňata od Klatov, které si sanshovci vybírají takřka přímo na pastvě.

Ostatně prvotřídnost všech vstupních surovin je další položkou na vizitce podniku, stejně jako původní výroba všech dobrot včetně chleba připravovaného v páře či pikantního džemu, jehož příprava prý zabere celé tři dny.

Velmi originální je i design podniku, i když sofistikovaná strohost nemusí sedět každému. Komu nevyhovují dlouhé stoly s lavicemi, vybízející ke sdílení jídla i blízkosti spolusedících, nechť se usadí v zadní místnůstce: uvítá ho brutální betonová podlaha a trojice industriálních lamp. Mezi tímto „nebem a zemí“ se zato nachází několik úpravně založených stolů s bílými ubrusy, pod nimiž však rozhodně nehledejte masivní dub a filc – desky z dřevotřísky podpírají jednoduché skládací nohy z kovu. Můžete se však potěšit pohledem na něžný rudý květ v křehké skleněné váze na okenním parapetu, ze stěny na vás mrkne asijská pin-up z retro reklamy či kalendáře. Okénkem do kuchyně lze sledovat zdejší mistry při práci – ohánějí se wokem, až plameny šlehají.

Představy a skutečnost

Půvab polední nabídky počívá v tom, že za velmi slušnou cenu ochutnáte velkou část toho, co večer lze konzumovat pouze v rámci poměrně nákladného sharingu

Rozhodujeme se pro jeden masitý a jeden vegetariánský pokrm, rámované jedním předkrmem a jedním společným dezertem. Tušíme, že víc se do nás nevejde. Půvab polední nabídky – přibližně pět předkrmů, pět hlavních jídel a dva dezerty - spočívá v tom, že za velmi slušnou cenu ochutnáte velkou část toho, co večer lze konzumovat pouze v rámci poměrně nákladného sharingu. Nabídka se každý den obměňuje, v závislosti na surovinách, což je prima, jen škoda, že ji člověk nenalezne na internetu, jakmile je v kuchyni jasné, co budou vařit.

Ke svlažení hrdla nám na stole přistává skleněný džbán s vodou, z něhož trčí polovina neoloupané salátové okurky, snítka máty a dřevěná vařečka. Velmi vtipný a přitom osvěžující nápad. Kromě vody nabízí Sansho pochopitelně řadu dalších pitiv, kupříkladu znamenité pivo Kumburak či originální drinky (touto dobou například zimní koktejl z ginu, bezinek, malinového džusu, prosecca a limetky).

Jako předkrm jsme zvolily Mackerel Ceviche Taco (kus za 110 Kč), což je kapsa z malé tortilly naplněná filátkem opečené makrely. Slovu ceviche v názvu jsme moc nerozuměly, neboť se obvykle používá pro rybu syrovou (ne že bychom o ni v Praze - daleko od moře - stály). Dalšími ingrediencemi byly  pokrájené avokádo, tenké plátky červené cibule, hodně koriandru, kousíčky grepu či pomela, kousíček pečené červené papriky, lžička hustého jogurtu a spousta citronové šťávy a koriandru.

Naše představa o taštičce byla křupavá. Ve chvíli, kdy jsme se pustily do jídla, však vlivem náplně již trochu rozmokla. Ozdobný papírový ubrousek, jímž se obvykle podkládají dorty a na němž taco žertovně spočívalo, se v průběhu konzumace v některých segmentech zcela rozmočil a splynul s taštičkou, a tak na konci jsme plivaly papír – nečekaný zážitek. K dobru však přičtěme, že všechny součásti dohromady vytvářely velmi příjemný soulad.

Jehněčí z biofarmy je hlavním představitelem prvního z hlavních chodů (Stir Fry Organic Lamb and Peanuts, míchané smažené bio jehněčí s arašídy a jasmínovou rýží, 210 Kč): jemně plátkované a zřejmě marinované, zcela postrádalo obvyklou typickou chuť – až by člověk tipoval na hovězí. Arašídová omáčka obstarala hutnou nasládlost a pikantnost, kterou dobře vyvážila jemná jasmínová rýže. Jediné, čím se nám tato kreace valně nezavděčila, byla smažená cibulka v množství více než dostatečném. Vlastně nám vůbec scházel nějaký svěží, nakyslý nebo šťavnatý kontrapunkt – sladká, pálivá a neutrálně rýžová povaha pokrmu naše chuťové pohárky otevřela, ale dostatečně nekompenzovala.

Další volbou byl vegetariánský chod Red Curry with Green Peppercorns and Vegetables (189 Kč). Velikánský talíř obsahoval rýži, na ní pak červené kari, v němž jsme nalezly kousky cukety, zelené a červené papriky, velké kostky tofu (výborné, jen lehce osmahnuté, nevyznačovaly se ani divně houbovitou ani tvrdou konzistencí, jak bývá v Čechách obvyklé). Kreace byla dotažena lístky koriandru, čerstvou pokrájenou červenou cibulí, jarní cibulkou a opět i cibulkou smaženou, k níž jsme se už vyjádřily. Chuťově vynikající „omáčka“ jen by mohla být trochu hustší. Upřímně řečeno nebylo to nejlepší červené kari, které jsme kdy jedly, ale o velmi chutnou variantu se jednalo určitě.

Co nám utkvělo na téma obsluha

Jsme už dávno po obědě, leč nikdo se o naše případné další objednávky nezajímá...

Zápis by mohl znít nejpřesněji takto: Jsme už dávno po obědě, leč nikdo se o naše případné další objednávky nezajímá. Číšníci a číšnice (oblečeni do kostkovaných košil – každý do jiné, v tom jim asi majitel dává prostor pro vlastní výběr) se přitom v lokále pohybují ve značném počtu. Jejich styl má být zřejmě „casual“, někteří jsou však tak ležérní, až to škodí. Jeden z nich například vše glosuje výrazem: „Paráda“. Prve jsme si u něho objednávaly víno (mimochodem, „rozlévaného“ mají jen dva druhy a ceny jsou dost vysoké – za deci a půl Müllera dáte 80 korun), ovšem svoje doporučení nedokázal podpořit žádnými argumenty, pouze pravil, že italské se pije víc... Nakonec (po dobré půlhodině) obsluhu přivoláváme samy.

Jedna nostalgická vzpomínka

Řekly jsme si o dezert – Sticky Toffee Pudding (145 Kč). Na první pohled působil trochu klamným dojmem: myslivecky hnědá barva korpusu i omáčky připomínala nejspíš svíčkovou nebo jinou „divočinu“. První sousto nás však dlouho na pochybách nenechalo: velesladký karamel nadnášel čtvereček hutného, leč šťavnatého těsta obsahujícího spoustu datlí. Název nelhal. Dezert byl tak sladký, až byl vážně „lepkavý“. Doplňovala jej rovněž hodně sladká vanilková zmrzlina. Výsledek - totální kalorická bomba. Pokud milujete orientální dezerty, bude vám chutnat. Co se našeho osobního hodnocení týká, britské dezerty vyrobené Brity nejsou stoprocentně naším šálkem čaje (do všeho nacpou dvakrát tolik cukru, než je nutné a výsledkem je místo lepší chuti spíš pálení žáhy), ovšem proti gustu...

Dopily jsme kávu-smrťáka (objednané mléko nejdřív nepřinesli, pak zase nebylo horké) a nastal čas bilancovat: za jeden předkrm, dva hlavní chody, jeden dezert, sklenku vína, jedno pivo a dvě kávy jsme zaplatily 880 korun. Celkově vzato jsme se docela fajn najedly, i když žádný z chodů nás euforií nenaplnil.

Koncept podniku je sympatický, čerstvé a kvalitní suroviny samozřejmě vítané, jen nám trochu připadá, že Sansho se zaměřuje hlavně na primární, chlapské chutě – jistě není náhoda, že právě mužských návštěvníků tam byla podezřelá převaha. Srovnávat je obtížné, Sansho je originál, snad jen jedna nostalgická vzpomínka. Shodly jsme se, že se nám pořád nevýslovně stýská po sofistikovaných kreacích rovněž asijsko-britské inspirace (a především pak čerstvých voňavých bylinách) úžasné Sofie Smith z někdejšího Angelu – tu, myslíme, zatím v Praze nikdo nepřekonal...

Sansho

Praha 1, Petrská 25
www.sansho.cz
Tel.: 222 317 425

Charlie Harper Taky jsem zkusil Sansho... 15:50 10.7.2012
psipacka :-) 23:19 20.3.2012

Počet příspěvků: 2, poslední 10.7.2012 03:50 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.