Sachsův recept jak zachránit západní civilizaci před krachem

Bez návratu k občanské a společenské odpovědnosti se ekonomika nezotaví. Čím dřív začneme pěstovat osm uvědomělostí, tím větší naději máme.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Jeffrey D. Sachs, Random House Inc.Česká pozice

Málokdo dnes pochybuje, že západní civilizace a s ní i tržní ekonomika, čili kapitalismus, jsou v krizi, z níž se budou obtížně dostávat. Diskutující se jen liší v názorech, co tuto krizi způsobilo a jak ji napravit. Pro některé je to příliš volný (a bezohledný) kapitalismus bez regulace, pro jiné zase přílišné regulace státu pokřivující férovost trhu.

Profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě Jeffrey D. Sachs ve své knize The Price of Civilization: Reawakening American Virtue and Prosperity (Civilizace není zadarmo. Jak obnovit americké ctnosti a prosperitu) jako hlavní příčinu krize identifikuje třetí fenomén: „Politický systém v zajetí korporačních lobby a mediálních manipulátorů (spin doktorů).“ Jeho společenským aspektem je „odtrženost tradičních hodnot od politiky“. A lékem musí být „návrat k étosu občanské a společenské odpovědnosti“, bez níž se ekonomika nemůže zotavit.

Tři prvky krize

Nejnovější finanční a hospodářská krize je obrazem „hrozivého a pokračujícího chátrání naší národní politiky a kultury moci“. Sachs analyzuje především stav USA, ale většina jeho postřehů a nápadů platí pro celou západní civilizaci. Dnešní krize podle Sachse není náhlým a krátkodobým výkyvem ekonomických cyklů, nýbrž zrála několik desetiletí a kulminuje jí celá éra – není následkem chyb několika prezidentů.

Demokratický systém zdegeneroval neustále utužovaným propojením vlády s korporacemi a bankami a slouží pouze úzké vrstvě společnosti. Ta zavrhla tradiční protestantskou etiku společenské odpovědnosti, kterou mívali američtí filantropičtí podnikatelé, z nichž Sachs nejvíc oceňuje ocelářského magnáta Andrewa Carnegieho.

Krize, v níž se zmítáme, má tři prvky: ideologický, instituční a morální.

  • Krizí ideologickou je víra, že ekonomické problémy lze vyřešit pouze tržními silami, bez souhry s vládními institucemi.
  • Krizí instituční je politická role korporací (Sachs jí říká „korporatokracie“), které mají nepostradatelný ekonomický a technologický význam, ale svou lobbistickou mocí diktují vývoj politiky a zákonodárství a ohrožují svobodu.
  • Krize morální se týká samotného charakteru moderní demokracie. Chybí jí veřejná reflexe, názory veřejnosti jsou často opomíjené a politická rozhodnutí se provádějí s vyloučením veřejnosti.
Ochabování návyků efektivního občanství

Sachs vytýká ekonomickým libertariánům pohrdání sociální spravedlností. To podle něho odstartovalo chamtivost, která nevede k větší svobodě, nýbrž k větší hospodářské kriminalitě vrcholných manažerů. Připomíná, že většina Američanů má tři životní cíle: efektivitu (prosperitu), spravedlnost (příležitosti pro všechny) a udržitelnost (bezpečné životní prostředí dnes i do budoucna). A zdůrazňuje základní princip, že pilnější prací a lepší kvalifikací se dosahuje lepších výsledků a naopak. Bere však i v úvahu například situace životního neštěstí nebo vysoké nezaměstnanosti, v nichž píle či kvalifikace nepomohou.

Principy volného trhu se nedají férově uplatnit na přírodní kapitál, jako je vzduch, voda, energie, klima či příroda

Sachs se domnívá, že principy volného trhu se nedají férově uplatnit na přírodní kapitál, jako je vzduch, voda, energie, klima či příroda. Ty musí stát regulovat, protože soukromá ekonomická činnost je svou samotnou podstatou poškozuje. Volný trh nedokáže vytvořit potřebnou vzdělanost. Intelekt západní společnosti degeneruje následkem mediální palby konzumerismu a zjednodušovaného vidění světa, pod jejichž tlakem ochabují návyky efektivního občanství.

Není třeba se věnovat Sachsovu dlouhému popisu vad, nedostatků a neřestí současného ekonomického a politického systému řízeného korporačními lobby a bankami místo volených politiků, protože to se lze dočíst v desítkách podobných knih. Místo toho se budu zabývat Sachsovým receptem, jak z krize ven. Vyžaduje vzít na začátku na vědomí, do jaké psychické pasti nás zavedla ekonomická setrvačnost konzumního soutěžení a dohánění sousedů.

Recept

Svůj recept Sachs pojmenovává „mindful society“, což lze přeložit jako společnost dbalá, ohleduplná, nebo vědomá. Zkusme však překonat mráz, který možná ještě běhá po zádech z komunistického zneužití tohoto slova, a oživme přesnější výraz: „uvědomělá“. K jejímu měření si Sachs vypůjčuje „střední cestu“ Buddhovu a Aristotelovu, podle níž klíčem k lidské spokojenosti a pocitu naplnění je „umírněnost ve všech ohledech“.

Bez přijetí společenských a politických odpovědností nemůže člověk dosáhnout naplnění

Není to snadný klíč a vyžaduje celoživotní píli, cvik a sebereflexi, neboť „všude jsou nastražené pasti vedoucí do extrémů, ke krátkodobé extázi ale k dlouhodobé duševní mizérii“. Bez přijetí společenských a politických odpovědností nemůže člověk dosáhnout naplnění. Štěstí nepramení z jeho vztahu k majetku, nýbrž k druhým lidem.

„Uvědomělost,“ uvádí Sachs Buddhu, „je jeden ze stupínků k sebeprobuzení.“ Je k němu třeba „bdělost a tichá kontemplace, odložení chamtivosti a úzkosti“. Uvědomělost „vytrvalým úsilím vede k chápání a úniku ze zbytečných tužeb“.

Osm uvědomělostí

Sachs identifikuje osm typů či oborů uvědomělosti:

  • Uvědomělost sebe sama – osobní umírněnost tužeb a osvobození od hromadného konzumerismu.
  • Uvědomělost práce – rovnováha práce a odpočinku.
  • Uvědomělost vědění – kultivace vzdělanosti.
  • Uvědomělost druhých – pěstování soucitu a spolupráce.
  • Uvědomělost přírody – ochrana planetárních ekosystémů.
  • Uvědomělost budoucnosti – odpovědnost za budoucí generace a úspory do budoucna.
  • Uvědomělost politiky – kultivace politického zvažování a rozhodování a společných hodnot pro kolektivní akce prostřednictvím politických institucí.
  • Uvědomělost světa – přijetí rozličnosti jako cesty k míru.

Lidské ctnosti se posilují jejich pěstováním, uvádí Sachs Aristotela. Laskavé činy probouzejí touhu po větší laskavosti. Čím dřív začneme pěstovat oněch osm uvědomělostí, tím větší naději máme, že se ještě podaří západní civilizaci zachránit před krachem.

The Price of Civilization: Reawakening American Virtue and Prosperity
(Civilizace není zadarmo. Jak obnovit americké ctnosti a prosperitu)
AUTOR: Jeffrey D. Sachs
VYDAL: Random House 2011
ROZSAH: 336 stran