Není moc věcí, které tvoří stát

Tedy, pokud fungují. Pošta česká skončila uzavřením plošné sítě a náhradou záhadnými přesuny.  Nic proti racionalizaci, jsou země, kde listonoš není vůbec, jen schránky na návsi. Ale transparetní, ne tajůplné rozhodování funkcionářů ne nepodobné politice. Např adresa, měly by být jednoznačná, nejen jak si kdo zrovna co domluví. Ale i v době vyhledavačů to má každá firma po svém. Listonoš je dnes vyčerpaným sociálním pracovníkem pro seniory, ne vyslanec státu. Lépe to předat neziskovce, ale držet "pracovní místa" je asi i garance voličů. Prestiží vesnice je ne poštovní koutek u starosty, ale ÚŘAD, třeba sloužící jen jako kasino na sportky a jiné gamblerské vášně. Kanceláří tedy prázdných tucet, kdo to bude platit? Jsou registrované zásilky, ale pokud je uložena a neoznámena, je to k ničemu. Oznámení už registrováno není. Nejsou lidi, kdo by to dělal? Podobné trápení je i v supermarketech mimo metropole, personál  jako dozor skautského tábora. Zkrátka civilizace není dědičná, jednoho rána je všechno jinak. Naděje byla v kurýrech, plus mínus, ale musíte mít adresu, co se jim líbí, mnozí o navigaci ještě neslyšeli.