Rusko: Válečné námořnictvo by mělo podporovat velmocenské ambice

Dekret č. 327, který ruský prezident Vladimir Putin vydal deset dnů před přehlídkou válečného námořnictva v Petrohradu 30. července, překvapuje tím, že jeho bojové schopnosti mají být do roku 2030 druhé na světě v konfrontaci s USA a Čínou. Není však zřejmé, jak hodlá tohoto ambiciózního cíle dosáhnout.

Ruské námořnictvo čtyřmi střelami s plochou dráhou letu, odpálenými z plavidel... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruské námořnictvo čtyřmi střelami s plochou dráhou letu, odpálenými z plavidel... | foto: ČTK
Ruské námořnictvo čtyřmi střelami s plochou dráhou letu, odpálenými z plavidel... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Petrohrad se v neděli 30. července probudil nejen do horkého slunečního dne, kterých je v této části Ruska poskrovnu, ale i do Dne námořnictva Ruské federace. Město pokryté nesmrtelnou slávou ruských námořníků, jak říkají Rusové, jej oslavilo největší přehlídkou ruského armádního námořnictva od rozpadu Sovětského svazu. Námořní show se zúčastnilo více než 40 plavidel z pěti ruských flotil – Černomořské, Baltské, Severní, Tichomořské a Kaspické.

Mezi fregatami, torpédoborci a ponorkami defilovala před ruským prezidentem Vladimirem Putinem a obyvateli Petrohradu také jediná ruská letadlová loď, bitevní křižník Petr Veliký a dokonce dvě válečná plavidla čínské flotily, která se zúčastnila rusko-čínských námořních manévrů v Baltském moři. Námořní vojenské přehlídky se odehrály i v dalších ruských přístavech, slavnost na řece Něvě však byla hlavní.

Největší hrozba

Každá vojenská přehlídka je i demonstrací síly, a bylo tomu tak i při této příležitosti. Zatímco obyvatelé Petrohradu se dmuli pýchou nad vojenskou silou své země, velení ruského námořnictva si při pohledu zejména na velké válečné lodě, které pamatují sovětské časy, muselo uvědomovat jeho zastaralost a omezené bojové schopnosti.

Kreml považuje za největší hrozbu úsilí USA a jejich spojenců získat nadvládu nad světovými moři, zejména v Arktidě, kde je údajně ohrožena severní námořní cesta, ekonomická tepna spojující ruský Dálný východ s evropskými oblastmi Ruska

Tuto realitu si uvědomuje nejen velení námořnictva, ale i politické a vojenské vedení Ruska. Svědčí o tom Putinův dekret č. 327 vydaný deset dní před petrohradskou show – 20. července –, který stanovuje výstavbu a činnost válečného námořnictva do roku 2030, zdůrazňuje hlavní rizika pro ruskou národní bezpečnost a určuje úkoly pro válečné námořnictvo.

Kreml považuje za největší hrozbu úsilí USA a jejich spojenců získat nadvládu nad světovými moři, zejména v Arktidě, kde je údajně ohrožena severní námořní cesta, ekonomická tepna spojující ruský Dálný východ s evropskými oblastmi Ruska. Proto postupně vytváří z mnoha ostrovů v Severním ledovém oceánu nepotopitelné letadlové lodě s protiletadlovými systémy.

Z širšího hlediska pak Rusko usiluje, aby nebylo vyloučeno z „boje“ o dosud nedostupné nerostné bohatství v oceánech a o kontrolu světových námořních cest. Putinův dekret za další bezpečnostní rizika uvádí rozmisťování nových zbraňových systémů a prvků protiraketové obrany na válečných plavidlech v blízkosti ruského pobřeží a zmiňuje, že je dnes morální povinností i boj proti pirátství a terorismu.

Propagandistický dokument

Dekret z hlediska reálných ruských námořních aktivit příliš nepřekvapuje. Jeho načasování před petrohradskou námořní přehlídkou i obsah naznačují, že jde převážně o propagandistický dokument, a v podstatě potvrzuje, že plány na přezbrojení ruské armády se netýkají jen strategických jaderných sil, ale všech jejích složek.

Načasování vydání Putinova dekretu před petrohradskou námořní přehlídkou i jeho obsah naznačují, že jde převážně o propagandistický dokument, a v podstatě potvrzuje, že plány na přezbrojení ruské armády se netýkají jen strategických jaderných sil, ale všech jejích složek

Je zřejmé, že Rusko hodlá navzdory mimořádnému zatížení své ekonomiky a západním sankcím vybudovat válečné námořnictvo, které bude schopné podpořit i na moři velmocenské ambice Kremlu. Ruskou námořní sílu v oceánech pak mají zajišťovat vojenské základny v zahraničí.

Dekret vzhledem k současné situaci ruského válečného námořnictva překvapuje tím, že jeho bojové schopnosti mají být do roku 2030 druhé na světě v konfronatci s USA a Čínou. Tento požadavek se totiž zdá nereálný, vezme-li se v úvahu ekonomická situace Ruska, americkým prezidentem Donaldem Trumpem oznámené podstatné rozšíření válečného námořnictva USA a zejména usilovná výstavba čínského válečného námořnictva.

Jaderný útok z moře

Z dekretu není jasné, jak hodlá Putin tohoto ambiciózního cíle dosáhnout. Je však pravdou, že v ozbrojeném konfliktu počty a druh válečných lodí nemusejí být jediným ukazatelem schopnosti námořnictva. Stejný a v některých případech rozhodující vliv na výsledek střetu může mít koncentrace nebo naopak rozptýlení sil a prostředků v prostoru operace, týlové zabezpečení, výcvik posádek, přežití v boji, letecká podpora nebo schopnost udeřit na strategické cíle protivníka.

Jaderný útok na území USA z moře je zřejmě faktorem, který z Putinova hlediska staví ruské námořní síly na druhé místo na světě za USA. Vyplývá to i z hlavního úkolu ruského námořnictva v době války – způsobit protivníkovi nepřijatelné ztráty, a tím ho přinutit přerušit válečné operace.

Jaderný útok na území USA z moře je pak zřejmě faktorem, který z Putinova hlediska staví ruské námořní síly na druhé místo na světě za USA. Vyplývá to i z hlavního úkolu ruského námořnictva v době války – způsobit protivníkovi nepřijatelné ztráty, a tím ho přinutit přerušit válečné operace.

Pod tím si lze představit jediné – odpálení mezikontinentálních balistických střel s atomovými hlavicemi z ponorek na města protivníka, případně raket Kalibr s atomovými hlavicemi. A to je Rusko schopné. Čína zatím v počtu atomových ponorek zaostává nejen za USA, ale i za Ruskem.

Navzdory pokroku...

Rusko je schopné postupně rozmístit na svých lodích moderní prvky protiletadlové a protiraketové obrany i rakety proti lodím protivníka – například námořní variantu protiletadlové a protiraketové obrany systému SA 500 nebo protilodní zbraňový systém 3M22 CIRKON, který je v závěrečném stadiu vývoje.

Podle neověřených informací může mít manévrující střela systému CIRKON šestinásobnou rychlost zvuku a dosah mnoha set kilometrů. Rusko podobně jako USA usilovně vyvíjí elektromagnetické dělo a laserové zbraně, které mají v budoucnu výrazně ovlivnit námořní válku. Nové zbraňové systémy se mají objevit na palubách lodí po roce 2025 společně s podvodními roboty bez posádky.

Navzdory pokroku Ruska v budování válečného námořnictva, zejména malých raketových plavidel a ponorek, se mu pravděpodobně nepodaří do roku 2030 postavit nová velká plavidla, která by byla schopná dlouhodobě působit na moři, tisíce kilometrů od ruských břehů

Poměr námořních sil může ovlivnit i obnova vývoje zbraňových systémů, které se pohybují několik metrů nad hladinou moře, a jejich zavedení do výzbroje námořnictva. V dobách Sovětského svazu byly postaveny prototypy takových monster až s osmi řízenými střelami. Jejich hlavním úkolem bylo zničit americké letadlové lodě.

Navzdory pokroku Ruska v budování válečného námořnictva, zejména malých raketových plavidel a ponorek, se mu pravděpodobně nepodaří do roku 2030 postavit nová velká plavidla, která by byla schopná dlouhodobě působit na moři, tisíce kilometrů od ruských břehů.

Důvodem jsou jednat sankce, které těžce zasáhly jejich výstavbu, jednat to, že jejich vybudování trvá v Rusku deset i více let. Proto ruské námořnictvo bude zřejmě disponovat pouze částečně modernizovanými starými plavidly ze sovětské éry nebo prototypy nových oceánských lodí. To platí i pro případnou výstavbu letadlových či vrtulníkových plavidel.

Zásah USA i Evropy

Navzdory uvedeným problémům nelze ruské námořnictvo podceňovat. Atomové ponorky s mezikontinentálními balistickými raketami totiž představují hrozbu pro americká města a Rusko také demonstrovalo, že rakety Kalibr vypuštěné z malých korvet třídy Bujan M jsou schopné zasáhnout kterékoli místo v Evropě. Pět těchto lodí již působí v Kaspickém moři, pět se buduje a na další dvě byla uzavřena smlouva.

Atomové ponorky s mezikontinentálními balistickými raketami představují hrozbu pro americká města a Rusko také demonstrovalo, že rakety Kalibr vypuštěné z malých korvet třídy Bujan M jsou schopné zasáhnout kterékoli místo v Evropě

Každá z lodí nese osm odpalovacích zařízení pro řízené střely s plochou dráhou letu, přičemž rakety Kalibr jsou schopné zničit nepřátelská plavidla do vzdálenosti 300, pozemní cíle 1500 a v jaderné modifikaci údajně až 2500 kilometrů. Plavidla třídy Bujan i ostatní nová ruská plavidla umožňují obcházet smlouvu o likvidaci raket středního doletu, která zakazuje rozmisťování balistických raket a řízených střel s plochou dráhou letu, tedy s dosahem větším než 500 a menším než 5500 kilometrů na zemi.

V podstatě je jedno, zda je taková střela odpálena ze země nebo z pobřežního úkrytu. Stejně postupují USA, které již v devadesátých letech 20. století na svých plavidlech umístily řízené střely Tomahawk. Od roku 1991 do letošního roku odpálily při vojenských operacích ze svých lodí celkem 2264 těchto střel, nejvíce v roce 2003 při operaci Svoboda Iráku – celkem 802 řízených střel s plochou dráhou letu.

Druhou oporou ruského námořnictva mají být fregaty projektu 11356, jichž se zatím plánuje šest, přičemž tři již fungují. Dalším projektem jsou korvety 20385, kterých má být vybudováno celkem 18, a fregaty třídy Gorškov – zatím šest. Nejaderných ponorek má být do roku 2025 vybudováno osm.

Důsledek analýz

Velení ruského námořnictva věří, že uskutečněním uvedených programů se podaří obnovit nejen jeho slávu, ale především bojeschopnost, a to až o 30 procent. Malá plavidla vyzbrojená střelami Kalibr prý mnohem více vyhovují analýzám i zkušenostem z posledních válečných konfliktů, ve kterých se nestřetávají válečné lodě, ale útočí se z nich na cíle na pevnině.

Putinův dekret je mimo jiné důsledkem analýz ruských expertů, podle nichž přinejmenším do roku 2030 bude svět vojensko-politicky nestabilní, což se bude projevovat globálním soupeřením mocenských center

Putinův dekret je mimo jiné důsledkem analýz ruských expertů, podle nichž přinejmenším do roku 2030 bude svět vojensko-politicky nestabilní, což se bude projevovat globálním soupeřením mocenských center. Za této situace má prý Rusko právo se vojensky angažovat ve světových oceánech ve formě dočasné nebo trvalé přítomnosti.

Pokud uvedené teze převedeme do reality, je zřejmé, proč Kreml například vstoupil do Sýrie a vybudoval v ní základny – aby upevnil ruský vliv na Blízkém východě, eliminoval ruské občany, kteří se připojili k Islámskému státu, a v případě nutnosti mohl omezit pohyb šesté americké námořní flotily a válečných plavidel zemí NATO ve Středomoří.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.