Rusko láká islámský kapitál

Většinu islámských dluhopisů, sukuk, uvede na trh muslimská Tatarstánská republika, jež se ujala plánu přilákat investice z arabských zemí.

Rusko se snaží přilákat kapitál arabských zemí a první krok ke vstupu do islámského světa provede 20. června. Vydá islámské dluhopisy, sukuk, které odpovídají muslimskému náboženskému právu. Většinu z nich uvede na trh muslimská Tatarstánská republika ve volžské oblasti, jež se ujala ambiciózního plánu přilákat nové zahraniční investice.

První sukuk bude vydán v Kazani a bude určen na financování byznysového střediska„Rusko ukáže, že se zajímá o muslimské země,“ prohlásil jeden ze stoupenců tohoto plánu Linar Jakupov. A dodal: „V současnosti islámské banky nemohou v Rusku působit, protože naše zákony nepočítají s omezeními uvedenými v koránu. Islám zakazuje půjčovat s úrokem a sukuk (množné číslo arabského slova pro finanční transakci) není založen na dluhu, jako je tomu v případě tradičních dluhopisů. Namísto toho jejich nákup zajišťuje částečné vlastnictví konkrétního aktiva, jako je půda nebo budova. A investoři mají zaručen podíl na zisku, jenž z tohoto aktiva vzniká.

První sukuk bude vydán v hlavním městě Tatarstánu Kazani a bude určen na financování byznysového střediska. Jeho výstavba přijde na 200 milionů dolarů. „Garantem sukuku je tatarstánská vláda, provozovatel bude sídlit v Lucembursku a víme, že mezinárodní trh je připraven jej nakupovat,“ prohlásil Jakupov. Dodal, že k zajímavým investorům patří Islámská rozvojová banka se sídlem v saúdskoarabské Džiddě a banky na Blízkém východě, Malajsii a v Rusku.

Dlouhodobá iniciativa

Analytik společnosti Deloitte Elnour Gurbanov prohlásil, že tato iniciativa „může přilákat arabský kapitál do Ruska, ale jen z dlouhodobého hlediska“, protože začlenění islámského financování do ruských zákonů zabere čas. Tatarstánský prezident Rustam Minnichanov sice sdělil na začátku května investorům v Dubaji, že je „možné a potřebné“ přivést islámské banky do Ruska, moskevské úřady Ruské federace však zaujímají obezřetnější postoj.

„Neexistuje žádný zákon ani jeho návrh, který by islámské financování upravoval. Federální úřady vyvíjejí jen malé úsilí se tímto problémem zabývat a bude tomu tak i v příštích dvou až třech letech,“ řekl Oleg Ivanov, viceprezident Svazu ruských regionálních bank. Ivanovův svaz se totiž marně pokoušel začlenit islámské financování do strategie rozvoje bankovního systému do roku 2015, kterou ruská vláda přijala před dvěma měsíci. „Ruská vláda ani centrální banka nás nepodpořily,“ dodal Ivanov.

Upozornil však, že islámské financování v Rusku „by pozitivně ovlivnilo rozvoj finančního odvětví v této zemi“, protože aktiva islámských bank se odhadují na bilion dolarů.