Ruské zpravodajské služby: Česká neziskovka podezřelá z napojení na al-Kájdu je Člověk v tísni

Neziskovka je z části financována českým státem a americkou Národní nadací pro demokracii, což může vyvolávat podezření ruských úřadů.

Tom Jones 15.5.2011
Následky sebevražedného atentátu, k němuž došlo v říjnu 2010 ve městě Chasavjurt v Dagestánu. Při bombovém útoku zemřel policista a sedm dalších osob bylo zraněno. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Následky sebevražedného atentátu, k němuž došlo v říjnu 2010 ve městě Chasavjurt v Dagestánu. Při bombovém útoku zemřel policista a sedm dalších osob bylo zraněno. | foto: © ReutersČeská pozice
Následky sebevražedného atentátu, k němuž došlo v říjnu 2010 ve městě Chasavjurt v Dagestánu. Při bombovém útoku zemřel policista a sedm dalších osob bylo zraněno.

Zprávy v ruském tisku naznačují, že lidé podezřelí z podpory teroristů, k jejichž zatčení došlo 6. dubna v Praze, byli napojeni na al-Kájdu a na finanční řetězec radikálních islamistů působících v oblasti ruského severního Kavkazu. Zdroje v ruských zpravodajských službách se zmiňují také o tom, že česká nezisková organizace působící v oblasti ochrany lidských práv se spolupodílela na vytváření finančního řetězce.

Český deník Právo minulý týden zveřejnil zprávu, v níž se odvolává na ruský zpravodajský portál lifenews.ru,  jenž s odkazem na zdroje v ruských tajných službách odhalil nejnovější detaily týkající se zatčení osmi osob — šesti v Praze a dvou osob v Německu — podezřelých z financování radikálních islamistů v oblasti ruského severního Kavkazu.  

„Dva z těchto zatčených jsou občany severokavkazského Dagestánu, jeden je z Čečenska. Byli prostředním článkem ve finančním řetězci, jenž vedl na účty al-Kájdy na severním Kavkaze,“ citoval portál lifenews.ru zdroj z tajných služeb. 

Zdroje portálu Lifenews.ru tvrdí, že podezřelé osoby, k jejichž zatčení došlo v Praze, převáděli peníze buňkám Džamaat Šariat, salafistické organizaci, jež vznikla roku 2000 a formálně patří pod Kavkazský emirát vyhlášený čečenským radikálním islamistickým vůdcem Doku Umarovem roku 2005. Cílem organizace je vytvoření jednotného islámského státu podle práva šaría v oblasti severního Kavkazu.

Zatýkání v Praze

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) 3. května oznámil, že 6. dubna bylo zatčeno osm osob podezřelých z podpory terorismu, z nichž dvě byly zatčeny v Německu. V Praze zadržení budou historicky prvními osobami souzenými podle zákona proti terorismu. Podle mluvčího ÚOOZ Pavla Hantáka začala policie podezřelé sledovat v roce 2008 poté, co na skupinu upozornili němečtí kolegové.

V prohlášení pro ruskou zpravodajskou agenturu RBK potvrdilo Velvyslanectví Ruské federace v ČR, že obdrželo jména čtyř ruských občanů zatčených českými úřady, oficiální důvod zatčení však nebyl velvyslanectví sdělen.

Hanták odmítl uvést, zda ÚOOZ spolupracoval při dopadení osob podezřelých z terorismu s ruskými speciálními bezpečnostními složkami s tím, že vyšetřování trestného činu stále probíhá. Potvrdil však, že odbor mezinárodních vztahů ministerstva vnitra dostává od svých zahraničních protějšků informace o aktivitách potenciálních teroristů. Mluvčí ÚOOZ sdělil, že vyšetřování může trvat velmi dlouho a odmítl spekulovat o tom, kdy by případ mohl být předán státnímu zastupitelství.

Mediální pravda

Prakticky všechna hlavní česká média včetně České televize (ČT) a České tiskové kanceláře (ČTK) se odvolávala na článek zveřejněný v deníku Právo, jenž se odkazoval výhradně na zprávu portálu lifenews.ru — což je v zásadě bulvární plátek. Zprávu podobného znění však tentýž den otiskl i ruský nejprodávanější a zároveň provládní deník Komsomolskaja pravda.

Obě zmíněné ruské novinové zprávy citují zdroje ve zpravodajských službách, jež údajně potvrdily, že zatčené osoby pracovaly pod krytím české neziskové organizace, jež je do České republiky pozvala. „Ukázalo se, že zločinci působili pod krytím jedné severokavkazské lidsko-právní neziskové organizace, jejímiž zřizovateli byli občané České republiky,” uvedla Komsomolskaja pravda.

ČESKÁ POZICE se obrátila na autora článku v deníku Komsomolskaja pravda, který potvrdil, že prověřovanou neziskovou organizací je Člověk v tísni. Nezisková organizace založená roku 1992 působila v Čečensku v letech 2000 až 2005, kdy byla vykázána poté, co ruské bezpečnostní složky oznámily, že v ženském středisku založeném touto organizací byly objeveny zbraně a falešné dokumenty určené pro čečenské radikály.

„Je všeobecně známo, že zahraniční lidsko-právní aktivisté před lety hojně navštěvovali Čečensko, Dagestán a Ingušsko. V poslední době se jejich přítomnost v tomto regionu dramaticky omezila, nicméně zaměstnanci místních lidsko-právních aktivistů zůstali na místě a ,dohlížitelé‘ je nadále z Prahy navštěvovali,” napsala Komsomolskaja pravda.

Lifenews.ru uvedl v podstatě analogické tvrzení: “(Podezřelí) operovali pod krytím jisté severokavkazské lidsko-právní neziskové organizace, jejímiž zřizovateli byli občané České republiky.”

Likvidační průlom islamistických vůdců

Obě zprávy se odvolávají na zdroje ve zpravodajských službách, podle nichž se operativci z protiteroristických jednotek dlouho snažili odhalit zdroj financování Džamaat Šariat a jiných islamistických skupin působících v tomto regionu. Průlom přišel ve chvíli, kdy bezpečnostní protiteroristické síly „zlikvidovaly“ v Dagestánu vůdce Džamaat Šariat Israpila Validžanova (18. dubna) a vůdce islamistické extremistické skupiny v severokavkazské Kabardsko-Balkarské republice, Kazbeka Tašujeva, jenž přijal jméno Emir Abdul Džabbar (29. dubna).

Nekončící krvavé akce radikálů

Ruská zpravodajská služba FSB došla k závěru, že bývalý šéf Džamaat Šariat Magomedal Vagarov, jenž byl zastřelen v srpnu 2010, když kladl odpor při zatýkání, byl hlavním organizátorem dvou bombových útoků v moskevském metru v březnu 2010, při nichž zahynulo 40 osob a více než 100 dalších bylo zraněno. Mariam Šaripovová, Vagarovova manželka a vdova bývalého vůdce Džamaat Šariat Umalata Magomedova (zastřeleného speciálními jednotkami v prosinci 2009), byla jednou ze sebevražedných atentátnic v moskevském metru.

Podle ruských zvláštních bezpečnostních jednotek došlo v letech 2001 až 2007 v Dagestánu k více než 60 útokům na policii, jednotky ministerstva vnitra a jednotky zvláštního určení. V poslední době se islámští radikálové začali zaměřovat na infrastrukturu, především na ropná a plynová zařízení.

ČESKÁ POZICE se obrátila na autora zprávy s dotazem, zda mu jeho zdroje poskytly podrobnější informace o důkazech svědčících o předpokládaném zapojení české neziskové organizace Člověk v tísni do finančního řetězce radikálů. „Tvrdí, že získali důkazy svědčící o zapojení (lidsko-právní) organizace,“ uvedl redaktor Lifenews.ru. „Nezmínili se o žádném listinném důkaze.“

Oba reportéři odmítli poskytnout kontakt na zdroj (zdroje) v bezpečnostních složkách, přičemž – soudě podle podobnosti zpráv – může jít o tutéž osobu. ČESKÁ POZICE se pokusila spojit s mluvčím Federální bezpečnostní služby (FSB), avšak ani po opakovaných pokusech nikdo telefon nezvedl.

Neziskovka nařčení odmítá

Ruská justice zprostila organizaci Člověk v tísni všech obvinění vznesených po roce 2005, uvádí neziskovka

Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, ČESKÉ POZICI sdělil, že po faktickém vyhoštění v roce 2005 jím řízená nezisková organizace misi v Čečensku neobnovila, ačkoli pomáhala prostřednictvím místní humanitární organizace ještě několik let po nuceném odchodu ze země. V době, kdy Člověk v tísni oficiálně působil v Čečensku, spolupracoval s českými úřady v azylových otázkách.

„Po roce 2000 jsme byli jedním ze zdrojů expertních informací o situaci v Čečensku pro azylové procedury v České republice, spolupracovali jsme v tomto s Odborem pro uprchlíky ministerstva vnitra,“ sdělil Pánek ČESKÉ POZICI. Zároveň dodal, že ruská justice zprostila organizaci Člověk v tísni všech obvinění vznesených kolem roku 2005.

„Naše původní registrace po šesti letech práce a obrovské humanitární pomoci, kterou jsme realizovali v Čečensku zejména s podporou agentur OSN přibližně v objemu 400 milionů korun, nebyla v roce 2005 prodloužena v souvislosti s pomlouvačnou kampaní, včetně verbálních, absolutně ničím nepodložených obviňování z podpory terorismu. Nic z pomluv se neprokázalo a registraci nám ruské ministerstvo spravedlnosti obnovilo v roce 2008,“ řekl Pánek.

Člověk v tísni byl jednou z řady neziskových organizací vykázaných z Čečenska v období kolem roku 2005 v rámci akce, již někteří pozorovatelé označují za kampaň ruských úřadů, jejímž cílem bylo získat kontrolu nad informačními toky z válkou zničené republiky.

Lidská práva, ruská rozmrzelost

Úřady v Rusku reagují rozmrzele na vše, co souvisí s porušováním lidských práv a s podporou ruských neziskových organizací

ČESKÁ POZICE se Pánka zeptala také na to, zda Člověk v tísni v současné době vyvíjí v jiných oblastech Ruska takové aktivity, jež by mohly zneklidňovat ruské státní orgány a zda skutečnost, že je Člověk v tísni z části financován českým státem a americkou Národní nadací pro demokracii (US National Endowment for Democracy) může vyvolat v oficiálních ruských kruzích podezření, že se tato neziskovka zabývá politickou agendou — což jsou faktory, jež mohly spustit poslední obvinění vznesená bezpečnostními službami.

„Nepřekvapilo by mě to. Na cokoli, co je spojeno s porušováním lidských práv, s pomocí ruským občanským organizacím informovat o tom, co se v Rusku děje, či přímo šířením těchto informací, reagují autority v Rusku podrážděně. Zároveň to, co děláme, bych nenazýval politickou agendou, je to otázka lidských práv a ta přece není primárně politická. Mezi naše aktivity patří například výstava o zavražděných ruských novinářích a občanských aktivistech, řada filmů v rámci festivalu Jeden svět, které mapují situaci v Rusku, podpora návštěv, setkání a diskusí ruských lidskoprávních aktivistů v Praze, Bruselu atd.“

Člověk v tísni je zároveň spoluzakladatelem nedávno vzniklého Fóra občanské společnosti EU a Ruska.