Ruská armáda se opět stává nástrojem zahraniční politiky

Finanční krize a západní sankce Putinovu režimu neumožňují zvýšit početní stav armády a urychlit její přezbrojení. Proto ruský generální štáb přišel s nácvikem opatření, která by měla zvýšit bojové schopnosti armády.

Ruská armáda (ilustrační fotografie). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruská armáda (ilustrační fotografie). | foto: Reuters
Ruská armáda (ilustrační fotografie). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V Rusku skončilo 31. srpna takzvané neočekávané cvičení armády za účasti štábů a vyčleněných jednotek jižního, západního a středního vojenského okruhu, výsadkových vojsk, letectva a námořnictva v Kaspickém a Černém moři. Navázalo na nácvik přechodu státních a oblastních struktur z mírové na válečnou situaci.

Manévry byly také přípravou na strategické velitelsko-štábní cvičení Kavkaz 2016 letos na podzim na Kavkaze. I když se jich zúčastnilo pouze asi osm tisíc vojáků, čtyřikrát méně než nedávného cvičení NATO Anakonda na území Polska, jejich význam pro další plánování vojenských operací a mobilizaci ruské armády je značný.

Ponaučení

Průběh cvičení a jeho dílčí výsledky ukazují, že ruský generální štáb se v poslední době výrazně poučil z vojenského konfliktu na Ukrajině a v Sýrii, přičemž akceptoval, že konvenční síly jsou relativně početně slabé (pozemní vojsko má necelých 300 tisíc mužů) a vyzbrojené dosud převážně zastaralou technikou.

Průběh cvičení a jeho dílčí výsledky ukazují, že ruský generální štáb se v poslední době výrazně poučil z vojenského konfliktu na Ukrajině a v Sýrii

Válka na Ukrajině především ukázala mimořádný význam radioelektronických prostředků pto výsledek konfliktu, znovu potvrdila dominantní postavení tanků a především nutnost akceschopného mobilizačního systému, včetně udržování bojové techniky ve skladech v bojeschopném stavu. V bojích v Sýrii se zase projevila řada nedostatků – ať již v použití nejmodernější bojové techniky nebo jejich technických schopností.

Tak lze usuzovat z projevu ruského prezidenta Vladimira Putina 10. května v Soči na velitelském shromáždění. Dále prohlásil, že operace v Sýrii odkryla řadu problémů, jež je třeba analyzovat a poté odstranit. Následně náčelník ruského generálního štábu nařídil, aby byla řada nedostatků odstraněna do konce roku 2016. Syrská krize má kromě vojensko-politických aspektů pro Kreml značný význam i jako střelnice pro řadu nových zbraňových systémů, včetně robotů.

Pouze tři dny

Nedostatky ruské armády, včetně nižšího počtu mužů ve srovnání s NATO i Čínou, si uvědomuje nejen generalita aliančních zemí – bohužel často až nejsou ve vojenské službě –, ale i řada vojenských analytiků.

Generál Waldemar Skrzypczak prohlásil, že v případě vojenské konfrontace s Ruskem by polská armáda dokázala odolávat nanejvýš tři dny

V poslední době tuto skutečnost snad nejlépe vystihl americký bezpečnostní analytik Dan Gouré, viceprezident Lexingtonova institutu, který v časopise National Interest napsal: „Neexistuje žádný způsob, jak by mohla Moskva zvítězit v přímé vojenské konfrontaci či uspět ve zdlouhavé studené válce. Severoatlantická aliance má 20krát vyšší hrubý domácí produkt a čtyřnásobek vojenské síly. Jediným esem v rukávu jsou pro Rusy jaderné zbraně.“

Kvůli objektivitě je však třeba uvést i názor generála Waldemara Skrzypczaka, skutečně kompetentního bývalého velitele pozemních vojsk Polska a následně náměstka ministra obrany v letech 2012 až 2013. Ten v týdeníku Wprost prohlásil, že v případě vojenské konfrontace s Ruskem by polská armáda dokázala odolávat nanejvýš tři dny.

Prověření schopností

Nedostatky své armády si dobře uvědomují i Rusové. Finanční krize a západní sankce však Putinovu režimu neumožňují zvýšit početní stav armády a urychlit její přezbrojení. Proto ruský generální štáb přišel s nácvikem opatření, která by měla zvýšit bojové schopnosti armády – především nové formy mobilizace a v širším smyslu i přechod národního hospodářství z mírové na válečnou situaci.

Prověření schopnosti armády se rychle přesunout z jednoho konce Ruska na druhý bylo dalším důležitým cílem cvičení. Generální štáb prověřil i způsoby materiálně-technického zabezpečení vojsk na bojišti.

Upřímně řečeno, nevím, kdo od koho opisoval. Zda náš generální štáb od ruského, nebo naopak. Nový způsob mobilizace ruské armády je totiž v podstatě totožný s tím, který se připravuje v Dejvicích, tedy systém aktivních záloh. Rusové rozdělili bývalé vojáky do dvou skupin. První (aktivní zálohy) bude připravena se na výzvu okamžitě dostavit k určenému útvaru. Část pak vytvoří základ jednotek teritoriálního vojska. Za omezení svobodného pohybu budou placeni.

Druhá část záloh nastoupí do armády až při všeobecné nebo částečné mobilizaci s tím, že zbraně a zejména bojovou techniku obdrží ze skladů. A ověření těchto nových principů mobilizace bylo jedním z hlavních úkolů cvičení. Nedostatek vojáků v tankových a mechanizovaných jednotkách nutí ruskou generalitu získat a udržet schopnost rychlého přesunu těchto jednotek z jedné části Ruska do druhé, a tím získat v jakémkoli regiónu převahu nad protivníkem.

Prověření schopnosti armády se rychle přesunout z jednoho konce Ruska na druhý bylo druhým důležitým cílem cvičení. Generální štáb prověřil i způsoby materiálně-technického zabezpečení vojsk na bojišti, včetně finančního, a také byl poprvé uveden do pohotovosti integrovaný systém kosmické a protiletadlové obrany.Právě skončené cvičení naznačilo, že se ruská armáda pozvolna dostává z krize v uplynulých 20 letech a stává se opět významným silovým nástrojem zahraniční politiky své země.