Rozšíření Temelína a Dukovan: Půjdeme maďarskou cestou?

Českým jaderným odvětvím se šíří „zaručená“ zpráva – vláda nebude chtít, aby polostátní elektrárenská společnost ČEZ vypisovala nový tendr na stavbu nových bloků v Temelíně a Dukovanech. Nestandardní postup kabinetu by mohl výrazně zúžit výběr zájemců o jejich rozšíření.

Jan Žižka 14.8.2015
Jaderná elektrárna Temelín. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Temelín. | foto: Lidové noviny
Jaderná elektrárna Temelín.

Faktem je, že kabinet Bohuslava Sobotky hodlá pro stavbu nových bloků v Temelíně a Dukovanech prozkoumat jinou možnost než nový tendr. Místo klasického výběrového řízení podle příslušného zákona by se mohl inspirovat maďarským příkladem. Budapešť totiž rovnou uzavřela dohodu s ruskou vládou o rozšíření maďarské elektrárny Paks. Dodavatelem má být státní Rosatom.

Na rozdíl od Maďarska podle všeho nehrozí, že by se česká vláda chtěla dohodnout rovnou s Rusy

Ministerstvo průmyslu má do konce roku připravit právní analýzu, zda by něco podobného nebylo možné také v Česku. „Vláda ve skutečnosti nehledá pouhého dodavatele pro budoucí reaktory, ale spíše finančního partnera pro společnost ČEZ,“ říká dobře informovaný zdroj LN. V maďarském případě hodlají Rusové poskytnout na stavbu nových jaderných bloků úvěr.

Na rozdíl od Maďarska podle všeho nehrozí, že by se česká vláda chtěla dohodnout rovnou s Rusy. I když zvažuje možnost, že fakticky obejde zákon o zadávání veřejných zakázek, stále hodlá vybírat z více variant. Teoreticky přichází v úvahu také americký Westinghouse a státem ovládané firmy z Francie, Jižní Koreje či Číny. Ministerstvo průmyslu dostalo od vlády i další úkol – do poloviny příštího roku má zahájit jednání s potenciálními zahraničními dodavateli.

Více českého průmyslu?

Mezivládní dohoda by měla pro ministry jasné výhody – nepřenechají strategické rozhodování o jaderné energetice společnosti ČEZ, vyjednávání s potenciálním partnerem nebude tak svázané striktními pravidly, a bude tedy možné požadovat i větší podíl zakázek pro české subdodavatele. Navíc se rýsuje šance, že partner převezme část rizik v době sílících pochybností, zda vůbec mohou být budoucí projekty jaderných elektráren v Evropě finančně návratné.

Potíž je v tom, že podobný postup se nakonec může ukázat jako kontraproduktivní. Tedy pokud platí, že vláda a ČEZ chtějí vybírat z co nejvíce nabídek.

Potíž je v tom, že podobný postup se nakonec může ukázat jako kontraproduktivní. Tedy pokud platí, že vláda a ČEZ chtějí vybírat z co nejvíce nabídek. Podle řady právníků by byl fakticky z takové soutěže paradoxně vyřazen evropský uchazeč – tedy francouzská firma, ať už by šlo o Arevu, nebo Electricité de France. Uvnitř EU totiž není pro podobné mezivládní dohody prostor.

„Vztahy mezi členskými státy se už plně řídí pravidly Evropské unie. Jednotlivé země nemohou sjednávat nic mimo jejich rámec,“ říká Kateřina Jandová ze společnosti Nedelka Kubáč advokáti. V případě smlouvy s nečlenskou zemí, která má odlišnou právní úpravu než EU, se logicky sjednávají zvláštní postupy.

Podobné soutěže by se nejspíš nemohl zúčastnit ani dosavadní hlavní favorit – americká společnost Westinghouse, jejíž mateřskou společností je japonská Toshiba. Mezivládní smlouva se Spojenými státy nebo Japonskem, která by se týkala i soukromého Westinghousu, vypadá nepravděpodobně. Ve Washingtonu podle dostupných zdrojů převládá názor, že podobné mezivládní dohody narušují tržní prostředí.

Snaha uzavřít mezivládní smlouvu s Ruskem nebo Čínou může narazit na politické obavy, námitky by zřejmě měli odborníci na energetickou bezpečnost

O mnohém svědčí i vyjádření zástupců Westinghousu. „Věřím, že podmínky nové soutěže nebudou nevýhodné pro některé z možných účastníků – například pro privátní společnosti,“ řekl v nedávném rozhovoru pro LN výkonný šéf americké firmy v Česku Pavel Janík.

Snaha uzavřít mezivládní smlouvu s Ruskem nebo Čínou může narazit na politické obavy, námitky by zřejmě měli odborníci na energetickou bezpečnost. Ve hře by tak nakonec mohl zůstat třeba jen jediný uchazeč – Jihokorejci a jejich státní společnost Kepco.

Pochybnost Bruselu

Velmi nejisté také je, zda by podobný postup posvětil Brusel – tedy generální ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh. Komise zatím neschválila ani maďarské záměry v případě elektrárny Paks. Češi by to ale mohli mít ještě složitější. „Problém by mohl být v tom, že by společnost ČEZ fakticky změnila svůj přístup. V minulosti už se jednou rozhodla pro klasický tendr, nyní by musela zdůvodnit, proč se hodlá vyhnout výběrovému řízení,“ uvádí advokátka Jandová.

Faktem je, že Rakousko nejspíš využije každou příležitost ke zpochybnění jakékoliv jaderné elektrárny

U mezistátní smlouvy podle Jandové také vzniká otázka, zda znamená veřejnou podporu pro konkrétní firmu, která by nové jaderné bloky v Česku stavěla. „I když Evropská komise udělí Česku výjimku, která takový postup umožní, ještě to mohou zpochybnit třeba Rakušané u evropského soudu,“ dodává advokátka.

Faktem je, že Rakousko nejspíš využije každou příležitost ke zpochybnění jakékoliv jaderné elektrárny. Vídeň naposledy u soudu napadla souhlasný verdikt Komise v případě stavby britské elektrárny Hinkley Point.

Z českého pohledu se pak rýsuje ještě jedna možnost – vyjednat si v Bruselu výjimku, která umožní zákon o veřejných zakázkách s odvoláním na mimořádný strategický význam projektu obejít i bez uzavírání mezivládních smluv. I tady je ale nutné počítat se výrazným nesouhlasem odpůrců jádra.

Země s největší produkcí elektřiny z jaderných reaktorů.

Počet příspěvků: 2, poslední 11.9.2015 10:19 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.