Rozhodci chtějí zlepšit pověst arbitráží v Česku

Pověst rozhodčího řízení těžce utrpěla, byť ne úplně oprávněně, a je třeba ji zlepšit, píše sedm předních českých rozhodců a advokátů v deklaraci nově založeného spolku na podporu arbitráží. Otevřeně kritizují některé nešvary, apelují na dodržování etických pravidel a varují před střetem zájmů.

Arbitráž. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Arbitráž. | foto: Shutterstock
Arbitráž. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dokonce i v dobách socialismu se rozhodčí řízení v Československu těšilo dobré pověsti a nálezy rozhodčího soudu v Praze byly respektovány i na Západě. „Ty časy jsou bohužel dávno minulé. Rozhodčí řízení se naopak stalo otloukánkem politiků, médií a bohužel i některých kolegů právníků. Nelze zamlčet, že v některých případech i po právu,“ popsal LN Ladislav Vostárek, dlouholetý rozhodce v Česku i v zahraničí, jenž s šesti kolegy z branže začátkem listopadu založil Český institut pro popularizaci a revitalizaci arbitráže (CZIPRA). Jeho cílem je především osvětová a publikační činnost směřující k lepším zákonům a kvalitnější praxi.

Byť jeho zakladatelé otevřeně pojmenovávají a kritizují některé nešvary, rozhodčí řízení má podle nich podstatně horší pověst, než si zaslouží. „Většina jeho kritiky se opírá o neinformovanost,“ řekl LN Robert Němec, spoluzakladatel CZIPRA a místopředseda České advokátní komory.

A podobně to vidí i lidé z předních arbitrážních institucí. „Začínám mít dost toho, jak se na rozhodčí řízení valí jen špína, aniž by byla možnost říci, jak tomu v daném řízení bylo. Rozhodci nemají možnost své postupy obhájit, podléhají totiž naprosté mlčenlivosti a řízení je striktně neveřejné. V médiích se navíc stále omílá jen nějakých pět až deset případů, přitom v tisících případů strany v zásadě spokojené jsou,“ sdělila LN profesorka Marie Karfíkové, která od loňska stojí v čele pražského Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

Hlavně se vyhnout soudu

„Prvním velkým atakem na arbitráž bylo propojení rozhodců s věřiteli. Dodnes jsem nepochopil, jak jeden člověk mohl za pár let stihnout spravedlivě rozhodnout desítky tisíc rozhodčích nálezů,“ komentuje Vostárek svého času běžnou praxi, kdy soukromí arbitři jako na běžícím pásu rozhodovali spory spotřebitelů s bankami či splátkovými společnostmi.

Podle expertů na dluhové poradenství rozhodci posvěcovali i nároky, které by u soudu neprošly – třeba přemrštěné úroky.

Podle expertů na dluhové poradenství rozhodci posvěcovali i nároky, které by u soudu neprošly – třeba přemrštěné úroky. „Nemyslím si, že by přiznávali neoprávněné nároky. Dlužník si půjčil peníze, nesplácel a odmítal zaplatit úroky. Není rozdíl, zda to řeší rozhodce či soud. Toho systému se ale rozhodně nehodlám zastávat, protože zásadně poškodil rozhodčí řízení jako celek. Arbitráž získala nádech něčeho neférového až nelegálního,“ říká Němec.

Byznys se spotřebitelskými arbitrážemi ukončil až loni v prosinci nový zákon o spotřebitelském úvěru. Robert Němec to sice považuje za vylití vaničky i s dítětem, může to ale vrátit rozhodčí řízení tam, kde vždy bylo. „Arbitráž je primárně o tom, že dvě rovnocenné strany obchodního sporu si mohou vybrat rozhodce, který má v dané oblasti zkušenosti a odbornost. Nechtějí to dát na okresní soud, kde mají soudci záběr od opatrovnických věcí po devadesát procent obchodních sporů. Je dobré mít možnost vybrat si rozhodce, který rozumí i obchodní podstatě sporu,“ říká s tím, že třeba při prodejích nemovitostí se používají zažité metody oceňování, bez jejichž důvěrné znalosti spor kompetentně a spravedlivě rozhodnout.

Bez etických pravidel ani ránu

Kromě odbornosti je ale třeba garantovat také nezávislost rozhodců. „Neúspěšná strana někdy veřejně zpochybní legitimitu celého řízení a média se každé takové kauzy vděčně chytnou. Netvrdím, že k tomu dochází ve velké míře, ale rozhodčí řízení by si zasloužilo preventivní obranné mechanismy. Pár podobných skandálů totiž dokáže poškodit jeho pověst na mnoho let,“ varuje Němec.

„Neúspěšná strana někdy veřejně zpochybní legitimitu celého řízení a média se každé takové kauzy vděčně chytnou.“

CZIPRA proto bude prosazovat přijetí závazných etických pravidel k zabránění střetu zájmů. „Přihlásí-li se k nim celý stav, řadu podezření by to mělo eliminovat,“ říká Robert Němec s tím, že vzorem by mohl být etický kodex mezinárodní advokátní komory IBA. „Já osobně dle něj postupuji a přihlížejí k němu i některé soudy. Bohužel zatím nebylo řečeno, že je závazný i v českých podmínkách,“ dodává Němec.

Důležité téma je to i dle profesorky Karfíkové, byť na něj nahlíží z trochu jiného úhlu pohledu. „Za jednu z významných výhod rozhodčího řízení se považuje to, že můžete ovlivnit, kdo bude spor rozhodovat. Strany i jejich právní zástupci ale u nás většinou vybírají rozhodce tak, že se dívají po někom, koho znají a u koho si myslí, že by ho uměli ovlivnit. A to je zásadní chyba. Nejlepší rozhodce je ten, kdo je maximálně neutrální. To je ale celospolečenský jev a nesouvisí jen s rozhodčím řízením. Nemá smysl hledat odpověď na otázku, proč tomu tak je. Zkusme ale začít právě tímto,“ říká žena v čele nejvýznamnější české arbitrážní instituce.

Co je CZIPRA

Zkratka skrývá Český institut pro popularizaci a revitalizaci arbitráže, který letos v listopadu založili přední čeští rozhodci a litigační advokáti. „Rádi bychom docílili stavu, kdy se Česko opět zařadí mezi země, které přijaly moderní a rozhodčímu řízení nakloněnou právní regulaci,“ stojí v programovém prohlášení spolku. * Předsedou spolku byl zvolen Ladislav Vostárek (na fotografii), místopředsedy pak Bohuslav Klein a Martin Maisner. Mezi zakladateli jsou dále místopředseda České advokátní komory Robert Němec a advokáti a rozhodci Miloš Olík, Petr Poledne a Dušan Sedláček.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.