Rosatom vrací úder v souboji o Temelín

Rusové, kteří soutěží s Američany, považují kombinaci bezpečnostních prvků u své technologie za lepší. Dana Drábová to vidí vyrovnaně.

Americký Westinghouse na konci minulého roku získal několik pomyslných „bodů“ navíc v boji o stamiliardovou zakázku na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně. Tedy alespoň v bitvě o přízeň odborné veřejnosti. Američanům se vcelku dařilo prezentovat svůj nabízený reaktor AP1000 jako revoluční technologii, byť z druhé strany zaznívaly i námitky, že zatím není vyzkoušená.

Nyní se opět hlasitěji ozývá soupeř Westinghousu, ruský Rosatom, který se o zakázku uchází společně s plzeňskou Škodou JS. Velká posila Rosatomu, bývalý šéf finských regulátorů Jukka Laaksonen, který nyní působí v dceřiné společnosti Rusatom Overseas jako její viceprezident, se slovy o technologickém náskoku Westinghouse polemizuje.

Vejce do různých košíků

Američané prezentují jako svou klíčovou výhodu to, že bezpečnost AP1000 je postavena primárně na pasivních bezpečnostních prvcích – tedy na takových, které nejsou závislé na přívodu elektřiny, ale vycházejí z přirozených přírodních sil typu zemské přitažlivosti.

To je zvlášť důležité vzhledem k poučení z havárie v japonské Fukušimě, kde selhaly aktivní bezpečnostní systémy.

Rusové na druhé straně ukazují, že vhodně kombinují aktivní i pasivní bezpečnostní prvky. „Staré přísloví říká, že moudrý člověk nedává všechna vejce do jednoho koše,“ uvádí Laaksonen.

Již testované pasivní bezpečnostní systémy ruských reaktorů VVER jsou podle Laaksonena na stejné úrovni, jako budou ty u amerických reaktorů AP1000

Pasivní systémy podle něj mohou zajistit plnou bezpečnost v případě některých neočekávaných a velice vzácných nehod (ano, typu Fukušimy), zatímco aktivní systémy jsou velice spolehlivé v praktickém provozu jaderných zařízení téměř po dobu padesáti let. Již testované pasivní systémy ruských reaktorů VVER jsou ovšem podle Laaksonena na stejné úrovni, jako budou ty u amerických reaktorů AP1000.

Vzhledem k tomu, že v temelínském tendru teď zůstávají pouze zmínění dva soupeři, jde o zásadní debatu. I když nemůžeme vyloučit, že se do tendru po odvolání vrátí také vyřazená francouzská Areva, nebo že z dostavby Temelína úplně sejde.

Noční můra blackout

ČESKÁ POZICE požádala o nezávislé vyjádření šéfku českého jaderného dozoru Danu Drábovou. Ta především zdůrazňuje: „Určitě nelze tvrdit, že je jedno řešení lepší než druhé.“

Drábová uvádí, že ani reaktor Westinghouse nevychází čistě z pasivních systémů, ale určitě jich využívá více.

Riziko blackoutu se podle ní skutečně stalo největší noční můrou z hlediska zajištění bezpečnosti. Koncept Westinghouse je z tohoto pohledu vynikající, problém je v tom, že zatím není vyzkoušen v praxi. Žádný reaktor AP1000 zatím nebyl spuštěn do provozu.

Na námitku, že Američané argumentují již realizovanými zkouškami, Drábová odpovídá, že spolehlivé fungování se může prokázat teprve na samotné elektrárně. Z pohledu společnosti Westinghouse je tedy důležité, že svůj první reaktor v Číně podle všeho dokončí dříve, než se začne stavět v Temelíně.

Laaksonen vidí další klíčovou přednost ruských reaktorů VVER v tom, že na rozdíl od amerických mají takzvaný lapač aktivní zóny. I když se tedy v případě havárie roztaví palivo a zničí tlakovou nádobu reaktoru, taveninu zachytí speciální zařízení kuželovité kovové konstrukce.

Drábová v této souvislosti uvádí, že Američané mají jinou filozofii – veškeré úsilí směřují k tomu, aby za každé situace udrželi palivo v reaktorové nádobě. To je i z pohledu regulátora lepší než jakýkoliv lapač. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nicméně uznává, že Rusové v tomto případě mají ještě jeden bezpečnostní stupeň navíc.

Podle Drábové bude z hlediska dalšího posuzování podobných prvků také důležité vyhodnocení, jak vlastně dopadly tlakové nádoby ve Fukušimě. Vydržely? To zatím nevíme.

Británie versus Bulharsko

Oba projekty jsou velmi dobré a ať si ČEZ vybere kterýkoliv, bude licencovatelný, míní Dana Drábová

A pak je tu ještě jeden americko-ruský spor. Westinghouse zdůrazňuje, že už byl reaktor AP1000 fakticky schválen dozorným orgánem jedné ze zemí Evropské unie – Velké Británie. Laaksonen upozorňuje, že šlo jen o předběžný souhlas. Drábová mluví o „velmi pokročilé fázi“, společnosti Westinghouse nicméně ještě chybí licence k samotné výstavbě, protože zatím projekt ve Spojeném království ani nerealizuje.

Laaksonen naopak zdůrazňuje, že nabídku VVER pro jadernou elektrárnu Belene v Bulharsku kladně posoudili němečtí i francouzští experti a souhlas bulharského regulátora byl jistý. Kdyby ovšem bulharská vláda projekt z jiných důvodů nezastavila…

Ve skutečnosti tato poslední diskuse není pro Temelín příliš relevantní. „Oba projekty jsou velmi dobré a ať si ČEZ vybere kterýkoliv, bude licencovatelný,“ míní Dana Drábová. A výstižně dodává: „Každá liška hájí svůj ocas, každý pták své peří.“

Co dodat? Snad to, že remíza, pokud jde o technologii, může Rusům vcelku vyhovovat. Mají totiž převahu, pokud jde o podíl českých subdodavatelů na jejich projektu. Na druhé misce vah jsou ale obavy z přílišné závislosti na Rusku v energetice – ať už jsou tyto obavy oprávněné, či nikoliv. Uvidíme, co bude nakonec hrát důležitější roli.

Logické je ovšem i to, že se Westinghouse bude snažit Čechy získat pro své revoluční technologické řešení.