Ropák Stráský mizí, jeho klony však zůstávají

Ředitel Jan Stráský odchází od rozdělané destrukce Národního parku Šumava, píše v komentáři Čestmír Klos.

Čestmír Klos 24.5.2012
Starý žoldnéř odchází a nahradí ho jeho odchovanec? Jan Stráský vy měl ve funkci šéfa Národního parku Šumava skončit nejpozději do konce srpna, jeho nástupcem by mohl být současný náměstek Jiří Mánek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice
Starý žoldnéř odchází a nahradí ho jeho odchovanec? Jan Stráský vy měl ve funkci šéfa Národního parku Šumava skončit nejpozději do konce srpna, jeho nástupcem by mohl být současný náměstek Jiří Mánek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jan Stráský skončí v čele Národního parku Šumava nejpozději v srpnu, ale spíše již v závěru června. Ve čtvrtek to potvrdilo ministerstvo životního prostředí. Naplňuje se tím prohlášení ministra Tomáše Chalupy, že Stráský „je řešením“ na rok až rok a půl. Nahradit by jej mohl současný náměstek Jiří Mánek.

KOMENTÁŘ Čestmíra Klose / Za své více než roční působení na Šumavě udělal Jan Stráský všechno pro to, aby zpochybnil smysluplnost národního parku. Bez schválené výjimky z ochranného režimu začal kácet v bezzásahových zónách, po území parku nechal bez povolení rozmístit jedovaté návnady, které hubí nejen kůrovce, ale veškerý hmyz, pod záminkou boje proti „brouku“ neeticky obětoval stovky zdravých stromů tím, že na ně nechal umístit feromonové lapače, aby jim zajistil jistou smrt.

Ministr Chalupa by měl vypsat řádné výběrové řízení před porotou z vážených lesníků a přírodovědcůOčividně pohrdal zákony na ochranu přírody a všude, kam vstoupila noha Stráského strážců parku a najatých dřevorubců, se národní park začal proměňovat v hospodářský les. Respektive v mýtiny plné pařezů, z nichž by za osmdesát let po umělé obnově měl hospodářský les znovu vyrůst. V nejcennějších lesních partiích na Smrčině Stráský otevřel prostor developerům, kteří zde chtějí vybudovat lanovku a sjezdovku.

Během let prožitých ve vysokých státních i úřednických funkcích zřejmě úplně ztratil stud, a tak mu nebylo zatěžko vykládat do médií rozumy neslučitelné s posláním a vzděláním ředitele tak významné ochranářské instituce, jakou je národní park.

Omyly a faleš

Ohlášený Stráského odchod však neprovází žádný jásot. Možná někteří i pláčou, protože Stráskému se už jako předsedovi rady národního parku podařilo na svou stranu získat silnou podporu šumavských starostů a místních obyvatel. Spojuje je lhostejnost k přírodovědným snahám zachovat v klíčových místech parku vracející se divočinu. A taky obliba jednoduchých vyzkoušených řešení: vykácej a znovu zasaď.

Velká část veřejnosti navíc nevzala na vědomí, že spor o bezzásahovost se dotýká pouze přesně vymezených území o rozloze 26 procent parku. Ostatní lesy, které tvoří většinu národního parku, mají být obhospodařovány stejně jako přírodě blízké hospodářské lesy. Včetně včasných zásahů proti lýkožroutu. Bonmot, že Stráský byl vyslán, aby zachránil Šumavu před sežráním, je falešný.

Falešné je vlastně i samo kácení v původně bezzásahových zónách. Ty přece jsou obkrouženy nárazníkovou třetí zónou, kde mají lesníci národního parku možnost, ba přímo povinnost proti kůrovci bojovat. Nemohu se zbavit dojmu, že se na Ptačím potoce loni kácelo jen z plezíru. Ve snaze ukázat vyhozeným přírodovědcům, a to jak z vědecké rady parku, tak ze zaměstnaneckého poměru, kdo je teď na Šumavě pánem a čí koncepce vítězí.

Hlavně neotvírat šampaňské

Ani tábor přírodovědců a milovníků přírody nejásá. Čeká s obavami, co přijde potom, přestože Stráského nekompetentnost čišela ze všech stran. Nezamýšleným černým humorem svých promluv dokonce environmentalisty často rozesmívá, takže v minulém roce získal rekordní počet návrhů na Zelenou perlu, anticenu za nešikovný, hloupý, zákeřný či jenom směšný výrok o životním prostředí. Navržených Stráského citátů bylo celkem 18, ale jen jeden z nich mohl vyhrát Zelenou perlu: „Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami.“ Je to vlastně přiznání, jak moc si Stráský považuje zákon o ochraně přírody a krajiny, o čemž už tu byla řeč.

Ač se Stráský snažil vystupovat nekompromisně, svou nepoučeností v oboru, soustavným porušováním zákonů a hloupými výroky své postavení soustavně shazoval. Hradem a ministrem dosazené šumavské „monstrum“ tak neztrácelo lidský rozměr.

Stráský však po sobě zanechává klon, jemuž jeho morálně volní vlastnosti dovolí učinit cokoli. Dokáže se převléknout do toho, co se právě nosí. Bude-li marioneta ministra Tomáše Chalupy hradními nitěmi přivedena k často citovanému kandidátovi, Stráského náměstkovi Jiřímu Mánkovi a neschová-li se soudný, ale bázlivý ministrův náměstek Tomáš Tesař před rozhodováním někam pod stůl, teprve poznáme, v co může vyústit Stráského šumavská éra.

Mistři pletich

Stráský po sobě zanechává klon, jemuž jeho morálně volní vlastnosti dovolí učinit cokoliV tandemu se Stráskému a Mánkovi daří zázraky. Podařilo se jim například zadat studii, která jim údajně potvrdila, že budování turistických cest napříč klidovými zónami tetřevům nevadí. Obdržet halasně vyhlášenou studii bylo však náhle nemožné, prý proto, že ještě nebyla zaplacena.

Navzdory tajnůstkářství se studie Jozefa Dúhy, Karla Plaňanského a dalších přeci dostala k vědeckému posouzení, aby recenzent zjistil, že autoři neumějí se sebranými daty vůbec pracovat. Profesor Pavel Kindlmann z Akademie věd k tomu ČESKÉ POZICI napsal: „Tato studie má zajímavou genezi. Správa NP Šumava nejdříve mediálně široce rozšířila její údajné výsledky o tom, že stres nemá vliv na snižování počtu populace tetřeva v regionu a že tudíž vlastně turistický ruch a lesnické práce tetřevovi v přežití nevadí. Výsledky studie však byly obratem zcela jednoznačně vyvráceny 13 univerzitními profesory, kteří ukázali, že celá studie je pouhou dezinterpretací terénních záznamů o pozorování tetřevů a autoři se při formulaci závěrů opakovaně dopustili statistických chyb, které jejich výstupy zcela devalvují.“

Kindlmann poukazuje na to, že celá kampaň, při níž se Správa NP Šumava snaží veřejnost přesvědčit, že lidmi způsobený stres tetřevovi nevadí, je motivována snahou otevřít turistům cesty, které jim byly dosud kvůli ochraně biotopů tetřeva zapovězeny. Účelová manipulace s odbornými daty a dezinterpretace vědeckých výsledků však podle Kindlmanna spíše odpovídá dobám, kdy se věřilo, že poručíme větru dešti a přírodu ovládneme ku svému prospěchu.

Čertovské dílo

Náměstek Mánek nechal vypracovat i další účelový posudek, kterým chce prosadit letošní kácení v oblastech dříve ponechaných divoké přírodě. Zpracovali jej kontroverzní posuzovatelé ze Slovenska. Hnutí Duha upozornilo, že jde o další vyhozené peníze za stoh bezcenných papírů. Posudek je v rozporu se všemi odbornými studiemi a předchozími posudky a nesplňuje formální, ani procesní náležitosti požadované zákonem. Vedení parku za něj zaplatilo 620 tisíc korun, ale k povolení těžby jej použít nesmí. V Radiožurnálu to potvrdil náměstek ministra Tesař.

Vypracování posudku není jedinou povinností, kterou správa parku k povolení těžby potřebuje. Řízení o vydání výjimek ze zákona o ochraně přírody nebylo dosud zahájeno a při dodržení zákonné procedury to správa parku pro letošní léto nestihne dříve než za dva měsíce.

Posudek navíc přichází s absurdním tvrzením, že ponechání horských lesů přírodě bude mít na ně samotné, tedy na ty lesy, negativní vliv. Zato negativní vlivy těžby nemají mít z dlouhodobého hlediska kupodivu vliv žádný.

Angažmá slovenského posudkového týmu, jehož hlavní kvalifikací pro tuto práci bylo, že jeho členové jsou doma proslulí nadstandardní vstřícností k developerským záměrům v chráněné přírodě, nedopadlo šťastně. Jaromír Bláha z Hnutí Duha to komentuje: „Posudek je spíše humoristickou novelou než odbornou prací. Autoři údajně zjistili, že kůrovec neohrozí vzácnou rostlinu hořeček český, který roste na loukách, zato je podle nich kůrovec vážně nebezpečný pro ryby v potocích. Ministr Chalupa už stihl vystavit Česko další mezinárodní ostudě, když poslal tento neuvěřitelný spis do Bruselu,“ glosuje Bláha.

Celá ta legrace vyšla na více než půl milionu. Čeští posudkáři hodlají zadarmo nekvalitní a tendenční práci slovenských „kolegů“ na bruselské adrese odborně rozcupovat. I kvůli svému odchovanci Mánkovi bude Stráský odcházet ze správy parku s ostudou.

Pane Mánku, znova otočíme?

Může Mánek s ostudou začínat? Ministr Chalupa by měl vypsat řádné výběrové řízení před porotou z vážených lesníků a přírodovědců. Téměř rok a půl neodborností a pletich přece stačil. Nebo, pane Mánku, znovu otočíte?

Na jaře 2005 jste v časopise o národním parku napsal: „Nespoutaná příroda – to je fenomén, který láká stále více lidí! A kde jinde než v národním parku se s těmito fenomény setkáme? Nikde! Ve světě se již mnoho dobrých a prozíravých podnikatelů naučilo těchto fascinujících scén využívat. Jak dlouho to bude trvat nám v Čechách? Jak dlouho to bude trvat nám na Šumavě?“ ptal jste se naléhavě.

„Nespoutaná příroda – to je fenomén, který láká stále více lidí! A kde jinde než v národním parku se s těmito fenomény setkáme?“ psal Jiří Mánek v roce 2005.

A byl jste, pane Mánku, velmi přesvědčivý: „Zcela objektivně – naděje budoucích lesů v podobě všudypřítomného podrostu je pozoruhodnou podívanou a my všichni žijeme pro naději. Najděme způsob, jak být celosvětově proslulí nejen z pohledu ochrany přírody, ale zejména z pohledu socioekonomického soužití místních obyvatel a orgánu, který reprezentuje ochranu přírody. Šumava si divočinu rozhodně zaslouží!“

Končil jste tehdy výzvou: „Jsme přesvědčeni, že plochy lesa, kde necháme přírodu přírodě, jsou právě ten vizionářský přístup, který ze Šumavy dělá obydlený kout země s divočinou, kterou nám budou s odstupem času všichni závidět. Tak pojďme společně na to!“

Totéž, co vy před šesti lety, si, pane Mánku, loni mysleli lidi, kteří přišli k Ptačímu potoku zabránit kácení. Vy jste na ně s Janem Stráským pozvali policisty. Jak se to slučuje s vaším svědomím?

A tak se domýšlejme, co bude dál. Jan Stráský vystupuje jako starý žoldnéř. Neví, jestli bude končit v červnu nebo až po prázdninách. Až na ministerstvu nebo na Hradě písknou. Ono by to v normálních podmínkách bylo venkoncem jedno, kdyby si právě na to mezidobí znovu nenaplánoval provokační těžbu, a tím pádem i policejní cvičení. Kdo za to ponese odpovědnost?


ikan77 Obrana Stráského 15:02 21.5.2012
kdvorak Je treba do omrzeni opakovat 17:57 18.5.2012
astroman Pěkný článek 12:15 18.5.2012
Libor69 poděkování autorovi 9:30 18.5.2012

Počet příspěvků: 6, poslední 28.6.2012 10:42 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Autor

Čestmír Klos

Čestmír Klos | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články