Ronald Reagan dodnes fascinuje. Už i levici

Čtyřicátý prezident USA Ronald Reagan může dnes mladým lidem připadat jako z dávné minulosti. Nic to však nemění na skutečnosti, že to byl velký prezident a státník, jaký po něm nebyl, a jenž se zasloužil o vítězství Západu ve studené válce.

Roman Joch 8.3.2017
Jacob Weisberg, Ronald Reagan. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jacob Weisberg, Ronald Reagan. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Jacob Weisberg, Ronald Reagan. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kniha amerického levicového novináře Jacoba Weisberga Ronald Reagan vyšla v USA v roce 2016 a ve stejném roce i u nás – tedy 105 let po jeho narození, dvanáct let po jeho smrti a 22 let po jeho definitivním odchodu do ústraní.

Čtyřicátý prezident Spojených států amerických Ronald Reagan (1911–2004), který v tomto postu strávil v letech 1981 až 1989 dvě funkční období, dodnes fascinuje, přičemž mladým lidem se může připadat jako z dávné minulosti – třeba jako britský premiér za druhé světové války Winston Churchill (1874–1965) nebo 16. prezident USA Abraham Lincoln (1809–1865). Reaganovu éru si nemůže pamatovat nikdo, komu je méně než 30 let.

Od roku 1989, kdy Ronald Reagan odešel z prezidentského postu, nás dělí delší doba, než ho dělila v roce 1981, kdy do něj nastupoval, od smrti sovětského komunistického vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1953 (narodil se v roce 1878).

A od roku 1967, kdy Reagan nastoupil do svého prvního voleného postu guvernéra Kalifornie, nás dělí delší doba, než tehdy jeho samotného od bolševického puče v Rusku v listopadu 1917. To se odehrávala první světová válka, my byli součástí Rakouska-Uherska a Reaganovi bylo 6,5 roku a začal chodit do školy.

Záhadná osoba

Ronald Reagan je fascinující osobou především ze tří důvodů. Za prvé, zvítězil ve studené válce, přičemž ji ukončil bez jaderné katastrofy a způsobem, který rozšířil svobodu na celou střední a východní Evropu a vedl k rozpadu Sovětského svazu.

Reagan byl enigmatickou, záhadnou osobou, která k sobě nepouštěla nikoho – s výjimkou manželky Nancy – a jíž nikdo zcela nerozuměl

Za druhé, výrazně změnil americkou domácí politiku – stejně jako před ním jen Franklin Delano Roosevelt (1882–1945, 32. prezident USA), Abraham Lincoln a Thomas Jefferson (1743–1826, třetí prezident USA). A za třetí, Reagan byl enigmatickou, záhadnou osobou, která k sobě nepouštěla nikoho – s výjimkou manželky Nancy – a jíž nikdo zcela nerozuměl.

To vše ukazuje i Weisberg. Popisuje Reaganovo dětství na středozápadě USA, hereckou kariéru v Hollywoodu, práci pro firmu General Electric, během níž se stal z levicového demokrata přesvědčeného o státní pomoci chudým pravicový republikán přesvědčený o tom, že státní regulace a daně brzdí ekonomiku, a tudíž poškozují i chudé.

Poté se Weisberg věnuje Reaganově účasti ve volební kampani pravicového senátora Barryho Goldwatera (1909–1998) v roce 1964, jeho zvolení guvernérem Kalifornie za dva roky, neúspěšné kandidatuře na prezidenta proti tehdejšímu prezidentu Geraldu Fordovi (1913–2006, 38. prezident USA), v roce 1976, zvolení prezidentem v roce 1980 a působení v tomto postu a nakonec odchod z veřejného života kvůli Alzheimerově nemoci v roce 1994.

Zhroucení Sovětského svazu

Pozoruhodný je především Weibergovův zápas, co si má o Reaganovi myslet. Tento výrazně levicový novinář zmiňuje, jak byl jako začínající reportér v roce 1987 vyslán redakcí, aby letěl s Reaganem ve speciálním prezidentském letadle Air Force One přes Wisconsin do Kalifornie, a jak na něho Reagan působil – jednoduchý, opakující vtípky a vytěsňující nepříjemnou realitu. Tehdy Weisberg, stejně jako mnozí jiní, považoval protisovětského Reagana za blázna, spíše za nebezpečného blázna.

Reagan si uvědomoval, že Sovětský svaz je zranitelný a že je možné jej přimět ke kolapsu, s čímž však nesouhlasili nejen mnozí demokrati, ale ani mnozí republikáni

Nyní Weisberg uznává, že Reagan měl pravdu a téměř všichni ostatní se mýlili. Reagan si podle něho uvědomoval, že Sovětský svaz je zranitelný a že je možné jej přimět ke kolapsu, s čímž však nesouhlasili nejen mnozí demokrati, protože se báli, že to povede k jaderné válce, ale ani mnozí republikáni, kteří požadovali zadržování Sovětského svazu, ale neočekávali, že se zhroutí.

Podle Weisberga je po rozpadu Sovětského svazu zřejmé, že Reaganova politika vůči němu byla správná; „Sovětský svaz se sám nezhroutil, byl k tomu postrčen (Reaganem).“ A v tomto ohledu byl Reagan opravdu velkým prezidentem.

Romantik i realista

Demokratický socialista Weisberg odmítá Reaganovu politiku snížení daní a omezení (alespoň růstu) federální vlády – považuje ji za chybnou, neboť je stoupencem větší vlády, vyšších daní pro bohaté a vyšších sociálních výdajů pro chudé. V tomto ohledu lze pouze konstatovat, že Weisberg je často k Reaganovi nespravedlivý.

Reagan byl politický romantik, pokud jde vizi, ale zároveň nekompromisní realista v praktické politice

Dvě hlavní Weisbergovy výtky vůči Reaganovi spočívají za prvé v tom, že byl romantik a snílek žijící v bublině svých imaginárních představ o dobré Americe a vytěsňující vše negativní – snílek s omezenou, idealizovanou vizí, který není schopen pochopit realitu. A za druhé, že měl omezené schopnosti a intelekt, a to především po atentátu na jaře 1981. Otázkou pak je, jak takový snílek a omezený člověk mohl pochopit Sovětský svaz a porazit jej tak elegantně. Weisberg si s touto otázkou neví rady a neúspěšně se s ní potýká.

Reagan byl politický romantik, pokud jde vizi, ale zároveň nekompromisní realista v praktické politice. V tom se podobal Churchillovi – neuvěřitelnému romantikovi s idealizovanou vizí Britského impéria zahleděnému do slavné minulosti, ale zároveň realistovi par excellence, pokud jde o současnost a budoucnost a kroky, které je nutné udělat proti nacistům a komunistům.

Levicová korekce

Weisberg by mohl vyřešit své dilema, když vychází z premisy Reagana jako omezeného jednoduchého herce a dospívá k závěru velkého státníka, tak, že by korigoval a opustil svou premisu jako falešnou. Navzdory tomu je Weisbergova kniha užitečná.

U nás vyšlo mnoho knih o Reaganovi, které jsou k němu vstřícné. Ta Weisbergova je v hodnocení Reagana jejich levicovou korekcí.

U nás vyšlo mnoho knih o Reaganovi, které jsou k němu vstřícné, například od jeho bývalých spolupracovníků, jako je Peggy Noonanová – Když kraloval charakter. Životní příběh Ronalda Reagana – nebo Dinesh D’Souza – Ronald Reagan. Sto let od narození (sborník textů) –, či od ublicistů zabývajících se jeho vítězstvím ve studené válce, kupříkladu John O’Sullivan – Prezident, papež a premiérka. Trojice, která změnila svět – či Peter Schweizer – Reaganova válka. Ronald Reagan a jeho triumf nad komunismem.

Weisberg je v hodnocení Reagana jejich levicovou korekcí. Knihy oslavující Reagana i ta nejkritičtější levicová, ale stále seriózní vůči němu, tedy Weisbergova, pak utvrzují v názoru, který sdílí i Weisberg: Ronald Reagan byl velký prezident a státník, jaký po něm nebyl.

Ronald Reagan

Ronald Reagan: The American Presidents Series: The 40th President, 1981–1989, Times Books 2016

AUTOR: Jacob Weisberg

VYDAL: Aligier, Tomáš Krsek 2016

ROZSAH: 194 stran



Počet příspěvků: 1, poslední 9.3.2017 09:40 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.