Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Roman Joch: Vasil Biľak v roce 1968 Československo nezradil

Zesnulý bývalý vrcholný funkcionář KSČ byl dobrým komunistou loajálním jen ke světové komunistické revoluci, již ztělesňoval Sovětský svaz.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Michal Palivoda

17. 2. 2014 18:42
Joch nic nepochopil
Vůbec nepochopil, jak uvažuje skutečný komunista a přesvědčený leninista. Lenin předpokládal, že se moci chopí malá skupina odhodlaných revolucionářů, pro které je strana vším a život mimo ni ničím. Z tohoto pohledu byl Biĺak sotva skutečným bolševikem. Byl to daleko víc zakomplexovaný rusínský krejčík, který udělal kariéru a bez partaje by prožil celý život shrbený za šicím strojem a přišíval někde v Makytě Púchov knoflíky na kabáty.Na invazi v roce 1968 je možné pohlížet z mnoha úhlů. Biĺakův byl pohled komunisty - internacionalisty a proto zcela přirozeně připojil podpis pod "zvací dopis". Je však docela možné, že vše bylo úplně jinak a bývalý krejčí se jenom svezl s proudem dějin, kterým nerozuměl. Nesmíme zapomenout, že Rusko je nesmírně zkušená imperiální velmoc a po zkušenostech s Ma´darskem a Polskem v roce 1956 vědělo, že podobný proces proběhne také v ČSSR, když se už dávno emancipovali Tito a totéž nastoupil v Rumunsku Ceausescu. Pražský obrodný proces možná ani tolik neohrožoval SSSR jako takový, protože se v zásadě mohli skoro na všechny včetně pozdějších tzv.pravicových oportunistů úplně spolehnout. Problém byl v malé stabilitě režimů v NDR, Polsku a Maďarsku. A Dubček s ostatními soudruhy si nechtěli dát říct. Biĺak s ostatními kolaboranty a zrádci nerozuměli tomu, co naopak dobře chápal Brežněv, který invazi do poslední chvíle zdržoval. Bylo mu jasné, že se Kreml dostane do isolace a dojde k dalšímu štěpení komunistického hnutí. K tomu také došlo včetně toho, že se od Moskvy zceůla odvrátila demokratická levice. Na Západě vzniklo odštěpenecké hnutí zvané eurokomunismus podle díla generálního tajemníka španělské KS Santiaga Carrila Eurokomunismus a stát. Už v říjnu 1968 v Kremlu invasi zásadně odmítla Dolores Ibarurri coby předsedkyně španělské KS. Totéž učinil Luigi Longo jako generální tajemník italské KS. Kritizovali také Francouzi. V rocer 1973 dokonce tyto komunistické strany vydaly společné prohlášení, kterým označily práva pracujících v EHS za lépe chráněná než v komunistických zemích a staly se tak systémovými stranami. Eurokomunismus považoval komunisitickou stranu za jednu ze systémových , které mají soutěžit o politickou moc v demokratických volbách a o změny usilovat na půdě parlamentu. Italové posléze prohlásili, že NATO je zárukou italské nezávislosti a začal se chystat tzv. historický kompromis. Pokus skončil únosem a vraždou Alda Mora, nejspíš iniciovaný z Moskvy. Ale to už v roce 1974 padl Salazarův a Caetanův režim v Portugalsku a o dva roky později ve Španělsku Francův. Ve skutečnosti Biĺakův podpis nic neznamenal a prospěl pouze jemu osobně. Rusové by jistojistě do ČSSR vpadli s jeho nebo i bez jeho podpisu. Bývalý krejčí aspiroval na na funkci nejv yšší, ale díky odporu čs.delegace na jednání v Kremlu v srpnu 1968 o šanci přišel, protože Brežněv si všimnul pružnosti Husáka a našel v něm vhodného člověka. Biĺak pak jen čekal na svoji příležitost, která se naskytla v roce 1977 po vydání Prohlášení Charty 77. Havel se svými přáteli otřásl režimem a Husák s nejvyšším úsilím odvracel hrozbu svého pádu. Po publikaci rozhovoru Biĺaka pro Der Spiegel, který si všichni mohli přečíst několik týdnů poté v Rudém právu, ztratil rusínský ctižádostivec ve straně podporu. I skalní komunisté jej považovali za naprostého blba.
0 0
možnosti