Robert Šlachta: Odchod špičkových policistů do civilu mě bolí

V rozhovoru Robert Šlachta, který loni odešel z Policejního prezidia, říká, že by dnes nejednal jinak, a popisuje, co znamená odchod policejního analytika, který rozkrýval kauzu s 30 obviněnými. A jaké trumfy mohou dostat jejich advokáti.

Martin Shabu 21.8.2017
Robert Šlachta (ilustrace). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Robert Šlachta (ilustrace). | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Robert Šlachta (ilustrace). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jak zahladit stopy? Pro většinu zločinců námět k horečnému přemýšlení. Pro detektivy s mnohaletou zkušeností každodenní rutina. Pokud bývalí policisté začnou asistovat zločinu, jsou velmi schopným protivníkem. Kauzy jako Vidkun, Beretta či „brněnská chobotnice“ ukazují, že do úniku informací bývají zapojeni bývalí detektivové, kteří si udrželi kontakty na kolegy, případně si otevřeli detektivní kancelář.

„Pro objasnění jejich trestné činnosti to vyžaduje dvakrát tak veliké nasazení než v jiných kauzách, protože soupeř zná metody a formy policejní práce. Jenže když v policii strávil 25 let, co vlastně po odchodu může dělat,“ říká v rozhovoru bývalý šéf protimafiánské jednotky Robert Šlachta. Lék? Udržet je ve službách státu. Do vyškolení kriminalistů stát investuje obrovské prostředky. Proto by si podle Šlachty měl ohlídat, aby mu neodcházeli do civilu. Jednak přijde o vlastní investici, jednak si koleduje o průšvih.

Pokud bývalí policisté začnou asistovat zločinu, jsou velmi schopným protivníkem. Kauzy jako Vidkun, Beretta či „brněnská chobotnice“ ukazují, že do úniku informací bývají zapojeni bývalí detektivové, kteří si udrželi kontakty na kolegy, případně si otevřeli detektivní kancelář.

Právě kvůli loňské bleskové policejní reorganizaci vrátil služební odznak a zbraň nejen Šlachta, ale i další elitní detektivové. Protestovali, že sloučením protikorupční a protimafiánské jednotky v Národní centrále proti organizovanému zločinu se odhalování nejzávažnější trestné činnosti nezlepší. V červnu tento předpoklad potvrdil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Podle žalobců změna nepřinesla kýžený výsledek pro efektivitu trestního řízení.

„Průběžně se snižuje počet věcí zahajovaných zcela nově, a to zejména věcí vyhledaných operativně pátrací činností policie,“ postěžoval si šéfžalobce ve výroční zprávě za loňský rok. A nezůstalo jen u toho. „Vrchní státní zastupitelství v Olomouci poukazuje na případy podezření z trestné činnosti policistů (úniky informací z trestních spisů, ovlivňování trestních řízení, organizovaná trestná činnost spočívající v obchodování s informacemi o trestních kauzách),“ konstatovala zpráva. Poznatky olomouckých žalobců byly vážné.

„Řada případů ukazuje na špatný stav Policie ČR a na rozsáhlé prorůstání zločinu či klientelistických vazeb do struktur Policie ČR (případně i Generální inspekce bezpečnostních sborů – GIBS), a to i do vysokých pozic, kde se koncentrují důvěrné a citlivé informace o trestních kauzách, což fakticky znemožňuje úspěšný a účinný boj se zločinem,“ uvádí zmíněný dokument. Dává za pravdu Šlachtovi a jeho spolupracovníkům, kteří se obávali důsledků reorganizace, a navíc pracovali na rozkrývání zločineckých struktur jak v policii, tak i v dalších bezpečnostních složkách státu.

Centrála trpí také řevnivostí. Ta se projevila naposledy přestřelkou s Celní správou, kde je Šlachta od loňského listopadu náměstkem. Dle vedení policie jí krade zkušené vyšetřovatele. Od ledna k celníkům přešlo 30 lidí. Čekají se další odchody.

Zemanova zpráva rozezvučela alarm na Policejním prezidiu, které okamžitě reagovalo. A po svém: „Policie ČR evidentně disponuje jinými daty než těmi, ze kterých by bylo možné dovodit ve zprávě uvedené závěry.“ Už v dubnu se k průběžnému hodnocení národní centrály vyjádřila šéfka vrchního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová. Ani jí dosavadní výsledky nepřesvědčily.

„Po tři čtvrtě roku od vzniku NCOZ je hlavní výstup ten, že reorganizace pro státní zastupitelství nemá přidanou hodnotu. Co se týče práce útvaru, nevnímám změnu k lepšímu. Ti, kdo předtím pracovali dobře a neodešli, pracují stejně dál. A ti, kdo předtím pracovali ne úplně podle našich představ, se nezměnili,“ uvedla v rozhovoru pro LN. Centrála trpí také řevnivostí. Ta se projevila naposledy přestřelkou s Celní správou, kde je Šlachta od loňského listopadu náměstkem. Dle vedení policie jí krade zkušené vyšetřovatele. Od ledna k celníkům přešlo 30 lidí. Čekají se další odchody.

LIDOVÉ NOVINY: Bavíme se po roce od spuštění Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), kvůli čemuž jste opustil policii. Pocítil jste satisfakci, když v červnu nejvyšší žalobce kritizoval centrálu kvůli nedostatečným výsledkům?

ŠLACHTA: Pro mě není důležitá nějaká satisfakce. Pro mě byly důležité důvody, které jsme s kolegy uváděli, když jsme od policie odcházeli. Státní zastupitelství řeklo to samé, jen jemnou formou. Vzpomeňte na proklamace strůjců reorganizace, že se to na fungování útvaru nepodepíše. Od počátku jsem tvrdil, že je to nesmysl, protože to poznat bude. Spojily se dva naprosto odlišné celky, a to co do lidí i zaměření. Zpráva Pavla Zemana je pro mě spíše smutné zjištění, že někdo něco takového provedl.

LIDOVÉ NOVINY: Dosud odešly z centrály tři desítky detektivů. Kvůli tomu se asi vyšetřování závažných kauz nezastaví. Anebo se mýlíme?

Pro mě není důležitá nějaká satisfakce. Pro mě byly důležité důvody, které jsme s kolegy uváděli, když jsme od policie odcházeli. Státní zastupitelství řeklo to samé, jen jemnou formou.

ŠLACHTA: Když jsem odcházel, vedení policie tvrdilo, že pět lidí nic neznamená. Odešlo deset lidí – a zase, že se nic neděje. Tomu ale já nevěřím. Vedl jsem útvar osm let a vím, jak těžko se hledali a rostli lidé, na kterých celý útvar stál. Ti jej totiž celý táhli. Podařilo se je pospojovat ve vyšetřovacích týmech. Nyní většinou odchází právě oni. Mají za sebou 25 let služby. Mnohdy pracovali s počítači a umí analýzu. Anebo odešli lidé, kteří vedli týmy. S nimi proto odcházejí i informace a zdroje.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo odešel?

ŠLACHTA: Odešli kluci, kteří dělali kriminální analýzy v největších kauzách, jako byl Vidkun či ROP Severozápad. To jsou případy, na kterých analytika nevyškolíte. Byli to lidé, kteří byli nejprve operativci a sbírali informace v terénu, teprve pak se z nich stali analytici. Rozuměli policejní práci. Takoví lidé se strašně těžko hledají a vychovávají. Mrzí mě, že stát za jejich proškolení zaplatil docela dost peněz a oni nyní odcházejí, protože se nechtějí na práci centrály podílet. Raději volí civil, což je pro mě bolestivé.

LIDOVÉ NOVINY: Co musí policejní analytik zvládnout?

Vedl jsem útvar osm let a vím, jak těžko se hledali a rostli lidé, na kterých celý útvar stál. Ti jej totiž celý táhli. Podařilo se je pospojovat ve vyšetřovacích týmech. Nyní většinou odchází právě oni.

ŠLACHTA: Vyhodnocuje data a informace, které přinese zvenku operativec. Dává je do ucelené formy, aby se mohlo sdělit obvinění. Operativec sice přinese nějakou informaci, ale tu pak musí analytik zpracovat do podoby důkazu. Dalším důležitým prvkem je mapování finančních toků. Vše se musí párovat s penězi. Nasazuje se operativní technika.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste kauzu ROP Severozápad, v níž bylo už obviněno téměř 30 lidí včetně dvou poslanců. Jakou roli v případu hráli právě analytici?

ŠLACHTA: Ačkoli jsou případy vždy individuální, v této kauze sehráli analytici zásadní roli. Při provádění domovních prohlídek se zajistil veliký objem věcí. Vyhodnocovaly se e-maily a datová komunikace. Je to zásadní kauza v ještě jednom ohledu. S případem se pracuje dál, ačkoli padl první pravomocný rozsudek už před několika lety.

Vidíte, že s odsouzeným Petrem Kušnierzem (bývalý ředitel dotačního úřadu – pozn. red.) se nějak pracuje dál. Je to jedna z kauz, v nichž se rozkrývá trestná činnost až do nejvyššího patra. Nezastavilo se to po prvním rozsudku, šlo se dál. Vše přitom začalo už před pěti lety.

LIDOVÉ NOVINY: Analytici této kauzy u policie stále pracují?

ROP Severozápad je jednou z kauz, v nichž se rozkrývá trestná činnost až do nejvyššího patra. Nezastavilo se to po prvním rozsudku, šlo se dál. Vše přitom začalo už před pěti lety.

ŠLACHTA: Ne. Odešel hlavní analytik. Ti lidé nevěřili důvodům reorganizace. Bylo to jejich svobodné rozhodnutí. Nikdo je, stejně jako mě, nevyháněl.

LIDOVÉ NOVINY: Jak dlouho trvá vyškolit nového analytika?

ŠLACHTA: To se skoro ani nedá počítat na roky. Něco úplně jiného je, když školíte člověka z civilu. Ten nikdy nedosáhne takových kvalit jako někdo, kdo prošel policií. Učíte se pracovat s analytickými nástroji, otevřenými zdroji, vyhodnocovat.

LIDOVÉ NOVINY: Kde ti lidé po odchodu z policie zakotví?

ŠLACHTA: Část zůstává ve státní správě, část jde mimo. Bývám rád, když se je podaří udržet u práce pro stát. Co si budeme povídat, naše proškolení stálo nějaké peníze a ty platil stát. Je pro mě smutné zjištění, když si stát vyškolí dobré analytiky a pátrače a ti pak odejdou pracovat pro advokátní kancelář. To je naprosto šílené.

LIDOVÉ NOVINY: Proč si je advokáti najímají?

Advokát hledá v trestních spisech procesní chyby. A kdo jiný to dokáže lépe najít než policista, který na takových případech pracoval?

ŠLACHTA: Potřebují analyzovat informace. Advokát hledá v trestních spisech procesní chyby. A kdo jiný to dokáže lépe najít než policista, který na takových případech pracoval?

LIDOVÉ NOVINY: To znamená, že z vašeho pohledu přešli na druhou stranu a stali se pomocníky zločinců?

ŠLACHTA: To, co se naučili za peníze státu, používají pro subjekty mimo bezpečnostní resorty.

LIDOVÉ NOVINY: Jde tomu nějak zabránit?

ŠLACHTA: Mluvilo se o konkurenční doložce. Když si ale vezmu vlastní zkušenost – po 26 letech služby jsem byl odejit po 15 minutách pohovoru na Policejním prezidiu. A to jsem si myslel, že jsem pro tento stát něco udělal.

LIDOVÉ NOVINY: V posledních letech praská jeden skandál za druhým, z nichž je patrné, že úniků citlivých informací se dopouštěli bývalí elitní policisté, kteří si založili soukromé bezpečnostní agentury. Stal se z toho trend?

Po 26 letech služby jsem byl odejit po 15 minutách pohovoru na Policejním prezidiu. A to jsem si myslel, že jsem pro tento stát něco udělal.

ŠLACHTA: Pro policii to bývají nejtěžší soupeři. Pro objasnění jejich trestné činnosti to vyžaduje dvakrát takové nasazení než v jiných kauzách, protože soupeř zná metody a formy policejní práce. Na druhou stranu, když v policii strávil 25 let, co po odchodu může dělat? Ke stroji asi nepůjde. Většinou se ti lidé uchýlí k tomu, co umějí. Mně se smějí, že jsem byl traktorista. Jsem na to hrdý, ale asi bych dnes neuměl s kombajnem ani jezdit.

LIDOVÉ NOVINY: Měl by stát regulovat soukromá očka?

ŠLACHTA: Vím, že se to řeší nějakou dobu. Stále to ale padá se stolu. Zrovna tyto kauzy by to mohly znovu otevřít. Ze zkušenosti mohu říci, že zpracovávat takové kauzy jako Beretta (mezi obviněnými je bývalý šéf protikorupčního týmu Radek Holub i vlivná žalobkyně Dagmar Máchová – pozn. red.) či Vidkun (obviněnými jsou kromě exhejtmana Jiřího Rozbořila i důstojníci olomoucké kriminálky, a vyslýchán byl i šéf olomoucké pobočky generální inspekce Tomáš Uličný – pozn. red.), to je o nasazení lidí-srdcařů.

Člověk něco rok rozpracovává, a když má jít do konce, kauzu někdo prohodí a z případu nic není. Bývá to i ztráta peněz. Hlavně je to obrovská demotivace.

Vyžaduje to nejčistší z čistých. Nesmíte se nikde nevhodně zmínit jedním slovem. Nepřipouští se jediná chybička, protože ty informace v prostoru pak kolují. Takovou kauzu pak neuděláte. Když se to nehlídá, odrazí se to právě v těchto citlivých případech. Pro mě je nejhorší obchodování s policejními informacemi, které se zneužívají k vydírání.

LIDOVÉ NOVINY: Proč?

ŠLACHTA: Člověk něco rok rozpracovává, a když má jít do konce, kauzu někdo prohodí a z případu nic není. Bývá to i ztráta peněz. Hlavně je to obrovská demotivace.

LIDOVÉ NOVINY: Toužíte nahradit policejního prezidenta Tomáše Tuhého, jak vyplynulo z tajně pořízeného rozhovoru Andreje Babiše s novinářem?

ŠLACHTA: Nic jsem ministru Babišovi nevzkazoval. Když jsem z policie odcházel, dostal jsem nabídky jít do politiky. Chtěli, abych kandidoval v krajských volbách.

LIDOVÉ NOVINY: Co vám kdo nabídl?

Nejsem navázán na žádnou politickou stranu či politika. Docela mě zlobí, když mě s nimi někdo spojuje. Většinou to dělají lidé, kteří mají máslo na hlavě.

ŠLACHTA: To nebudu specifikovat, ale nejzajímavější věci poskytl civilní sektor. Šlo o pozice bezpečnostního ředitele ve firmě. Bližší podrobnosti vám neřeknu. Vždy jsem to odmítal. Říkal jsem, že jsem z policie odcházet nechtěl. Vždy jsem chtěl pracovat pro stát. Veřejně jsem uváděl, že nechci být ministrem ani se veřejně angažovat.

Jestli z toho ministr Babiš něco usoudil, nevím. Na Celní správu jsem přišel, protože mi to nabídl pan generální ředitel Poulíček. Jsem tady a nemíním komentovat budoucnost. Nejsem navázán na žádnou politickou stranu či politika. Docela mě zlobí, když mě s nimi někdo spojuje. Většinou to dělají lidé, kteří mají máslo na hlavě.

LIDOVÉ NOVINY: Například exšéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivan Bílek, který vás nedávno kritizoval za kariérismus?

ŠLACHTA: Říkám si popravdě, jestli se k tomuto člověku vůbec vyjadřovat. Když mě ale spojuje s panem Babišem a já z policie vím o jeho kontroverzní reorganizaci cizinecké policie, kdy během pěti měsíců rozpustil tisícihlavý policejní sbor, či o kontroverzní reformě okresních ředitelství a o jeho působení na GIBS, měl by tento člověk zalézt hodně hluboko a vůbec by se neměl o nikoho otírat.

LIDOVÉ NOVINY: Chápete to jako revanš z jeho strany za kauzu Vidkun, v níž uvázla i inspekce, která případ kvůli tomu nemohla vyšetřovat?

Nikdo mi nemůže upřít, že bych nebyl pracovitý a nestál za svými lidmi. To pan Bílek říci nemůže.

ŠLACHTA: Když o mně říká, že jdu po funkcích, a podíváte se na jeho kariéru a přes koho ji dělal, je Šlachta odvar. Šlachta šel z ulice a odpracoval si to. Nikdo mi nemůže upřít, že bych nebyl pracovitý a nestál za svými lidmi. To pan Bílek říci nemůže. Jestli se mstí za Vidkun či za to, že v současnosti skončil v Cevro Institutu u pana Langera – což určitě není propojení s politikou –, přenechám čtenářům, ať si udělají vlastní úsudek.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se ke kauze Vidkun. Proč ani pomalu po dvou letech není nikdo obžalován?

ŠLACHTA: Je to jedna z věcí, z níž odešel klíčový vyšetřovatel. Nemůžu se nevrátit k panu Komárkovi. Je to člověk, kterého si nesmírně vážím, a to jak z hlediska profesního, tak lidského. Dokázal čelit mimo jiné i desetimilionovému úplatku a proti lidem, kteří mu ho nabízeli, svědčil. Komárek byl nositelem stěžejních informací. NCOZ nyní musí dokázat ten případ dotáhnout do konce i bez něj. Tehdy byl útvar v ohromné kondici.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to myslíte?

Každý si může dělat parlamentních komisí, kolik chce, ale stojím si za tím, že z ÚOOZ žádné informace neunikly. To bychom neudělali kauzy, jaké jsme vyšetřovali. Vše bylo na důvěře ve vyšetřovatele.

ŠLACHTA: Mnoho lidí nám věřilo. Obraceli se na nás, protože věděli, že od nás informace netečou. To posilovalo důvěru. Největší škody jsou ve zpřetrhání těchto vazeb. Ti lidé nás posouvali dál, abychom byli schopni získat svědecké výpovědi dalších osob. V kauzách se to odrazí.

LIDOVÉ NOVINY: Čím to bylo dané?

ŠLACHTA: Měli jsme systém, kdy to nebylo o Šlachtovi či mých náměstcích. První detektiv měl nad sebou vedoucího, kterému mohl důvěřovat, a ten měl vedoucího odboru, ředitele a náměstka, kde to bylo stejné. Policista mohl rozpracovávat a věděl, že v tom nezůstane sám. Proto jsme také pustili záznam ze zásahu, když jsme byli napadeni, že se chováme jako gestapo. A každý si může dělat parlamentních komisí, kolik chce, ale stojím si za tím, že z ÚOOZ žádné informace neunikly. To bychom neudělali kauzy, jaké jsme vyšetřovali. Vše bylo na důvěře ve vyšetřovatele.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste, že s politikou nechcete být spojován. Chodíte volit?

Nechodil jsem volit. Držel jsem se maximálně regionální úrovně. Volil jsem, když byly volby do zastupitelstva v městečku, kde bydlím.

ŠLACHTA: Nechodil jsem volit. Držel jsem se maximálně regionální úrovně. Volil jsem, když byly volby do zastupitelstva v městečku, kde bydlím.

LIDOVÉ NOVINY: V parlamentních volbách jste nevolil?

ŠLACHTA: Ne.

LIDOVÉ NOVINY: Půjdete letos?

ŠLACHTA: Ještě nejsem rozhodnut. Pořád si držím od politiky odstup.

Šlachta přetáhl policii 30 lidí

Když loni s hlasitým bouchnutím dveří odešel Robert Šlachta z protimafiánské policie, jeho příkladu následovalo jen několik nejbližších spolupracovníků. Vedení policie tehdy zdůrazňovalo, že kvůli změnám svléklo uniformu „jen“ pár jedinců. To když odcházel Šlachtův předchůdce, policii dalo sbohem 150 lidí. Počátkem srpna se žonglování s čísly obrátilo.

Náměstek policejního prezidenta Jaroslav Vild si veřejně postěžoval, že mu Šlachta, který se v listopadu stal náměstkem šéfa Celní správy, bere lidi. „Podle informací, které mám z regionů, v každém kraji jde až o desítky policistů,“ řekl MF DNES. Jeho protějšek u celníků namítá, že nejde o masové přechody. „Mám konkrétní čísla z poslední statistiky personálního oddělení, která hovoří o tom, že od začátku roku 2017 přešlo od policie k Celní správě celkem 40 policistů, z toho 30 na sekci pátrání, kterou řídím,“ uvedl v rozsáhlém rozhovoru pro LN Robert Šlachta.

Rozšíření kompetencí

Známý detektiv se brání nařčení, že láká policejní vyšetřovatele na vyšší platy. „Vůbec nechápu nedávné mediální závěry ze strany policie o masivním přetahování lidí. Není to tak dlouho, kdy jsem osobně upozorňoval na odchody desítek zkušených policistů z bývalého ÚOOZ do civilu, a to tehdy vedení policie nevadilo,“ řekl Šlachta. Novým posilám od policie prý nabízí pouze zajímavou práci, o niž není nouze. Nesouhlasí ani s další Vildovou výtkou, jež se týká přebírání případů od Finanční správy na úkor policie. Pro to prý není důvod, protože se kompetence celníků nijak nerozšířily.

„Nechápu, na základě jakých informací tento postoj zaujali. Spolupráce s Finanční správou i policií je naprosto standardní a odvíjí se samozřejmě případ od případu,“ dodal Šlachta. Je nicméně přesvědčen, že posílení Celní správy by pomohlo lépe rozkrýt zločin spojený s daňovými úniky.

Hlavní přínos by podle Šlachty spočíval v odstranění zdlouhavého a komplikovaného vyšetřování. Pokud totiž dnes celníci přijdou na stopu pachatelů daňových podvodů, mohou na případu pracovat, než padnou obvinění.

Pak musejí spis předat policii, která kauzu dotáhne až k soudu. Mění se vyšetřovatelé, což způsobuje zbytečné průtahy. Ještě před Šlachtovým příchodem prosazovalo změnu ministerstvo financí tehdy vedené Andrejem Babišem (ANO). Jenže vládní partneři a opozice rozšíření kompetencí Celní správy odmítli. Mezi politiky panovala obava, že si Babiš chce vybudovat paralelní policii. Podle Šlachty ale v Celní správě nevzniká žádné nové mocenské centrum. „Po vzoru fungování na bývalém ÚOOZ budujeme na sekci pátrání nový systém zpracování kriminální analýzy,“ popsal.

Inspirace na Slovensku

O intenzivnější spolupráci celníků, policistů a Finanční správy se začalo hovořit v souvislosti se vznikem takzvané Kobry před třemi roky. Češi se inspirovali podobným multioborovým týmem vyšetřovatelů, který funguje na Slovensku. Za dobu existence Kobra zabránila daňovým únikům v řádu několika miliard. Její vznik měl podle vyšetřovatelů i psychologický efekt – odradit pachatele od trestné činnosti.

Miliardové nelegální zisky nejčastěji pramení z takzvaných karuselových podvodů. V rámci nich vzniká spletenec firem, které si mezi sebou fiktivně přeprodávají zboží – typicky pohonné látky či elektroniku. Často existují jen několik měsíců. Cílem je vylákat od státu nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty. Naposledy se Kobra pochlubila kauzou s krycím názvem Zenon, která se týkala fiktivních obchodů s nanodisky. V případu je aktuálně žalováno osm osob. Fingovanými transakcemi chtěli poškodit stát o více než půl miliardy korun.

Do výkonnosti Kobry se nicméně promítají i osobní animozity. Představitelé celníků a policie o nich sice nemluví veřejně, v bezpečnostní branži to však není žádným tajemstvím. Stále totiž doutná spor o loňskou reorganizaci. Zatím poslední přestřelka mezi vedením policie a Šlachtou přichází přesně rok od chvíle, kdy se sloučila protimafiánská a protikorupční policie v Národní centrálu proti organizovanému zločinu (ÚOOZ).

Tak šel čas s reorganizací

  • LN poprvé o možné policejní reorganizaci informovaly začátkem června 2016. Policejní prezidium a ministerstvo vnitra mlžily a nechtěly zprávu potvrdit.
  • O několik dnů později špičky policie na tiskové konferenci oznámily, že se sloučí protimafiánská a protikorupční policie.
  • Proti připravovaným změnám se hlasitě ozval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Premiérovi Bohuslavu Sobotkovi sepsal kritický dopis.
  • Ve vládě vznikl spor mezi hnutím ANO, které reorganizaci kritizovalo, a ČSSD, jež reformu hájila. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) jednu chvíli hrozil rezignací.
  • Sloučení útvarů bylo o měsíc odloženo, aby se stihly zapracovat změny požadované ze strany žalobců. Ti měli obavu, že reorganizací bude ohroženo vyšetřování sofistikovaných případů.
  • Do jednání mezi rozhádanými stranami vstoupil tehdy i prezident Miloš Zeman. Klid nezajistil. Pak přišla domluva na vzniku vyšetřovací komise.
  • Komise s výsledky svého pátrání přišla letos na začátku února. Její předseda poslanec Pavel Blažek (ODS) uvedl, že komise nedošla k závěru, že by policejní reorganizace byla provedena s cílem zbavit se šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty. Právě kvůli reorganizaci odešel od policie a zakotvil v Celní správě. Závěry komise v únoru ještě více vyhrotily už tak napjaté vztahy mezi ČSSD a ANO, které reorganizaci kritizovalo.

Články vyšly v LN 4. a 5. srpna.