Robert Pelikán: Proti insolvenční mafii jsme bezmocní

Mafii můžeme jen sledovat a ztěžovat jí situaci utěsňováním mezer v zákonech, říká první náměstek ministryně spravedlnosti. Na čím dál tím rozšířenější kriminální aktivity doplácí celá justice. Problém je podle náměstka Pelikána hlavně v soudcích z druhé poloviny devadesátých let.

Tomáš Plhoň 21.7.2014
Robert Pelikán | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Robert Pelikán | foto: MAFRA - Tomáš Krist
Robert Pelikán | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Letos v červnu prolétl naprostou většinou českých médií příběh známého podnikatele Pavla Juříčka, jehož skupina Brano Group se ocitla pod útokem insolvenční mafie. I když se díky jeho příběhu začalo o problémech s českými insolvencemi více mluvit, nebyl to první případ. A zřejmě ani poslední. Co udělá s velkým problémem českého podnikatelského prostředí ministerstvo spravedlnosti? Na to se ČESKÁ POZICE ptala Roberta Pelikána, který na pozici prvního náměstka nedávno vystřídal Hanu Marvanovou.

ČESKÁ POZICE: Jste ve funkci přibližně měsíc, jak jste se stačil rozkoukat?

PELIKÁN: Dobře. Mám výhodu, že znám resort spravedlnosti poměrně dobře.

ČESKÁ POZICE: Po zveřejnění kauzy podnikatele Pavla Juříčka a jeho společnosti Brano Group se v médiích začal čím dál tím častěji skloňovat nešvar české justice – insolvenční mafie. Jak moc velký problém to pro Českou republiku představuje?

PELIKÁN: Pokud chápeme mafii jako nějaké tajně kooperující skupinu osob, tak tady insolvenční mafie skutečně existují. Tím jsem si jistý. U každé takové skupiny ale máte problém, že z podstaty věci zůstává skrytá. Vy vidíte jen nějaké náznaky a projevy. Je obtížné si udělat obrázek o celkovém rozsahu toho problému. Ale z toho, co vidíme, je to problém velmi velký.

ČESKÁ POZICE: Co s tím ministerstvo může dělat?

„U každé mafie je problémem věc důkazní. Vy vidíte ten dým. Víte, že tam je něco špatně. Ale možnost to prokázat je velmi malá.“

PELIKÁN: Máme poměrně slabé možnosti. Pravomoci v těchto oblastech jsou velmi omezené. Předně, u každé mafie je problémem věc důkazní. Vy vidíte ten dým. Víte, že tam je něco špatně. Bezpečně to víte. Ale možnost to prokázat je velmi malá. Můžeme tedy dělat několik věcí. Můžeme zkoumat ten problém. Snažit se utěsňovat mezery v zákonech, které umožňují fungování mafie. A to děláme dlouhodobě.

ČESKÁ POZICE: Máte na mysli připravovanou novelu...

PELIKÁN: Možná se teď chystá novela, ale to není jen o tom. Jde o kontinuální proces, v kterém postupně reagujeme na zjištěné typy zneužití. Bohužel, mafie pochopitelně nedělá nic jiného, než že přemýšlí, jak se z takových zásahů zotavit. My jim to ztěžujeme, ale tím tomu nejsme schopni zabránit. Druhá věc je, že pomocnou ruku by měly podat orgány činné v trestním řízení. Ale to není věc ministerstva spravedlnosti, tam můžeme akorát vyzývat.

ČESKÁ POZICE: Říkáte, že utěsňujete zákony. To ale přece nespočívá jen v nich. Insolvenční mafie se týká především lidí. Konkrétních insolvenčních správců, konkrétních soudců. Tady přece něco dělat můžete...

PELIKÁN: Ministerstvo něco dělat může, něco dělat bude, ale mnoho toho není. My ani nemáme operativní prostředky, které by nám umožňovaly s tím bojovat. Jakmile bychom měli důkazy, můžeme zahajovat kárná řízení, můžeme zbavovat správce licencí, ale my si ty důkazy nejsme schopni opatřit.

ČESKÁ POZICE: Proč? Nemáte dostatek lidí?

PELIKÁN: Nemáme na to pravomoci. Bez odposlechů, bez toho, abychom viděli na účty, nemáme šanci něco takového dokázat. A pokud by se něco takového podařilo, už to ani není věc pro nás, ale pro orgány činné v trestním řízení. Jsme v tom slabí. Což ale neznamená, že to vzdáváme. Já to považuji za obrovský problém naší ekonomiky, který navíc vrhá špatné světlo na justici jako celek, což si určitě nezasluhuje.

ČESKÁ POZICE: Pokud jsou tady konkrétní krajské soudy, a mohl bych vám je vyjmenovat, na které se ve velkém přesouvají sídla podniků těsně před zahájením insolvence, už to je přece nějaké vodítko. Nějaký signál, že vedení toho soudu zřejmě nefunguje správně...

PELIKÁN: Já si myslím, že by bylo nešťastné nějak blíže rozvádět, co ministerstvo zamýšlí a popravdě i co dělá nebo nedělá.

ČESKÁ POZICE: Chápu to správně, že máte nějaký plán, nějakou strategii, s kterou se chystáte přijít?

PELIKÁN: Určitě. Ale teď ji nebudu prozrazovat.

ČESKÁ POZICE: To je škoda, protože v některých insolvencích se právě teď hraje o čas. V ČESKE POZICI se například dlouhodobě zabýváme kauzou Key Investments, kde dochází k řadě velmi podivných insolvenčních rozhodnutí. V insolvenci společnosti Via Chem dokonce může hrozit, že soudní proces skončí jako neplatný. Městské části Praha 6 a Praha 10, kterým ta společnost dluží stamiliony, by pak peníze zřejmě mohly vymáhat po státu. To už by byl váš problém, ne?

PELIKÁN: Zrovna tuto konkrétní kauzu jsem zblízka nikdy neviděl, znám ji jen z médií. Takže se na ni budu muset podívat v souvislosti s tím, co teď říkáte. Žádný komentář vám ale dát nemůžu.

ČESKÁ POZICE: Já vám ji mohu přiblížit. Soudce například v jednu chvíli rozhodl o úpadku a zároveň určil, že se bude řešit reorganizací...

PELIKÁN: Tak to zrovna není až tak výjimečné...

ČESKÁ POZICE: Jenže ti věřitelé, okradené městské části, pak nemohou popírat pohledávky ostatních věřitelů. Společností se sídly v daňových rájích, které si pohledávky mohly vymyslet.

„Nemůžete napsat úpravu insolvenčního řízení tak, že a priori počítáte s tím, že osoby, které mají hájit nějaké zájmy, ve skutečnosti hájí zájmy někoho úplně jiného“

PELIKÁN: To jsou ty mezery, o kterých mluvím. Ale je to zase složité. Nemůžete napsat úpravu insolvenčního řízení tak, že a priori počítáte s tím, že osoby, které mají hájit nějaké zájmy, ve skutečnosti hájí zájmy někoho úplně jiného. To pak nemůže proběhnout dobře. Tu úpravu musíte primárně psát s tím, že ji píšete pro poctivého soudce, poctivého insolvenčního správce a poctivé věřitele. Jinak to nejde. Musíte se ale snažit dát tam nějaké záchytné sítě pro moment, kdy tohle nebude platit. 

Na druhou stranu to ale musí být jen záchytné sítě, které nezmaří proces, kde to všechno funguje. Mluvíte o reorganizacích, tam je konkrétně strašně důležitý faktor času. Jakmile to zbrzdíte tak, aby měl každý dost ochranných prostředků a všechno se vyjasnilo, nakonec bude pacient mrtvý. Tohle je mimořádně závažná a komplikovaná problematika. Ideální řešení neexistuje.

ČESKÁ POZICE: Řeknu teď modelový příklad. V insolvenci je podjatý soudce, který spolupracuje s insolvenční mafií. Někdo na to poukáže a obviní soudce z podjatosti. Jenže o tom budou rozhodovat další soudci, jejich kolegové a často dobří známí. To přece není ideálně nastavený systém. Chystáte se to nějakým způsobem řešit?

PELIKÁN: To je jeden z aspektů toho problému. Prostředí, ve kterém působí takové zločinné struktury, je prostředí soudní moci, která je a musí zůstat nezávislá. Ona si s tím prostě musí poradit sama. Což není lehké. Míra obtížnosti se zvyšuje s tím, jak se ta zločinná struktura rozrůstá. A ona se bohužel rozrůstá. 

My ale nemůžeme změnit systém, protože bychom nadělali víc škod než užitku. Je nepředstavitelné, aby v právním státě rozhodovala exekutiva o tom, který soudce je a který není podjatý. To by bylo porušení práva na spravedlivý proces. To bohužel – nebo spíš bohudík – není možné. Musíme vždycky vidět i ten druhý rozměr. Nemůžeme slepě honit jednoho zajíce a přitom zničit celý les.

ČESKÁ POZICE: Já ale nemluvím jen o exekutivních zásazích. Za předchozích ministrů tady byly návrhy na zřízení nezávislého orgánu spravovaného přímo soudci, jakési soudcovské samosprávy. K tomu se neplánujete vrátit?

„Je nepředstavitelné, aby v právním státě rozhodovala exekutiva o tom, který soudce je a který není podjatý“

PELIKÁN: V dlouhodobém horizontu určitě. Na druhou stranu, existují odstrašující příklady. Když to řeknu jednoduše, v některých zemích podobnou reformu provedli a justice tam skutečně získala novou samosprávu. Jenže tu ovládli lidé, které by si na podobných postech přál asi málokdo. Lehce řečeno, nechtěli tak docela to samé, co chtějí občané. Potom už s tím nešlo nic udělat. V tomhle musíme postupovat velice opatrně.

ČESKÁ POZICE: Už jsme narazili na téma reorganizace, což je úpadek, který má zachovat fungování podniku. Podle statistik jich proběhlo jen velmi málo. Proč zdejší firmy tuto možnost nevyužívají?

PELIKÁN: V tom až tak velký problém nevidím. Ony reorganizace byly původně koncipovány pro případy celohospodářsky významných subjektů zaměstnávajících hodně lidí a s velkým obratem. Bylo to myšleno jako jakési exkluzivní řešení, které nemělo být dostupné každému podnikateli. Jejich malý počet tedy neznamená, že dochází k nějakému selhání. Co je ale problematické a překvapivé, je fakt, že z reorganizací jich většina spočívala v řízeném rozprodeji majetku.

ČESKÁ POZICE: Takže jejich výsledkem nebyla záchrana podniku...

PELIKÁN: Přesně tak. To ukazuje, že toto řešení možná nenaplňuje svůj původní účel. K tomu ale do jisté míry dochází všude na světě. Pokud se podnik dostal do úpadku, znamená to, že asi nějaký problém měl. Jámám ale pocit, že česká statistika ukazuje něco jiného: závažný problém v samotném insolvenčním řízení. Věřitelé preferují, když rozprodej majetku mají ve svých rukou, což je případ reorganizace. Nechají rozprodej na dlužníkovi, který je pod jejich kontrolou. Raději, než aby to svěřili konkurznímu správci. To je zvláštní a myslím, že to svědčí o velmi nedobrých věcech.

ČESKÁ POZICE: Například o nedůvěře v celém insolvenčním systému?

PELIKÁN: Ano, bohužel.

ČESKÁ POZICE: Jaká témata ještě rozvíjíte?

PELIKÁN: Je toho spousta. Potřebujeme nějakým způsobem opravit nový občanský zákoník, na tom urgentně pracujeme. Chceme začít přípravu nového občanského soudního řádu. Máme tady trestní řád, zákon o státním zastupitelství, v zásadě cokoliv z klíčových noremsi vzpomenete, s tím se má něco dělat.

ČESKÁ POZICE: To zní, jako že přestavujete justici úplně od základů.

„V justici nastal čas pro hledání definitivních nebo ambicióznějších řešení. To je strašně zajímavá chvíle. Je to potřeba udělat dobře.“

PELIKÁN: Není divu. V roce 1990 se tady z pochopitelných důvodů udělalo nějaké provizorium. A to dnes dobíhá. Nastal čas pro hledání definitivních nebo ambicióznějších řešení. To je strašně zajímavá chvíle. Je to potřeba udělat dobře. Nový občanský zákoník asi není vzor, jak by to mělo dopadnout, ale to je zrovna hodně složité.

ČESKÁ POZICE: Když říkáte provizorium, dá se to vztáhnout i na soudce, kteří byli aktivní za minulého režimu a soudí dodnes?

PELIKÁN: Víte, paradoxně si nemyslím, že by českou justici nějak zvlášť trápili soudci, které jsme zdědili z minulého režimu. Možná v oblasti trestního práva, které mně není zas tak blízké. V oblasti civilního práva to ale byli poměrně kvalitní soudci. 

Spíš máme větší problém s částí soudců, kteří nastoupili koncem devadesátých let. Tehdy byla společenská prestiž toho povolání na svém minimu. I platově byl rozdíl oproti soukromému sektoru obrovský. Pochopitelně to vedlo k tomu, že kromě nadšenců do justice nastupovali lidé pochybné kvality. Ti dnes začínají dozrávat do významnějších funkcí. Myslím si, že to je větší problém.

Robert Pelikán (34)

  • Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde dodnes přednáší. 
  • Je odborníkem na právo hospodářské soutěže a regulace trhu. 
  • V letech 2003 až 2008 působil v advokátní kanceláři Císař, Češka, Smutný a spol. 
  • Nečasova vláda ho chtěla v roce 2012 zvolit do Rady ČTÚ. Kvůli kritice Miroslava Kalouska na Pelikánově blogu ale ze jmenování sešlo. 
  • V únoru 2014 ho Andrej Babiš dosadil na ministerstvo financí jako ředitele legislativního odboru, v červnu 2014 nahradil Hanu Marvanovou jako první náměstek ministryně spravedlnosti Heleny Válkové.

Počet příspěvků: 3, poslední 22.7.2014 01:38 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.