Zákon o půdě již dnes nárokuje kvalitní obhospodaření

včetně přípustného odtoku vody. Jak už to teče strouhou, nepomůže ani pan Paroubek, a to je expert na vodu slovutný už jako povodňový turista předvolební. Chytal příval v Ústí , chyba lávky, chytat měl v lese, potom na louce, potom na poli. Zemědělství jede na dotace, a nejde o naftu, s tou se dosud mrhá příkladně, je to zadarmo tak se jezdí jako na tankodromu. Dotace je vázána na sklizeň, proč ne také na způsob obdělání? Orba po vrstevnici, myslím že to dělá i primitivní arab negramotný nebo tibeťan . Meze nemohou překážet, netřeba jezdit křížem, např. ve Středohoří ještě něco zbylo, inu sudeťáci neměli dotace navíc se museli sami uživit. Náročnější krok je kvalita ornice, podíl organické složky, pod solárními panely ovšem mrtvé, dílem sucho, dílem bláto. Oseto příkopovými travinami, aby se nemuselo tolik sekat. Potom lid dlabe separát, koninu nebo rovnou zdechliny. Hovězí lze získat z pastvy, brzy tak půjde i mlíko, pokud podojí mobilní robot. Krmit jádrem je jen doplněk, ne objev budovatelů-kazisvětů. Ovšem by se mělo přepásat ovcemi, stejně dnes mrtvé plochy. Z rezervace, kde se nepase, odtéká více vody, tráva dosud bez dobytka žít neumí, možná nová vláda ji to naučí? Pokud je pozemek jen spekulace bez zodpovědnosti, pokud hynou jako vše státní i lesy ? Jistě, armáda rozhazovala vždycky, ale proč stát spravuje a plete se do čehokoliv? Měl by vyžadovat zákon, na konci pole vodočet, teče moc? Šlus s dotacema! Teče rekordně, na Špilberk s vlastníkem! Kdo nechá ruinu je také exekutorován, a krajina je co? Těžební jáma?  

asi jste mysleli na něco jiného

Udělali jste z toho pěkný guláš. Koláž názorů anonymních autorů je zcela bezcenná.

Titanic versus obecný zájem

Kdys jsem četl jednu knihu o zkáze Titanicu. Ve zkratce se tam pojednávalo o tom, že ve skutečnosti to byl Olympic(sestrská loď) ,která před tím měla v přístavu nehodu s vojenským křižníkem, a aby Anglie nemusela platit nákladnou opravu, domluvila se s rejdařstvím na jistém pojistném švindlu s ledovcem, který se stal trgickým jen díky uhelné krizi, která zabránila některým lodím doplout na místo včas. Podobná mi přijde i situace kolem řek. Politici nám tvrdí, že paradoxně povodně zlepší naší ekonomiku díky nápravám škod, stát zaplatí své a zbytek pojišťovny či lidé. Nicméně tento článek lze považovat za jistý sociologický průzkum. Je všeobecně známo, že informace se šíří od zdroje postupně. Je jasné, že tzv. vrcholní manažeři jsou v potravním řetězci naší ekonomiky nadřazeni nám, obyčejnému plebsu. Pokud tato společenská vrstva dokáže pojmenovat některé problémy shodně jako nestranný odborník, ač  je to zcela mimo rámec jejich oboru, poukazuje to na jejich pronikavý intelekt (nepravděpodobné) nebo na fakt, že příčina problému je známa, nicméně s ohledem na potencionální ekonomický efekt je ignorována. Ač sám patřím mezi těch 99% šťastných občanů, kterým rozbouřená řeka pravidelně nevyplachuje dům (zde zcela záměrně ignoruji fakt, že se to popisuje jako stoletá voda, která kupodivu plní plán v každé pětiletce) , musím se ptát, zda je tento zůsob podpory národohospodářského růstu správný či demokratický. Chápu, že říční bagr ve státním podniku je zvýšený náklad bez přímého efektu, nicméně mi to přijde jako užitečnější  výdaj, než třeba Skarty. Vzhledem k tomu, kolik je vyplavených lidí na trase Orlí - Děčín, doporučil bych jim, dát se dohromady a nechat si zpracovat nezávislý posudek. Každého by to vyšlo v řádu stokorun a bylo by to zřejmě velice zajímavé čtení. 

Již VIL pravil, každá

Již VIL pravil, každá hospodyňka má být národohospodářem. Tady pro změnu je zase každý vrcholový manažer vodohospodářem. PS. Když se chce ČP angažovat, ať radši zkusí oslovit odborníky. Samozřejně není lehké najít ty nestranné, ale v tom vidím nesnadnou  roli ČP.  

Ceská krajina s horami a

Ceská krajina s horami a lesami v pohraničí a v prostriedku s pretvorenou poľnohospodársko-urbannou krajinou spôsobuje produkciu ohrómneho tepla do atmosféry, ktoré vytláča mraky do okrajových častiach českých zemí a výsledkom je tvorba zrážok, ktoré sa vylejú na menšiu plochu ako v minulosti s väčšou intenzitou i výdatnosťou. Riešením je znížiť produkciu cíteľného tepla v českej kotline, tým sa zmierní efekt vytláčania mrakov do hôr a mraky sa vylejú na väčšiu plochu s nižšou intenzitou i výdatnosťou.  O tom som písal tu po predchádzajúcich povodniach na Dunaji a Labe som písal tu: http://kravcik.blog.sme.sk/c/330045/Europa-musi-zastavit-vysusovanie-krajiny-ak-nechce-dalsie-povodne.html. Ziaľ nikto na túto tému nechce debatovať, lebo platí majoritné presvedčenie, že na formovanie mrakov na oblohe nemá vplyv teplotný režim krajiny. Slovensko na základe týchto poznatkov rozvinulo program, ktorý bol Vládou schválený v októbri 2010 a bol prijatý ako komplexný program prevencie pred povodnami, suchom a klimatickou zmenou. Link na program je tu: http://www.rokovania.sk/Rokovanie.aspx/BodRokovaniaDetail?idMaterial=18795 ;. Výsledky jednoročnej implementácie sú zhrnuté v publikácii : "Po nás púšť a potopa?". Link na publikáciu je tu: http://www.ludiaavoda.sk/data/files/44_kravcik-after-us-the-desert-and-the-deluge.pdf. Nezáujem spoznať hlbšie vplyv vytvárania tepelných ostrovov na rast extrémnov počasia a tvorby prívalových dažďov žiaľ prinesie dalšie smutné príbehy povodnových katastróf. O príčinách extrémnych dažďov a následných povodniach na Dunaji a Labe som písal tu: http://kravcik.blog.sme.sk/c/330045/Europa-musi-zastavit-vysusovanie-krajiny-ak-nechce-dalsie-povodne.html a v Cechach som o tom prvýkrát rozprával na konferencii v Orlicich.  

Bohužel nesouhlasím,

Pokud by se Vaše tvrzení zakládalo na pravdě, museli by se naši předci dávno utopit v době průmyslové revoluce,kdy bylo vše poháněno párou. Samozřejmě nezpochybňuji vliv teplotních rozdílů, ale je třeba vzít také v úvahu dlouhodobé cykly přírody, o kterých zatím stále nemáme dost informací. S jistotou ale víme, že jsme změnili koryta řek, nečistíme je a totálně jsme změnili agrotechnické postupy v zemědělství. Proč tu nikdo nekritizuje třeba skutečnost, že řepka a kukuřice jsou velice erozivní plodiny. Zároveň se snižuje podíl humusu v půdě, protože organické hnojivo končí jako palivo v domění, že vše vyřeší chemie. Toto jsou podstaty ekoterorismu a jejich komerčních lobby. Dokud nebude kolem nás poušť, tak to nebudeme řešit.PS: Zemědělcúm to tolik za vinu nelze dávat, ti se musí podřídit trhu aby přežili.

respekt k prirode omezi deste ?!

tady teda pekne leje uz temer 24 hodin

uniká mi , proč se vyjadřovali k problematice hydrologie

nějací vysocí manažéři firem.Že by se všichni věnovali hydrologii, nebo snad má výrobce hader, či pičvaty, patent na rozum?

přesně tak

Zrovna jsem to chtěl napsat - že se tážete anonymních právníků na právní záležitosti je ještě jak takž pochopitelné. Ale tohle?!!