Reorganizace policie nemá pro státní zástupce přidanou hodnotu

Loni ministerstvo vnitra a Policejní prezidium rozmetaly protimafiánský a protikorupční útvar a vytvořily celostátní centrálu proti organizovanému zločinu. Následně má dojít na státní zástupce, jejichž pravomoci chtějí „osekat“ poslanci. Vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová v rozhovoru namítá, že takový zásah nemá opodstatnění.

Lenka Bradáčová, Vrchní státní zástupkyně v Praze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lenka Bradáčová, Vrchní státní zástupkyně v Praze. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
Lenka Bradáčová, Vrchní státní zástupkyně v Praze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Bude tomu pět let, co Lenka Bradáčová nastoupila do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. Tenkrát ji proslavilo spuštění vyšetřování tehdejšího hejtmana Davida Ratha. Na přelomu loňského a letošního roku se však kauza zasekla na soudech. Bradáčová s jejich odůvodněním nesouhlasí, víru v úspěšný konec ale neztrácí. Průtahy ve vynesení finálního verdiktu přirovnává k případu Mostecké uhelné společnosti souzené ve Švýcarsku, kde se případ táhne podobným způsobem.

Loni podali lidé z obvodu jejího zastupitelství přes 50 tisíc obžalob a návrhů na potrestání. „Z trestních věcí, které soudy pravomocně v průběhu roku 2016 rozhodly, byla zproštěna tři procenta,“ vypočítává vrchní státní zástupkyně v rozhovoru.

Před rokem Bradáčová nesouhlasila s policejní reorganizací. Jak tento zásah vidí dnes? „Ono to trvá, než si podřízení zvyknou na nového nadřízeného, než zjistí jeho představu, co po nich bude v práci požadovat. Hlasy policistů, které slyším, shrnu do krátkého vyjádření – nový útvar nemá srdce,“ pronesla v rozhovoru.

LIDOVÉ NOVINY: Přispěla reorganizace a následný vznik Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) k efektivnějšímu boji s korupcí a závažnou hospodářskou trestnou činností, jak deklarovali její strůjci?

Co se týče práce Národní centrály proti organizovanému zločinu, nevnímám změnu k lepšímu ve srovnání s prací Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality

BRADÁČOVÁ: Na komplexní hodnocení je ještě brzy. Srovnala bych to s hodnocením závodu v mezičase. Ačkoli nevíte, jak skončí, mezičas obvykle napoví, jaký bude konečný výsledek. Pro mě po tři čtvrtě roku od vzniku NCOZ je hlavní výstup ten, že reorganizace pro státní zastupitelství nemá přidanou hodnotu.

Co se týče práce útvaru, nevnímám změnu k lepšímu ve srovnání s prací Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Ti, kdo předtím pracovali dobře a neodešli, pracují stejně dál. A ti, kdo předtím pracovali ne úplně podle našich představ, se nezměnili.

LIDOVÉ NOVINY: Jak tedy NCOZ funguje?

BRADÁČOVÁ: Podle mne je prozatím stav bez přidané hodnoty u mnohých provázen pocitem určité nejistoty a pnutím uvnitř útvaru. Byli jsme svědky několika odchodů. Přestože jde o jednotky, jsou to odchody vysoce kvalifikovaných policistů, to útvar negativně zasáhlo.

LIDOVÉ NOVINY: Jak?

BRADÁČOVÁ: Minimálně z pohledu policistů, kterým tito odcházející policisté veleli. Ono to trvá, než si podřízení zvyknou na nového nadřízeného, než zjistí jeho představu, co po nich bude v práci požadovat. Hlasy policistů, které slyším, shrnu do krátkého vyjádření – útvar nemá srdce. Tak to vnímám. Došlo ke spojení policistů, kterým doposud chybí pocit vnitřní soudržnosti a sounáležitosti s útvarem.

LIDOVÉ NOVINY: Vypovídají o tom statistické údaje o práci NCOZ?

Když srovnám sounáležitost před a po spojení útvarů, nově vidím, že se mnoho policistů rozmýšlí, jestli v NCOZ zůstane. Bude trvat dlouhou dobu, než se to změní.

BRADÁČOVÁ: Nechala jsem si srovnat statistická čísla NCOZ od 1. srpna 2016 do 31. března 2017. Srovnala jsem je s obdobím od 1. srpna 2015 do 31. března 2016, kdy existovaly samostatně ÚOOZ a ÚOKFK. V době fungování dvou samostatných útvarů zahájily tyto trestní řízení ve 23 věcech pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze. NCOZ jich za stejný čas zahájila 18.

Je to nevýznamný rozdíl. Jak úspěšných bude těchto 18 případů, vám budu schopná říci za další rok. Naše kauzy se v průměru prověřují přibližně rok až dva. Tou dobou by mohlo být jasno také v oněch 23 věcech z předchozího období. V současnosti vám nemohu říci, kolik věcí skončí postavením obviněných před soud.

LIDOVÉ NOVINY: Hovořila jste o tom, že nový útvar postrádá srdce. Jak se to projevuje v praxi?

BRADÁČOVÁ: Když srovnám sounáležitost před a po spojení útvarů, nově vidím, že se mnoho policistů rozmýšlí, jestli v NCOZ zůstane. Bude trvat dlouhou dobu, než se to změní. Může za to i způsob vzniku nového útvaru. Trvám na tom, že to bylo jemně řečeno nešťastné. To, že to nebylo prodiskutováno uvnitř policie ani s vnějšími partnery, vyvolalo o to větší nedůvěru k fungování nového útvaru. Policisté, a to patří k jejich naturelu a způsobu práce, jsou zvyklí rozhodovat se na základě zkušeností. Důvěra nevzniká ze dne na den. Tu si musíte získat.

LIDOVÉ NOVINY: Kdybyste měla popsat, jak se změnila práce policistů v NCOZ, co byste řekla?

Dosud se nezměnil obsah co do rozsahu věcí. Zatíženost některých policistů je stále neúměrná. Tomu odpovídá kvalita.

BRADÁČOVÁ: Jak už jsem řekla, nevnímám žádnou změnu, co se týče kvality a efektivity. Dosud se nezměnil obsah co do rozsahu věcí. Zatíženost některých policistů je stále neúměrná. Tomu odpovídá kvalita. Současně také v některých věcech pracujeme s alternativou odchodů policistů. Těch, kteří dávají jasně najevo, že uvažují o odchodu z policie či na jiné útvary.

LIDOVÉ NOVINY: Proč je to pro vás důležité? Může je přece nahradit jiný detektiv.

BRADÁČOVÁ: Pokud pracuje policista na závažných případech a měl by je předat, znamená to několik měsíců trvající prodlevu, než věc nastuduje někdo nový. Předpokládala jsem, že když se hovořilo o důvodech reorganizace a o vyšší efektivitě práce útvarů, projeví se to nově i v týmové práci se změnou věcné příslušnosti útvaru a zásadním přeskupením sil. To se zatím nestalo.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se změnily počty lidí, kteří zpracovávají ty nejvážnější kauzy?

BRADÁČOVÁ: Lidé se doplňují, ale potřebné navýšení vyšetřovatelů, aby nepracovali na několika závažných věcech současně, postrádám. Proto říkám, že to pro mě nemá přidanou hodnotu. Problémy, které měl ÚOKFK před sloučením, si přinesl i do NCOZ. Během příštích šesti měsíců bude zcela zjevné, zda je NCOZ schopná vyhledávat trestní věci toho nejzávažnějšího charakteru.

LIDOVÉ NOVINY: Proč k reorganizaci tedy došlo?

Problémy, které měl ÚOKFK před sloučením, si přinesl i do NCOZ. Během příštích šesti měsíců bude zcela zjevné, zda je NCOZ schopná vyhledávat trestní věci toho nejzávažnějšího charakteru.

BRADÁČOVÁ: To se musíte ptát někoho jiného.

LIDOVÉ NOVINY: Určitě si ale o tom něco myslíte.

BRADÁČOVÁ: Ve veřejném prostoru se o tom mluvilo hodně. Stále odkazuji na svá původní vyjádření, rozhodli ti, kdo měli pravomoc rozhodnout, připravili ji, prosadili. Ti za ni nesou odpovědnost. My jsme v tomto ohledu dotazováni nebyli.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si vysvětlujete snahu poslanců a sněmovní vyšetřovací komise k policejní reorganizaci, aby se omezily pravomoci žalobců?

BRADÁČOVÁ: Hledám vysvětlení velmi složitě. Pokud si vedle sebe postavím zadání komise, jímž bylo posouzení reorganizace, tedy sloučení dvou policejních útvarů, postrádala jsem v doprovodných usneseních jakýkoli návrh, který by se týkal samotné reorganizace, a reakci na kroky ministerstva vnitra a Policejního prezidia. Předmětem vyšetřování neměly být postupy státních zástupců, předmět byl jiný, ale jak jsem to vnímala při svém výslechu před komisí, nakonec se všechna usnesení dotkla jen státního zastupitelství.

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte doporučení, aby se zastavila promlčecí doba, pokud byla zneužita pravomoc vedoucím státním zástupcem, a aby žalobci nedozorovali a nežalovali kauzy svých kolegů?

BRADÁČOVÁ: U návrhů postrádám jakoukoli důvodnost. Ptám se proč. Podívejte se třeba na počty kárných řízení se stáními zástupci. Ty ukazují, že systém funguje, má sebereflexi a že vedoucí státní zástupci, když identifikují pochybení, se je nesnaží zakrýt, ale podávají kárné návrhy. Pak tu také máme trestní věci, v nichž byli či jsou státní zástupci prověřováni a v nedávné době jeden pravomocně odsouzen. (Obvodní státní zástupce z Prahy 2 František Fiala dostal v roce 2015 trest 3 roky a 10měsíců ve vězení a pokutu 150 tisíc korun – pozn. red.)

LIDOVÉ NOVINY: Jak si návrh vysvětlujete?

Pokud si vedle sebe postavím zadání komise, jímž bylo posouzení reorganizace, tedy sloučení dvou policejních útvarů, postrádala jsem v doprovodných usneseních jakýkoli návrh, který by se týkal samotné reorganizace, a reakci na kroky ministerstva vnitra a Policejního prezidia

BRADÁČOVÁ: Nemám vysvětlení. Napadají mě však v této souvislosti paralely. Bude následovat návrh, aby soudce nesoudili soudci? Anebo další příklad. Pokud příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů spáchá trestný čin a prověřují ho příslušníci GIBS, rovněž v těchto případech dojde ke změně? Neznám z poslední doby případ, kdy by bylo důvodné tvrzení, že státní zástupci v rámci falešné profesní kolegiality kryjí jednání svých kolegů.

LIDOVÉ NOVINY: Sněmovní komise se ale usnesla i na tom, že by žalobci neměli provádět jednotlivé úkony trestního řízení a ztratili by možnost, aby odňali věc konkrétnímu policistovi. Pro tyto změny trestního řádu vidíte odůvodnění?

BRADÁČOVÁ: To je jasné zpochybňování role státního zástupce v trestním řízení. To je pro mě nepřijatelné. Každý státní zástupce, který nechce být pouze pasivním státním úředníkem a chce vykonávat svoji práci, jak mu ji ukládá trestní řád a zákon o státním zastupitelství, pro to potřebuje mít účinné nástroje. Mezi ty významné patří oprávnění, aby mohl provádět jednotlivé úkony trestního řízení. A v případě, že policejní orgán provádí práci nekvalitně či nerespektuje pokyny státního zástupce, je často jediný způsob, jak zachovat zákonnost přípravného řízení, odnětí věci.

LIDOVÉ NOVINY: Obecně se ale říká, že si žalobci vybírají svoje „poslušné“ policisty.

BRADÁČOVÁ: Tady se směšují dvě věci. První se týká oprávnění odejmout věc konkrétnímu policistovi. Proti tomu směřuje usnesení poslanců. V takových případech se věc odejme policistovi, ale nikoli útvaru. Pak existuje ještě jedno oprávnění státního zástupce, který může odejmout věc útvaru a přikázat ji útvaru jinému.

Počty kárných řízení se stáními zástupci ukazují, že systém funguje, má sebereflexi a že vedoucí státní zástupci, když identifikují pochybení, se je nesnaží zakrýt, ale podávají kárné návrhy

Nikde v trestním řádu ale nenajdete oprávnění státního zástupce – podobná nařčení kategoricky odmítám – vybírat si policistu. Můžeme sice policistovi věc odejmout, ale nemůžeme ji jinému přikázat. O tom, kdo bude v policii věc zpracovávat, rozhoduje vedoucí daného policejního útvaru.

LIDOVÉ NOVINY: Ale politici často mluví o tom, že si detektivy vybíráte. Z čeho to podle vás pramení?

BRADÁČOVÁ: Z neznalosti. Existují případy, kdy se státní zástupce dohodne s příslušným velitelem útvaru na složení konkrétního vyšetřovacího týmu. Jde ale o dohodu obou stran, kdo v něm bude působit. Není to tak, že bychom mohli direktivně rozhodnout.

LIDOVÉ NOVINY: V kolika případech z 200 spisů, jimiž se zabýváte, jste přikročili k odnětí věci konkrétnímu policistovi?

BRADÁČOVÁ: Za dobu mého působení na VSZ v Praze si dovoluji odhadnout, že to bylo do deseti případů.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by ovlivnilo vaši práci, pokud byste nesměli provádět úkony trestního řízení?

Neznám z poslední doby případ, kdy by bylo důvodné tvrzení, že státní zástupci v rámci falešné profesní kolegiality kryjí jednání svých kolegů

BRADÁČOVÁ: Zásadně. Státní zástupce se často stává aktivním aktérem při provádění úkonů. V závažných věcech někdy převezme vedení výslechu namísto policisty, třeba když ho policista neprovádí v souladu s jeho představou. To by už nemohl. Stal by se pasivním pozorovatelem a nemohl by aktivně předcházet vadným postupům. Pak by ale nemohl nést odpovědnost za zákonnost trestního řízení. Nezapomínejme, že právě státní zástupce musí jít s důkazy před soud a je odpovědný za výsledek. Zpochybňovat nesystémově tuto roli je nebezpečné.

LIDOVÉ NOVINY: Nesvědčí zásah poslanců proti státním zástupcům o strachu z vyšetřování a snaze zabarikádovat se?

BRADÁČOVÁ: Nechci spekulovat. Ale od každého takového návrhu bych očekávala řádné odůvodnění. Každá změna trestního řádu by měla být koncepční. Usnesení ve zprávě vyšetřovací komise taková vysvětlení postrádala. Když se nad celou situací zamýšlím, vybaví se mi postřeh jednoho mého kolegy. Řekl: „Když si srovnám mediální sdělení na adresu státních zástupců, před zhruba šesti lety se psalo: Proč nikoho nestíháte? V posledním období jsou spíše titulky: Proč nás stíháte? Proč tolik lidí stíháte?“

Nezapomínejme, že právě státní zástupce musí jít s důkazy před soud a je odpovědný za výsledek. Zpochybňovat nesystémově tuto roli je nebezpečné.

Souhlasím s tím, že veřejná žaloba a policie musí pracovat kontinuálně standardně, bez výkyvů. Nemá to být ve vlnách, že nejdříve není stíhán nikdo a poté následuje vlna nedůvodných stíhání. To by bylo jistě špatně. Ale tak tomu není. O tom, zda je stíhání důvodné, či nedůvodné, svědčí tvrdá statistická data. Hodnocení nesmí být založeno na pocitech, které mohou vyvolat sdělení různých zájmových skupin.

LIDOVÉ NOVINY: Co tato data říkají?

BRADÁČOVÁ: Za uplynulých pět let, co jsem ve funkci vrchní státní zástupkyně, podali žalobci Vrchního státního zastupitelství v Praze 72 obžalob v závažných hospodářských a korupčních případech. Soud již 36 věcí odsoudil, pouze tři věci byly zproštěny. Ani jednu kauzu soud pravomocně nevrátil. Až teď – v druhé větvi kauzy exhejtmana Davida Ratha. Proti tomu jsme však ani nepodávali stížnost, protože v mezidobí došlo ke změně zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Musíme tuto změnu zákona akceptovat a doplnit vyšetřování.

LIDOVÉ NOVINY: Vyšetřování kolika závažných případů vaše zastupitelství ročně zahájí?

BRADÁČOVÁ: V roce 2016 zmiňovaný odbor eviduje 31 nových trestních stíhání proti 106 osobám. Loni jsme se zabývali 256 věcmi. Ještě bych zmínila celý obvod Vrchního státního zastupitelství v Praze – tedy i okresy, kraje. V tomto obvodu bylo loni předloženo soudu zhruba 54 tisíc věcí. Zproštěna v roce 2016 byla necelá čtyři procenta.

O tom, zda je stíhání důvodné, či nedůvodné, svědčí tvrdá statistická data. Hodnocení nesmí být založeno na pocitech, které mohou vyvolat sdělení různých zájmových skupin.

Takže vidíte, jak velkou úspěšnost máme. V minulosti se množství zproštěných případů pohybovalo kolem 10 procent a ani to nebylo považováno za špatný výsledek. Statistika tedy svědčí o kvalitní práci a dobré kondici státního zastupitelství.

LIDOVÉ NOVINY: Lze říci, jak dlouho v průměru trestní stíhání trvají?

BRADÁČOVÁ: Průměrná délka přípravného řízení od doby, kdy policie zahájí trestní stíhání nebo kdy sdělí konkrétní osobě podezření, do předložení věci soudu je 64 dnů. Celkově tedy data vůbec nemluví o tom, že by státní zastupitelství a policie obecně neměly úspěchy.

Je důležité si uvědomit, že spravedlnost se často hledá poměrně dlouho. Oč jsou kauzy složitější a čím více se dotýkají veřejného života, tím složitější a delší trestní řízení je. Obhajoba se snaží všemi prostředky – včetně různých průtahů – dosáhnout co nejpříznivějšího výsledku pro klienta. V takových věcech se stává, že odvolací soud opakovaně vrací případy k novému rozhodnutí.

LIDOVÉ NOVINY: Jenže navenek může takto zdlouhavý proces v lidech vyvolávat dojem, že kauzy se mají zahladit do ztracena.

BRADÁČOVÁ: Rozumím, že zdlouhavý proces může veřejnost znejistit, až utahat. Lidé pak přestávají sledovat výsledky. To pro nás nesmí platit. V závažných věcech se k rozhodnutí dospěje třeba až po mnoha letech. Až pak je možné věci hodnotit. Z různých sdělení mám ale pocit, že některé skupiny promyšleně razí strategii vyvolat falešný dojem neúspěšnosti státního zastupitelství. Objektivním datům to ale neodpovídá.

LIDOVÉ NOVINY: Co jste si pomyslela o tom, že spolupracovníkem vyšetřovací komise byl spoluautor kontroverzní amnestie exprezidenta Václava Klause a brněnský právník Zdeněk Koudelka?

Z různých sdělení mám ale pocit, že některé skupiny promyšleně razí strategii vyvolat falešný dojem neúspěšnosti státního zastupitelství. Objektivním datům to ale neodpovídá.

BRADÁČOVÁ: Na rozdíl od Zdeňka Koudelky, který o státních zástupcích a státním zastupitelství pravidelně píše články do médií, nemám žádnou potřebu se k němu vyjadřovat. Není osobou, která by v minulosti, ale ani v současnosti měla vliv na fungování státního zastupitelství – přestože se o to v minulosti pokoušel a svými články v současnosti nadále pokouší. Pro mě Zdeněk Koudelka v určitou dobu prostě jen byl na státním zastupitelství.

LIDOVÉ NOVINY: Je případ Davida Ratha tím, který zesílil tlak zájmových skupin na vás či státní zastupitelství?

BRADÁČOVÁ: Kauza Davida Ratha není ukončena, není v ní pravomocně rozhodnuto. Proto nechci dělat účet dopředu. S odůvodněním vrchního soudu nesouhlasím – z odborných i věcných důvodů. Proto jsem předložila podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, který pan ministr spravedlnosti akceptoval.

Řada právníků dopředu postup komentovala, aniž by přitom znala spis a obsah napadených rozhodnutí. Mrzelo mě to, protože obecně si myslím, že právníci mají povinnost bránit dezinformacím a prezentování neodborných a nepodložených informací. Zaplavuje nás množství sdělení a najít kvalitu je stále obtížnější.

LIDOVÉ NOVINY: Po shození kauzy Rath vrchním soudem se však mezi lidmi v nemalé míře objevuje znechucení a názor, že na mocné spravedlnost nedosáhne. Není tedy namístě veřejnost laicky uklidnit a vysvětlit, co je důvodem prodlužování tohoto případu? Co byste lidem poradila?

Právníci mají povinnost bránit dezinformacím a prezentování neodborných a nepodložených informací. Zaplavuje nás množství sdělení a najít kvalitu je stále obtížnější.

BRADÁČOVÁ: Připodobním to k jinému trestnímu případu – Mostecké uhelné společnosti, kterou řeší švýcarský soud. Ten v první instanci rozhodl velmi rychle. Titulky zněly, že švýcarská justice konala rychle a proč tomu tak není u nás. Jenže máme rok 2017 a kauza ve Švýcarsku stále není pravomocně ukončena, doteď nebylo ani rozhodnuto o odvolání. Můžeme tedy srovnávat.

Případ Davida Ratha se začal vyšetřovat také v roce 2012, je rozhodnuto už o odvolání. Nejde tedy o nic v Evropě neobvyklého. Proces je velmi složitý, a nedivím se tedy, že laická veřejnost se nedokáže zorientovat a zdá se jí, že spravedlnost kulhá a že při řešení věcí rozhodují nějaké zvláštní klíče. Musím zdůraznit, že podstatné je to konečné, pravomocné rozhodnutí soudu. My využijeme všechny zákonné nástroje, abychom maximálně a kvalitně hájili veřejný zájem.

LIDOVÉ NOVINY: Na stole vám přistálo vyšetřování bývalého detektiva Jiřího Komárka, který loni v létě označil policejního prezidenta Tomáše Tuhého za podezřelého kvůli únikům informací. Jak se vyšetřování vyvíjí?

BRADÁČOVÁ: Generální inspekce bezpečnostních sborů zahájila trestní stíhání. Budeme se snažit, aby řízení bylo co nejdříve skončeno. Skutkově nejde o složitý případ.

LIDOVÉ NOVINY: Velmi citlivým případem v současnosti je kauza Čapí hnízdo, která se dotýká i vicepremiéra Andreje Babiše. Objevily se hlasy, že prodloužení prověřování mu má napomoci. V jaké fázi je nyní případ, kde nyní vykonáváte kontrolu?

Případ Davida Ratha se začal vyšetřovat také v roce 2012, je rozhodnuto už o odvolání. Nejde tedy o nic v Evropě neobvyklého. Proces je velmi složitý, a nedivím se, že laická veřejnost se nedokáže zorientovat a zdá se jí, že spravedlnost kulhá a že při řešení věcí rozhodují nějaké zvláštní klíče.

BRADÁČOVÁ: Nejprve je třeba říci, že náš dohled je vykonáván z vnějšího podnětu. Nenařídilo ho městské ani vrchní státní zastupitelství, jak se kdesi objevilo. Jde o standardní postup. Pokud si kdokoli podá podnět k výkonu dohledu, je povinností státního zastupitelství se jím zabývat. Ze zákona máme na vyřízení věci dvouměsíční lhůtu. Dohled obecně směřuje na posouzení námitek, zda státní zástupce procesně koná v souladu se zákonem, anebo došlo k porušení povinnosti či neodbornému postupu.

LIDOVÉ NOVINY: Protahuje tedy dohled a kontrola samotné prověřování?

BRADÁČOVÁ: Ne. Policie ve věci koná a výkon dohledu nijak neznemožňuje ve věci rozhodnout. Až stížnost vyřídíme, bude podatel vyrozuměn. Jde o běžnou součást trestního řízení.

LIDOVÉ NOVINY: A jak je to s prodloužením lhůty pro prověřování případu o půl roku?

BRADÁČOVÁ: To s naším dohledem nemá nic společného. Týká se to dozoru Městského státního zastupitelství v Praze. Státní zástupce tím reaguje na podnět policejního orgánu. Lhůty se prodlužují, pokud policie státního zástupce vyrozumí, že není schopna ve stanovené lhůtě trestní řízení skončit.

LIDOVÉ NOVINY: Objevují se informace, že policie vyčkává na závěry Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Je to pravda?

BRADÁČOVÁ: Policie má povinnost konat, a pokud šetří i jiný k tomu oprávněný orgán, budou se muset s jeho závěrem policie a statní zástupce vypořádat. Jiný dopad takové šetření mít nemůže.

Právnička roku 2016

  • Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová (44) vystudovala v roce 1998 pražskou právnickou fakultu.
  • O tři roky později se stala státní zástupkyní v Litoměřicích. V letech 2008 až 2014 byla prezidentkou Unie státních zástupců.
  • V roce 2012 ji ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jmenoval vrchní státní zástupkyní v Praze. Stala se jedním ze symbolů protikorupčního tažení v Česku.
  • Její jmenování tehdy doprovázela divoká politická situace. V červnu 2012 tehdejší premiér Petr Nečas odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Spekulovalo se, že se tak stalo kvůli Pospíšilově snaze jmenovat Bradáčovou vrchní žalobkyní.
  • Vedle korupčních případů soudce Ondřeje Havlína a exhejtmana Davida Ratha se Bradáčová pustila do vyšetřování několika kauz kolem lobbisty Iva Rittiga a jemu blízkých právníků. Její pozornosti na začátku roku 2016 neunikl ani finančník Petr Sisák.
  • Pravděpodobně nejožehavější kauzou, kterou v současnosti dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství, je případ Beretta. Kvůli podezření na vynášení informací z bezpečnostních složek za úplatu vyšetřovatelé tehdy obvinili důstojníka protikorupční policie Radka Holuba či bývalého policistu a soukromého detektiva Igora Gáboríka. V síti vyšetřovatelů tehdy uvízla i pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová. Statistika svědčí o kvalitní práci a dobré kondici státního zastupitelství.



Počet příspěvků: 2, poslední 29.4.2017 03:27 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.