Rektorka VŠE: Nejsme filozofové. A děkan Ševčík se bát nemusí

Nastupující rektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková se rozhodla nepíchat do vosího hnízda a neiniciovat kroky k odvolání děkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka, za nímž se vleče několik kauz. V obsáhlém rozhovoru s ČESKOU POZICÍ rovněž objasňuje, jak bude chtít profilovat VŠE.

Přemysl Houda 30.5.2014
Rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze Hana Machková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze Hana Machková. | foto: ČTK
Rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze Hana Machková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Téma děkana Ševčíka se pro rozhovor s novou rektorkou VŠE nabízí logicky jako první. Naposledy nechvalně zaujal jízdou po dálnici s modrým výstražným majáčkem. Postoj Hany Machkové? Návrh na odvolání libovolného děkana by velkému akademickému senátu podle svých slov předložila jen v případě spáchání trestného činu nebo plagiátorství.

V tom se rektorka neliší od svého předchůdce Richarda Hindlse, nicméně svůj postoj doprovází podivnou argumentací. V rozhovoru s ČESKOU POZICÍ totiž mimo jiné říká, že i kdyby odvolání navrhla a velký senát VŠE by její návrh přijal, nic by se nestalo, protože „pan Ševčík má podporu fakultního senátu a ten by ho opět zvolil“. To je však minimálně sporné tvrzení, které v zákoně těžko bude hledat oporu.

Vysokoškolský zákon totiž v paragrafu 28 v odstavci 2 praví: „Funkci děkana může tatáž osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.“ A Miroslav Ševčík se nyní nachází v druhém období za sebou. Bývalý náměstek pro legislativu na ministerstvu školství Jiří Nantl pro ČESKOU POZICI potvrzuje: „Ta zákonná pasáž je nesporná, nezáleží na tom, jestli děkan svůj mandát dokončí, nebo ne.“

Nantl dodává ještě jeden, obecnější aspekt celé věci: „Rektorka by odvolaného děkana stejně nemusela jmenovat. Bylo by přece absurdní předpokládat, že rektor ve spolupráci s velkým senátem odvolá děkana, aby ho pak opět jmenoval, když mu ho fakultní senát zvolí znovu.“

Nepřehledná kauza

Asi nejzajímavější je, že se rektorka implicitně přiklonila ve sporu některých, vlastně už bývalých pedagogů Národohospodářské fakulty (NF) s děkanem na stranu děkana. Ještě před samotným rozhovorem Hana Machková totiž předala ČESKÉ POZICI písemné prohlášení k situaci na Národohospodářské fakultě a děkanu Ševčíkovi. V písemném prohlášení se odvolává na rok starý interní audit zabývající se některými zahraničními cestami pedagogů mezi lety 2008 a 2012, po kterém Národohospodářská fakulta podala trestní oznámení.

Rektorčina verze konfliktu na NF VŠE (jak se praví v prohlášení pro ČESKOU POZICI) je tato: „Konstatuji, že poté, co jsem měla po nástupu do funkce v únoru 2014 možnost se s výsledky interního auditu seznámit, se obávám, že řada konfliktů vznikla právě kvůli tomu, že pan děkan Ševčík zjistil závažné informace o konání některých zaměstnanců Národohospodářské fakulty.“

Vedení NF už zhruba před rokem (28. května 2013) vydalo prohlášení k témuž internímu auditu, mimo jiné v něm stálo: „Na konci dubna byl interní audit ukončen a my, členové vedení fakulty, jsme byli seznámeni s jeho výsledky. Ze závěrů jednoznačně vyplývá, že předkládání falešných cestovních dokladů se mezi roky 2009 a 2012 vedle doc. Stellnera a dr. Soběharta účastnili také dr. Tumis, dr. Szobi, dr. Lipka a doc. Šťastný, každý v jiném rozsahu. Celková výše takto vzniklé škody pro fakultu překročila 1 mil. Kč.“

Právě odvolání jednoho ze jmenovaných, Davida Lipky, z vedení katedry institucionální ekonomie přitom celý konflikt rozpoutalo - ten byl nicméně odvolán už v červnu 2012, takřka rok před zveřejněním výsledků auditu.

Policie případ cestovních dokladů stále šetří. Někteří jmenovaní (Šťastný, Lipka) se hodlali nařčením ohledně cestovních dokladů bránit soudní cestou. Když však nyní ČESKÁ POZICE oslovila jednoho z nich, Dana Šťastného, dočkala se – už takřka po roce – překvapující odpovědi: „Jsme stále v kontaktu s právníkem. Na soud jsme se zatím neobrátili.“

„Kauza Ševčík“ je tak dost nepřehledná. Jedno je však od nynějška jisté: VŠE má v osobě Hany Machkové rektorku, která stojí za děkanem Ševčíkem a je připravena s ním bez problémů po dobu souběhu jejich funkcí spolupracovat – tedy pokud nevyjde najevo plagiátorství či spáchání trestného činu. Prozatím se tedy kauza kolem Miroslava Ševčíka odkládá.

VŠ všem? Jen se odkládá nezaměstnanost

Rozhovor s rektorkou VŠE Hanou Machkovou.

Vysoká škola ekonomická se příští čtvrtek konečně dočká nového rektora. Po několikaměsíčních volebních peripetiích bude do úřadu slavnostně uvedena Hana Machková, dosavadní prorektorka pro zahraniční vztahy. ČESKOU POZICI zajímalo, jak (a jestli vůbec) bude řešit kauzu kolem děkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka, a také to, jak bude chtít profilovat VŠE: bude školou pro začínající vědce, nebo pro pragmatické podnikatele?

ČESKÁ POZICE: Rád bych se zeptal nejprve obecně: existuje nějaká nepřekročitelná čára, po jejímž překonání byste se rozhodla navrhnout odvolání děkana?

MACHKOVÁ: Nepřekročitelnou čarou je spáchání trestného činu, to je věc, přes kterou nejede vlak. Druhou možností, a v té souhlasím s rektorem brněnské Masarykovy univerzity Bekem, je plagiátorství.

ČESKÁ POZICE: Pan Bek, když ho zmiňujete, říkal ale ještě jednu věc – za použitý majáček na dálnici a jízdu v protisměru by také navrhl odvolání.

MACHKOVÁ: Když se dopravní přestupek jeho univerzity netýká, tak se na to pěkně odpovídá novinářům. To je můj komentář ke kolegovi Bekovi.

ČESKÁ POZICE: Když už jsme u toho, je zajímavé, že rektor Bek dává taková vyjádření, když ve vědecké radě Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, alespoň dle webu, zasedá mezi dvanácti externími členy tentýž Miroslav Ševčík, kterého by za majáček rád odvolal z místa děkana...

MACHKOVÁ: Vážně tam zasedá? Tak to jsem nevěděla. To je zajímavé. Já ale nebudu na dálku dávat kolegovi Bekovi podobně dobré rady. A když směřujete k děkanovi Ševčíkovi, tak bych ráda řekla, že v březnu ho fakultní akademický senát přece znovu zvolil drtivou většinou děkanem Národohospodářské fakulty. V tajné volbě. Má jasnou podporu své fakulty. Čekala jsem, že se ukáže někdo z jeho oponentů a zkusí se s ním o post děkana střetnout. Ale nic takové se nestalo. Proč se nikdo takový neobjevil?

ČESKÁ POZICE: Třeba proto, že jeho kritici už z Národohospodářské fakulty odešli nebo odejít museli?

MACHKOVÁ: Podívejte, pro mě je docent Ševčík na čtyři roky právoplatným děkanem Národohospodářské fakulty, má velkou podporu svého akademického senátu a já s ním budu z pozice rektorky po jeho funkční období spolupracovat. Nemám s tím žádný problém. Ale podstatná je otázka, co se tu stalo? Co se otřáslo? Otřásla se pověst kolegy Miroslava Ševčíka. Dlouho ho veřejnost vnímala jako odborníka na ekonomickou transformaci. A to v neposlední řadě i díky mediálnímu tlaku jeho kritiků částečně skončilo. Jeho dobré jméno je poškozeno a i odborně je těžce zasažen.

Ale tady neplatí rovnítko mezi jménem Miroslav Ševčík a Vysokou školou ekonomickou. Pokud tu platilo a platí nějaké rovnítko, tak je to předchozí rektor profesor Richard Hindls, nyní já a Vysoká škola ekonomická. A ještě jedna věc – co by se stalo, kdybych hypoteticky navrhla odvolání děkana Ševčíka a velký senát by odvolání přijal? Úplně prostá věc: pan Ševčík má podporu fakultního senátu a ten by ho opět zvolil. Ty knížecí rady v sobě nemají vůbec žádné řešení.

ČESKÁ POZICE: Ještě poslední věc k děkanu Ševčíkovi: překvapilo mě, že jste mi před časem odpověděla, že nevidíte střet zájmů v tom, že děkan Ševčík vede diplomovou práci synovi pana Kurky staršího, když je předsedou představenstva společnosti Toma, a. s., kterou pan Kurka starší spoluovládá.

MACHKOVÁ: Samozřejmě to není šťastné, už minimálně pro studenta Kurku... Co jiného odpovědět? Na druhé straně je ale náš univerzitní systém odevzdaných prací naprosto transparentní - každý si může studentovu diplomku přečíst.

ČESKÁ POZICE: Vy jste mi argumentovala původně tak, že nejde o střet zájmů, protože student Kurka píše diplomku o společnosti Vinium, a. s., a že společnost Toma, a. s., podniká v jiných oborech...

MACHKOVÁ: Ano, ano, vím. Ve vašem článku jsem se dočetla, že Vinium, a. s., je pod kontrolou Kurkových podobně jako Toma, a. s. Já se necítím zodpovědná za pana Ševčíka a jeho diplomanta. Systém určování vedoucích kvalifikačních prací stanovuje výhradně fakulta.

ČESKÁ POZICE: Pan Ševčík mu vedl i bakalářskou práci, mimochodem jejím oponentem byl Jiří Schwarz -pro změnu předseda dozorčí rady téže společnosti Toma, a. s.

MACHKOVÁ: Ano, i to už jsem zjistila. Pan Kurka by měl - už jen ve svém zájmu - požádat o změnu vedoucího diplomové práce.

ČESKÁ POZICE: Přejdu k jiné věci: Jaromír Veber, váš poražený protikandidát při rektorské volbě, se stal náměstkem ministra Marcela Chládka pro vysoké školy a vědu. Předpokládám, že jste ráda, že se stal muž z VŠE náměstkem.

MACHKOVÁ: Ano, je to skvělá zpráva. Profesor Veber – a musím říci, že se choval během rektorské volby velmi korektně - zná vysoké školy, rozumí tomu a to je například při přípravě vysokoškolského zákona velmi důležité.

ČESKÁ POZICE: Pan Veber je i vedoucím jedné z kateder na Podnikohospodářské fakultě, je podle vás dobrý souběh těchto dvou funkcí?

MACHKOVÁ: Funkci vedoucího katedry managementu nevykonává, dlouhodobě byla zastupujícím vedoucím Lenka Švecová. Navíc je vypsáno výběrové řízení na místa všech vedoucích kateder na Fakultě podnikohospodářské, protože s účinností od prvního července je jmenován nový děkan, a předpokládám, že se pan profesor Veber již nepřihlásí.

ČESKÁ POZICE: Někde jsem četl, že existují prognózy, jak za pár desetiletí budeme mít v Česku násobky dnešního stavu absolventů univerzit. Teď v Česku máme nějakých sedm desítek vysokých škol. Budeme asi společností vzdělanosti. To je pěkné, nebo ne?

MACHKOVÁ: Nevím, mně se to úplně jako hezká představa nezdá. Vysokou školu by neměl mít každý, vzdělání by mělo mít kvalitu a jakou může mít kvalitu, když diplom bude, a možná už je, tak levné zboží? Trend vysokoškolsky převzdělané populace začal v západní Evropě a mám pocit, že se tím řeší vlastně spíš otázka nezaměstnanosti; nezaměstnanost mladých se prostě odkládá do budoucna, protože je extrémní rozdíl, jestli na trh práce pustíte osmnáctileté, nebo třiadvacetileté. Nejsem si ale jistá, jestli má být funkcí univerzit udržovat nezaměstnanost na přijatelné míře.

ČESKÁ POZICE: Pročítal jsem statistické ročenky ze sedmdesátých a osmdesátých let a tam byl vidět druhý extrém – absolventů univerzit byly jednotky procent.

MACHKOVÁ: Zase abychom nebyli přísní: kdybych si měla vybrat mezi jednotkami procent a možnou vizí společnosti, ve které má vzdělání každý druhý, tak zvolím tu druhou variantu. Co tím zkazíte, když někomu dáte jisté postmaturitní vzdělání?

ČESKÁ POZICE: Třeba že tou demokratizací hluboce degradujeme terciální vzdělání. Jeho kvalita nutně musí jít dolů, aby na ně mohl dosáhnout každý druhý.

MACHKOVÁ: Ano, to je pravda, devalvace nutně hrozí, zejména u bakalářského studia. Když jste zmínil počet vysokých škol, tak ať jsme přesní: dnes jich máme v ČR sedmdesát dva! To je přece v zemi o velikosti České republiky těžko uvěřitelné.

ČESKÁ POZICE: Co s tím?

MACHKOVÁ: To je jednoduchá věc: když máte diplom z Harvardu, tak má nepochybně větší hodnotu než třeba diplom z University of Oklahoma. Diferenciace bude probíhat i u nás, už dávno začala - zaměstnavatele nezajímá, že máte nějaký titul, bude ho zajímat, odkud ho máte. A musím říct, že VŠE je ve své oblasti v České republice kvalita – když se bavím s personalisty v podnicích, tak mi potvrzují, že naši absolventi jsou jejich první volba.

ČESKÁ POZICE: Když jsem před nedávnem hovořil s Martinem Gregorem, ředitelem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd na UK, tak ale dost zpochybňoval právě kvalitu VŠE v porovnání s výsledky jím vedeného institutu.

MACHKOVÁ: Já tu kritiku znám. Je tu ale jeden obrovský rozdíl. Oni přijímají do ročníku osmdesát studentů, my tři a půl tisíce, loni ještě skoro čtyři tisíce. A já Institutu ekonomických studií vůbec neberu, že odtamtud vycházejí odborníci, kteří pak pracují jako analytici v centrální bance nebo zpracovávají analýzy na ministerstvech. Kolik ale Česká republika potřebuje erudovaných odborníků s čistě teoretickým vzděláním? Naši studenti hledají jiné zaměstnání – jdou do firem, do marketingu, do finančních oddělení, dělají účetnictví nebo personalisty. Úkolem VŠE je zajistit uplatnění na trhu práce pro tisíce absolventů ročně podle potřeb firemního sektoru.

ČESKÁ POZICE: Čili: studenti VŠE chtějí pracovat v podnicích, netouží po tom, dělat vědu?

MACHKOVÁ: Tak ono se přece stačí projít po chodbě naší školy. A když se projdete, tak jak jsou naši studenti oblečení? Vždyť oni už od prvního ročníku chodí skoro všichni s kravatou! Chtějí dělat byznys v nějakých osmdesáti procentech, situují se do role budoucích manažerů a není na tom nic nepatřičného. Naši studenti obvykle netouží po tvorbě teoretických modelů a analýz. A já s tím nemám problém, koneckonců přednáším mezinárodní marketing.

ČESKÁ POZICE: Studenti VŠE jsou asi dost pragmatičtí.

MACHKOVÁ: Ano, jistě. Chtějí se uplatnit, chtějí dělat kariéru. Nejsou to žádní filozofové. Kdybyste viděl, jak jsou naši studenti podnikaví!

ČESKÁ POZICE: Máte nějakou statistiku, z níž by bylo vidět, kolik vašich studentů pracuje?

MACHKOVÁ: Takovou statistiku nemáme, ale mám obavy, že pracují takřka všichni. My třeba ohromujeme naše zahraniční partnerské vysoké školy vnitřním informačním systémem a širokou nabídkou předmětů v různých časových polohách. To ale našim studentům také umožňuje zkoncentrovat kompletní výuku do dvou tří dnů a pak mají čas na práci. Mně to dost vadí, studenti by měli hlavně studovat. Co jim ale zbývá, když zaměstnavatelé vyžadují praxi? Kde ji mají vzít?

ČESKÁ POZICE: Není ale právě to, co popisujete, už vlastně tou degradací terciálního vzdělání, o kterém jsme před chvílí hovořili?

MACHKOVÁ: Do určité míry ano. Ale myslím, že problém je i na naší straně. Řádně akreditované povinné praxe jsou na VŠE součástí pouze dvou studijních oborů. Ve vyspělých zemích je přitom běžné, že čtvrtroční až půlroční praxe jsou součástí studijních plánů a jsou východiskem pro diplomové práce. I program Erasmus nabízí financování odborných praxí v zahraničí, ale my tuto možnost studentům dáváme minimálně.

ČESKÁ POZICE: Když jste zmiňovala, že přijímáte do prvního ročníku kolem tří a půl tisíce studentů, kolik máte adeptů na studium?

MACHKOVÁ: Loni jsme měli přes třináct tisíc přihlášek, letos máme zhruba deset a půl tisíce. Bereme tak v podstatě jednu třetinu uchazečů. To je dobrý poměr.

ČESKÁ POZICE: Předpokládám ale, že počet přihlášek se nemusí rovnat počtu unikátních zájemců, nebo ano?

MACHKOVÁ: Máte pravdu, zájemci si mohou dát teoreticky i šest přihlášek – na každou fakultu jednu. Mohou přijímačky zkusit šestkrát a pak si vyberou jen preferovanou fakultu. My jim říkáme, že jsou to tak zvaní dvojití agenti, takže ano: je celkem běžné, že od jednoho maturanta obdržíme dvě přihlášky. To bych řekla, že bude asi většina – chtějí mít jistotu.

ČESKÁ POZICE: Unikátních uchazečů tedy bude zhruba polovina počtu přihlášek, které obdržíte? To znamená pro tento rok zhruba polovina z vámi zmiňovaných deseti a půl tisíc?

MACHKOVÁ: Ano, zhruba tak.

ČESKÁ POZICE: Tudíž fakticky berete spíše každého druhého, ne třetího zájemce o studium?

MACHKOVÁ: Když o tom teď přemýšlím, tak to bude asi pravda. Nevím to ale jistě, protože leckdo si k nám může dát přihlášku jen jednu a tu pojišťovací přihlášku si dá na soukromou školu (třeba VŠFS) nebo na regionální školy, které mají ekonomické či manažerské fakulty. Pak je ale důležité, aby VŠE zůstala již zmíněnou první volbou.