Rektor UK: Ministr Chládek se snaží naslouchat

„Do politiky mají chodit lidé, kteří něco dokázali,“ říká profesor Tomáš Zima v rozhovoru pro ČESKOU POZICI. A mimo jiné si pochvaluje spolupráci s ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD).

Rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima, byl děkanem 1. lékařské fakulty... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima, byl děkanem 1. lékařské fakulty... | foto: © archiv Tomáše Zimy, 1.LF UKČeská pozice
Rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima, byl děkanem 1. lékařské fakulty... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lékař a biochemik Tomáš Zima (* 1966) je od 1. února 508. rektorem Univerzity Karlovy. A nově předsedá i České konferenci rektorů (ČKR), tudíž má jeho hlas ještě větší váhu. Profesor Zima si navíc ponechal vedení „svých“ laboratoří.

ČESKÁ POZICE: Pane rektore, jak hodnotíte první měsíce ve svých nových funkcích? Jde to vůbec vše stihnout?

ZIMA: Člověk má nějaké limity, protože den má 24 hodin a měří každému stejně. Časoprostor se nezměnil, jen v něm mám jiné povinnosti, než jsem míval. Můj den začíná ráno před sedmou hodinou, kdy přijíždím na ústav do nemocnice a před devátou přicházím na rektorát, případně na jednání v Praze či jinde. Povinnosti se týkají činnosti univerzity jako celku a přesahů k různým fakultám, snažíme se společně posilovat to, co fakulty s univerzitou spojuje. To je moje hlavní poslání. 

Další mou prioritou je komunikace se zahraničím, jak s představiteli cizích států v ČR, tak se zástupci zahraničních univerzit z hlediska výměny studentů i vědecké spolupráce. Den končívám na univerzitě, v ústavu nebo akcích, jichž se za Univerzitu Karlovu účastním.

ČESKÁ POZICE: Máte devět prorektorů. Slyšel jsem na UK připomínky, že jich je až moc.

ZIMA: To je otázka. Můžete mít třeba jen tři, ale můj koncept zahrnuje vedení univerzity s devíti prorektory a dalšími šesti lidmi ve vedení. Zaprvé to umožňuje, aby zaznělo co nejvíce různých názorů. Čím je kolegium rektora širší, tím můžete slyšet více názorů – od pedagogické po teologické fakulty, od matfyzu po lékařské fakulty. Znáte i jiný pohled. Čím širší, tím lepší tříbení názorů i přenos informací dále do akademické obce.

„Čím je kolegium rektora širší, tím můžete slyšet více názorů. Znáte i jiný pohled.“

A za druhé, je třeba si uvědomit, že UK je instituce, která má řadu objektů v Praze i mimo Prahu. Dalším faktorem je i to, že řada kolegů je významnými představiteli svých vědních oborů a nemohou se úplně na čtyři roky mimo obor vyvázat. A pak také, že na UK je ročně 400 promocí a každé z nich se účastní jeden prorektor, je řada společenských povinností, kde prorektoři zastupují rektora, zahajování konferencí, jednání na ministerstvech. Má to svou logiku.

ČESKÁ POZICE: Máte i úplně novou kvestorku Miroslavu Oliveriusovou. Jaký byl o místo jakéhosi superúčetního, který spravuje osmimiliardový rozpočet, zájem?

ZIMA: Přihlásilo se pět uchazečů, z nichž dva byli z oblasti vysokých škol a tři mimo sféru. Komise mi jednomyslně doporučila inženýrku Oliveriusovou, kterou jsem 6. června jmenoval kvestorkou a poděkoval panu inženýru Kubíčkovi, který v této roli působil na UK skoro dvacet let.

ČESKÁ POZICE: Byl zásadní postavou UK. Proč skončil? Opravdu z osobních důvodů?

ZIMA: Společně jsme se na tom domluvili. Kvestor Josef Kubíček už sám říkal, že je po té době v nějakém stereotypu. Odchází do širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, kam jej zvolila Poslanecká sněmovna.

ČESKÁ POZICE: Ve svém kolegiu máte, nemýlím-li se, stále i někdejšího rektora UK Václava Hampla. Co říkáte jeho kandidatuře do Senátu?

ZIMA: Václav Hampl je významnou osobností s jasnými morálními postoji a je to člověk, jež může a má ve společenském prostoru co říci. Přijal výzvu a jeho odborné i lidské vlastnosti naplňují a myslím, že i překračují nároky, které mají být kladeny na senátora.

„Řada kolegů akademiků samozřejmě působila, působí a bude působit v různých vládních funkcích či zastupitelstvech“

ČESKÁ POZICE: Jaký je váš názor, na vstup bývalých rektorů do politiky? Poslanci za hnutí ANO jsou brněnští rektoři Karel Rais a Jiří Zlatuška, ODS vede Petr Fiala.

ZIMA: Většinou je to logický krok. Je to určitě lepší, když do politiky jdou lidé, za kterými je něco vidět, než když jdou lidé do politiky hned ze školy, neumějí žádnou profesi, nemají žádnou životní zkušenost a myslí si, že musejí v politice vydržet až do důchodu.

ČESKÁ POZICE: Jeden z vašich prorektorů, profesor Stanislav Štech je poradcem premiéra pro VŠ a výzkum. Lze to vnímat i tak, že má nyní UK blíže k premiérovi Sobotkovi?

ZIMA: Takto bych to nevnímal. Podívejte se: bývalý rektor MU byl ministrem školství, zmínil jste kolegu Raise z VUT Brno. Řada kolegů akademiků samozřejmě působila, působí a bude působit v různých vládních funkcích či zastupitelstvech. Věřím, že takoví lidé jsou natolik morálně integrovaní, že budou měřit všem spravedlivě.

ČESKÁ POZICE: Jak zatím hodnotíte účinkování ministra školství Marcela Chládka?

ZIMA: Pan ministr Chládek se snaží naslouchat, jako představitelé VŠ s ním máme pravidelné schůzky. Musím říci, že to, na čem jsme se domluvili, pan ministr splnil. I aktuální usnesení ČKR říká, že konference pozitivně hodnotí přístup přípravy k novele zákona o vysokých školách, zlepšuje se komunikace v oblasti evropských projektů mezi řešiteli a MŠMT, což tak dříve nebylo. Vítáme úsilí pana ministra, který se snaží navýšit kapitoly rozpočtu pro vysoké školství. Takže zatím máme dobrý pocit, dobře komunikujeme a věřím, že tomu tak bude i nadále.

ČESKÁ POZICE: Když Lidové noviny publikovaly článek o pochybné rigorózní práci ministra Chládka, která nejen svým rozsahem 58 stran, ale i obsahem nesplňovala řadu běžných nároků – a existuje na to i několik posudků – vydali jste spolu s děkankou FF UK stanovisko, že práce splnila tehdejší kritéria. Vnímám to špatně, že vás ta zpráva dost rozzlobila?

ZIMA: Řeknu jen krátký komentář. Jestli bude dnes někdo hodnotit, jak to bylo před osmi deseti lety, je to účelové. Jak jsme oznámili a s paní děkankou prověřili, zmiňovaná práce není plagiátem, splnila všechny tehdejší náležitosti. To je stejné, jako bychom hodnotili habilitační práce z roku 1950, nároky, které platí pro rok 2014.

„Práce ministra Chládka splnila tehdejší nároky, byla prověřena antiplagiátorským programem“

Kdokoliv bude nyní na práci psát posudek, bude buďto příznivcem, nebo kritikem. Z různých důvodů: politických, osobnostních a jiných. A také dodávám: kdo věděl v českém veřejném prostoru v roce obhajoby práce, kdo je Marcel Chládek?

ČESKÁ POZICE: Někdo v ČSSD možná ano. Protože i jedním z oponentů práce byl zaměstnanec ministerstva vnitra, pod které spadal institut v Havířově, odkud Chládek začal stoupat.

ZIMA: Ale nebyl ministrem, nebyl ještě významným politikem. Mne spíše mrzí, když významní politici z různých stran – a navíc ve svých funkcích – získávají tituly na různých školách. Tam je zřejmý střet zájmů. Práce ministra Chládka splnila tehdejší nároky, byla prověřena antiplagiátorským programem. Teď jsou tu lidé, kteří budou jeho příznivci a budou říkat, je to v pořádku, a pak druzí, kteří budou říkat, že je naopak všechno špatně. Byla to standardní práce v oboru andragogika.

ČESKÁ POZICE: Ta katedra byla kritizovaná, došlo i k výměně vedení, ale nechci ustrnout u tohoto bodu. Ministr spolu s náměstkem Jaromírem Veberem připravují novelu VŠZ. Co je na ní klíčové pro UK a veřejné vysoké školy?

ZIMA: Je pozitivní, že se navazuje na to, co bylo vydiskutováno a již vzniklo. Samozřejmě některé otázky se ještě otevírají: my na ČKR vidíme dvě kritické věci: zaprvé aby nedocházelo, a to v návrhu není, ke změně autonomie vysokých škol, pak jsou věci vztahové mezi univerzitou a fakultami.

Nejpodstatnější změnou, od které očekáváme určitou úlevu a větší jasnost procesů, je vznik Akreditačního úřadu a možnost takzvaně institucionální akreditace v 38 oblastech. Jestliže škola získá v této oblasti akreditaci, tak už vnitřním mechanismem může zvažovat vznik nových studijních oborů. Nabízí se tak určitá flexibilita, menší administrativní zátěž. Teď se akreditační proces zvrhnul od programů k mnoha oborům, jichž je akreditováno v ČR asi 8000. Je zřejmé, že se ten systém musí zadrhávat.

ČESKÁ POZICE: Jako když egyptologie z UK nedostane akreditaci.

„Novela zavádí též možnost odejmout titul, když se zjistí nějaké pochybení v jeho udělení, plagiátorství a podobně“

ZIMA: Ano, to se stane, ale musím přiznat, že některé nedostatky byly i na naší straně. Dále v novele vzniká i systém vnitřního hodnocení na VŠ. Škola získává větší práva a pravomoci, na straně druhé, pokud je poruší, jsou tam i výrazné důsledky. Novela zavádí též možnost odejmout titul, když se právě zjistí nějaké pochybení v jeho udělení, plagiátorství a podobně.

ČESKÁ POZICE: V tom asi převažuje mezi akademickou obcí shoda, ne?

ZIMA: Je v tom shoda, bude o tom vedena další debata. Minule byla velmi konstruktivní, přišla řada připomínek a budeme se snažit, aby to podstatné vysokoškolská novela reflektovala.

ČESKÁ POZICE: Velkým tématem jsou evropské fondy. Spolu s dalšími pražskými rektory jste psali panu premiérovi dopis, že disproporce v toku peněz do Prahy a do regionů, jež si mohou sáhnout na EU fondy, je neudržitelná a nespravedlivá. Jak se situace vyvíjí?

ZIMA: Tím nejaktuálnějším, co nás nejvíce pálí, je pražská výzva v Operačním programu Výzkum a Vývoj pro Inovace (OP VaVpI).

ČESKÁ POZICE: To je oněch 2,4 miliardy korun?

ZIMA: Ano. Zde je v tuto chvíli vše de facto připraveno, čeká se na poslední jednání u náměstka ministerstva financí. Apeluji zde na všechny zúčastněné, protože každý den z prodlení ohrožuje připravené projekty, neboť se mimo jiné musí nejen řádně provést soutěže na veřejné zakázky, ale také vlastní projekt ve velmi krátkém termínu realizovat. Věřím, že se tato jednání nestanou jakousi hříčkou politických bojů.

ČESKÁ POZICE: A není tato výzva a projekty v ohrožení „přezávazkováním“, které znemožnilo dokončení programu na příchod vědců ze zahraničí, jak psaly LN?

ZIMA: Toto se také diskutuje. Čtyři rektoři pražských VŠ, kterých se toto týká, jsou domluveni s MŠMT, že přehodnotí investiční priority pro vysoké školy v Praze, kam by se některé prostředky přesunuly, aby projekty doběhly a byly řádně dofinancovány. Čím déle rozhodování na straně státu bude trvat, tím se dostaneme do horší situace. A když jste zmínil přezávazkování, tak to skutečně postihlo zejména kolegy mimo Prahu v ukončení výzvy 2.1 na – mimo jiné – získání významných výzkumníků do Česka.

ČESKÁ POZICE: Byla to ostuda.

ZIMA: Ministr Chládek to nedávno velmi otevřeně diskutoval na ČKR, kdy uvedená výzva byla připravována a vyhlášena v roce 2013 a informace signalizovaly přezávazkování. Jak je vůbec možné, že úřady a úředníci, kteří vám normálně kontrolují, jestli jste správně zakoupil i tužku, neviděli rozsvícené a blikající červené kontrolky v rozdílech několika miliard?! Tomu se divím. Vyvolalo to velkou nevoli a také jméno České republiky teď není v akademických kruzích skloňováno pozitivně.

„Jak je vůbec možné, že úřady a úředníci, kteří vám normálně kontrolují, jestli jste správně zakoupil i tužku, neviděli rozsvícené a blikající červené kontrolky v rozdílech několika miliard?!“

Některé vysoké školy budou kolegy beztak nabírat a máme příslib pana ministra, že jedna z prvních výzev nového Operačního programu Výzkum vývoj a vzdělávání (OP VVV) bude právě zaměřena na tuto oblast, aby se tyto problémy zdárně vyřešily.

ČESKÁ POZICE: Podle toho, co jsem slyšel, tak na českobudějovické ČKR zaznělo úplně otevřeně, že neblahý osud této výzvy jde přímo za exministrem Daliborem Štysem.

ZIMA: Je to tak, zaznělo to tam velmi otevřeně. Ministr Chládek nás informoval, že tuto výzvu připravoval tehdy ještě ředitel odboru výzkumu Štys několik měsíců a pak jako ministr to i realizoval. Ano, ministr Chládek to řekl velmi konkrétně s tím, že má dokumenty, jež to dokládají.

ČESKÁ POZICE: A jak se rýsují přípravy OP VVV?

ZIMA: Text by měl být projednáván ve vládě v červenci. Máme přísliby ze všech stran, že projekty pro Prahu budou případně dofinancovány státním rozpočtem, pokud by jednání s Bruselem nedopadla. Chci ocenit vládní představitele napříč politickým spektrem, kteří se k tomu příběhu dostali až v únoru letošního roku. To bylo i z hlediska EK pozdě a sami bruselští úředníci říkali, že se to mělo řešit někdy před rokem. Jsme rádi, že toto si ministr Chládek, ministryně Jourová, vicepremiér Bělobrádek i premiér Sobotka berou za svůj úkol.

ČESKÁ POZICE: Před pár měsíci jste se stal předsedou ČKR. Podle toho, co vnímám, tak to někteří kolegové nečekali a vyčítají vám podporu soukromých škol. Máte negativní ohlasy?

ZIMA: Pro řadu kolegů to bylo opravdu překvapení; mě mile překvapila důvěra většiny ČKR, která mne podpořila. V minulosti soukromé školy ve volbě třeba podpořily pana rektora Fialu. Domnívám se, že je potřeba udržet jednotu a jednotný pohled kvalitních škol, které jsou sdruženy v ČKR, což jsou všechny veřejné, státní a část soukromých vysokých škol.

Diskutujeme nyní o zřízení profesionálního aparátu, který by zpracovával nejen legislativní podklady. Chystáme mírnou profesionalizaci týmu, zázemí a také zřízení právní subjektivity ČKR. Komunikuji jako předseda se všemi. Ano, pro někoho to bylo překvapení, ale věřím, že emoce opadají a budeme společně pracovat na tom, aby vysoké školy byly úspěšné a byly silným partnerem i oponentem.

ČESKÁ POZICE: Ještě k těm soukromým školám. V Otázkách Václava Moravce prezident Miloš Zeman nadhodil, že by vzdělávání státních úředníků mohla zajišťovat soukromá Vysoká škola finanční a správní (VŠFS). Co si o tom myslíte?

ZIMA: Zmíněný rozhovor jsem viděl. Nevím, proč zrovna VŠFS a ani nevidím důvody, proč zrovna tato škola. Škol, které umějí kvalitně vzdělávat státní úředníky, je jistě více než jen tato soukromá VŠ. Mělo by se vybírat na základě kvalifikačních kritérií, třeba i nějaké konsorcium škol. Umím si představit dohodu s VŠE, která je profilována na ekonomii, na UK jsou to zase právní a společenské vědy v celé šíři, a podobně. Takže myslím, že to bylo uvedeno panem prezidentem jen jako příklad. Těch škol je mnohem více a případný výběr by pak měl probíhat velmi transparentně.

ČESKÁ POZICE: Jedním z děkanů zmíněné VŠFS je i profesor Petr Matějů, který nedávno po kritice rezignoval na vedení Grantové agentury ČR (GAČR). Říkal jste mi jednou, že je škoda, jak jedna mediálně atraktivní kauza poškodila jméno celé instituce. Co říkáte té rezignaci?

ZIMA: GAČR je instituce, která je pochopitelně reprezentována jejím předsedou, ale je tam řada lidí, kteří působí v panelech, odborných komisích; je to celá pyramida lidí, již se velmi objektivně a v rámci svého času – na úkor jiných aktivit – věnují této potřebné činnosti. Je třeba říci, že za šest let, po které stál profesor Matějů v čele, se rozšířil počet zahraničních posuzovatelů, změnila se struktura těch, kdo posuzují granty a tak dále.

„Bylo toho více a jsem rád, že profesor Matějů požádal o rezignaci.“

Snažím se na události dívat komplexně a ne jednostranně. Samozřejmě v poslední době, zejména v posledním půlroce, se ze strany vedení grantové agentury objevilo hodně problémů, především špatná komunikace s vědeckou komunitou a již samozřejmě mnohokrát zmiňované rozhodnutí o centrech excelence.

Chyběla i určitá míra pokory a přiznání chyb. A vyjádření pana Matějů, že snad šlo o útoky zájmových skupin z pozadí? Nevím, jestli jsou ČKR nebo Akademie věd nějakými malými zájmovými skupinkami. Myslím, že tam nedošlo k hlubší sebereflexi. Bylo toho více a jsem rád, že profesor Matějů požádal o rezignaci. Zklidní to emoce, které teď vládnou, a agentura bude moci nadále fungovat standardně. Proti instituci, která rozděluje peníze, se budou vždy bouřit nálady, protože ne všichni budou spokojeni – zvlášť když je prostředků na vědu a základní výzkum málo. Lidé se mohou cítit ukřivdění. Ale procesy musejí být nastaveny naprosto transparentně. Aby vědci věděli, že podporu dostanou jen ti opravdu nejlepší.

Počet příspěvků: 1, poslední 27.6.2014 05:25 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.