Regulace úpravy genů plodin způsobily zaostávání Evropy

Soudní dvůr EU rozhodl, že i pokročilou metodou úpravy genů rostlin vzniká geneticky modifikovaný organismus. A na ty se v EU dle směrnice z roku 2001 vztahují striktní pravidla. V Evropě se však šikují vědci, kteří rozhodnutí soudu kritizují – hází prý do téhož pytle precizní postupy vedle vkládání cizích genů či náhodných mutací.

Martin Rychlík 14.12.2018
geny - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy geny - ilustrační foto | foto: Shutterstock
geny - ilustrační foto

Jde o revoluční objev, který čeká na Nobelovu cenu. Takzvaná editace genomu umožňuje velmi precizní šlechtění plodin. Díky vědecké metodě CRISPR/Cas9 lze velmi přesně „vystřihnout“ například gen, který činí pšenici či ječmen náchylnými vůči suchu a škůdcům. Přesto Soudní dvůr EU rozhodl, že i takto cíleným zásahem do rostlin vzniká geneticky modifikovaný organismus, tedy GMO. A na ty se v Evropské unii podle směrnice z roku 2001 vztahují striktní pravidla.

Nyní se v Evropě šikují vědci, kteří rozhodnutí soudu kritizují – hází prý do téhož pytle precizní postupy vedle vkládání cizích genů či náhodných mutací. „Výroku litujeme, neboť nereflektuje stav vědeckého poznání,“ praví se v apelu, který sepsal Dirk Inzé z centra rostlinné biologie VIB v Gentu. K 21. listopadu se pod výzvu, jež volá po změně legislativy, podepsalo 93 vědeckých oborových ústavů – včetně šesti českých.

Ekonomické ztráty

Je mezi nimi také olomoucké Centrum regionu Haná, v němž bádá špičkový vědec Jaroslav Doležel. Ten se zasloužil o přečtení genomu pšenice i ječmene a v neděli 25. listopadu převzal prestižní ocenění Česká hlava za skvělý výzkum. „Jde o diletantské rozhodnutí Soudního dvora, které nebere v potaz poznatky současné vědy,“ řekl LN profesor Doležel. „Jak někdo trefně poznamenal, Evropa má šanci stát se muzeem zemědělství,“ dodává. Základního výzkumu se regulace přímo netýkají, ale dopadnou na výzkum aplikovaný.

Základního výzkumu se regulace přímo netýkají, ale dopadnou na výzkum aplikovaný. Biotechnologické inovace a firmy se mohou přesunout z Evropy do zemí, jako je USA či Indie, což by přineslo ekonomické ztráty.

Biotechnologické inovace a firmy se mohou přesunout z Evropy do zemí, jako je USA či Indie, což by přineslo ekonomické ztráty. S tím souhlasí i další vědecká kapacita. „Rozhodnutí považuji jedním slovem za tragické. Nedává smysl ani z vědeckého, ani z ekonomického hlediska; dokonce ani z hlediska ochrany životního prostředí,“ říká Jiří Friml, jeden z nejcitovanějších Čechů, jenž bádá v rakouském středisku IST Austria. I to výzvu podepsalo. O tématu je nutné jednat. Proto ODS chystá na jaro parlamentní seminář.

Mezi signatáři výzvy, aby Evropa umožnila pokročilou metodu úpravy genů, jsou i některé ústavy Akademie věd ČR. „Rozhodnutí Soudního dvora EU bádání v Akademii věd nepostihne, i nyní můžeme pracovat s geneticky modifikovanými organismy – samozřejmě za dodržení přesně daných podmínek. Bude to však postihovat odrůdy nově připravené pomocí přesného editování genomu (tedy metodou CRISPR/Cas9), respektive čas potřebný k jejich uvedení do praxe,“ řekla LN předsedkyně AV Eva Zažímalová, která se věnuje rostlinnému výzkumu. I dle ní hrozí, že EU zůstane pozadu za neevropskými státy.

Lepší výnosy

Geneticky modifikované organismy, obecně vzato, se významné části společnosti nelíbí. Řada lidí má obavy z možného dopadu na lidské zdraví anebo na šíření „mutací“ do volné přírody. „Nabízí se paralela s vakcinací, kde internetové argumenty a spiklenecké teorie zrazují i vzdělané lidi od očkování. V případě genomového editování je smutné, že na tuto argumentaci slyšel i Soudní dvůr EU,“ říká Karel Říha, jenž vede ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) v Brně sekci rostlinného bádání.

Autoři výzvy zdůrazňují, že se svět musí vypořádat s výzvami v oblasti zajištění potravin a jejich bezpečnosti. „Čas je luxus, který nemáme,“ píší. Nové plodiny nabízejí lepší výnosy, ale i snižování dopadů zemědělství na klimatické změny.

„Nová metodologie zatěžuje genom podstatně méně než metody, které se standardně používají ve šlechtitelství desítky let – také bez zjevného negativního účinku,“ dodává Říha z CEITEC, jež výzvu také podepsalo. Velice zjednodušeně: zásah novými genetickými „nůžkami“ je asi tisíckrát šetrnější nežli dřívější chemické metody. České signatáře doplňují vědci z Univerzity Karlovy a Mendelovy univerzity. Ze zahraničních patří k nejpřednějším biologové z Oxfordu a Cambridge.

A již zaznívají hlasy, jak se Britům patrně uvolní případným brexitem z EU ruce k dalšímu výzkumu. V odborné svodce podkladů o editování genomu pro britské poslance (POSTnotes) z podzimu 2016 se píše, že si „Spojené království bude moci samo určovat regulace pro genovou editaci“. Autoři výzvy zdůrazňují, že se svět musí vypořádat s výzvami v oblasti zajištění potravin a jejich bezpečnosti. „Čas je luxus, který nemáme,“ píší. Nové plodiny nabízejí lepší výnosy, ale i snižování dopadů zemědělství na klimatické změny.

Podle německé studie (2014) umožňují upravené rostliny i omezení pesticidů – až o 37 procent. „Cílená editace plodin je přinejmenším tak bezpečná jako klasické šlechtitelské postupy,“ ujišťuje 93 vědeckých ústavů. Vědci z CR Haná, kteří se novou metodou zabývají, v minulosti hostili jak iniciátora výzvy Dirka Inzého, tak jeho legendárního učitele Marca Van Montagu, jenž dostal v roce 2013 zemědělskou „nobelovku“ čili cenu World Food Prize. I podle Iva Fréborta, šéfa olomouckého centra, hrozí, že země mimo EU by získaly v rostlinném výzkumu náskok, takže apel také podepsal.

Počet příspěvků: 2, poslední 19.12.2018 10:33 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.