Registr smluv na webu: Ročně smlouvy zhruba za 690 miliard korun

Od 1. července funguje registr smluv, ve kterém musejí být všechny kontrakty nad 50 tisíc korun. Povinnost zveřejňovat své kontrakty má nově zhruba 13,5 tisíce úřadů, institucí a firem. Slavit „vítězství transparentnosti“ je však předčasné.

Adam Junek 19.7.2016
Rekonstrukce státu představila komiks Odtemnění, jehož autorkou je Lucie Lomová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rekonstrukce státu představila komiks Odtemnění, jehož autorkou je Lucie Lomová. | foto: Rekonstrukce státu/Lucie Lomová
Rekonstrukce státu představila komiks Odtemnění, jehož autorkou je Lucie Lomová.

Co stojí ve smlouvě na opravu chodníků ve vašem městě? Na kolik přišla radnici oprava podlah v jejím sídle? Nezvýhodňuje nájemní smlouva na ten obecní dům na náměstí toho, kdo si ji pronajal? To vše by mělo být od 1. července k nalezení na jediném místě – v 1. července spuštěném registru smluv. V něm se budou muset objevit všechny kontrakty veřejné správy, které přesáhnou hranici 50 tisíc korun.

Slavit „vítězství transparentnosti“ je ale předčasné. Sněmovně se projednává novelu zákona o registru smluv, který prošel teprve loni v prosinci. Měla zajistit výjimku pro Budějovický Budvar a už je k ní nalepeno 24 pozměňovacích návrhů, které by nechaly v utajení smlouvy dalších státních podniků nebo třeba České televize či Českého rozhlasu. Lobbisty do sněmovny vyslaly i vysoké školy, které by chtěly z dosahu zveřejňovací povinnosti dostat smlouvy na výzkum placený z jiných než veřejných peněz.

Sankce

Jak velký má tedy v této chvíli registr smluv záběr? Povinnost zveřejňovat své kontrakty má nově na 13,5 tisíce úřadů, institucí a firem. Celkem by se podle propočtů protikorupční iniciativy Rekonstrukce státu měly na webu objevit ročně smlouvy za zhruba 690 miliard. Už dnes platí podle zákona o veřejných zakázkách pro úřady zveřejňovací povinnost, ale objem dostupných smluv je sotva poloviční – přibližně na úrovni 300 miliard.

Povinnost se vztahuje na nové smlouvy a je dána 30denní lhůta od podpisu. Navíc sankce začnou platit až za rok. Trestem za nezveřejnění během tří měsíců je, že smlouva bude od počátku neplatná.

Už ve schválené verzi, která v prosinci prošla po dvouleté anabázi, je ale řada výjimek, které před zraky veřejnosti skryjí smlouvy za odhadovaných 130 miliard korun. Mimo zůstaly například malé obce, pro něž by to bylo příliš administrativně náročné, vystavovat smlouvy nemusí ani parlament, prezidentská kancelář nebo Ústavní soud. A pardón si uhájil také polostátní energetický gigant ČEZ. A to s poukazem, že je kotovaný na burze – ostatní státem, kraji či obcemi ovládané firmy teď čekají, jak dopadne jednání o „výjimkové“ novele.

Od 1. července však nenaskákaly do registru tisíce dokumentů okamžitě. Povinnost se vztahuje na nové smlouvy a je dána 30denní lhůta od podpisu. Navíc sankce začnou platit až za rok. Trestem za nezveřejnění během tří měsíců je, že smlouva bude od počátku neplatná. Senátoři, kteří zákon loni do sněmovny vraceli, chtěli, aby místo toho raději uděloval pokuty antimonopolní úřad. Poslanci je ovšem přehlasovali, horní komora si to se strážcem hospodářské soutěže totiž nepředjednala, a proto by úřad mohl být zbytečně zahlcen.

Kritika

Tvůrci normy si od ní slibují nejen lepší dohled nad vynakládáním veřejných prostředků, ale také úspory. Příkladem, že to funguje, je severočeská obec Semily a vzor se hledal také na Slovensku, které jako jediná další země Evropské unie takový registr má.

Kritici zákona ovšem od počátku bili na poplach kvůli povinnosti státních firem odhalovat své smlouvy, což je prý poškodí v konkurenčním prostředí

„Odhalila se nějaká předražení, došlo na úspory, ale to není hlavní funkce registru. Tou je prevence, aby se nevýhodné smlouvy vůbec neuzavíraly,“ řekl před časem LN poslanec Jan Farský (TOP 09 a STAN). Právě on, jako bývalý starosta Semil, kde se zveřejňováním smluv za jeho působení začínali, nápad s registrem smluv do sněmovny přinesl. A to dokonce nadvakrát. Nejdříve jako koaliční poslanec za vlády Petra Nečase a po jejím pádu a nových volbách znovu už z opozičních lavic.

Kritici zákona ovšem od počátku bili na poplach kvůli povinnosti státních firem odhalovat své smlouvy, což je prý poškodí v konkurenčním prostředí. Navíc poukazovali na to, že stejně firmy s odkazem na obchodní tajemství budou začerňovat co nejvíce údajů – včetně vysoutěžených cen.

Zákon uplynulého roku

Právě proto ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) hned zkraje roku sepsal poslaneckou novelu nového zákona, která vyjímá státní pivovar Budějovický Budvar. „Budvar není příjemcem žádných veřejných peněz, je to čistý plátce do veřejných rozpočtů. A mně přijde neskutečné, abychom takovou firmu, která funguje v naprosto tvrdém konkurenčním prostředí, zatěžovali tím, že bude začerňovat údaje ve smlouvách a přemýšlet, co má zamazat a co ne,“ vysvětloval Jurečka.

V zatím neokleštěné verzi se v anketě mezi podnikateli a odbornou veřejností stal registr smluv zákonem uplynulého roku

A stalo se přesně to, co se dalo čekat – nabalily se pozměňovací návrhy, kdo všechno by ještě měl být vyjmut z působnosti zákona. Analýza společnosti Deloitte, kterou si nechal zpracovat resort vnitra, pak rozebírala i ohrožení vyplývající z nového zákona pro správce přenosové soustavy ČEPS, ropného podniku ČEPRO, Lesů ČR, Českých drah a ČD Cargo, České pošty a několika zkušebních ústavů.

Rekonstrukce státu ovšem upozorňuje, že státními, krajskými a obecními firmami ročně proteče na 270 miliard korun a jejich vyjmutím ze zákona by se jeho síla významně oslabila. V této zatím neokleštěné verzi se v anketě mezi podnikateli a odbornou veřejností stal registr smluv zákonem uplynulého roku. Bude-li skutečně účinný, ukáže jeho ostrý provoz i se sankcemi, které začnou platit za rok.

Tisíce smluv za stamiliardy k nahlédnutí

Co a kdo bude zveřejňovat v dnes spuštěném registru smluv:

  • Povinnost zveřejňovat své smlouvy bude muset na 13,5 tisíce subjektů. Jde o stát, jeho úřady, tedy ministerstva i jim podřízené organizace, města, obce a kraje, prozatím se týká třeba i univerzit, České televize a Českého rozhlasu a firem, v nichž má stát, kraj či obec většinový podíl.
  • Výjimku mají polostátní gigant ČEZ, prezidentská kancelář, parlament nebo Ústavní soud a také malé obce.
  • Povinnost se týká smluv od 50 tisíc korun výš. Sankcí od příštího roku bude, že bez zveřejnění do tří měsíců od podpisu se smlouva automaticky stane neplatnou.
  • Dle odhadů Rekonstrukce státu budou ročně zveřejněny smlouvy za 690 miliard korun. Výjimky ze zákona zajistí, že kontrakty za 130 miliard korun zůstanou utajeny.
  • Poslanci se aktuálně ještě snaží oslabit zákon zařazováním dalších výjimek. Primárně šlo o vyjmutí státního Budvaru, teď už jde i o Českou televizi a rozhlas, výjimku chtějí univerzity a další státní firmy.

Pět smluv, které stojí za to si ohlídat

Server Lidovky.cz ve spolupráci s iniciativou Rekonstrukce státu a Otevřenou společností přinesl výčet pěti zajímavých smluv, které budou s největší pravděpodobností v dohledné době uzavřeny a jež stojí za to si v registru pohlídat.

Smlouva na výběr elektronického mýta

Na konci roku vyprší smlouva společnosti Kapsch na provozování mýtného systému. Už nyní má však další kontrakt na dva až tři roky, a to v hodnotě zhruba šesti miliard korun, téměř jistý. Ministerstvo dopravy si nechalo zpracovat posudek, podle kterého není za současných podmínek možné, aby mýto provozoval někdo jiný. Kapsch proto s největší pravděpodobností získá zakázku bez řádného výběrového řízení.

Smlouva na radary pro měření rychlosti

Nespolehlivé vyměnit za nové, to je cíl tendru na nové radary pro měření rychlosti, který vypsalo ministerstvo vnitra. Chystá se nakoupit až sto nových přístrojů. Cenu zakázky resort zatím odhaduje na 34 milionů korun. Kritici tvrdí, že zakázka byla napsána pro jeden výrobek od konkrétní společnosti.

Smlouva na provozování Centrálního registru vozidel

Problémový a kritizovaný registr vozidel bude mít nového správce. Ministerstvo dopravy letos v červnu vypsalo otevřené výběrové řízení. Celková cena nesmí přesáhnout 135 milionů korun.

Smlouva na veřejné osvětlení v Praze

Se zajištěním osvětlení má hlavní město Praha problémy dlouhodobě. Nedaří se mu totiž vysoutěžit nového provozovatele osvětlení, který bude obstarávat plynové lampy, přechody pro chodce, památky i věžní hodiny. Celková cena roční smlouvy činí zhruba 150 milionů korun.

Smlouva na nové autobusy

Pohodlnějších autobusů s klimatizací by se měli dočkat i cestující pražskou hromadnou dopravou. Do této zakázky za zhruba miliardu korun už dříve musel zasáhnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.