Recepty evropské elity na potíže Itálie by mohly vyvolat požár

Výrok německého eurokomisaře pro unijní rozpočet Günthera Oettingera, že „finanční trhy Italy naučí, jak správně hlasovat“, vyhodil v Itálii pojistky.

István Léko 7.6.2018
Itálie po parlamentních volbách. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Itálie po parlamentních volbách. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Itálie po parlamentních volbách.

Zatímco vítězové italských voleb se snaží složit nový kabinet, vládnoucí evropská elita nesmírnou arogancí tlačí, aby vláda v Římě tančila na její muziku. Prezident Sergio Mattarella udělal riskantní krok, když pod tlakem Bruselu a finančních trhů odmítl jmenovat ministrem financí Paola Savonu (81), který otevřeně hlásá vystoupení Itálie z eurozóny. Savona vstup Itálie do eurozóny označil za historickou chybu. Země podle něho potřebuje plán B, aby návrat k národní měně (bude-li to nutné) doprovázely co nejmenší ztráty. Prezident udělal velkou chybu.

V médiích se okamžitě začaly objevovat jeho společné fotografie s americkým finančníkem Georgem Sorosem, který v roce 1992 zaútočil na liru, a výsledkem této spekulace byl zhruba 30procentní pád italské měny, čímž státní pokladně vznikla ztráta v řádu miliard dolarů. Lídři dvou koaličních stran (Hnutí pěti hvězd a Liga) prezidenta označili za loutku a doporučili mu, aby místo finančních trhů a zájmů Francie a Německa raději naslouchal hlasu italských voličů.

Nedozírné následky

Další chybu prezident udělal, když začátkem minulého týdne pověřil sestavením úřednické vlády ekonoma Carla Cottarelliho, který v minulosti pracoval v Mezinárodním měnovém fondu. Špatná zpráva je, že tato instituce u voličů protestních stran rezonuje zhruba stejně negativně jako Soros. Navíc Cottarelli před čtyřmi lety ve vládě Enrika Letty kvůli úsporným opatřením dostal přezdívku pan Nůžky. Sázka na tohoto experta prezidentovi také nevyšla, protože Cottarelli zhruba po dvou dnech prohlásil, že úřednickou vládu zatím sestavovat nebude; prý počká, jak se situace vyvine.

Německá kancléřka Angela Merkelová pochopila, že politický tlak na Itálii se nemusí vyplatit, protože země je ve špatné finanční situaci a případný státní bankrot by měl nedozírné následky nejen pro Evropu (především pro Německo), ale nejspíše pro celý svět

Nyní se hledá jakékoliv jiné řešení než nové volby, které by podle průzkumů opět vyhrály Hnutí pěti hvězd a Liga, ale získaly by mnohem více hlasů než na jaře. Tím by se stal realitou zlý sen Evropské unie, že hnutí v čele s komikem a krajní pravice vytvoří vládu ve čtvrté ekonomicky nejsilnější zemi Evropy.

Německá kancléřka Angela Merkelová pochopila, že politický tlak na Itálii se nemusí vyplatit, protože země je ve špatné finanční situaci a případný státní bankrot by měl nedozírné následky nejen pro Evropu (především pro Německo), ale nejspíše pro celý svět. Merkelová je proto velmi opatrná a minulý týden na návštěvě Portugalska jen upozornila, že euro je největší garancí, aby v Evropě nebyla opět válka.

Euro jako hořící dům

O to brutálnější byl německý eurokomisař pro unijní rozpočet Günther Oettinger, který se nezdráhal pro Deutsche Welle prohlásit: „Finanční trhy nakonec Italy naučí, jak mají správně hlasovat.“ Výrok v Itálii vyhodil pojistky a předseda Ligy Matteo Salvini žádal rezignaci vlivného eurokomisaře. Situaci se snažil uklidňovat předseda Evropské rady Donald Tusk, ale jeho názor v podstatě nikoho nezajímá. Oettinger se nakonec musel Italům omluvit.

Někdejší britský konzervativní ministr zahraničí William Hague o euru prohlásil, že je to hořící dům, který nemá dveře ani okna, tudíž z něj není úniku

Bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt, předseda liberální frakce v Evropském parlamentu, který často rychleji mluví, než myslí, však zná zaručený recept na všechny potíže Itálie. Na svém twitterovém účtu napsal: „Itálie netrpí kvůli euru, ale kvůli neuskutečnění strukturálních reforem. Itálie by měla učinit kroky, s nimiž už začala Francie. Reformy, reformy, reformy – a Itálie se zachrání.“ Jenže u většiny italských voličů už pouhé pomyšlení na reformy z kuchyně neoliberálních ekonomů pod hlavním heslem „Liberalizace, deregulace, privatizace“ okamžitě vyvolá odmítavou reakci.

Nepředpokládám, že Verhofstadt dostává od Hnutí pěti hvězd a Ligy peníze, aby jim sháněl nové voliče. Někdejší britský konzervativní ministr zahraničí William Hague o euru prohlásil, že je to hořící dům, který nemá dveře ani okna, tudíž z něj není únikuVerhofstadt si asi rád hraje s ohněm. Někdo by mu mohl sebrat sirky.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.