Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Zlatá éra nevládních neziskových organizací skončila

Před americkou ambasádou v kosovské Prištině protestovali lidé proti brutalitě amerických policistů. (6. června 2020) foto: AP

Financování a přínosu nevládních neziskových organizací (NGO) se ve své knize The NGO Game: Post-Conflict Peacebuilding in the Balkans and Beyond (NGO ve hře. Vytváření míru po konfliktu na Balkáně i jinde ve světě) věnuje Patrice C. McMahonová, americká profesorka politických věd. Ukazuje se totiž, že mise NGO byly často neúspěšné.
  17:58

Po studené válce obrovsky narostl počet nevládních neziskových organizací (NGO) pomáhajících v postkonfliktních oblastech. Po 30 letech se však ukazuje, že jejich mise byla často neúspěšná. Soupeří o finanční prostředky, což vede, pokud je nedostanou, k okamžitému ukončení jejich činnosti, přičemž za sebou zanechávají rozčarované místní obyvatelstvo.

Před několika lety jsem se na letišti dostal do rozhovoru s mladíkem se skateboardem. Jeho cílem byl Afghánistán, kde měl vybudovat skatepark jako integrační projekt jedné NGO za peníze Evropské unie. Představa, že bojovníci Tálibánu odloží samopal AK-47 (kalašnikov) a budou jezdit na skateboardu, se mi příliš nezamlouvala, proto jsem přemýšlel, jak vypadá žádost o peníze na takové projekty.

Financování a přínosu nevládních neziskových organizací se ve své knize The NGO Game: Post-Conflict Peacebuilding in the Balkans and Beyond (NGO ve hře. Vytváření míru po konfliktu na Balkáně i jinde ve světě)věnuje Patrice C. McMahonová, profesorka politických věd na University of Nebraska-Lincoln.

Nezodpovědnost

Po studené válce se rozšířila globalizace, což přineslo nejen přesun výroby do asijských zemí, ale i export a expanzi nevládních neziskových projektů. Ve druhé polovině devadesátých let 20. století zaplavily Sarajevo nevládní neziskové organizacemi ze západních zemí. Když se situace v Bosně a Hercegovině stabilizovala a mezinárodní zájem a tok peněz začaly klesat, zdálo se, že se NGO vrátí domů. Vypukl však konflikt v sousedním Kosovu, a proto se přesunuly do Prištiny.

Po skončení i tohoto konfliktu se mezinárodní pozornost opět obrátila k Afghánistánu a NGO se zaměřily na něj. Není pochyb, že existuje ochota pomáhat postkonfliktním společnostem, podpořit budování demokracie a stabilizovat mír, problémem NGO však je, že musejí splňovat kritéria pro finanční dárce – za prvé, zdůvodnit potřebu a nutnost financování a prosadit se proti konkurenci; za druhé, mít projekt, který přispěje k upevnění míru a rozvoji společnosti a; za třetí, vykázat po nějaké době výsledky.

Pomoc shora dolů nahradily projekty zajišťované NGO, které se vyznaly v daném prostředí, měly know-how a disponovaly experty – otázku, kde je najít například na zavádění rovnoprávnosti žen ve středověkých patriarchálních společnostech, si však nikdo nekladl. Dát peníze organizacím, které údajně situaci v dané zemi lépe rozumějí, bylo pro západní státy jednoduší, než se chovat zodpovědně.

Mnoho NGO však natolik zaměstnává zdůvodnění vlastní existence, že jim nezbývají síly ani energie na problémy místních obyvatel. Navíc spotřebují většinu získaných finančních prostředků na svou administrativu, přičemž ty často do cílových zemí vůbec nepřijdou. Zmíněný nástup globalizace se projevil i v novém postoji k mezinárodní pomoci – podobně jako koncerny ve vyspělých zemích přesunovaly výrobu do států s lacinou pracovní silou, začalo mezinárodní společenství přenášet pomoc na nevládní organizace.

Pomoc shora dolů nahradily projekty zajišťované NGO, které se vyznaly v daném prostředí, měly know-how a disponovaly experty – otázku, kde je najít například na zavádění rovnoprávnosti žen ve středověkých patriarchálních společnostech, si však nikdo nekladl. Dát peníze organizacím, které údajně situaci v dané zemi lépe rozumějí, bylo pro západní státy jednoduší, než se chovat zodpovědně. Navenek bylo možné demonstrovat ochotu pomáhat vyjádřenou zajištěním financování a současně se vyhnout problémům na místě a přenechat je NGO.

Nevládní neziskové organizace se staly pohodlnou odpovědí na problémy a západní státy se nemusely přímo angažovat. Objem peněz na humanitární pomoci se v letech 1990 až 2006 více než ztrojnásobil, a s tím rostl i počet NGO – v USA jich bylo v roce 1990 zaregistrovaných 32 tisíc, o deset let později 75 tisíc –, přičemž získaly ekonomický vliv. Celkové finance pro NGO se odhadují na 1,7 bilionu dolarů, což představuje sedmou ekonomiku na světě. Jen v USA v roce 2010 disponovaly 30 miliardami dolarů.

Přehodnocení úlohy

Nevládní neziskové organizace jsou v cílových zemích často považované za neokolonialistické projekty Západu, které si díky ekonomické síle mohou vynutit svou vůli, což je hlavní posun oproti humanitárním projektům v minulosti. První NGO na přelomu 19. a 20. století se zaměřovaly na pomoc postiženým válkou nebo přírodními katastrofami. Jejich druhá generace se snažila podporovat vlastní iniciativu a odpovědnost, třetí změnit společenské uspořádání a čtvrtá celou společnost, což mělo eliminovat příčiny násilných konfliktů.

Absence výsledků a změn k lepšímu vyvolaly přehodnocení úlohy NGO v USA a EU – vracejí se k tradiční podpoře lokálních institucí a vlád. A v důsledku omezení státní finanční podpory klesá i počet NGO v konfliktních oblastech. Zůstává však zahořklost, navíc ztratily pověst nezištných dobrodinců.

Nevládní neziskové organizace ovlivňovaly cíle mezinárodního společenství a jednání západních zemí – sebevědomí nového humanitarismu se projevovalo v jejich kritice. Dle ní se vyspělé země finanční pomocí vykupovaly a odmítaly zabývat odstraněním příčin násilí. Soupeření NGO o finance a jejich snaha zviditelnit se však měly negativní dopad – lokální aktivity byly ignorované a zahraniční peníze bránily rozvoji společností na Balkáně. Tato finanční pomoc zvyšovala v Kosovu ceny potravin, služeb a bydlení, a místní obyvatelé si je nemohli dovolit.

Rektor Americké univerzity v Kosovu si v jednom rozhovoru postěžoval, že namísto vlastní iniciativy nebo založení firmy se inteligentní člověk snaží založit NGO, na kterou žádá finanční podporu. Kosovo nebylo soběstačným státem, ale zcela záviselo na zahraniční finanční podpoře spojené s představami západních NGO. Jejich chování bylo v lepším případě považované za nevhodné a v horším za koloniální aroganci.

Absence výsledků a změn k lepšímu vyvolaly přehodnocení úlohy NGO v USA a EU – vracejí se k tradiční podpoře lokálních institucí a vlád. A v důsledku omezení státní finanční podpory klesá i počet NGO v konfliktních oblastech. Zůstává však zahořklost, navíc ztratily pověst nezištných dobrodinců. Kvůli vyschnutí finančního toku drtivá většina NGO zanikne a zůstanou jen tradiční organizace, například Červený kříž, na něž je možné se dlouhodobě spolehnout. Jedno je jisté, zlatá éra nevládních neziskových organizací skončila.

Patrice C. McMahonová, The NGO Game: Post-Conflict Peacebuilding in the Balkans...

The NGO Game: Post-Conflict Peacebuilding in the Balkans and Beyond

NGO ve hře. Vytváření míru po konfliktu na Balkáně i jinde ve světě

AUTOR: Patrice C. McMahonová

VYDAL: Cornell University Press 2017

ROZSAH: 238 stran

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...