„Dnešní neoantisemitismus není o Židech. Je o nás. Organizovaný neoantisemitismus je jako krysa v našich vnitřnostech znemožňující spravedlivá řešení klíčových světových problémů a nahrazující naději nenávistí.“ Takto uvádí svou studii Globalising Hatred: The New Antisemitism (Globalizace nenávisti. Nový antisemitismus) nově vzkříšeného antisemitismu britský labouristický poslanec, předseda mezistranického výboru proti antisemitismu a původem irsko-polský katolík Denis MacShane.
Neoantisemitismus označuje za „globální ideologii 21. století“, která představuje „největší dnešní formu netolerance“, přičemž je „zásadní politickou prioritou pokrokové politiky“ čelit jejímu smrtelnému návratu. Jejím hlavním exponentem je islamismus, který MacShane důsledně odlišuje jako totalitní politiku od islámu jako náboženství. Na Západě se však k němu tradičně připojují pravicoví extrémisté a nově i části krajní levice.
Nebezpečí zprava i zleva
MacShanova kniha vyšla v roce 2008. Předtím, než se antisemitismu zřekly hlavní strany populistické pravice, jako jsou rakouští Svobodní a francouzská Národní fronta, a než zároveň posílil u liberální intelektuální levice. MacShane tedy stále vnímá větší nebezpečí zprava než zleva, ač upozorňuje na obě. Především však velké nebezpečí vidí v tom, že mnozí lidé na Západě neoantisemitismus nevnímají nebo jej bagatelizují.
Uvádí rostoucí počet konkrétních případů násilných antisemitských útoků, vandalismus na židovských hřbitovech, antisemitské předsudky, jež stále častěji pronikají do konverzací běžných Evropanů, protiizraelské zaměření britských médií, silný muslimský antisemitismus tolerovaný na britských univerzitách nebo nepochopitelné antisemitské skandování fotbalových fanoušků. Děsí ho státní antisemitismus stále více zemí a mezinárodních organizací, jejichž vrcholným aktem „antisemitských orgií“ byla konference proti rasismu v Durbanu v roce 2001.
Do západní společnosti opět prosakují dávno vyvrácené stereotypní iracionální protižidovské předsudky, dnes viditelně importované ze zemí ovládaných islamisty
MacShana rmoutí, jak do západní společnosti opět prosakují dávno vyvrácené stereotypní iracionální protižidovské předsudky, dnes viditelně importované ze zemí ovládaných islamisty. Spatřuje v nich součást „nového antiokcidentalismu“ a popření hodnot, jež tvoří základ moderní demokracie a lidských práv. Považuje je za návrat k politice náboženských válek 16. a 17. století vrcholících ve třicetileté válce. A zaznamenává, že antisemitismus na celém světě sponzoruje a financuje Saúdská Arábie.
Protiizraelské zaměření
MacShane odhaluje, jak se antisemitismus dokáže skrýt za nacionalismus, antirasismus, solidaritu s třetím světem a jak má ve svých formách „mnoho dimenzí“. Kdysi býval nazýván „socialismus hlupáků“. Dnes je to „ideologie vychytralých a odhodlaných lidí s neomezenými finančními prostředky a podporou mocných států“ a „nejzhoubnější ideologie a praxe na světě“, která „stejně jako komunismus a fašismus usiluje o nahrazení demokracie nedemokracií“. A podporuje ji spousta „užitečných idiotů“ v podobě západních intelektuálů a tvůrců veřejného mínění. Podle MacShana „je tedy boj proti antisemitismu zároveň bojem proti totalitarismu“.
Populární tvrzení, že americká či britská média ovládá izraelská lobby, MacShane vyvrací jednoduchým poukazem na jejich převážně protiizraelské zaměření. Za svého působení v britském parlamentě spočítal, že mnohem víc poslanců (všech stran) straní Palestincům, přičemž se ani nepokoušejí o nestrannou či objektivní politiku. A věnuje kapitoly na jedné straně tomu, jak Německo antisemitismus monitoruje a mírní, na druhé, jak ve Francii antisemitismu propadá velká část intelektuální třídy.
Uvádí otevřený nenávistný antisemitismus někdejšího komunisty a nynějšího muslima Rogera Garaudyho, popularitu antisemitských gagů černošského komika Dieudonného M’baly M’baly i antižidovské předsudky částí dle něho „ultrakatolická pravice“. Upozorňuje, že demokratické vlády světa „podcenily příchod oživeného antisemitismu jako nové organizující síly ve světové politice“.
Totalitní myšlení
Intelektuální levice docílila propagandou toho, že Židy, tradiční zastánce humanistických hodnot, lidských práv a spravedlnosti, „vytlačila z oblasti obrany lidských a zákonných práv a hledání smíru mezi vírou a rozumem podle vzoru Spinozy“ a nutí je opět „plýtvat svou tvůrčí energií na obranu proti antisemitismu“. Akademické prostředí přestalo své židovské studenty bránit před fyzickými útoky a ostrakizací a často obhajuje útočníky.
Současný islamismus převzal evropský antisemitismus a vytvořil z něho nové monstrum. To opět dokazuje, jak je antisemitismus neoddělitelný od totalitního myšlení.
Britská novinářská třída propadá antisemitismu pod rouškou antisionismu. Její odbory se 40 tisíci členy v roce 2007 téměř dvoutřetinovou většinou odhlasovaly bojkot Izraele. „Antisionismus,“ připojuje se MacShane k prohlášení Martina Luthera Kinga, „je nenávist k Židům jinými lingvistickými prostředky.“
Znovuzrození antisemitismu v Evropě je pro něho důkazem že „neoantisemitismus 21. století má původ v evropské mentalitě“. Současný islamismus však převzal evropský antisemitismus a vytvořil z něho nové monstrum. To opět dokazuje, jak je antisemitismus neoddělitelný od totalitního myšlení.
Cíl demokratické politiky
MacShane sleduje historii moderního islamismu Muslimského bratrstva a saúdského wahhábismu, jehož metodou k ovládání mas je „vidět spiknutí tam, kde žádná neexistují“. V tom se podobá všem ostatním totalitarismům, které potřebují hledat oběti, aby na ně mohly svést vinu a odvést pozornost.
Totalitní ideologie se do podvědomí mas vtiskuje „odhalováním neviditelných rukou“ všemožných spiknutí, čímž „oprošťuje lidi od odpovědnosti za řízení vlastního osudu“ a přijímá je do společenství „obětí, které svůj osud odevzdávají nezpochybňovaným interpretacím a přísně dodržují pravidla“. Žádná jiná ideologie dnes nemá stejně silný vliv na miliony lidí v tolika zemích.
Antisemitismus je jako rezervoár energie, která nikdy zcela nezmizí, ale může růst a sílit. Cílem demokratické politiky, navrhuje MacShane, by proto mělo být tento rezervoár minimalizovat. Za prvé mediálně, neúnavným vysvětlování faktů a vyvracením křivých nařčení nebo mediálních zkreslení, což bylo jeho důvodem k napsání knihy. Za druhé ekonomicky, změnou energetické politiky od závislosti na ropě, která „financuje export wahhábistického antisemitismu“.
Globalising Hatred: The New Antisemitism
(Globalizace nenávisti. Nový antisemitismus)
AUTOR: Denis MacShane
VYDAL: W&N 2008
ROZSAH: 208 stran
