Napište si prstem na čele písmeno Q. Píšete je, jako byste se na ně dívali zevnitř, s čárkou vpravo, nebo zvenku, tedy s čárkou vlevo? Leccos se podle toho o sobě dozvíte. Takovými bizarními vědeckými studiemi se zabývá kniha Quirkology: The Curious Science Of Everyday Lives (Vrtochologie. Podivná věda o každodenním životě) od Richarda Wisemana, profesora psychologie či přesněji „veřejného chápání psychologie“.
Anglické slovo quirk znamená bizarní podivnost, osobitost či neobvyklost, česky možná vrtoch, proto „vrtochologie“. A užijme si s tímto titulem zábavné počtení o „podivné vědě o každodenním životě“. Na vědu, třebaže „podivnou“, Wiseman povyšuje věci, jako jsou klamy, sebeklamy, šťastné náhody, humor, astrologie, rozhodování a všelicos nenormální, abnormální a paranormální.
A také „chronopsychologii“ – studium psychologických souvislostí s dobou narození. Neplést si ji však s astrologií, kterou Wiseman staví vzhůru nohama investičním experimentem, v němž účinkovali tři investoři: zkušený investiční analytik, finanční astrolog a čtyřletá dívenka Tia. Jejich soutěž posuzovali burzovní experti banky Barclays.
Sledujte trh hraček
Tři soutěžící si mohli vybrat ze sta firem, do nichž budou investovat. Astrolog důkladně prostudoval data založení firem a podle toho vybíral. Investiční analytik pečlivě studoval burzovní grafy. A Tina namátkou vyhmatávala ze vzduchu lístečky s názvy firem, jak jí je Wiseman sypal z vysokého žebříku.
Myslíme si, že jsme takoví, jací si myslíme, že bychom být měli
V prvním pokusu všichni prodělali – astrolog 10,1, investor 7,1 a Tia 4,6 procenta. Pokusy se opakovaly a v konečném součtu investor prodělal 46,2 a astrolog 6,2 procenta, Tia naopak vydělala 5,8 procenta. A to na klesajícím trhu. Na senzacechtivé dotazy britských novin, jak investovat, Tia odpověděla: „Peníze nejsou všechno, cukroví je důležitější. Choďte spát časně a sledujte trh hraček.“
Wiseman se ale nenechal negativními výsledky astrologie odradit a studoval dál, jak astrologické popisy osobností odpovídají skutečnosti. A zjistil, že odpovídají. U těch, kdo v astrologii věří. U těch, kdo nevěřili, popisy neodpovídaly. Wisemanův závěr: myslíme si, že jsme takoví, jací si myslíme, že bychom být měli.
Psychologie a čas
Nakonec si ze svých pokusných králíků (vysokoškoláků) udělal šprťouchlata. Sestavil astrologický popis osobnosti s různými větami z různých zodiakálních znamení neznamenajícími nic obzvlášť konkrétního. Všem řekl, že popis se snaží odpovídat tomu či onomu jejich datu narození a otázal se jich, zda jim připadá pravdivý. Skoro všichni mu naletěli a v astrologickém popisu osobnosti se poznali.
Větší štěstí mají podle Wisemana – ze statistiky 40 tisíc lidí – ti, kteří se narodili spíš na jaře a v létě než na podzim a v zimě
Do chronopsychologie – nové a dosud neprobádané vědecké discipliny – patří vše, co zkoumá souvislost psychologie s časem včetně třeba cestovního jetlagu neboli přeletu do jiné časové zóny, změny dne a noci či různých talentů podle roční doby narození – nejlepší angličtí fotbalisté se narodili mezi zářím a listopadem. Že by tedy přece jen astrologie? Nikoli. Je to tím, že fotbalová sezóna začíná v srpnu a kluci narození na podzim předchozího roku, ale stejného věku jako kluci narození mezi prosincem a srpnem jsou o ten rok, půlrok či čtvrtrok vyspělejší, a proto mají tedy lepší „odpich“ do fotbalové kariéry.
Patří sem i psychologie šťastných náhod. Větší štěstí mají podle Wisemana – ze statistiky 40 tisíc lidí – ti, kteří se narodili spíš na jaře a v létě než na podzim a v zimě. Jsou připraveni víc riskovat a experimentovat, protože se v nejútlejším věku nemuseli balit před chladem a jsou navyklí většímu pohybu a prozkoumávání okolí.
Pravda a lež
Co se tedy o sobě dozvíte z toho, jak jste na své čelo napsali písmeno Q? Jestli jste si je napsali, jak je vidíte zevnitř, čili jako byste je psali na papír, s čárkou vpravo, jste více méně stabilní osobnost, stejná osoba ve všech situacích, řídící se vlastními vnitřními city a hodnotami a méně vnímáte, jak působíte na své okolí. Také moc neumíte lhát a klamat.
Jestli jste Q načrtli s čárkou vlevo, jako byste se na svoje čelo dívali zvenku, jste zvyklí se přizpůsobovat různým situacím a požadavkům jiných lidí, záleží vám víc na jejich názoru a dokážete jej manipulovat ve svůj prospěch. A také umíte líp lhát a klamat.
Poznávat lež je prý možné dokonaleji spíš čistým poslechem než vizuálním sledováním, protože tím leccos přeslechneme
Ale pozor! Jestli jste si Q nenačrtli předtím a chcete to udělat teď, raději se už neobtěžujte, protože Wiseman také zaznamenal, že mnozí z těch, kdo toto předem vědí, si nečrtají svoje Q, jak jim přirozeně přijde, ale jak si myslí, že by to mělo být správně, což není vždy stejné. A jde o osobnosti, jež samy sobě překrucují fakta a žijí v sebeklamech.
Z toho Wiseman vypracoval metodu, jak poznávat lež. Dokonaleji to prý je možné spíš čistým poslechem než vizuálním sledováním, protože tím leccos přeslechneme. Jestliže jen bedlivě posloucháme, zjistíme, že pravdiví lidé se ochotně rozpovídají do detailů a popisů, které si pamatují. Lháři toho sdělují méně s menšími podrobnostmi a jejich řeč je plná abstraktních všeobecností z obav, že by se zapletli do detailů, které by později zapomněli a dali se na ně nachytat.
Vědecký výzkum vtipu
Obratný tazatel navíc dokáže lidi zmanipulovat do popisu věcí a událostí, které se nikdy nestaly. Podobně je možné zmanipulovat do popisu psychických účinků určitého předmětu, věříme-li v jeho „energie“. A zde Wiseman přechází do studia pověr a předsudků, magie, nadpřirozeného a iracionality.
Pověra „nešťastného dne“, jako je pátek třináctého, skutečně funguje. U těch, kdo v ni věří. Tím se v daný den stávají nervóznějšími a nepozornějšími, a tudíž náchylnějšími k nehodě. Takzvané spirituální prožitky v náboženských svatyních jsou posilované vizuálními efekty (náboženské artefakty), zvuky (vibrace varhan nebo zpěvů, zvony nebo muezzinové) nebo vůněmi, které si se spirituálnem spojujeme.
Pověra „nešťastného dne“, jako je pátek třináctého, skutečně funguje. U těch, kdo v ni věří.
Wiseman se také věnuje studiu humoru a „vědeckému výzkumu hledání nejlepšího vtipu“. A vybírá deset finalistů. Těžko z nich určit ten nejlepší. Uvedu jeden z těch lepších a kratších.
Vypráví pacient psychoanalytikovi: „Včera se mně stalo hrozné freudovské přeřeknutí. Večeřel jsem se svou tchýní a v jednu chvíli jsem jí chtěl říct: ,Mohla bys mi, prosím, podat máslo?‘ Ale místo toho jsem řekl: ,Zničilas mně život, ty stará krávo.‘“
Quirkology: The Curious Science Of Everyday Lives
(Vrtochologie. Podivná věda o každodenním životě)
AUTOR: Richard Wiseman
VYDAL: Macmillan 2007
ROZSAH: 320 stran
