Sociální síť Facebook je prostě nejlepší. Její zakladatelé Mark Zuckerberg a Dustin Moskovitz jsou nejmladšími dolarovými miliardáři v dějinách. V březnu 2012 měl Facebook na celém světě víc než 900 milionů registrovaných uživatelů. Jeho hodnota se odhaduje zhruba na sto miliard dolarů, což je v internetovém odvětví při vstupu na burzu historicky nejvyšší částka. Neustále také roste počet zemí, v nichž se Facebook používá – na začátku letošního roku jich bylo víc než dvě stě –, i knih, které se této sociální síti věnují.
David Kirkpatrick, profesor kybernetiky na kanadské University of British Columbia, mohl sledovat Facebook z bezprostřední blízkosti. Jeho kniha The Facebook Effect: The Inside Story of the Company That Is Connecting the World (Facebookový efekt. Příběh společnosti, která spojuje svět) je založená na exkluzivních rozhovorech s Markem Zuckerbergem, čímž se z ní stává téměř oficiální biografie Facebooku. Nebyla však předlohou k filmu režiséra Davida Finchera Sociální síť.
Americký sen
Facebook má původ na Harvardově univerzitě. Na tuto univerzitu každý rok vstupují noví studenti a současně vycházejí ročenky s jejich fotografiemi. Ty vždy sloužily starším studentům k hodnocení nových studentek a v první polovině minulého desetiletí začaly sílit hlasy po jejich elektronizaci.
Příběh, jak mezi studentskými večírky vznikl pozdější internetový gigant, se sice dobře poslouchá, ale realita je prozaičtější
Zuckerberg bydlel na koleji společně s Moskovitzem a Chrisem Hughesem, pozdějšími spoluzakladateli Facebooku, zajímal ho internet a programoval webové stránky, jež umožňovaly kontakt s přáteli. Proto nejprve 28. října 2003 založil Facemash, který později označil za zkoušku a na nějž umístil ne zcela legálně získané údaje o studentech Harvardovy univerzity. Facemash měl úspěch a současně vyvolal první konflikt v oblasti ochrany osobních údajů.
Zuckerberga si předvolala univerzitní disciplinární komise a vytkla mu porušení ochrany osobních údajů, soukromí a kodexu chování univerzity. Úspěch Facemash však ukazoval, že budoucnost virtuální komunikace patří sociálním sítím. Dalším krokem bylo spuštění Thefacebook 4. února 2004, což dalo podnět ke vzniku legendy o mladících v tričkách, krátkých kalhotách a sandálech píšících internetové dějiny.
Ve správný čas na správném místě
Příběh, jak mezi studentskými večírky vznikl pozdější internetový gigant, se sice dobře poslouchá, ale realita je prozaičtější. Šlo totiž o nejchytřejší mladé lidi své generace, kteří museli absolvovat náročné přijímací zkoušky ke studiu na Harvardově univerzitě. Například Zuckerberg neměl na přihlášce dostatek místa k uvedení všech cen, jež získal na střední škole v matematice, astronomii a fyzice. Navíc byl kapitánem šermířského družstva, ovládal francouzštinu, hebrejštinu, latinu a starořečtinu a vyžadoval pracovní disciplínu od sebe i ostatních.
Jejich oblíbeným slovem byl Lockdown, jež se používá v amerických věznicích ve smyslu uzavření vězňů do cel až do odvolání. Stal se z něho válečný pokřik i povel a znamenal, že zábava může začít až po splnění vytčeného úkolu. Navíc se jim podařilo vytvořit atmosféru motivace. Zuckerberg například popisuje rozhovor s Moskovitzem, který mu nabídl pomoc. Když mu připomněl, že neumí programovat, Moskovitz odjel na víkend k rodičům s knihou pro začátečníky o programovacím jazyku Perl, kterou si koupil. Po návratu chtěl vědět, co může dělat. A Zuckerberg mu sdělil, že Thefacebook není programován v jazyku Perl.
Facebook měl nejednoho předchůdce a Zuckerberg nebyl jediný, kdo přišel s nápadem sociální sítě
Dalším faktorem pro vznik Facebooku byl technologický vývoj. Facebook měl nejednoho předchůdce a Zuckerberg nebyl jediný, kdo přišel s nápadem sociální sítě. Jednou z nich byla SixDegrees, kterou v roce 1997 založil právník Andrew Weinreich. Problémem však pro něho byly fotografie, protože v té době prakticky nikdo nevlastnil digitální fotoaparát. A ukázal se natolik vážný, že Weinreich dokonce zvažoval, zda by uživatelé neměli posílat originální fotografie, které by byly následně naskenované a umístěné na sociální síť.
V roce 2005 však už byly digitální kamery a mobilní telefony masově používané – v pravý čas při vzniku Facebooku. Současně rychle narůstal počet uživatelů s vysokorychlostním připojením umožňujícím rychlejší přenos dat.
Ideální spolupracovníci
Navíc měl Zuckerberg od začátku okolo sebe lidi, kteří se ho snažili nejen podpořit, ale šlo i o ostřílené matadory ze Silicon Valley a z investičního bankovnictví, kteří měli zkušenosti se zakládáním a řízením technologických firem nebo nových internetových projektů. K těm nejvýznamnějším patřili Peter Thiel, jeden z prvních investorů Facebooku, který měl zkušenosti s internetovým platebním systémem PayPal, a zakladatel hedgeového fondu Clarium Capital.
Dále Donald E. Graham, šéf legendární společnosti Washington Post, a Jim Breyer z investiční firmy Accel Partners. Ten při jedné obchodní večeři objednal láhev vína za čtyři sta dolarů, ale zapomněl, že Zuckerberg není ještě podle amerických zákonů plnoletý, a ten proto musel strávit večer u limonády. A také veterán internetového byznysu Sean Parker, který byl dvakrát vyhozen z vlastních firem Napster a Plaxo.
Tato traumatická zkušenost Parkera natolik poznamenala, že v žádném případě nechtěl, aby podobný osud potkal Zuckerberga. Proto mu zprostředkoval nejen kontakty nutné k dalšímu personálnímu a finančnímu rozvoji Facebooku, ale i vymyslel pětičlennou správní radu, ve které tři hlasy připadají Zuckerbergovi, což mu zajišťuje neomezenou rozhodovací pravomoc.
Transparentnost a lepší svět
Zuckerberg je nejen neomezeným vládcem Facebooku, ale má i radikální názory na transparentnost a díky své neotřesitelné pozici i dostatek nástrojů k jejich prosazení. Sdílení informací na Facebooku se od začátku potýkalo s problémem transparentnosti – od nevěry přes nezletilé děti konzumující alkohol a drogy a přísedící u soudu vyjadřující se k odehrávajícímu se procesu až po homosexualitu. Tento seznam se neustále rozšiřuje a vede k zásadní debatě o identitě lidí.
Zuckerberg měl od začátku okolo sebe lidi, kteří se ho snažili nejen podpořit, ale šlo i o ostřílené matadory ze Silicon Valley a z investičního bankovnictvíPodle Zuckerberga doba, kdy šlo mít několik identit, například jednu v práci pro kolegy a druhou v soukromí pro přátele, nenávratně skončila. A je přesvědčen, že soukromý a pracovní život nejsou od sebe oddělené. Dle něho několik identit svědčí o nedostatku integrity člověka a transparentnost Facebooku pomáhá zdravější a otevřenější společnosti a konzistentnějšímu a odpovědnějšímu chování lidí.
Jiný názor zastává například americký prezident Barack Obama. Ten v projevu k žákům prohlásil, že by byl rád, kdyby si dobře promysleli, co dají na Facebook. A dodal, že v době YouTube vše, co dělají, jednou vyjde na povrch. V mládí totiž člověk dělá chyby a hloupostí. Dle ekonoma Johna Hagela je dobré, vědí-li lidé, že má dvě dcery, protože to ukazuje, jaký je člověk, ale nikdy by ho nenapadlo je na Facebooku kritizovat.
Vizionář a stratég
Zuckerberg je vizionář a dobrý stratég, který umí své představy prosadit. Facebook se několikrát stal terčem útoků, a to vždy po zavedení nových nástrojů nebo změn v jeho ovládání. Proti těmto změnám byl okamžitě zorganizován protest a Zuckerberg na něj musel reagovat nebo změny upravit. A nakonec dospěl k řešení spoluprací. O navrhovaných nových změnách se diskutuje a hlasuje, čímž se omezuje případný protest a zároveň legitimizuje společný souhlas.
Podle Zuckerberga doba, kdy šlo mít několik identit, například jednu v práci pro kolegy a druhou v soukromí pro přátele, nenávratně skončilaEfekt spolupráce se projevil při zavádění jazykových mutací, kdy Facebook delegoval práci a náklady na uživatele. Každý uživatel může přeložit jedno nebo více slov. Tento postup byl poprvé použit v roce 2008 pro španělštinu a 2,8 milionu uživatelů během čtyř týdnů vytvořilo slovník. Na německém slovníku pracovalo dva týdny dva tisíce uživatelů a čtyři tisíce francouzských uživatelů to zvládlo za necelé dva dny.
O soudní při Zuckerberga s bratry Cameronem a Tylerem Winkelvossovými a Divyem Narendrou, kteří ho obvinili, že jim ideu Facebooku ukradl, se Kirkpatrick v knize téměř nezmiňuje. Je zajímavá především tím, že seznamuje s Zuckerbergovými názory. Otázkou však zůstává, do jaké míry Zuckerberg nechal Kirkpatricka nahlédnout do svých skutečných názorů a plánů. Ať tak, či tak na konci knihy profesor Kirkpatrick dospívá k závěru, že Zuckerberg chce ovládat nejen Facebook, ale v určitém smyslu i měnící se komunikační strukturu celého světa.
The Facebook Effect: The Inside Story of the Company That Is Connecting the World
(Facebookový efekt. Příběh společnosti, která spojuje svět)
AUTOR: David Kirkpatrick
VYDAL: Simon & Schuster, New York 2010
ROZSAH: 384 stran
