Viktor Orbán: Předmluva ke knize Helmuta Kohla Z obavy o Evropu

Česká pozice zveřejňuje kvůli její aktuálnosti předmluvu maďarského premiéra Viktora Orbána ke knize bývalého německého kancléře Helmuta Kohla Aus Sorge um Europa: Ein Appell (Z obavy o Evropu. Výzva). Mezititulky jsou redakční.

Vážení čtenáři!

Liber legendus – kniha, která má být čtena. Kniha legendárního státníka, jehož jedinečné životní dílo tvoří neodcizitelnou součást historie Evropy 20. století. Povinná četba, kterou si nestačí přečíst pouze jednou, ale je třeba se k ní znovu a znovu vracet. Obzvlášť nyní, kdy jsme v době složité krize Evropské unie opět nuceni nalézt a znovu zapřáhnout do práce síly, které toto společenství učinily, a já jsem přesvědčen, že také opět mohou učinit úspěšným.

Mezi nejdůležitější ctnosti Helmuta Kohla jako politika a státníka patřilo, že bral své partnery vážně, bez ohledu na velikost země, kterou reprezentovali. Neuvažoval v kategorii diktátů a řešení vnucovaných druhým, ale považoval za důležité najít společné zájmy. Jeho partneři při jednáních a rozhovorech se mohli vždy spolehnout na jeho pozornost a společné uvažování. Jsem vděčný za to, že jsem to mohl v mnoha případech rovněž sám zažít.

Úspěšná generace

Helmut Kohl se stal vynikající postavou velké generace, jež v mládí zažila válku. Patří mezi ty, kteří viděli Evropu v troskách, a proto vědí, jakou cenu má mír a domov, neboť si do hloubky prožili jejich ztrátu. Je členem a autentickým svědkem generace, která si svou vlast vybudovala v hrozivém stínu berlínské zdi a železné opony, a právě díky tomu si víc než čehokoliv jiného váží svobody.

Tato generace, jež na vlastní kůži zažila válku, se snažila a přičiňovala především o to nastolit mír a zároveň ve své vlasti i v Evropě vybudovat svobodný svět. Úspěch generace kancléře Kohla vedl od bodu nula v roce 1945 přes pád železné opony až k euru. Jeho osobní výkon a roli, kterou plnil v dějinách, demonstruje cesta, již prošel od začátku osmdesátých let, od dob hospodářské a morální deprese, takzvané eurosklerózy, přes znovusjednocení Německa až po realizaci myšlenky společné Evropy.

Existovala-li v dějinách úspěšná vláda, ta jeho jí dozajista byla. A tato kniha nabízí pohled do jádra této politiky, a sice na základě takových zásad, bez jejichž znalosti nemá cenu o společenství, jež na našem kontinentu vzniklo díky práci jeho generace, vůbec uvažovat, psát či vyjadřovat názor.

Poctivě odvedená práce

Evropa po druhé světové válce stavěla na důvěře, která byla rovněž alfou a omegou politického myšlení Helmuta Kohla.

„Ke spolupráci postavené na důvěře je třeba důvěryhodnost a předvídatelnost. A k důvěryhodnosti a předvídatelnosti rovněž patří, že člověk rozpozná své životně důležité zájmy – ne radikálně a krátkozrace, ale poctivě a zcela samozřejmě, bez povýšenosti, prozíravě, v kontextu velkého celku a s ohledem na společné rozložení zájmů, stejně jako na citlivost a zájmy ostatních,“ píše kancléř.

Takovou úroveň vzájemné důvěry lze zachovat, pouze zůstane-li Evropa nadále společenstvím, které potřebuje každého svého člena. Zůstane-li spolkem, v němž nejsou junioři a senioři a kde si každá země musí své „domácí úkoly“ povinně řešit sama, ovšem tak, že se přitom neustále uplatňuje rovněž zásada „pomoz, aby si druhý mohl pomoci“.

Kohlova politika byla založena na poctivě odvedené práci a z ní vyplývajícím výkonu, stejně jako na věrohodnosti, která vyplývala z obou. Stavěla na důvěře jako síle, jež dokáže tvořit společenství a zároveň je silou materiální; takové jako západoněmecká marka, která je nejen platebním prostředkem, ale jako symbol výkonu, stability, blahobytu a hospodářské síly rovněž významným identitotvorným faktorem.

Zachování Evropy

Stejně není náhoda, že jeden z nejdůležitějších výdobytků Evropské unie, společná měna se při svém zavedení opírala mimo jiné o vážnost západoněmecké marky. A pro znázornění procesu, jenž vedl po Kohlově éře k postupnému slábnutí Evropy, bychom ani při nejlepší snaze nenašli lepší příklad, než je právě strastiplné utrpení společné měny. Případy porušení práva, které v souvislosti s eurem nastaly, vedly současně se ztrátou důvěry a ničivými účinky hospodářské krize k vážnému deficitu evropské identity.

Důvěra je totiž křehká věc. Stačí chvíle a může se ztratit, zatímco její obnovení trvá mnoho let. V historii Evropy po druhé světové válce byl jeden mimořádně milostivý okamžik, kdy měli vedoucí evropští politici dost odvahy chytit Prozřetelnost za cíp pláště. Dnes žijeme ovšem v jiné milostivé době, v níž znamená odvaha už spíše to, že v sobě máme dost síly a pocitu zodpovědnosti, abychom trhli otěžemi koní řítících se do propasti.

Kniha Z obavy o Evropu dokazuje, že Helmut Kohl má tyto otěže ještě stále pevně v rukou, a každého občana Evropy nabádá, abychom společně zachovali onu Evropu, o kterou jeho generace – pokolení našich dědů – tak angažovaně usilovala.

Vážení čtenáři!

Osud tomu tak chtěl, že mám učinit tečku za touto předmluvou pouhý den po teroristických útocích v Bruselu. Skutečnost nelítostně rozrazila naše dveře a stěny Evropy se otřásají pod údery nové éry. Znovu musíme začít dávat odpovědi. Znovu všichni pospolu, znovu společně, ale svůj domácí úkol si musí opět udělat každý sám.

Snad ještě nikdy neměla varovná slova kancléře Kohla větší platnost: „Budoucnost můžeme vyhrát pouze společně.“ Přeji nám všem, aby naše země a celé naše společenství byly při společném budování této budoucnosti vedeny jeho myšlenkami.

S úctou
Viktor Orbán
premiér Maďarska