Ztráta sebedůvěry a zlenivění jsou podle profesora Harvardovy univerzity a britského historika Nialla Fergusona hlavními příčinami úpadku Západu, jenž může vyústit v jeho úplné zhroucení. Ve své knize Civilisation: The West and the Rest (Civilizace: Západ a zbytek světa) popsal, jak rozvoj konkurence, inovace, právního státu, medicíny, konzumní společnosti a pracovní etiky vytvořil základ pro vojenský, kulturní a ekonomický úspěch Západu.
A také se v ní věnoval institucionálnímu a myšlenkovému zázemí, jež vedlo k 500 letům jeho nadvlády. Dle Fergusona je sice nástup Číny nezvratný, ale její růst nepovažuje za největší hrozbu pro Západ. Především se obává jeho dramatického úpadku, který vzestup Říše středu doprovází.
Na toto dílo Ferguson navazuje knihou The Great Degeneration: How Institutions Decay and Economies Die (Velký rozklad: Proč se instituce rozpadají a ekonomiky umírají), v níž analyzuje příčiny ztráty vlivu Západu a jeho ústupu ze světové scény. A především se v ní věnuje erozi hlavních součástí západní civilizace – demokracie, kapitalismu, právního státu a občanské společnosti.
Problém zadlužení
Skotský ekonom a filozof a zakladatel moderní ekonomie Adam Smith (1723–1790) ve své knize Bohatství národů. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů popisuje stadium stagnace, situaci dříve bohaté země, která se přestala rozvíjet – většina jejích obyvatel má nízký plat a její právní systém a administrativu zneužívá ve svůj prospěch uzavřená a zkorumpovaná elita.
Moderní demokracii a její instituce ohrožuje obrovské zadlužení, které na rozdíl od minulosti nezpůsobily válečné výdajePro Smithe byla Čína právě onou dříve bohatou zemí, která začala stagnovat kvůli korupci, přebujelé byrokracii, chybným zákonům a nefunkčním institucím. Podle Fergusona to, co ve Smithově době platilo pro Čínu, je dnes problémem většiny západních zemí.
Moderní demokracii, jež má základ v Anglii v 11. století, a její instituce ohrožuje obrovské zadlužení, které na rozdíl od minulosti nezpůsobily válečné výdaje, ale snaha udržet dosavadní životní úroveň obyvatel Západu, přičemž ho mají splatit až příští generace.
Cesta nesprávným směrem
Ferguson je přesvědčen, že přesun splacení dluhu na děti a vnuky je vypovězením generační smlouvy, která tvoří jeden ze základů demokracie. Najít cestu z tohoto začarovaného kruhu je však velmi obtížné. Každá vláda, která se snaží snížit státní zadlužení, totiž musí počítat s tím, že v příštích volbách nebude zvolená.
Podle Fergusona je přebujelá regulace finančních trhů tou skutečnou nemocí, která by měla být léčena. Finanční krize totiž nevznikla kvůli deregulaci těchto trhů, ale právě naopak v jejich nejregulovanější části, a navíc pod státním dohledem. Například obě největší hypoteční agentury na americkém trhu – Fannie Mae a Freddie Mac – subvencoval federální stát, jejž přímo kontroloval Kongres, přičemž jejich regulace byla v roce 2008 mnohem vyšší než v roce 1979.
Čím je systém složitější, tím je nestabilnější, a proto více regulací není cesta správným směremFerguson se domnívá, že čím je systém složitější, tím je nestabilnější, a proto více regulací není cesta správným směrem. Jako příklad uvádí mezinárodní dohodu o reformě současné bankovní regulace Basel III, která je několikanásobně obsáhlejší, než byla její předchůdkyně Basel I.
Čtyři hrozby
Problémem Číny není nedostatek zákonů, ale absence právního státu, který se v Anglii vyvíjel dlouhou dobu. V roce 1215 postulovala Magna Charta, že všichni Angličané jsou si před zákonem rovní, a přelomová je především v tom, že omezuje pravomoci panovníka vůči poddaným. Podle Fergusona dnes britský právní stát čelí čtyřem hrozbám:
- Za prvé, občanské svobody poškozují opatření ve jménu boje proti terorismu a ochrany národní bezpečnosti. Zadržování podezřelých z terorismu bez řádného soudu však není žádnou novinkou. Již před sto lety – na začátku první světové války – byl ve Velké Británii schválen zákon o výjimečném válečném stavu, který částečně omezoval občanské svobody.
- Za druhé, průnik evropských norem do britského právního systému, především Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950.
- Za třetí, nárůst složitosti nových právních nařízení, jenž je důsledkem posedlosti vládnoucích elit co nejvíce regulovat společnost.
- Za čtvrté, trvalý růst nákladů na právní systém. Například USA vydávají ročně zhruba 94,5 miliardy dolarů na nové zákony, jejich novelizaci a prosazení. Americké firmy investují okolo 3,2 miliardy dolarů do přibližně třinácti tisíc lobbistů, kteří chrání vlastní zájmy a škodí druhým. Z vlády práva se čím dál více stává vláda právníků.
Občanskou společnost pak nejvíce neohrožují digitální technologie, ale vše regulující stát, neboli dle francouzského myslitele Alexise de Tocquevilla (1805–1859) politický systém, který lidem slibuje péči od kolébky až do hrobu. Ferguson nabízí na tento neduh tradiční liberální lék – méně státu, regulací a byrokracie a oživení občanské společnosti. Ta by měla znovu převzít iniciativu a chopit se společenských úkolů, jež dnes plní výhradně stát.
USA, Evropa a Čína
Fergusonovou hlavní tezí je, že většina západních zemí dnes stagnuje stejně jako Čína v 18. století, přičemž současná ekonomická krize je znakem úpadku Západu. Před 300 lety čínský institucionální systém odmítal jakoukoliv inovaci, jeho hlavním cílem byla stabilita, občanská společnost byla strnulá, instituce podporující konkurenci neexistovaly. Dnes jsou tyto symptomy stagnace vidět na Západě.
Ferguson se domnívá, že se Čína snaží přizpůsobit své instituce současným potřebám, a zdá se, že se jí je v příštích letech podaří změnit. Z toho však nevyplývá, že na konci tohoto procesu vznikne v Číně pluralitní demokracie. Pro tuto zemi však není nejdůležitější existence více stran, ale aby se z ní stal právní stát a právo platilo i pro Komunistickou stranu Číny.
Čína se snaží přizpůsobit své instituce současným potřebám, a zdá se, že se jí je v příštích letech podaří změnitZápad upadá, protože se již více než sto let snaží z lidského života odstranit všechna rizika. Důsledkem je nejen přebujelá regulace, ale i finanční krize. Evropa má mnoho problémů, jež musí včas vyřešit, aby společná měna euro nezpůsobila rozpad Evropské unie. USA mají šanci udržet si své postavení, pokud provedou reformy. Navíc Američané stále věří, že tvrdá práce přináší úspěch, a mají lepší demografickou strukturu obyvatel než Čína kvůli její politice jednoho dítěte.
The Great Degeneration: How Institutions Decay and Economies Die
(Velký rozklad: Proč se instituce rozpadají a ekonomiky umírají)
AUTOR: Niall Ferguson
VYDAL: Allen Lane 2012
ROZSAH: 192 stran
