Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Velká data vedou k diktatuře

  18:12
Sběr informací prostřednictvím velkých dat odstraňuje výkyvy a zpřesňuje předpovědi, v čemž se skrývá diktatura. Ta je vidět jen v obchodních podmínkách monopolních koncernů. Západním společnostem hrozí podřízení elitě, jež je bude ovládat díky svým znalostem matematiky a fyziky.

Yvonne Hofstetterová, Sie wissen alles: Wie intelligente Maschinen in unser Leben eindringen und warum wir für unsere Freiheit kämpfen müssen. foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

Po pádu komunismu se zdálo, že kapitalismus je ideálním partnerem demokracie a optimálně se doplňuje s pluralitní společností. Podle německé právničky a publicistky Yvonne Hofstetterové se však toto manželství v současnosti rozpadá, přičemž důvodem jsou velká data (Big Data) – pilíř informačního kapitalismu –, jež představují nové spojení kapitalismu a diktatury. Důkazem mají být nové byznysové postupy založené na totální kontrole.

Hofstetterová se ve své knize Sie wissen alles: Wie intelligente Maschinen in unser Leben eindringen und warum wir für unsere Freiheit kämpfen müssen (Vědí všechno. Jak inteligentní stroje pronikají do našeho života, a proč musíme bojovat o svou svobodu) zabývá rostoucím ohrožením demokracie, které vyplývá ze stále dokonalejšího sběru dat o našem soukromí. Důsledkem bude narušení osobních svobod a demokracie.

Velká data se stanou mocenským nástrojem nové elity – nestátních hráčů z privátní sféry, kteří však nebyli demokraticky zvoleni. Začíná vznikat nadvláda algoritmů, jež vlastní soukromé firmy a které nás analyzují, v důsledku čehož se tato nastupující diktatura stává privátním byznysovým postupem.

Dětská digitální identita

Velká data jsou dnes v osobním životě všudypřítomná, a dokonce dlouho předtím, než se dítě narodí, například při hledání nového jména nebo při informování o těhotenství, porodu a rodičovství. Do svého druhého roku má více než 80 procent dětí digitální identitu – jeho stopy zanechávají nejen kupříkladu sociální úřady, ale i zdravotní záznamy či fotografie na sociálních sítích.

Do svého druhého roku má více než 80 procent dětí digitální identitu – jeho stopy zanechávají nejen kupříkladu sociální úřady, ale i zdravotní záznamy či fotografie na sociálních sítích

Zpracování velkého množství dat má počátek již v antickém Římě při sčítání obyvatel. Odtud se vydala do provincií skupina úředníků, kteří se vraceli s údaji o počtu obyvatel. Kvůli racionalizaci a úsporám bylo možné vyslat jediného úředníka, ale potřeboval by mnohem více času a jeho nejstarší data by nemusela odpovídat realitě. Podobný úkol dnes vyřeší jednoduchý algoritmus, který se nemění ani v případě mnohem obtížnějších problémů.

Mezi ně patří vyslání letadel AWACS (létající středisko včasného varování a řízení), jež s pomocí radaru a dalších elektronických zařízení získávají informace, kontrolují vzdušný prostor a zajišťují komunikaci. Rozeznat, co se na obloze pohybuje, a v reálném čase určit, zda jde o přátelský, nepřátelský nebo neidentifikovaný letoun, je-li, či není vyzbrojen a čím, je ukázkou, co už umělá inteligence díky velkým datům dokáže.

V databázích letadel AWACS jsou základní informace – velikost, rozpětí křídel nebo maximální rychlost –, jež doplňují letecké plány, vzdušné koridory, dráhy letu a další informace. V leteckém provozu ale každý den nastávají zpoždění a různé odchylky od původního plánu, jež musejí být zohledněny. Algoritmy umělé inteligence AWACS jsou schopné zpracovávat několik set úkolů současně.

Algoritmy a prognózy

Algoritmy musejí mít co nejvíce informací jak z minulosti, tak ze současnosti – čím více, tím lépe –, aby bylo možné dělat co nejpřesnější prognózy. Sběr informací prostřednictvím velkých dat odstraňuje výkyvy a zpřesňuje předpovědi, v čemž se podle Hofstetterové skrývá zárodek diktatury. Ta nemá jméno ani tvář a je vidět jen v obchodních podmínkách monopolů nebo v činnosti tajných služeb některých států. Západní společnosti hrozí, že v budoucnu bude podřízena elitě, jež ji bude ovládat díky znalostem matematiky a fyziky.

Algoritmy musejí mít co nejvíce informací jak z minulosti, tak ze současnosti – čím více, tím lépe –, aby bylo možné dělat co nejpřesnější prognózy

Po zkušenostech z druhé světové války se v západních společnostech prosadil koncept základních lidských práv, na jejichž dodržování se kladl velký důraz. Dnes jsou v rámci byznysových postupů nadnárodních koncernů nejen porušována, ale i k zcela dispozici. Právo na soukromí a důstojnost, ke které patří i banalita, jako je tajemství, jež si chceme nechat jen pro sebe, jsou obětovány ve prospěch komunikace a propojení všech, což má přinést lepší budoucnost.

Spíše se však blížíme k superastátu budovanému Googlem, který splňuje kritéria moderních impérií, jak je formuloval německý politolog Herfried Münkler. Hranice přestávají hrát ve 21. století roli a moc nad jinými státy a jejich obyvatelstvem je uplatňována kontrolou informačních a finančních toků. Proto vláda USA neomezuje rostoucí moc a vliv Googlu – v budoucnu se totiž může stát prodlouženou rukou americké politiky.

Obrana před informačním kapitalismem

Proč západní společnosti věnují pozornost ochraně osobních dat a porušování lidských práv státem, nikoli však privátními koncerny? Proč je informační diktatura přijímána natolik lhostejně? Podle jednoho průzkumu jsou dvě třetiny německých řidičů ochotní se nechat kontrolovat pojišťovacími koncerny, když jim bude nabídnuta nižší pojistka. Tento příklad se může zdát nepodstatný, ale skrývá se za ním mechanismus diktatury – za prvé, mizí princip solidarity a za druhé, kdo se nezapojí, musí počítat se sankcí vyšších poplatků.

Hofstetterová vybízí k odmítnutí kapitulace před informačním kapitalismem a nabízí deset kroků, jak se mu bránit.

  • Osobní data musejí zůstat privátní.
  • Osobní privátní sféru je třeba bránit.
  • Osobní data musejí podléhat základním lidským právům.
  • Musejí být uzavřeny mezinárodní dohody regulující moc algoritmů.
  • Koncentrace informační moci musí být omezena.
  • Informační kapitalismus musí být zdaněn.
  • Stát se musí v informační sféře více profesionalizovat a nenechávat ji privátním firmám.
  • Je třeba zajistit lepší financování evropských informačně-technologických projektů.
  • Je třeba definovat hranice mezi člověkem a roboty.
  • Je třeba socializovat stroje, tedy nepřizpůsobovat jim lidi, ale naopak.

O adekvátnosti použití pojmu diktatura lze diskutovat, ale postřeh Hofstetterové, že se současná společnost snadno vzdává osobních dat a soukromí ve prospěch koncernů, je správný

Hofstetterové patří v německé veřejné diskusi ke kritikům informačního kapitalismu a z něj vyplývající kontroly osobních dat. Nepřináší sice nové poznatky, přičemž jejím hlavním přínosem je příspěvek do debaty, jíž vládnou především Anglosasové, ale například týdeník Der Spiegel označil její závěry za alarmistické.

O adekvátnosti použití pojmu diktatura lze diskutovat, ale postřeh Hofstetterové, že se současná společnost snadno vzdává osobních dat a soukromí ve prospěch koncernů, je správný. Její popis asymetrie, kdy privátní firmy o nás vědí prakticky vše, a pod záminkou transparentnosti požadují další informace, ale současně svá byznysová tajemství tvrdě brání, obsahuje prvky totalitní diktatury.

Čínský systém sociální důvěryhodnosti

Čína, jež je prorostlá korupcí, což vede ke ztrátě důvěry ve stát, zavádí systém sociální důvěryhodnosti. Jeho podstatu tvoří hodnocení, díky němuž se má společnost zlepšit. Ten, kdo se chová pozitivně, například daruje krev, aktivně se účastní společenského života, angažuje se v prospěšných spolcích nebo sdílí osobní zdravotní data, je hodnocen kladně. Záporně pak ten, kdo kupříkladu šíří nežádoucí informace na internetu, chová se špatně k rodičům, porušuje politiku jednoho dítěte nebo vede ilegální náboženské aktivity.

Čína, jež je prorostlá korupcí, což vede ke ztrátě důvěry ve stát, zavádí systém sociální důvěryhodnosti. Jeho podstatu tvoří hodnocení, díky němuž se má společnost zlepšit.

Kdo má dobré hodnocení, nemusí platit poplatky ve veřejných knihovnách nebo v půjčovně kol, získává slevy u leteckých společností nebo při nákupu na internetu a dostane snadněji bankovní úvěr. Ti se špatným ohodnocením musejí počítat s potížemi v kariéře a nemohou se ucházet o státní zaměstnání. Firmy s negativním hodnocením jsou vyloučeny ze státních zakázek či mají ztížený přístup k pojistkám, bankovním úvěrům nebo k nákupu aut a domů.

Špatné hodnocení je také příčinou horšího cestování letadlem a rychlovlakem – první třída v běžných vlacích je nedostupná. Navíc takoví lidé nemohou jíst v exkluzivních restauracích a bydlet v luxusních hotelech, cestování do zahraničí je pro ně obtížnější, rychlost internetu nižší a jejich děti mají omezený přístup ke vzdělání. Strach ze špatného hodnocení má dopad na internetové seznamovací stránky – potenciální partneři zdůrazňují pozitivní hodnocení.

Nezájem o soukromí není problémem jen autoritativní Číny, ale i Evropy. V Berlíně začne od 1. srpna na nádraží Berlin Südkreuz šestiměsíční testování nové inteligentní videotechnologie, jež nejen rozezná obličeje, ale i rozlišuje a analyzuje chování. Dobrovolníkům ochotným se testu zúčastnit byl nabídnut voucher od Amazonu v hodnotě 25 eur a okamžitě se jich přihlásil obrovský počet. A jen za 25 eur!

Sie wissen alles: Wie intelligente Maschinen in unser Leben eindringen und warum wir für unsere Freiheit kämpfen müssen

Vědí všechno. Jak inteligentní stroje pronikají do našeho života a proč musíme bojovat o svou svobodu

AUTOR: Yvonne Hofstetterová

VYDAL: Bertelsmann 2014

ROZSAH: 352 stran

Autor: