Kniha The Handbook of Polish, Czech, and Slovak Holocaust Fiction (Průvodce po polské, české a slovenské beletristické literatuře o holocaustu), kterou editorsky uspořádali Elisa-Maria Hiemerová, Jiří Holý, Agata Firlejová a Hana Nichtburgerová, předkládá výsledky dlouhodobého výzkumu zaměřeného na analýzu české, slovenské s polské beletristické literatury o holocaustu.
Jde o první encyklopedií, která usiluje o zviditelnění v mezinárodním akademickém a veřejném diskurzu beletristické literatury o holocaustu v zemích, kde se odehrál. Více než sto textů nabízí nejen obsah, ale i charakteristiku každého díla a jeho význam pro akademický diskurz a recepci v zemi původu i v zahraničí. Kniha je výsledkem desetileté spolupráce polských, českých, německých a slovenských odborníků a několika desítek akademických center.
Nedostatek znalostí
Výzkumníci z řad slavistů a oboru srovnávací literatury se rozhodli prozkoumat východo- a středoevropskou literaturu o holocaustu a pronásledování Židů za druhé světové války jednak chronologicky, jednak esteticky. Jejich hlavním motivem bylo zvýšit viditelnost a ukázat univerzálnost těchto literatur v akademické prezentaci holocaustu v umění.
Mezinárodní pozornosti se totiž dostávalo především autorům-emigrantům, například kniha Nabarvené ptáče polského spisovatele Jerzyho Kosinského (1933–1991), zatímco středoevropská knižní produkce byla o poznání méně vidět. Dle editorů jednou z klíčových otázek, kterou museli vyřešit, bylo, koho do knihy zahrnout, jelikož debaty o postkoloniální destrukci vzorců binární identity ovlivňují i literaturu a její tvůrce. Proto se rozhodli pro židovské i nežidovské autory a zobrazit různé způsoby vnímání a vyprávěcí styly.
Například američtí vědci často uvažují o židovské kultuře v Evropě, zejména v postkomunistických státech, jako o virtuální či umělé. Jedním z důvodů může být nedostatek znalostí o kulturním a politickém kontextu, který se za krátkou dobu zásadně změnil. |
Dále se zaměřili na díla původně publikovaná v polštině, češtině nebo slovenštině, protože východo- a středoevropská literatura je málo uznávaná a neznámá. To vede k omylu, že východní Evropa začala vzpomínat na holocaust až po roce 1989. Proto například američtí vědci často uvažují o židovské kultuře v Evropě, zejména v postkomunistických státech, jako o virtuální či umělé. Jedním z důvodů může být nedostatek znalostí o kulturním a politickém kontextu, který se za krátkou dobu zásadně změnil.
Cílem knihy je také pomoci pochopit hlavní faktory, jež ovlivnily literaturu v zemích před a po komunismu na základě historických milníků. Editoři tvrdí, že v nich beletristická literatura o holocaustu stále existuje, ačkoli tu nejnovější nelze považovat za svědectví. Podle nich literární díla třetí generace ukazují, jak je důležité používat beletrii nejen k představě o minulosti, ale i k novým pohledům na umění.
Editoři nechtějí hodnotit literaturu, ale předložit kompilaci beletrie o holocaustu za uplynulých 80 let a vyzvat k přečtení, srovnání a vlastním závěrům. Kniha má oslovit akademickou i širší veřejnost, která se zajímá o holocaust, antisemitismus a druhou světovou válku v literatuře a umění, a kromě prózy se věnuje i poezii a divadelním hrám v letech 1943 až 2018. Historické událostí a kulturní vývoj v Polsku, Československu, České a Slovenské republice a jejich dopadu na uměleckou tvorbu pak vytvářejí pozadí těchto děl.
The Handbook of Polish, Czech, and Slovak Holocaust FictionPrůvodce po polské, české a slovenské beletristické literatuře o holocaustu AUTOR: Elisa-Maria Hiemerová (ed.), Jiří Holý (ed.), Agata Firlejová (ed.), Hana Nichtburgerová (ed.) VYDAL: Walter de Gruyter 2021 ROZSAH: 514 stran |