Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

V životě delším než 100 let bude nutné znalosti neustále obnovovat

  17:50
Britští profesoři ekonomie na Londýnské byznysové škole Lynda Grattonová a Andrew Scott ve své knize The 100-Year Life: Living and Working in an Age of Longevity mimo jiné ukazují, že prodlužující se lidský věk není jen požehnáním, ale i ekonomickým problémem vyžadujícím nová řešení.

České firmy našly díru na trhu. Začínají se specializovat na důchodce foto: Shutterstock

Americký státník Benjamin Franklin (1706–1790) prohlásil: „Na tomto světě jsou jen dvě jistoty – daně a smrt.“ Nové je, že s prodlužujícím se průměrným lidským věkem se mění i ekonomické uspořádání života. Kdo se dnes narodí v některé západní zemi, má více než 50procentní šanci se dožít 105 a více let. Před sto lety byla nižší než procento. Za uplynulých 200 let se průměrný lidský věk každých deset let prodloužil o dva roky. Komu je dnes dvacet, má 50procentní šanci dožít se 100 a více let, pokud čtyřicet 95 a polovina 60letých 90 let.

Ekonomické uspořádání lidského života se mění v závislosti na jeho délce. Ve 20. století se ustálil třístupňový model – na začátku škola a vzdělávání, uprostřed práce a na konci důchod. Pokud se dosavadní věk pro odchod do důchodu nezmění, finanční zabezpečení vytvořené v průběhu pracovního života nepokryje neustále se prodlužující neproduktivní dobu lidského života. Proto bude třeba buď déle pracovat, nebo radikálně snížit důchody.

Britští profesoři ekonomie na Londýnské byznysové škole Lynda Grattonová a Andrew Scott ve své knize The 100-Year Life: Living and Working in an Age of Longevity (Sto let. Život a práce v době dlouhověkosti) mimo jiné ukazují, že prodlužující se lidský věk není jenom požehnáním, ale také ekonomickým problémem vyžadujícím nová řešení.

Nový směr

Prodloužení lidského života na 100 a více let znamená nárůst času na jeho uspořádání. Týden má 168 hodin, což při 70 letech představuje 611 tisíc hodin. Při prodloužení na 100 let jde o 873 tisíc hodin, jež je třeba uspořádat. S prodlužujícím se lidským životem proto bude nutné najít nové způsoby jeho uspořádání – dosavadní ekonomické uspořádání se zcela změní.

Grattonová a Scott kladou svým studentům otázku, jak dlouho budou pracovat, když v průběhu svého pracovního života ušetří deset procent z příjmů, a do důchodu odejdou, dosáhnou-li jejich penze nebo příjmy 50 procent posledního platu. Odpověď zní v 80 letech a v tu chvíli se vždy v přednáškovém sále rozhostí tíživé ticho. Delší lidský život znamená, že znalosti nebudou stačit a bude nutné je neustále obnovovat, doplňovat nebo dokonce několikrát v průběhu pracovního života změnit profesi. Přibydou i životní stadia, která předchozí generace neznaly.

O manželství, založení rodiny či o pořízení auta nebo bydlení se už dnes lidé rozhodují ve vyšším věku a mladý bude i ten, komu bude více než 30 let. Vydání se novým směrem nebude možností jen pro ty na začátku dospělosti. Změna a zásadní existenční rozhodnutí se stanou běžné i ve věku, který je dnes spojován s odchodem do důchodu.

Ve 20. století vznikly dvě nová stadia lidského života – teenagera a důchodce, přičemž brzký odchod do důchodu je nedávným fenoménem. Ve Velké Británii v roce 1881 73 procent 65letých a starších pracovalo. Do roku 1984 se jejich počet snížil na osm procent. V USA v roce 1880 skoro polovina 80letých vydělávala a ve skupině 65 až 74 let 80 procent. Dospívání a důchod předchozí generace, které z dětství přecházely do pracovního života, jenž trval až do smrti, neznaly.

Již dnes lze zaznamenat nové stadium mezi 18 a 30 rokem, kdy se v důsledku prodlužujícího života posunuje i věk pro rozhodnutí ohledně vývoje života a vyzkoušení jeho různých způsobů. Když někdo řekne, že je student, je zřejmé, kde se zhruba nachází. Totéž platí pro vrcholného manažera – musel absolvovat nižší řídící pozice a mít mnoho pracovních zkušeností. Ve vícestupňovém modelu, který nahradí dosavadní třístupňový, ale informace, že někdo studuje, ztratí dnešní výpovědní hodnotu a nebude možné ji přiřadit k dané věkové kategorii.

S prodlužujícím se věkem se budou zvyšovat možnosti a bude třeba si jich nechat co nejvíce otevřených do budoucna. O manželství, založení rodiny či o pořízení auta nebo bydlení se už dnes lidé rozhodují ve vyšším věku a mladý bude i ten, komu bude více než 30 let. Vydání se novým směrem nebude možností jen pro ty na začátku dospělosti. Změna a zásadní existenční rozhodnutí se stanou běžné i ve věku, který je dnes spojován s odchodem do důchodu.

Čtyři výzvy

Prodloužení lidského života přináší problémy. Doba biologické reprodukce je u žen jiná než u mužů, a proto musejí jinak plánovat. Delší stáří znamená víc zdravotních potíží a opětovné vzplanutí diskuse o přerozdělení společenského bohatství. Již dnes se v západních zemích dožívají vzdělanější a finančně zajištěnější lidé vyššího věku než sociálně slabší.

První fáze prodloužení lidského života nastala díky boji s nemocemi, jako je tuberkulóza, tyfus, neštovice nebo záškrt. Zlepšená lékařská péče přispěla k druhé fázi prodloužení potíráním degenerativních onemocnění a rakoviny. Třetí fází bude boj s gerontologickým onemocněním drahými genetickými terapiemi. Delší, a především zdravý život se proto může stát privilegiem bohaté menšiny.

Doposud vzdělávací instituce odmítaly nové přístupy vhodné pro nastupující generaci, což už nebude možné. Přitom čelí čtyřem výzvám. Za prvé, zavádění nových technologií a praktických zkušeností do vzdělávacího procesu. Za druhé, vzdělávat se nebudou jen mladí, ale i prarodiče. Za třetí, empatie, kreativita a inovace musejí být prioritou, stejně jako za čtvrté použití vědomostí v praxi.

V USA vydělává 22letý absolvent univerzity průměrně 30 tisíc dolarů, stejně starý bez univerzitního diplomu jen 18 tisíc. Jejích rozdíl v příjmu je nejvyšší v polovině pátého desetiletí – 80 tisíc, respektive 30 tisíc dolarů. S prodlužujícím se pracovním životem však vzdělání získané před půl stoletím bude zastarávat a možná nebude stačit k výkonu daného zaměstnání, protože ho již nebudou vykonávat lidé ale stroje. Investice do nemateriálních hodnot proto získají na významu i v pozdějším věku.

Dnešní vzdělávání je založeno na předávání poznatků předchozích generací, což doplňuje finanční a zkouškový aspekt, který zvyšuje cenu zejména absolventů elitních univerzit na pracovním trhu. Doposud vzdělávací instituce odmítaly nové přístupy vhodné pro nastupující generaci, což už nebude možné. Přitom čelí čtyřem výzvám. Za prvé, zavádění nových technologií a praktických zkušeností do vzdělávacího procesu. Za druhé, vzdělávat se nebudou jen mladí, ale i prarodiče. Za třetí, empatie, kreativita a inovace musejí být prioritou, stejně jako za čtvrté použití vědomostí v praxi.

Mileniálové jsou první generací, která si uvědomuje, že se bude dožívat až sta let, a na základě toho plánuje svůj život. V přechodných obdobích mezi vzděláváním, budováním kariéry a rodinou budou totiž nutná stadia na dobytí energie, objevení nové orientace a oživení rodinných nebo sociálních vazeb. Ztráta zaměstnání nebo změna profese několikrát za život budou samozřejmostí. A v neposlední řadě dlouhý lidský život také znamená, že vztahy budou trvat mnohem déle.

Lynda Grattonová, Andrew Scott, The 100-Year Life: Living and Working in an Age...

The 100-Year Life: Living and Working in an Age of Longevity

Sto let. Život a práce v době dlouhověkosti

AUTOŘI: Lynda Grattonová, Andrew Scott

VYDAL: Bloomsbury Information 2016

ROZSAH: 280 stran

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.