Ceska Pozice

Umělá inteligence odstartuje civilizační posun. Jiný než ty minulé

Britský profesor na University of New South Wales Toby Walsh ve své knize It’s Alive! Artificial Intelligence from the Logic Piano to Killer Robots zkoumá, kdy umělá inteligence překoná biologickou.

Umělá inteligence | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Umělá inteligence | foto: Reuters
Umělá inteligence

V duševní poruše autismus se používá termín syndrom učence, anglicky savant-syndrom nebo německy Inselbegabung. Německé označení je složeninou slov Insel a Begabung, kterou lze přeložit ostrovní nadání – člověk v některých oblastech podává výjimečné výkony, například v matematice, a v jiných podprůměrné, třeba v sociální oblasti.

Umělá inteligence je dnes spojována s obavami – od totální kontroly přes překonání biologické inteligence až po převzetí moci nad lidstvem. Podle britského profesora na australské University of New South Wales Tobyho Walshe je zatím jen ostrovním nadáním – pokud je počítač vypnut, nemá ani svůj ostrov. Walsh umělou inteligenci zkoumá a o tom, zda a za jakých podmínek převezme nadvládu, napsal knihu It’s Alive! Artificial Intelligence from the Logic Piano to Killer Robots (Je naživu! Umělá inteligence od logického piana po zabijácké roboty).

Závislost na množství dat

Otázka, kdy umělá inteligence překoná biologickou, vede k chmurným úvahám o budoucnosti lidstva, ale v současnosti je bezpředmětná. Mnohem zajímavější je, co již umí, a co od ní lze očekávat. Dokáže porazit mistra světa v šachu Garriho Kasparova nebo nejlepšího hráče hry go Jihokerejce I Se-tola, zatím však nerozeznat takové samozřejmosti, jako je modré nebe nebo že stíny nejsou objekty, a osvojit si je pro ni představuje dlouhý a pracný proces. Na rozdíl od ní i malé děti takové samozřejmosti snadno rozliší a zařadí do správného kontextu.

Umělá inteligence závisí na množství dat, z nichž se může učit – čím více, tím lepší jsou výsledky. V mnoha oblastech však není dostatek dat k dispozici. Člověku je přirozená snaha pochopit, jak věci fungují, a z poznání se poučit. Umělá inteligence, která ke svému zlepšování používá strojové učení, nedokáže zpětně stanovit, jak k poznání dospěla, a co bylo impulsem k danému závěru.

Umělá inteligence závisí na množství dat, z nichž se může učit – čím více, tím lepší jsou výsledky. V mnoha oblastech však není dostatek dat k dispozici, například v případě úspěšné předpovědi transplantace srdce či plic. Takových operací se na celém světě provádí ročně několik stovek, což je málo, aby umělá inteligence dospěla k serióznímu závěru.

Software AlphaGo, který porazil zmíněného I Se-tola, při přípravě k zvládnutí hry go absolvoval několik miliard partií, z nichž vznikly strategie, které dosud žádný člověk nepoužil. Běžný hráč by potřeboval několik životů, aby sehrál stejný počet partií a získal stejné množství znalostí. I Se-tol prohrál první tři partie, což však stačilo, aby pochopil, jak AlphaGo funguje, a čtvrtou partii vyhrál.

Člověku je přirozená snaha pochopit, jak věci fungují, a z poznání se poučit. Umělá inteligence, která ke svému zlepšování používá strojové učení, nedokáže zpětně stanovit, jak k poznání dospěla, a co bylo impulsem k danému závěru. Jde o problém takzvané černé skříňky, který brání umělé inteligenci zcela důvěřovat a spolehnout se na její rozhodnutí. Navíc nelze zaručit její závěry, protože nová data mohou ovlivnit poznání a vést k jiným výsledkům. Například autonomní auta musejí pokaždé zastavit na červenou, a proto být absolutně spolehlivá.

Ovlivnění softwaru

S umělou inteligencí jsou spojené i změny na trhu práce a zánik mnoha současných povolání. Všude, kde bude možné zavést automatizaci a robotizaci, zaniknou lidské mechanické činnosti – v příštích 20 letech až 80 procent, od dopravy přes administrativu až po analýzu rentgenových snímků. Walsh se zamýšlí, jak tomuto vývoji čelit – je třeba se zaměřit na největší slabiny umělé inteligence a digitálních technologií, jako je plánování budoucnosti, emoce či kreativita.

Na jedné straně je software ovlivňován svým tvůrcem-člověkem a odráží jeho názory, na druhé je vytvářen z dat, která jsou k dispozici. Reflektuje tedy především část společnosti, jež je ve virtuálním prostoru nejaktivnější.

Automatizovaná montážní linka nebo software na platy mohou fungovat 24 hodin sedm dní v týdnu, ale někdo je musí naprogramovat. Nemá proto smysl se srovnávat se stroji, ale věnovat se tomu, k čemu by je bylo možné v budoucnu použít a takové vymýšlet a vyrábět. Počítače nemají pocity a nedokážou lidské emoce analyzovat. Emocionální inteligence proto bude nadále slabinou umělé inteligence a výhodou lidí. Automatizace zvětší ocenění řemesel, protože vyžadují kreativitu a originální nápady, a tudíž v budoucnu umožní obstát na trhu práce v konkurenci s roboty.

Jak již bylo zmíněno, strojové učení je tím lepší, čím více dat má k dispozici. Ta ale kopírují názory a nálady ve společnosti, čímž software přebírá i všechny předsudky a nevraživosti v diskusi. V březnu 2016 udělala v tomto ohledu špatnou zkušenost společnost Microsoft poté, co umístila na Twitteru chatbot Tay diskutující s ostatními uživateli. Tay byl nápodobou 19leté Američanky a měl se učit z odpovědí na své otázky. Výsledek byl katastrofální, již za jeden den se z něho stal rasista, sexista a fanoušek Adolfa Hitlera.

Microsoft tento experiment, který odhalil jeden z největších problémů strojového učení, rychle zastavil. Na jedné straně je software ovlivňován svým tvůrcem-člověkem a odráží jeho názory, na druhé je vytvářen z dat, která jsou k dispozici. Reflektuje tedy především část společnosti, jež je ve virtuálním prostoru nejaktivnější. Skupiny, jež internet a digitální technologie nepoužívají, nebo jen pasivně, zanechávají mnohem méně dat. Tematické používání internetu, například zpravodajství o sportu, také neukazuje celý profil uživatele. Jiná data však strojové učení nemá.

Pět ponaučení

Walsh je skeptik, že pokud jde o singularitu, tedy o překonání biologické inteligence umělou, ale nepochybuje, že vývoj bude mít obrovský dopad a povede k velkým společenským změnám. Jeho uvažování připomíná amerického mediálního teoretika Neila Postmana (1931–2003), který v roce 1998 stanovil pět ponaučení z technologického vývoje.

Umělá inteligence odstartuje civilizační posun, jako byl ten od agrární k průmyslové společnosti. Tentokrát však bude jiný, protože půjde o kvalitativní změnu. V průběhu průmyslové revoluce lidskou pracovní sílu a kognitivní schopnosti posílily vynálezy spalovacího motoru, mikroskopu nebo rentgenového záření. V digitální době, v případě překonání lidské inteligence bude nejen nahrazena schopnost přemýšlet jako člověk, ale nová inteligence bude mít nadlidský výkon, čímž lidstvo přijde o to poslední, co ho dělalo výjimečným.

Toby Walsh, It’s Alive! Artificial Intelligence from the Logic Piano to Killer Robots.

It’s Alive! Artificial Intelligence from the Logic Piano to Killer Robots

Je naživu! Umělá inteligence od logického piana po zabijácké roboty

AUTOR: Toby Walsh

VYDAL: La Trobe University Press 2017

ROZSAH: 369 stran

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.