Svět není černočerný

Psal se rok 2015, když se švédský lékař a statistik Hans Rosling na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu rozhodl k malému testu. Přítomným hlavám států, velikánům průmyslu a také jednomu někdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN položil tři otázky týkající se chudoby, míry vakcinace a růstu populace ve světě. Na otázku jim přitom dal několik odpovědí.

Jak zjistil, světová elita si v tomto minitestu vedla stejně bídně jako ostatní kolektivy, kterým kdy takové otázky položil. Svět viděli v mnohem temnějších barvách, než tomu bylo ve skutečnosti. Hans Rosling, který předloni podlehl rakovině jater, proti této „globální ignoranci“ a černočernému vidění světa bojoval celý život.

Mnohem lepší stav světa

Od mládí se zabýval výzkumem, jak souvisí ekonomická úroveň, chudoba, zdraví a zemědělství. Byl poradcem WHO a UNICEF a jeho přednášky jsou fenoménem na kanálu TED Talks. Ve své firmě Gapminder také vyvinul grafiku vizualizující světové trendy na základě statistických dat. Spolu se svou snachou a synem na nich ukázal, že svět se navzdory veškeré nedokonalosti nachází v mnohem lepším stavu, než bychom si mohli myslet.

Jeho poslední kniha vyšla v angličtině loni v dubnu a již v září bylo na pultech knihkupectví její české vydání Faktomluva: Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají. Přečíst by si ji měli všichni, kdo se aspoň trochu zajímají o svět kolem sebe. Co může být lepším doporučením než slova Billa Gatese, který o Roslingově posledním díle prohlásil: „Faktomluva patří k nejdůležitějším knihám, jaké jsem kdy četl. Jde o nepostradatelný návod, jak o světě přemýšlet jasně.“

Rosling tvrdil, že vnímání světa je zkresleno konzumací zpráv z médií nebo předpokladem, že se všechno zhoršuje. Nic není pravdě vzdálenější.Ve skutečnosti lidstvo učinilo v uplynulých desetiletích obrovský pokrok. Jsme zdravější, vzdělanější, bohatší, žijeme déle. Jen za uplynulých 20 let se poměr lidí žijících v extrémní chudobě snížil na polovinu. Že jste to netušili? Nejste sami, v průzkumech v mnoha zemích to správně tušilo jen sedm procent dotázaných. Jinak řečeno, více než 90 procent lidí si myslí, že svět je horší místo k životu, než ve skutečnosti je. To neznamená, že ve světě je vše skvělé.

Bez čísel i s nimi

Rosling se jen snaží ukázat, že navzdory všemu špatnému se svět zlepšuje. V jedné kapitole třeba píše, že předloni zemřelo ve světě 4,2 milionu dětí. Číslo, které vzbuzuje v člověku hrůzu, ale Rosling oslavuje jako „překrásně malé“. Jak totiž dodává, v roce 1950, kdy byla světová populace mnohem nižší než dnes, bylo mrtvých dětí 14,4 milionu.

Rosling ale není žádným otrokem statistik, dobře si uvědomuje, že za každým číslem je lidský osud. Stejně dobře pak ví, co mnozí novináři rádi opomíjejí. Že je třeba se dívat nejen na lidské příběhy, ale i na statistiku, která je za nimi. Svět nelze pochopit bez čísel, ale ani jen jejich prostřednictvím.