Lidovky.cz

Rakouská levice se posunuje k národu

  18:00
Novinkou nedávno vzniklého rakouského hnutí Kandidátka Petera Pilze, které napoprvé uspělo v parlamentních volbách, je spojení tradičních levicových a bezpečnostních témat, tedy sociální spravedlnosti a zákonu a pořádku. O podobné se snaží i v Číně, ale na západní levici jsou nově zdůrazňovány vedle evropských zájmů také rakouské.

Peter Pilz, Heimat Österreich: Ein Aufruf zur Selbstverteidigung. foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

Letos Česká republika oslavila sto let od vzniku samostatného Československa. Tehdy však v nové střední Evropě vzniklo i Rakousko a další země, s čímž je spojeno i hledání jejich identity a legitimity. Tento proces není dodnes uzavřen, o čemž svědčí diskuse v Polsku, Maďarsku a jinde, co je státní suverenita ve společné Evropě a národní identita za migrační krize.

Podle rakouského politika Petera Pilze je vlastí Evropa a Rakousko s lidskými a občanskými právy, právním státem, nezávislou justicí, oddělením státu od církve a s rovnoprávností mužů a žen. Pilz patří k rakouské levici, za studií byl členem trockistické Gruppe Revolutionäre Marxisten (Skupiny revolučních marxistů) a později spoluzakladatelem Strany zelených.

Levicový populismus

Od roku 1986 je s výjimkou let 1991 až 1999, kdy byl zastupitelem Vídně, poslancem a podílel se na odhalování korupce – pojistného skandálu Lucon a Noricum aféry, dodávek zbraní do Íránu a Iráku. Po odchodu ze Strany zelených založil v roce 2017 hnutí Liste Peter Pilz (Kandidátka Petera Pilze), jež napoprvé uspělo v parlamentních volbách, když získalo osm křesel, přičemž jeho původní strana se do Parlamentu nedostala.

Peter Pilz opustil Stranu zelených, protože byl stále více vytlačován z jejího středu, k čemuž přispěly jeho odlišné názory na stranickou linii ohledně azylové politiky, migrace a ohrožení islamismem. Tvrdil, že Zelení se musejí stát levicově populističtí, a tím odebrat pravicové Straně svobodných voliče.

Pilz opustil Stranu zelených, protože byl stále více vytlačován z jejího středu, k čemuž přispěly jeho odlišné názory na stranickou linii ohledně azylové politiky, migrace a ohrožení islamismem. Tvrdil, že Zelení se musejí stát levicově populističtí, a tím odebrat pravicové Straně svobodných (FPÖ) voliče.

„To jsou zajímaví lidé, kteří mají oprávněné obavy, a zaslouží si něco lepšího než FPÖ. Teď už nejde o životní prostředí a lidská práva, ale o bezpečnost a migraci,“ prohlásil Pilz, jenž program svého nového hnutí shrnul v knize Heimat Österreich. Ein Aufruf zur Selbstverteidigung (Vlast Rakousko. Výzva k sebeobraně). Za tento titul by se nemusela stydět pravicová polovojenská milice a ukazuje posun levice k národním postojům.

Krajní pravice a politický islám

Pilz nejprve rekapituluje svou politickou dráhu, vrací se k odhalování korupce a detailně například popisuje i z českého hlediska zajímavou kauzu nákupu 18 letadel Eurofighter za vlády lidovce Wolfganga Schüssela (2000–2007). Podle Pilze se rakouská korupce a rozkrádání státu změnily na přelomu tisíciletí. Do té doby platilo, že se politici obsluhovali z přebytků, a nikoliv z podstaty státu, a pokud kradli, pak pro stranu. Po roce 2000 se v Rakousku rozšířilo okrádání státu kvůli osobnímu obohacení.

Pilz považuje za hlavní ohrožení evropské a rakouské společnosti krajní pravici a politický islám, přičemž obě hrozby vidí v kontextu pojetí vlasti jako právního státu, dodržování lidských práv, oddělení církve od státu a rovnoprávnosti mužů a žen

Pilz považuje za hlavní ohrožení evropské a rakouské společnosti krajní pravici a politický islám, přičemž obě hrozby vidí v kontextu pojetí vlasti jako právního státu, dodržování lidských práv, oddělení církve od státu a rovnoprávnosti mužů a žen. Podle Pilze politický islám představuje větší nebezpečí, protože pravicová hnutí a jejich představitelé, jako je v Maďarsku Vikotr Orbán, ve Francii Marine Le Penová nebo v Rakousku Heinz-Christian Strache, mohou být ve volbách poraženi.

Politický islám však nikoli, protože je nábožensky dogmatický, a tudíž nepodléhá dělbě moci. Pilz proto odmítá zatlačování jeho kritiků do prava. Turecko a Saúdská Arábie financují a ovlivňují v Evropě mešity, kulturní spolky, školy a školky s cílem izolovat imigranty i v zemi narozené muslimy, zabránit jejich integraci a udělat z nich nástroj svých zájmů.

Vliv Turecka a Saúdské Arábie

Pilz se následně věnuje tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi, jeho straně AKP a jejich činnosti v Evropě. Od roku 2013 Turecko používá novou strategii a sleduje a indoktrinuje obyvatele tureckého původu v Německu a v Rakousku, což se opírá o tajnou službu MIT a státní úřad pro náboženství Diyanet, jehož pobočky v Německu a v Rakousku ovlivňují mešity a spolky. Turecko vyvíjí na Rakousko tlak i v rámci spolupráce s NATO – v srpnu 2016 Ankara blokovala program Individual Partnership Cooperation Programme. 

Balkán je v Saúdské Arábii i v Turecku považován za součást islámu a obě země investují vysoké částky do vybudování islámské infrastruktury v Kosovu a v Bosně

Balkán je v Saúdské Arábii i v Turecku považován za součást islámu a obě země investují vysoké částky do vybudování islámské infrastruktury v Kosovu a v Bosně. Sarajevo je díky klimatu oblíbené u turistů z arabských zemí i výchozím místem pro politický islám v Evropě.

V islámské části severní Bosny jsou arabské vesnice, ve kterých žijí salafistické komunity podle islámu ze 7. století. Navíc se v nich odehrává vojenský výcvik financovaný Saúdskou Arábií a Katarem. Odtud se politický islám snaží expandovat na Západ – prostřednictvím islámské komunity ve Štýrském Hradci do Rakouska a přes majitele rakouských pasů, kteří nepotřebují vízum, do USA.

Ochrana evropských hranic

Poté Pilz formuluje postoje svého hnutí za současné politické a společenské situace. Jde o mix tradičních levicových témat rozšířený o požadavky ohledně vnitřní bezpečnosti, ochrany hranic, migrace, náboženské neutrality školství a povinností pro imigranty. Pilzovo hnutí vychází z levicového postoje, že kapitalismus selhal a neoliberalismus skončil, a proto se stále více voličů domnívá, že je politické elity ignorují, a tudíž se odvracejí od politiky nebo směřují k populistické pravici.

Podle Pilze je třeba chránit evropské hranice a stanovit, co je vně a uvnitř, protože jen tak lze zachovat Evropu bez vnitřních hranic. K tomu je však nutná policejní spolupráce na evropské úrovni a hledání řešení v zemích původu migrantů, aby se na cestu nevydávali.

Podle Pilze je třeba chránit evropské hranice a stanovit, co je vně a uvnitř, protože jen tak lze zachovat Evropu bez vnitřních hranic. K tomu je však nutná policejní spolupráce na evropské úrovni a hledání řešení v zemích původu migrantů, aby se na cestu nevydávali. Migrace má být kontrolovaná a regulovaná, přičemž je třeba znemožnit tu ilegální, a především ekonomickou.

Kulturu vítání by měla nahradit kultura příchodu, která stanovuje pro migranty požadavky a povinnosti, jako je právní stát nebo rovnoprávnost mužů a žen. V sociální oblasti pak Pilz tradičně levicově požaduje přerozdělování a odstranění příjmové nerovnosti. A vyzývá k potírání korupce, dát justici zákony reagující na novou dobu a k transparentnější politice.

V případě bezpečnosti je třeba se věnovat terorismu, pro nějž jsou snadnými cíli jaderné elektrárny u rakouských hranic ve Slovinsku, Maďarsku, Slovensku, České republice a v Bavorsku. Ve vzdělávacím systému pak zabránit růstu vlivu politického islámu, jeho indoktrinaci dospívající mládeže a dětí v předškolním věku.

Další hnutí

Pilzova kniha je v podstatě programem jeho hnutí se všemi nedostatky, jež z toho vyplývají. Navzdory tomu je zajímavým dobovým dokumentem, který ukazuje politické změny ve druhém desetiletí 21. století. Po italském Hnutí pěti hvězd a před vznikem iniciativy Aufstehen (Vzhůru) v německé levicové straně Die Linke je Pilzovo hnutí další evropské politické uskupení, které si neříká strana, ale hnutí, a jež používá ke své organizaci neformální struktury a internet.

Po italském Hnutí pěti hvězd a před vznikem iniciativy Aufstehen (Vzhůru) v německé levicové straně Die Linke je Pilzovo hnutí další evropské politické uskupení, které si neříká strana, ale hnutí, a jež používá ke své organizaci neformální struktury a internet

Novinkou Pilzova hnutí je spojení tradičních levicových a bezpečnostních témat, tedy sociální spravedlnosti a zákonu a pořádku. O podobné se snaží i v Číně, ale na západní levici jsou nově zdůrazňovány vedle evropských zájmů i rakouské, přičemž Pilz překvapivě v podstatě nezmiňuje ekologii ani ochranu životního prostředí. Jen v bezpečnosti a terorismu nezapře svůj politický původ ve Straně zelených odporem k jaderným elektrárnám, tentokrát coby snadnému cíli islamistů.

Heimat Österreich: Ein Aufruf zur Selbstverteidigung

Vlast Rakousko. Výzva k sebeobraně

AUTOR: Peter Pilz

VYDAL: Carl Ueberreuter 2017

ROZSAH: 140 stran

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.