Proces seznámení s pravým partnerem nezměnil ani internet

Moderní dějiny seznamování začínají na konci 19. století, před tím neměli mladí lidé prakticky žádnou šanci potkat se bez dozoru. Jedinou možností k setkání byl kostel nebo společenská událost. Jak souvisí seznamování s ekonomickou situací a jak internet změnil jeho rituály, se věnuje americká novinářka Moira Weigelová ve své knize Labor of Love: The Invention of Dating (Láska je práce. Dějiny seznamování).

V důsledku průmyslové revoluce nacházeli práci v továrnách ve městech nejen muži, ale i mladé ženy, které se v moderních dějinách poprvé dostávali do kontaktu s opačným pohlavím bez dozoru rodiny nebo komunity. V této době vznikají nejen pravidla, ale i první příručky, jak ve společnosti reagovat na pokus o seznámení, zvýšit přitažlivost nebo se k různým příležitostem nalíčit a obléct.

Seznamování se mění podle tržní ekonomiky. V důsledku rozvoje rovnoprávnosti dnes každý v restauraci nebo baru platí za sebe, ale ještě ve druhé polovině 20. století muž za ženu, kterou na setkání pozval. Dával tím najevo, že je ochotný kvůli úspěchu investovat a že mu na dotyčné záleží.

Důraz na zevnějšek

Na začátku moderních dějin seznamování jeho účastníci často nevěděli, jak správně reagovat. Problém spočíval v dodnes trvající platové diskriminaci žen na pracovním trhu. Ve společenském vnímání měl muž ekonomicky zajistit rodinu, ženy chodily do práce, jen aby zvýšily její rozpočet. Čím více však byly řádně zaměstnané, tím více se prosazovalo přesvědčení, že jen placená, nikoli domácí práce je skutečná.

Tyto společenské představy vedly ke vzniku příjmové nerovnosti mužů a žen. Platba muže v restauraci nebo za lístky do kina vyrovnávala tento rozdíl a současně vyvolávala společenský neklid. Americká společnost reagovala represí, policie ženy, které na tyto praktiky nechtěly přistoupit, zatýkala a obviňovala z prostituce, čemuž se bránily.

Návštěva společnosti kvůli seznámení zvýšila nároky na vzhled a líčení. Ještě v 19. století se Američané definovali charakterem a kladnými vlastnosti, se vznikem konzumní společnosti se však začal klást důraz na zevnějšek – žena měla vzbuzovat zájem mužů. Nejobtížnější částí takového jednání byla uvolněnost a nezájem, jenž u mužů posiloval touhu po seznámení.

S tím souvisí rozvoj kosmetického průmyslu ve dvacátých letech 20. století, do té doby se líčily jen prostitutky a herečky. Ve viktoriánské éře byla přirozená krása ideálem, od roku 1900 se však začal rozvíjet kosmetika, což trvá dodnes, a technologický pokrok rozšířil její možnosti – od plastické chirurgie až po úpravu genů.

Sexuální libralizace

Hlavním problémem bylo místo setkání. Na začátku 20. století nebylo možné v rodinách s více dětmi bydlících v malých bytech někoho navštívit nebo mít malé soukromí. Seznamování se proto přesunulo do veřejného prostoru – do parků, divadel nebo barů. Právě v nich a později na diskotékách vznikají vážné vztahy i vzplanutí na jednu noc.

V minulosti byl vztah v důsledku nemožnosti rozvodu považovaný za trvalý, což se po první světové válce změnilo – stal se krátkodobější a vzniklo nové umění, jak jej ukončit. V šedesátých letech 20. století se sexualita a seznamování ještě více změnily. Na amerických univerzitách se bojovalo za lidská práva a feminismus a střetávaly se na nich odlišné morální představy.

Podle rakouského zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (1856–1939) bylo potlačování sexuálních projevů důležité pro vznik civilizované společnosti. Německo-americký filozof Herbert Marcuse (1898–1979) se zase domníval, že sexualita by se měla uvolnit a společnost změnit. Zatímco přednášel na Univerzitě v Berkeley o sexuálním osvobození, v Chicagu horoval americký ekonom Milton Friedman (1912–2006) pro liberalizaci trhu.

Ten má být absolutně svobodný a odstranění bariér nejrychlejší cestou k blahobytné společnosti. Trhu ani lásce nemělo nic bránit. Volná láska ale nepředstavovala konec seznamování, jen jeho liberalizaci, především sexuální.

Umělé oplodnění

V průběhu sexuální revoluce v šedesátých letech 20. století byla snaha vyzkoušet všemožná dobrodružství projevem liberalizace, která ale vytvářela obrovský tlak na ženy. Volná láska vyžadovala zavržení všech zábran. Ženy, které na výzvy k sexu nereagovaly, byly označované za staromódní, úzkoprsé a psychicky nemocné. Zdravý byl životní způsob nezávazného sexu bez emocí, který propagovaly časopisy, jako je Playboy.

Období volné lásky trvalo jen krátkou dobu mezi objevem antikoncepce a nástupem AIDS. Krize spojená s AIDS změnila veřejnou diskusi a donutila i konzervativní politiky mluvit o sexu. Bylo-li v minulosti nutné požehnání rodičů nebo souhlas komunity, v éře AIDS se otevřeně mluvilo o věcech, které do té doby byly tabu. Potrat a sexuální výchova přestaly být především v USA privátní a dnes se kvůli nim vedou politické spory.

V sedmdesátých letech prodělalo seznamování další vývoj a stalo se součástí podnikání, jež přináší vysoké zisky. Objevilo se mediálně vděčné téma biologických hodin a ideologie s ním spojená nutila pracující ženy rozhodnout se mezi dítětem a kariérou. Umělé oplodnění nabídlo východisko. Začalo být totiž možné skladovat sperma k pozdějšímu využití a nepříjemné rozhodnutí odsunout do budoucna.

Zanedlouho spermabanky otevřely pobočky u univerzit a studentům nabízely výdělky za sperma. Budoucí maminky si mohly vybírat a v roce 1980 vznikla spermová banka Repository for Germinal Choice, známá jako banka géniů, která měla údajně na skladě sperma nositelů Nobelovy ceny.

Dnes si nechávají zamrazit vajíčka i ženy, které se chtějí věnovat kariéře a rodinu založit později se zdravým spermatem. Jde nejen o lukrativní obchod, ale i o citlivé společenské téma, ve kterém se angažují některé americké firmy. V roce 2012 oznámil Google, Facebook a Citibank, že přispějí až 20 tisíci dolarů na zmrazení vajíček svých zaměstnankyň, čímž chtěly pomoci jejich zrovnoprávnění.

Nerealistické představy

Zaměstnání v době globalizace způsobují, že velká část společnosti nemá čas, což má dopad i na seznamování. V devadesátých letech si ortodoxní rabín Jakob Dejo v Los Angeles všiml, že v jeho náboženské obci mladí pracující židé prakticky nemají čas se s někým seznámit, proto s několika přáteli vymyslel rychlou seznamku (Speed-Dating) – v restauraci se sešli zájemci o seznámení a měli několik minut, aby se představili a vzbudili zájem, a poté přišel na řadu další kandidát.

Na přelomu tisíciletí se objevil internet, který nabízel pomoc. Stejně jako bary, návštěvy restaurací nebo plesů však internetové seznamky pouze zprostředkovávají seznámení, přičemž – Facebook a další sociální sítě vznikly, aby ho usnadnily. Internet sice rozšířil hledání, ale v zásadě jen reflektuje to, po čem touží analogový svět, například aplikace SeekingArrangement, kde se mohou seznámit mladí a starší lidé.

Seznamování je jednoduché – na jedné straně jsou úspěšné ženy a muži, kteří hledají příjemnou společnost, na druhé mladí lidé, kteří mají rádi pěkné věci. V principu se seznamují převážně mladé ženy, které si nemají na drahé módní zboží, se staršími, finančně zajištěnými muži se zájmem o sex.

Internet zajišťuje nejen fantazie spojené se sexem, ale vyvolává i nerealistické představy. Manžel nikdy nebude mít stejné fyzické a duševní schopnosti jako ideál na internetu. I ta nejdivočejším přáním otevřená manželka nevyhoví představám, jež slibuje internet. Problém kybersexu nespočívá v nedostatečně perverzitě, ale v tom, že z něj nic nevzniká – po vypnutí počítače se znovu objeví pocit samoty. Internet vzbuzuje zvědavost, proto se hledání protahuje v očekávání ideálního partnera, až pokusy setkat se s někým v reálném světě ustanou.

Zdánlivá intimita

Záludnost internetu spočívá ve vytvoření umělé blízkosti. Stejně jako se na internetu neznámým lidem tyká, nadává nebo vyhrožuje, vytváří i zdánlivou intimitu, v níž se mnohem otevřeněji komunikuje než v realitě a může způsobit podobnou závislost jako drogy. Na první pohled slibuje seznamovací aplikace Tinder nekonečnou řadu možností navázat kontakt, často ale funguje pouze jako počítačová hra vyvolávající adrenalin a zkracující čekání – je spouštěna v dopravních zácpách a na toaletách.

Internet zjednodušil hledání podobně orientovaných. V padesátých letech byla možnost seznámit se s tím, kdo se při orgasmu potírá potravinami, mizivá. Přání většinou zůstávalo fantazií. Pokus ji uskutečnit na internetu je ale spojen s rizikem v reálném světě. V srpnu 2015 se odehrál útok na internetovou platformu Ashley Madison nabízející seznámení usilujících o nevěru. Útočníci zveřejnili na internetu jména, sexuální záliby, adresy a čísla kreditních karet 32 milionů registrovaných členů, což je nejen prozradilo, ale i umožňovalo jejich vydírání.

Weigelová ukazuje krátké dějiny moderního seznamování – od barů přes antikoncepci až po internet – a popisuje jeho proměny v souvislosti s ekonomickým vývojem společnosti. Problém, jak poznat pravého partnera, zůstává ale stále stejný, nezměnil jej ani internet.