Lidovky.cz

Problémy v důsledku globalizace nevyřeší její větší podpora

  19:19
Jednou z možností, jak čelit globalizaci, je vymanit se z područí amerických technologických společností, jako je Amazon, Google nebo Facebook, které mají v podstatě celosvětový monopol. Cestou pro Francii i Evropu je vytvořit k nim alternativy.

Výbor Orwell, Natacha Polonyová, Bienvenue dans le pire des mondes. foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

Francouzská novinářka Natacha Polonyová a Výbor Orwell sdružující nezávislé novináře vydaly knihu Bienvenue dans le pire des mondes (Vítejte v horším světě). Analyzují v ní blbou náladu a skepsi ohledně dnešního Západu, a především, pokud jde o jeho vývoj. Přitom by obyvatelé Západu měli být šťastní, protože žijí v technicky nejvyspělejším světě a největším blahobytu, který lidstvo poznalo.

Současnému západnímu člověku se může zdát, že nežije v demokracii. Každý, kdo totiž na Západě zpochybní demokratické principy, je označen za stoupence konspiračních teorií. Podle vládních představitelů a intelektuálů pak trh a lidská práva vedou ke štěstí díky globalizaci. Současnou západní civilizaci však neohrožují jen finanční trhy a moderní technologie, ale i islamismus, který je na vzestupu především kvůli krizi globalizace.

Podle mainstreamových novinářů a liberálních politiků je příčinou této krize strach lidí, protože se nedokážou přizpůsobit novým podmínkám. Je však spíše důsledkem globalizace, protože neoliberalismus, její hlavní myšlenkový směr, oslabuje národní státy a chce odstranit všechny překážky obchodu. V politice však vždy jde o hledání střední cesty. Neoliberálové by si měli uvědomit, že hodně regulací způsobuje deregulaci, a hodně deregulace vede k regulaci.

Vzdělávání

Polonyová ukazuje problémy v důsledku globalizace zejména na vzdělávání. Západoevropané mají sice nejvíce diplomů, ale průzkumy odhalují úpadek žáků především v matematice a jejich jazykových i vyjadřovacích schopností. Osvícenství přineslo humanitní vzdělávání. Ideálem byl čestný člověk s rozhledem, schopný kriticky myslet a rozlišovat dobro od zla. Dnes však s ním nemá vzdělávání společného. Důležité je celoživotní vzdělávání kvůli zaměstnání.

Osvícenství přineslo humanitní vzdělávání. Ideálem byl čestný člověk s rozhledem, schopný kriticky myslet a rozlišovat dobro od zla. Dnes však s ním nemá vzdělávání společného. Důležité je celoživotní vzdělávání kvůli zaměstnání.

Tuto tendenci potvrzuje i Evropské unie – cílem Lisabonské strategie z roku 2000 je příprava občanů na budoucí povolání. Vzdělávání se považuje za službu státu pro soukromé podniky, což potvrzují žebříčky nejlepších vysokých škol, mezi nimiž roste počet těch asijských, protože jsou založené na úsilí a schopnostech. Na rozdíl od francouzského vzdělávacího systému, který každý rok opustí 150 tisíc studentů bez diplomu. EU chtěla Lisabonskou strategií založit společnost na vzdělávání, výsledkem je vysoká nezaměstnanost a nevzdělanost.

Problémy francouzského školství nejsou pouze důsledkem líných žáků a neschopných profesorů, ale i kulturního prostředí, jemuž vládne televize a zábava na internetu. Žáci jsou navíc ve školách zahlcováni informacemi, jak poznat diskriminaci. Namísto výuky etiky a filozofie jsou vysilováni slohovými pracemi, jak proti ní efektivně bojovat.

Elektronické platby

Globalizace vytváří především ekonomický tlak, protože řešením všech problémů je volný obchod, jehož nejvyšší formou je pohyb kapitálu na finančních trzích – za několik vteřin jej lze nakoupit na jednom kontinentu a vzápětí prodat a přesunout na jiný. Firmy kótované na burze sledují pouze jeden cíl – vyšší valorizaci kapitálu. Ten již není nástrojem k vytváření hodnot a věcí sloužících společnosti a lidem, ale cílem – o úspěchu manažerů rozhoduje jen růst ceny akcií za nejkratší dobu, nikoliv dlouhodobé hledisko.

V důsledku globalizace mizí i platby v hotovosti, protože tlačí, aby se většina z nich prováděla elektronicky. Tato snaha však vede ke ztrátě svobody a k vyšší závislosti na finančních institucích.

Dalším důsledkem globalizace je daňová optimalizace nadnárodních společností. Ty nejúspěšnější na burze, především technologičtí giganti Amazon, Google a Facebook, platí nízké daně, a většinou nikoli ve státech, v nichž vytvářejí většinu zisku. Finanční trhy jsou dnes na tom špatně kvůli takzvanému kvantitativnímu uvolňování. Centrální banky daly do oběhu velké množství peněz – odhaduje se 57 tisíc miliard dolarů – nákupem především státních dluhopisů.

Tato akce však nepřinesla růst HDP – v západní Evropě stagnuje –, projevuje se především v makroekonomice, když se finanční prostředky se nedostaly do reálné ekonomiky, a globálně ji řídí zejména americký FED a Evropská centrální banka, jež však nezajímají lidé v regionech. V důsledku globalizace mizí i platby v hotovosti, protože tlačí, aby se většina z nich prováděla elektronicky – nejdále je Švédsko, které zvažuje stažení bankovek. Tato snaha však vede ke ztrátě svobody a k vyšší závislosti na finančních institucích.

Degenerace demokracie

Polonyová si uvědomuje, že každý, kdo kritizuje elity, muže být označen za stoupence konspiračních teorií. Tyto elity však jsou důsledkem degenerace demokracie, protože pokud se nehlídá, vrací se k feudalismu, který vytváří novou šlechtu. Ta získává stále více moci na úkor lidu, který by v demokratické společnosti měl být teoreticky na stejné úrovni. Tuto degeneraci demokracie popsal již starořecký filozof Platón (427–347 před naším letopočtem) a v novověku francouzský myslitel Alexis de Tocqueville (1805–1859). Není proto třeba teorií spiknutí.

Každý, kdo kritizuje elity, muže být označen za stoupence konspiračních teorií. Tyto elity však jsou důsledkem degenerace demokracie, protože pokud se nehlídá, vrací se k feudalismu, který vytváří novou šlechtu. Ta získává stále více moci na úkor lidu, který by v demokratické společnosti měl být teoreticky na stejné úrovni.

Arogance novodobých šlechticů se například ukázala v diskusích francouzských intelektuálů o brexitu, v nichž často nevystupoval žádný jeho stoupenec. V jedné z nich na otázku z publika, proč tam není, organizátor odpověděl, že si udělali radost jeho nepozváním, což odhalilo aroganci a pohrdání jinými názory. Intelektuálové se snaží přesvědčit lidí o správnosti svých názorů, a tím je vrátit na správnou cestu.

Hlavní argument zní, že HDP Velké Británie se do roku 2030 sníží o devět procent. Jde však pouze o odhad. Dnes se nikdo neodváží předpovědět, jak budou vypadat finanční trhy nebo ceny surovin příští rok, natož za dvanáct let. Takové tvrzení je však v zájmu finančních lobby, které na brexitu prodělají. Mnohem větším problémem je nárůst vlivu nadnárodních společností na politiku. Podle odhadů věnovaly v roce 2000 soukromé společnosti v USA na politiku 1,5 miliardy dolarů, o deset let později 3,2 miliardy.

Láska a nenávist

Na politiky tlačí zejména neziskové organizace, přestože reprezentují málo lidí. Ve Francii zastupuje jeden poslanec průměrně 115 tisíc voličů, málokterá nezisková organizace má stejný počet stoupenců. Proto by neměly mít v politice stejně velký vliv, a pokud mají, měly by se změnit v politická hnutí. Navíc často zhoršují politickou kulturu, protože v politice namísto rozumu posilují emoce. Například fotka mrtvého chlapce Alana Kurdího na turecké pláži změnila migrační politiku Německa, což se nepodařilo politickým stranám.

Láska a nenávist dnes hýbou politikou, před čímž varoval anglický spisovatel George Orwell ve svém románu 1984, v němž každý občan každý den prováděl rituál dvou minut nenávisti

Láska a nenávist dnes hýbou politikou, před čímž varoval anglický spisovatel George Orwell (1903–1950) ve svém románu 1984, v němž každý občan každý den prováděl rituál dvou minut nenávisti, když se na obrazovce objevil Emmanuel Goldstein. To zbavovalo lidi negativních emocí, čímž byli snadněji manipulovatelní. Dnes je pro multikulturní francouzskou levici Emmanuelem Goldsteinem Marine Le Penová.

Polonyová také připomíná Einsteinův výrok, že problém nevyřeší stejné myšlení, které jej způsobilo. Problémy v důsledku globalizace proto nevyřeší ještě větší její podpora. Jednou z možností, jak jí čelit, je vymanit se z područí amerických technologických firem, které mají v podstatě celosvětový monopol. Cestou pro Francii i Evropu je vytvořit k nim alternativy, jinak si svou životní úroveň dlouho neudrží.

Bienvenue dans le pire des mondes

Vítejte v horším světě

AUTOŘI: Výbor Orwell, Natacha Polonyová

VYDAL: Plon 2016

ROZSAH: 216 stran

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.