Příčinou krize eura je jeho genetická vada

Oprostíme-li se od ideologických předsudků, začne být nynější jednání elit EU srozumitelné, byť s ním nemusíme souhlasit.

Jakub Janda 30.11.2012
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: Česká pozice

Knihu Euro. Boj o osud nové globální měny konzervativního britského analytika, novináře a finančníka Davida Marshe je dobré si přečíst přinejmenším ze dvou důvodů. Za prvé, napsal ji na základě 92 rozhovorů s lidmi, kteří ve finančnictví skutečně rozhodují. A současně poskytuje vhled do myšlení tvůrců a lídrů projektu společné evropské měny euro, čímž může pomoci studentům ekonomie, politologie i finančním expertům.

Za druhé, o projektu eura se často píše nudně, Marsh však i díky své redaktorské práci v britském deníku The Financial Times v letech 1978 až 1995 na rozdíl od deskriptivně popisných prací vypráví příběh společné evropské měny poutavě a zábavně. Jeho kniha poprvé vyšla v roce 2009 pod titulem The Euro: The Politics of the New Global Currency (Euro. Politika nové globální měny), přičemž český překlad vychází z jejího druhého vydání v roce 2011 pod uvedeným odlišným názvem. Odrážejí se v ní názory eurorealistů či euroskeptiků a její závěrečná část se týká i mnoha aspektů krize eurozóny.

Pět historických esejů

Marshovým záměrem je „zmapovat složité řečiště všech přítoků, které vyústily ve společnou evropskou měnu“. Po úvodní úvaze o aktuální situaci eurozóny se v pěti samostatných historických esejích věnuje fenoménu euro. V první kapitole „Krev a zlato“ se věnuje zlatému standardu až do druhé světové války, ve druhé „V epicentru“ pak vzniku evropské integrace. Zejména myšlenkovým směrům, jejichž interakcí se vytvořila historická realita.

Náznaky směřování evropského společenství k politické unii lze nalézt již ve Wernerově (1970) i Delorsově (1989) zprávěTato část knihy je také stručným exkurzem do dějin evropského centrálního bankovnictví. Zabývá se například odlišnými přístupy německé a nizozemské centrální banky k inflaci či sporem o zlaté rezervy ve francouzské centrální bance během německé okupace Francie za druhé světové války. Tyto události dodnes ovlivňují rozhodování těchto centrálních bank a vysvětlení od jejich účastníků je přínosné.

Ve třetí kapitole „Tyranie marky“ analyzuje Marsh příčiny německého hospodářského zázraku. A ukazuje myšlenky klíčových postav německé politiky a finančnictví a detailně i ideový koncept, z nějž společná evropská měna euro vznikla.

Ve čtvrté kapitole „Dějinná zkouška“ i následné páté „Tlakové vlny“ Marsh popisuje jednání Němců a Francouzů v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. A pro porozumění současnému fungování eurozóny hrají výpovědi jejích tvůrců významnou roli. Marsh v této kapitole také ukazuje, že náznaky směřování evropského společenství k politické unii lze nalézt již ve Wernerově (1970) i Delorsově (1989) zprávě. A zachycuje též bouřlivé debaty eurofederalistů s euroskeptiky.

Vyústění myšlenkové školy

Poslední tři kapitoly nejsou historickými eseji, ale Marshovou interpretací průběhu a snah o řešení současné dluhové krize eurozóny. Dle něho bylo pro Velkou Británii výhodné nezúčastnit se projektu jednotné měny. A udržování nekonkurenceschopných států v eurozóně jen prodlužuje její agonii.

Rozhodnutí unijních či německých institucí jsou logickým vyústěním konkrétní myšlenkové školy

Dnes již tradiční argument vysvětlující dluhový problém Řecka a dalších jižních evropských států používá v rozhovoru i bývalý německý kancléř a duchovní otec eura Helmut Schmidta. Dle něho to byla otevřenost klubu: „Zvali jsme prostě každého.“ Marshovou hlavní snahou pak je popsat genetickou vadu eura, jež je dle něho dílem jeho tvůrců. A díky tomuto jeho předsevzetí lze mnohem lépe porozumět či pochopit historický vývoj až k dnešnímu stavu Řecka a dalších zadlužených a nekonkurenceschopných členských států eurozóny.

Oprostíme-li se od ideologických předsudků, pak díky Marshovi přestane jednání elit Evropské unie během současné krize eurozóny vyvolávat ťukání na čelo. Rozhodnutí unijních či německých institucí jsou totiž logickým vyústěním konkrétní myšlenkové školy.

Potvrzené argumenty

Britský konzervativec Marsh představuje, kromě fascinující puzzle z názorů významných osobností, teorií a reálného vývoje, i své tři zásadní teze:

  • Projekt eura neodstranil neshody mezi členskými státy eurozóny. Naopak v současnosti vyvolává ještě víc sporů dlužníků s věřiteli, jejichž původ spočívá v historických křivdách a jejich nerovnostech.
  • Projekt eura je od začátku špatně nastavený, protože politici i centrální bankéři žili v iluzi. Považovali totiž v minulosti úpravy úrokových sazeb za znamení správného vývoje. Politika v rámci Evropské unie se od roku 2009 stala divadlem pro trhy, aby ještě chvíli nakupovaly dluhopisy zadlužených států.
  • Projekt eura nezanikne, protože do něj bylo vloženo příliš mnoho ekonomického, a zejména politického kapitálu. Evropští politici se proto budou snažit společnou měnu zachránit.

Vývoj krize eurozóny do podzimu 2012 tyto Marshovy argumenty potvrdil.

Prvotřídní informace

Marsh na základě 92 rozhovorů většinou s členy evropských ekonomických a politických elit poskytuje prvotřídní informace i ucelenou představu o vzniku a vývoji eurozóny. Na obecně známá fakta nahlíží z hledisek národních hráčů, z nichž pak vytváří ucelenou názorovou mozaiku.

Navíc Marsh jako finančník i novinář v jedné osobě dokáže skvěle vysvětlit zejména německé a francouzské názory na finanční nástroje a institucionální přístupy. Díky této své schopnosti pak nenutí čtenáře-neekonoma strávit víc času nad ekonomickým slovníkem než nad samotnou knihou.

Euro. Boj o osud nové globální měny
(The Euro: The Battle for the New Global Currency, Yale University Press 2011)
AUTOR: David Marsh
VYDAL: Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2012
ROZSAH: 492 stran

Počet příspěvků: 2, poslední 12.1.2013 08:53 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.