Lidovky.cz

Příčina rozdělení USA: Rozpad sdílených hodnot Američanů

  16:19
Americký konzervativec Bena Shapira vidí ve své knize Jak zachránit západní civilizaci důvod stále rozdělenější americké společnosti v tom, že ztratila dědictví jeruzalémské teologie a antické filozofie.

Nová Noemova archa pro křesťany. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Na twitterovém účtu středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) se nedávno rozproudila diskuse o knize Jak zachránit západní civilizaci amerického konzervativce Bena Shapira, když se pochlubila postem, že ji objevila na sedadle svého řidiče. Pod příspěvkem se živě diskutovalo a řidičova četba byla probírána i na jiných twitterových účtech. Diskutující řidiče kritizovali i se ho zastávali. Někteří Shapira líčili jako fašistického zloducha, jemuž by se slušní lidé měli vyhnout, přičemž se jejich argumenty opíraly o Wikipedii.

Shapiro je v českém prostředí v podstatě neznámý, patří však k nejvlivnějším současným konzervativcům, zejména poté, co zemřel britský filozof Roger Scruton (1944–2020). Je i hvězdou americké konzervativní scény a jeho knihy se staly bestsellery, nejnovější How to Destroy America in Three Easy Steps (Jak zničit Ameriku třemi jednoduchými kroky) má na Amazonu více než pět tisíc recenzí a pětihvězdičkové hodnocení. Shapirovy teze proto patří k všeobecnému vzdělání každého, kdo se zajímá o současné ideologické boje.

Jeruzalém a Athény

Shapiro se narodil v levicové Kalifornii v roce 1984, je tedy mileniál. Nepatří mezi „staré bílé muže“ útočící na současný progresivismus, ani není nahnědlý fašista, neboť vyznává ortodoxní judaismus. V nedávných amerických prezidentských volbách sice volil Donalda Trumpa, ale není jeho typickým voličem. Není ani nemajetný – úspěšný byznysmen –, ani nevzdělaný – vystudoval Kalifornskou univerzitu v Los Angeles a Harvardovu univerzitu. Útočí však na něho krajní pravice i progresivistická levice, ta především.

Ben Shapiro používá Jeruzalém jako metaforu pro náboženský rozměr lidské existence, Athény pro kritické myšlení a vědu, přičemž z napětí těchto dvou myšlenkových proudů i jejich symbiózy se zrodila západní civilizace, zejména USA, jež otcové-zakladatelé koncipovali jako dědice židovsko-křesťanských hodnot a antiky. Dle něho z nich Ústava USA vychází.

Shapiro v úvodu popisuje, jak se v uplynulých letech změnila atmosféra v americké společnosti, zejména na univerzitách, kde přednáší. Setkává se s protesty, proto ho doprovází policie, která ho střeží. Při jeho přednášce studenti na Univerzitě v Berkeley skandovali „svoboda projevu je násilí“. Ve studiu televizní stanice CNN ho poté, co odmítl uznat transgenderového muže za ženu, diskutující chytil za zátylek a vyhrožoval mu, že ho pošle domů sanitkou.

Shapiro je představitelem konzervativního myšlení podobně jako kanadský klinický psycholog Jordan Peterson, přičemž především kritizuje současné rozdělení americké společnosti a politickou cenzuru ve jménu ochrany menšin a levicové ideologie. A ptá se, co je příčinou tohoto rozdělení. Podle něho není rasové (diskriminace je nejnižší v historii) ani třídní (v minulosti byly rozdíly větší). A domnívá se, že je do značné míry způsobeno ztrátou sdílených hodnot, na čemž jsou USA, potažmo celá západní civilizace, založené.

Shapiro tyto hodnoty ukazuje na Jeruzalému a Athénách. Jako ortodoxní žid má zázemí v teologii a v jejím vlivu na filozofii i společnost, což jeho oponentům často chybí. Jeruzalém používá jako metaforu pro náboženský rozměr lidské existence, Athény pro kritické myšlení a vědu, přičemž z napětí těchto dvou myšlenkových proudů i jejich symbiózy se zrodila západní civilizace, zejména USA, jež otcové-zakladatelé koncipovali jako dědice židovsko-křesťanských hodnot a antiky. Dle něho z nich Ústava USA vychází.

Vytlačení klasické vzdělanosti

Shapiro upozorňuje, že se tyto hodnoty vytrácejí z veřejného prostoru i ze studijních osnov. V minulosti bylo v USA klasické vzdělání samozřejmé. Postupně ho však univerzity přestaly vyžadovat a často i nabízet. To je vidět zejména v humanitních vědách, kde se větší popularitě těší například představitelé Frankfurtské školy a postmodernismu leckdy ovlivněného neomarxismem než klasičtí autoři. Současný student humanitních oborů proto může nabýt pocitu, že tyto vědy vznikly nedávno.

Shapiro se dostává do role učitele a musí svým názorovým oponentům vysvětlovat, co prosazuje, z čeho vychází a uvést je do základního teoretického rámce. Klasická vzdělanost byla postupně vytlačena z intelektuálního prostředí, proto je obtížné základní teze nejen obhajovat, ale i vyvracet – diskutující je často neznají.

Neuvědomuje si, že ideový základ dnešního myšlení byl položen mnohem dříve a že novověcí filozofové stáli na „ramenech obrů“, a myšlenkové směry dobře znali. Současný student se s dřívějšími filozofy a teologickými mysliteli téměř nesetká. Propast je natolik hluboká, že často nezná ani židovsko-křesťanský filozofický rámec, který ovlivnil západní společnost. Studenti proto ztrácejí povědomí o myšlenkových základech Západu, v horším případě jsou vedeni k jejich dekonstrukci.

Shapiro se dostává do role učitele a musí svým názorovým oponentům vysvětlovat, co prosazuje, z čeho vychází a uvést je do základního teoretického rámce. Například americkému filozofovi Sammu Harrisovi, kritikovi biblických mravů, sdělil, že nezpochybňuje jeho vzdělání v etice, ale že si neuvědomuje, z čeho vychází. Klasická vzdělanost byla postupně vytlačena z intelektuálního prostředí, proto je obtížné základní teze nejen obhajovat, ale i vyvracet – diskutující je často neznají.

Shapiro vidí důvod stále rozdělenějších USA v tom, že současná americká společnost ztratila základní rámec, jejž v minulosti tvořilo dědictví jeruzalémské teologie a antické filozofie. Řečeno jinak, rozpadá se společná znalost světa, v němž Američané žijí. Podle Shapira se jim především vytrácí náboženský smysl života, který byl většinou křesťanský.

Teorie o spravedlivějším světě

Shapiro uvádí, že v roce 1954 se devět z deseti Američanů považovalo za křesťany, přičemž bible formovala americkou kulturou, a že bývalý prezident USA Barack Obama často citoval výrok amerického baptistického kazatele Martina Luthera Kinga (1929–1968), který si nechal vyšít i na koberec v Oválné pracovně: „Oblouk morálního vesmíru je široký, ale ohýbá se ke spravedlnosti.“ Shapiro podotýká, že v původním kontextu má výrok náboženský rozměr:

„Zlo má někdy tak mocný vliv, že se dokáže usadit i v císařově paláci a že kdysi odsoudilo Ježíše k smrti na kříži. Kristus ale vstal z mrtvých, rozštěpil dějinný čas a od té doby se i život císaře označuje letopočtem od narození Páně. Ano, oblouk morálního vesmíru je široký, ale ohýbá se ke spravedlnosti.“ Základní křesťanské hodnoty vyjadřuje Ježíš v Markově evangeliu v odpovědi na hlavní přikázání:

Dle Shapira se dědictví Athén a Jeruzaléma ze současné americké společnosti vytrácí, přičemž progresivistická levice mu vyhlásila válku a snaží se ho nahradit svými teoriemi o spravedlivějším světě

„Nejdůležitější je: ‚Slyš, Izraeli – Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘ Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Žádné přikázání není důležitější než tato dvě.“ Na prvním místě je tedy náboženský rozměr spojený se zlatým pravidlem – nečiň druhému to, co nechceš, aby činil tobě.

I tato dvě přikázání mohou být odlišně interpretovaná a způsobit neshody, společně s racionálním antickým myšlením a důrazem na vzdělání však tvoří základ protestantské morálky, na níž byly USA vybudované, a poskytují základní hodnotový rámec, v němž se Američané pohybovali. Dle Shapira se dědictví Athén a Jeruzaléma ze současné americké společnosti vytrácí, přičemž progresivistická levice mu vyhlásila válku a snaží se ho nahradit svými teoriemi o spravedlivějším světě.

Na závěr Shapiro zmiňuje varovné signály. Americkým zdravotnickým školám a lékařským fakultám bylo doporučeno, aby po uchazečích z etnických menšin nevyžadovaly přijímací zkoušky. Profesor biologie Bret Weinstein na Evergreen State College dostal výpověď, protože odmítl opustit areál univerzity v den, kdy dle černošských studentů nesmějí přednášet běloši. To vyvolává v zemi s komunistickou zkušeností nepříjemné déjà vu. Aspoň že středočeská hejtmanka svého řidiče za četbu Shapira nevyhodila.

Ben Shapiro, Jak zachránit západní civilizaci

Jak zachránit západní civilizaci

The Right Side of History, Broadside Books 2019

AUTOR: Ben Shapiro

VYDAL: Leda 2020

ROZSAH: 312 stran

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.