Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pokus o pochopení projektu Google

  21:35

Steven Levy se snaží porozumět záměrům tvůrců Googlu více než deset let. Pracuje firma na umělé inteligenci?

foto: © Steven LevyČeská pozice

Podle bývalé viceprezidentky Googlu Marissy Mayerové nelze tuto společnost pochopit, nevíte-li, že Larry Page a Sergey Brin studovali na Montessoriho školách. Steven Levy, bývalý redaktor týdeníku Newsweek a v současné době časopisu Wired, v němž se věnuje internetu, počítačovým technologiím a kyberbezpečnosti, se Google snaží pochopit víc než deset let. Po celou tuto dobu píše články o jednom ze startupů, jenž vznikl na Stanfordově univerzitě, a díky mnoha rozhovorům mohl poznat oba zakladatele Googlu Page a Brina jako málokdo.

Levy ve své knize In the Plex: How Google Thinks, Works, and Shapes Our Lives. (V centrále. Jak Google přemýšlí, funguje a utváří naše životy) nabízí pohled do kuchyně Googlu. Dle něho majitelé Googlu Page a Brin především usilují o inovace a pobízejí zaměstnance své firmy, aby pracovali na projektech, protože to sami považují za smysluplné, a nikoli proto, že jim to bylo nařízeno.

Problém vyhledávání na internetu

Larry Page a Sergey Brin se seznámili na Stanfordově univerzitě, když byli zapsaní do doktorského studia, aniž by však měli přesně stanovené téma. Na konci minulého století, v posledních dnech první generace internetu, se efektivní vyhledávání na něm stávalo stále naléhavějším problémem. Proto se ve vývojových laboratořích a na univerzitách hledalo optimální řešení.

Na konci minulého století, v posledních dnech první generace internetu, se efektivní vyhledávání na něm stávalo stále naléhavějším problémem

K těm, kdo tehdy dospěli nejdál, patřil i počítačový expert Jon Kleinberg, který pracoval ve výzkumu IBM. Kleinbergovi se podařilo optimalizovat vyhledávání na internetu, čímž bylo mnohem účinnější než vyhledávání společnosti Alta Vista. To totiž bylo natolik znečištěné spamem, že bylo v podstatě nepoužitelné. Vrcholný managament IBM si nechal Kleinbergův projekt ukázat, ale nikdo v této firmě nevěděl, jak jej komerčně využít. Proto nebyl ani žádný důvod, aby Kleinberg v projektu pokračoval.

Podobně dopadl čínský vývojář Robin Li. Ten po absolvování Univerzity v Buffalu začal pracovat v IDD Information Services, která je součástí společnosti Dow Jones, přičemž jedním z jeho úkolů bylo zlepšit vyhledávání na internetu. V roce 1996 sám nahlásil nový patent, ale právní oddělení Dow Jones jej Liovi odebralo s odůvodněním, že patří zaměstnavateli. Tím však Liovo úsilí skončilo. Dow Jones totiž nevěděl, jak tento patent komerčně využít. Li proto podal výpověď a vrátil se do Číny.

V centrále

Larry Page nahlásil svůj patent pro vyhledávání na internetu prostřednictvím Stanfordovy univerzity až v roce 1998. V té době již spolupracoval s Brinem a společně se snažili najít využití pro svou novou vyhledávací technologii. Stejně jako v případě jiného projektu – Microsystems –, jenž také vznikl na této univerzitě, však s ní u etablovaných firem neuspěli. Proto nakonec založili vlastní společnost.

Google od začátku zaměstnával absolutně nejlepší počítačové vývojáře, kteří v této společnosti představují šlechtu

Při hledání jejího názvu jim jeden jejich přítel navrhl matematické označení pro jedničku a sto nul. Page si to však napsal špatně, čímž vznikl název Google. K legendárním příběhům Silicon Valley patří, že když Page a Brin dostali první šek, neměli kam peníze uložit, protože si dosud nezaložili bankovní účet. Google od začátku zaměstnával absolutně nejlepší počítačové vývojáře, kteří v této společnosti představují šlechtu. Administrativní zaměstnanci jsou pouze řadovými občany.

V centrále Googlu v Mountain View v Kalifornii je nespočet kaváren a restaurací se zdravou stravou, již vaří ti nejlepší kuchaři na světě. Veškeré stravování je zadarmo, což pro společnost ročně představuje částku zhruba 80 milionů dolarů. V centrále lze také navštívit lékaře, cvičit jógu nebo jít na masáž. Google organizuje party, přednášky světových odborníků a politiků a rozdává lístky na koncerty a do kina.

Má i vlastní vzdělávací program, jehož součástí jsou například odborné přednášky o managementu, rétorice, kreativním psaní, řecké mytologii či o tom, jak se vyhnout stresu. V konferenčních sálech jsou všechny druhy kabelů, aby se neztrácel čas hledáním vhodného připojení. Ze stejného důvodu jsou ve všech budovách malé technické stanice s laptopy, klávesnicemi nebo telefony. Pokud nějakému zaměstnanci přestane vyhovovat kancelář či její zařízení, napíše na intranet své požadavky a většinou jsou ještě téhož dne splněné.

Finanční nezávislost

Internetové firmy mívají dobré nápady, ale většinou nevědí, jak je komerčně využít. Google je jednou z mála z nich, jíž se to daří, a to díky automaticky optimalizované reklamě při vyhledávání. Na začátku však tato reklama často způsobovala problémy. Například vedle článku o vraždě a rozsekaném těle v plastikovém pytli se objevila reklama se sáčky na odpad, u zprávy o letecké katastrofě byly nabízeny nejlevnější letenky či informaci o otravě potravinami doprovázely kupóny na slevu v restauracích.

Díky svým ziskům je Google finančně nezávislý a může investovat do nových projektů a technologických zařízení

Google dlouhou dobu tajil svůj obrat, a především konkurenční Microsoft se neměl dozvědět, kolik lze vyhledáváním na internetu vydělat. Díky svým ziskům je však Google finančně nezávislý a může investovat do nových projektů a technologických zařízení. A dnes podniká například v energetice, zdravotnictví, knižním odvětví, telekomunikacích či televizním a rozhlasovém vysílání.

Google také vlastní největší síť optických kabelů na světě a obrovská počítačová centra se servery s kopiemi obsahu internetu. Google má těchto počítačových center nejvíc na světě, čímž patří k největším spotřebitelům elektrické energie. Studie z roku 2005, již financoval výrobce čipů AMD, ukázala, že americká počítačová centra spotřebují 1,2 procenta celkové produkce elektřiny v USA.

Čínský pokus

Google se také pokusil proniknout na čínský internetový trh, ale narazil na požadavek místních úřadů, aby se podřídil státní cenzuře. Zejména Brinovi působil tento požadavek problém, protože jeho rodina se v sedmdesátých letech 20. století vystěhovala ze Sovětského svazu kvůli pronásledování a antisemitismu. Nakonec se však podvolil, přičemž jedním z důvodů byla konkurenční společnost Baidu ovládající čínský internetový trh.

Baidu založil zmíněný Robin Li, který se vrátil do Říše středu v roce 2000, protože jak prohlásil, nestudoval na Stanfordově univerzitě, a tudíž neznal žádné investory rizikového kapitálu. Konflikty Googlu s čínskými cenzory i napětí v samotné společnosti však neustále narůstaly. Pouze čínská pobočka Googlu totiž neměla přístup k supertajnému firemnímu algoritmu.

Odchod Googlu z Číny interpretovala její komunistická vláda jako potvrzení toho, že internet lze kontrolovat

Situace vyvrcholila poté, co na Google zaútočili čínští hackeři, přičemž dodnes nebylo zveřejněno, co vlastně ukradli. Napadli však také e-maily čínských disidentů a zastánců lidských práv. Následný odchod Googlu z Číny interpretovala její komunistická vláda jako potvrzení toho, že internet lze kontrolovat.

Poznatky o lidském jednání

Jeden z prvních zaměstnanců Googlu Amit Patel pochopil, že z vyhledávacích protokolů lze získat poznatky o lidském jednání. Všiml si totiž, že na konci víkendu vždy nastává intenzivní vyhledávání související se školním problémem – domácími úkoly. Jejich vypracování studenti odkládají na poslední chvíli, a proto měl Google každou neděli večer přetížené servery.

Brin a Page touží po spojení lidského mozku s informacemi v počítačích. Brin chce, aby mozek měl informace o poznání celého světa, a Page má představu implantátu, který poskytuje správné odpovědi již na začátku přemýšlení. A v naplnění této jejich touhy Google značně pokročil. Ukazují to například tyto jeho schopnosti:

  • Jeho překladač dokáže překládat většinu světových jazyků.
  • V soukromých e-mailech, v nichž se objeví zmínka o plánovaném výletu do hor, nabízí reklamu obchodů s vhodnou obuví.
  • Algoritmy dokážou z internetových diskusí zjistit, je-li někdo potenciálním sebevrahem, a poté mu nabídnout pomoc nebo adresy poradenských organizací v místě bydliště.

Google zná naše zájmy, dokonce i ty, o kterých ani sami nevíme. A dává odpovědi na otázky, aniž bychom zatím tušili, co vlastně hledáme. Meze Levyho knihy však spočívají v tom, co mu bylo umožněno vidět a vědět. Například o Lab X, tajné laboratoři, ve které Google údajně pracuje na umělé inteligenci, v ní není ani zmínka.

In the Plex: How Google Thinks, Works, and Shapes Our Lives
(V centrále. Jak Google přemýšlí, funguje a utváří naše životy)
AUTOR: Steven Levy
VYDAL: Simon & Schuster 2011
ROZSAH: 432 stran

Autor: