Výstava Kamil Lhoták: Retrospektiva, která probíhá ve výstavních sálech Obecního domu v Praze, slibuje úspěch i zážitek. Navíc se jedná o dosud nejrozsáhlejší přehlídku, jaká kdy byla veřejnosti představena. Návštěvníci si mohou prohlédnout na 120 olejomaleb ze státních i soukromých sbírek. Exponáty zapůjčilo 17 institucí a 33 sběratelů. „Mám velikou radost, že nám privátní sbírky v kombinaci se státními institucemi pomohly připravit unikátní výstavu, kde se můžeme kochat ranými Lhotákovými díly i jeho ikonickými plátny. Největší radost mám z nově nalezených obrazů. Díky celému týmu, který výstavu přes rok připravoval, se podařilo vypátrat dvacet dosud neznámých Lhotákových děl, a to často i díky náhodě. Velkoformátový obraz Soupeři z roku 1940, obraz Na palubě 1855 z roku 1941 nebo Vejce ptáka Moa z roku 1946 jsou fantastické objevy, které nám opět doplnily pomyslné střípky do Lhotákovy mozaiky,“ uvedl kurátor výstavy Jakub Sluka.
Retrospektiva je členěna do devíti tematických okruhů představujících rozličné a až nečekaně pestré malířovy polohy. Nechybí samozřejmě jeho okouzlující horkovzdušné balony, cyklistické motivy i opuštěné magické periferie města (pro Lhotáka prý začínala Asie za karlínským viaduktem v Praze – s výjimkou rodných Holešovic, které kladl někam na periferii Chicaga).
Obecní dům, kde probíhá přehlídka, byl Lhotákovi osudným. Právě zde se uskutečnila výstava francouzského malířství, kterou v roce 1923 (ve svých 11 letech) s matkou navštívil. Obrazy jej oslovily, ba přímo uhranuly, a nakonec nasměrovaly k vlastní umělecké činnosti, i když jeho životní cesta měla být klikatá.
K umění pomohla matka
Lhotákova milující a vzdělaná matka vedla nemanželského syna k výtvarnému umění i literatuře. A tak mohl dospívající mladík vedle evropského moderního malířství vstřebávat knihy s fantaskními ilustracemi zejména v románech Julese Verna. Po absolvování gymnázia toužil Lhoták po studiu na Akademii výtvarných umění, na přání matky se však dal na práva, která také s nevelkým nadšením absolvoval. Stále více jej však přitahovali hrdinové moderního malířství: Max Ernst, Paul Klee, Juan Miró, ale i Emil Filla či Josef Šíma. Stejně jako mnozí z nich pak vytvářel své kompozice ve vlastní fantazii. V plenéru nikdy nemaloval, nepořizoval si poznámky ani skici.
Po absolvování gymnázia toužil Lhoták po studiu na Akademii výtvarných umění, na přání matky se však dal na práva, která také s nevelkým nadšením absolvoval. Stále více jej však přitahovali hrdinové moderního malířství: Max Ernst, Paul Klee, Juan Miró, ale i Emil Filla či Josef Šíma. |
V roce 1938 se Lhoták oženil s krásnou židovkou Herthou Guthovou, která byla stejně jako on v dětství postižena obrnou. O rok později uspořádal první samostatnou výstavu. Během války začal tvořit v nebývalém tempu, které mu až na výjimky vydrželo po celý život. Na jeho sebevědomí „amatérského solitéra“ a další intenzivní směřování měla rovněž vliv domácí scéna s rozbíhající se mladou generací. V roce 1942 vzniká slavná Skupina 42, jejímiž členy byli osobnosti jako Jiří Kolář, František Gross, Jan Smetana, František Hudeček, Karel Souček, Bohumír Matal, Miroslav Hák či Ladislav Zívr. Jejich skupinová výstava v roce 1943 se stala událostí, mezníkem českého moderního umění, ale pro samotného Lhotáka i povzbuzením a začleněním do širších souvislostí. Váhající malíř s vlastní cestou se dostal mezi „profesionály“.
Procházíme-li výstavou v Obecním domě, můžeme sledovat proměny či spíše další tematické rozpínání a rozvíjení. Od poloviny padesátých let přibývají k magickým či jinak ozvláštněným periferiím (hlavnímu motivu Skupiny 42) další motivy. V roce 1954 se Lhoták setkává se spisovatelem Adolfem Branaldem a sdílejí spolu nadšení ke všemu „co má kola a vrtule“. Lhoták ilustruje slavnou knihu Dědeček automobil – podle svých slov „nejlepší, jakou kdy udělal.“ Následně přibývají další zakázky a stává se legendou.
Osudové setkání
V šedesátých letech potkalo Kamila Lhotáka další osudové setkání. Anna Endrštová, kterou jako kluk nakreslil do školního sešitu se stala jeho modelem a životní družkou. Také ona byla poznamenána fyzickým handicapem. Možná právě proto se v její přítomnosti cítil kulhající malíř uvolněně a radostně, až posedle kreslil a maloval. Anča, jak jí přátelé říkali, se stala Lhotákovou hospodyní, kuchařkou a také jakousi tajemnicí, která vytvářela pro malířovu práci klid a zázemí.
Poslední roky Kamil Lhotáka se i přes vážnou nemoc, se kterou neúnavně a s typickým humorem bojoval, vyznačují sporadičtější, ale stále mimořádnou tvorbou. |
Poslední roky Kamil Lhotáka se i přes vážnou nemoc, se kterou neúnavně a s typickým humorem bojoval, vyznačují sporadičtější, ale stále mimořádnou tvorbou. V roce 1990 maluje umělec svůj poslední obraz s názvem Meteor padá do moře a 22. října umírá. Urnu s malířovým popelem rozprášil jeho syn Kamil z kopce Číčov u Libochovic, tak jak si to Lhoták přál.
Probíhající výstava Kamila Lhotáka v Obecním domě volně navazuje na projekty KL 38-65 – obrazy Kamila Lhotáka 1938 – 1965, pořádanou na přelomu let 2016a 2017 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích a na Sic Itur Ad Astra pořádanou v Museu Kampa roku 2015. Obecní dům tak uzavírá pomyslný triptych těchto pozoruhodných výstav.
Výstava bude ukončena 22. dubna 2018.
