Diskuze
Naivní utopie, jež se v mnohém naplnila
Děkujeme za pochopení.
J. Hanzlík
Fenomén státu
Zmiňovaní autoři nejsou mi díky otcově knihovně neznámí. Dodnes vlastním a obdivuji sumu vědomostí H. G. Wellse v jeho dnes už poněkud odstarožných Dějinách světa. Od A. Huxleyho mám sice jeho Pilátův žert a Paralely lásky, ale v sedmdesátých letech minulého století, kdy jsem si v Huxleym četl, mi připadal jaksi zastarale "moderní", poplatný podle mých tehdejších představ tak dvacátým třicátým létům 20. stol. Nejsem příznivec beletrie, ale filozofická témata v podtextu mě vždy zajímají. Tématická kategorie "dystopie" mi však není známa, ve slovníku je dohledatelná jen jako lékařský termín pro výskyt orgánu na neobvyklém místě. Proměna vztahu ke státu a utopických představ o něm doznává přímo apokalyptickou proměnu, od spásonosné instituce přes nenáviděnou daňovou hydru až po nepřítele individuální kreativity a děsivého neadresného molocha. Odtud pramení obdiv roajalistů k monarchii (pochopitelně konstituční), zosobněné panovníkem.