Pražská Galerie Rudolfinum připravila další výstavu mapující současné světové tendence. Pod názvem Only The Good Ones (Jenom ty dobrý) představuje rozsáhlý soubor snímků převážně amerických autorů. Společným jmenovatelem je fotografická „momentka“.
V dnešním světě se stále více stírají hranice mezi „velkým“ uměním a „lidovou“ tvořivostí. Tato skutečnost odráží postupující relativizaci hodnot, ale i nebývalý rozmach sociálních sítí a všeobecnou dostupnost technických vymožeností. Dnes si tak můžeme natočit celovečerní film chytrým telefonem, doma zkomponovat a nahrát cédéčko či různě animovat vlastní příběhy. Kvalitní vybavení si může pořídit každý. A vývoj jde dál. Fotografie zaplavily facebook, domácí videa jsou oblíbená i v televizním vysílání, obrazové informace na internetu se chrlí doslova nepřetržitě.
Tak jako se streetart dostává v posledních letech hlavními dveřmi do renomovaných muzeí a galerií, tak fotografie „pochybné“ úrovně hýbou současnou newyorskou scénou. (Vzpomeňme, jak se český amatérský fotograf a samotářský podivín Miroslav Tichý proti své vůli prosadil na mezinárodních aukcích). Zapomeňte na zdlouhavou přípravu, hledanou expozici, aranžovaný model a vytříbenou estetiku – módním fenoménem a sociálním úkazem se stala spontánní, svobodná a tak trochu „nepovedená“ fotka. Galerie, reklama, ale i módní časopisy je vyhledávají a používají.
Ke kořenům
Kurátor pražské výstavy Michal Nanoru měl původně v úmyslu prezentovat momentky (jak říká: snapshots) jen současných autorů. Pět let pobýval v New Yorku, měl patřičné kontakty a jasnou představu o výběru umělců. V průběhu přípravy výstavy se však začalo jevit stále zajímavější ukázat také kořeny této, dnes vzedmuté, vlny.
K výběru přímo ze současných ateliérů tedy přibyly také četné zápůjčky z prestižních amerických galerií, a tak v Rudolfinu nakonec můžeme vidět i tvorbu Williama Egglestona, jednoho z největších fotografů 20. století – zastoupené jsou zde jeho snímky z roku 1911. Oblouk vystavujících se pak klene od počátku minulého století až do současnosti reprezentované takovými osobnostmi, jako jsou Mike Brodie, Ryan McGinley či Alec Soth. Výstava nabízí více než dvě stě děl ze sledovaného vývoje, který započal zhruba před sto lety.
„Momentka je rock‘n‘roll fotografie,“ zdůrazňuje trefně Nanoru. Díky masovosti a dostupnosti technologií jsou záznamy blíže všednímu a nepřikrášlenému životu. Pohotovost a přirozenost jsou výchozí podmínkou. Co snímky tedy přinášejí? Portréty s červenýma očima, uřezané hlavy přátel, roztřesené kompozice, neuvážená gesta, sex, večírky, adolescentní úrazy, rodinné oslavy, školní výlety, noční koupání, pokojové rostliny, jizvy, nahotu, menstruaci, slumy, feťáky… také ale luxusní bulváry, naleštěné bouráky či slunnou Floridu.
Jedná se, samozřejmě, o jakési deníkové záznamy – časové konzervy bez ohledu na umělecké či žurnalistické konvence. Převažující provokativní intimita či nudná banalita jsou zachyceny neuměle, chvatně, či dokonce omylem. Přesto, nebo právě proto fotografie přinášejí osvěžení, přímost a zábavu. Přirozené latentní sklony k voyeurismu, tedy prostě k nepřekonatelné zvědavosti, se v Rudolfinu zcela jistě pořádně nasytí.
Další rozměr
Atraktivita snímků je ovšem povýšena autorstvím slavných jmen. Výstava pochopitelně nemohla zahrnout všechny, kteří se momentce věnují, a tak již nyní výběr vzbuzuje polemiky o konečném výběru. To je však běžné riziko každé takto do široka rozevřené přehlídky. Ostatně: taková pozornost výstavě a její návštěvnosti jenom prospěje.
Výstava předkládá „amatérismus“ v atraktivní podobě. Nejde však o anonymní práce. Většinou jsou zde zastoupeni významní Američané, ale i Japonci nebo Skandinávci. Z východní Evropy nikdo kromě Rusa Slavy Mogutina, který do New Yorku uprchl. (U nás se momentce věnují Dušan Tománek, Václav Jirásek či Adam Holý. Dávno již tvoří banální „obyčejné“ fotografie slavné duo Lukáš Jasanský – Martin Polák. Ale to je věc diskuse a otázka posouzení.)
Slavná jména dávají fotografiím další (vyšší) rozměr. Pro české publikum je jistě nejznámější pop artový Andy Warhol či Nan Goldinová, která se v Rudolfinu představila úspěšnou samostatnou výstavou v roce 1999 pod názvem Budu tvým zrcadlem. Také početnost zastoupených je zárukou pestré a proměnlivé expozice, stejně jako bohatá škála námětů.
Na výstavě jsme tedy svědky krásných, odpudivých i nejednoznačných (nečitelných) situací. Nabízí se otázka, zda-li ony momentky jsou vskutku prostými momentkami, nebo spíše přitakáním dnes tak oblíbené estetice. Těžko soudit. Výstava v Rudolfinu každopádně stojí za návštěvu.
Only The Good Ones: The Snapshot Aesthetic Revisited
Galerie Rudolfinum
Alšovo nábřeží 12, Praha 1
Výstava potrvá do 6. dubna.
Vstupné: 130 Kč plné, 80 Kč snížené
