Konec nadvlády Západu po 500 letech

Rozvoj západní civilizace způsobilo její institucionální a ideové zázemí. Pokud nezastaví erozi svých institucí a idejí, čeká ji stagnace.

Petr Pietraš 12.2.2014
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Niall FergusonČeská pozice

Niall Ferguson, profesor Harvardovy univerzity a britský historik, jenž se specializuje na ekonomické dějiny, je světoznámý i díky vyostřování problémů a odvaze je nekonvenčně řešit. Navíc radí politikům americké Republikánské strany a patří k nejvýznamnějším akademickým konzervativním myslitelům.

Ferguson se ve svých knihách Britské impérium. Cesta k modernímu světu a Colossus. Vzestup a pád amerického impéria věnoval především imperiálním velmocím. Dle něho je zánik britského impéria a následné nenásilné převzetí světové dominance USA příkladem předání moci, kdy nenastal velký válečný konflikt nebo hospodářská krize. A USA by se neměly bránit představě, že jsou impériem, ale naopak se této role odpovědně chopit.

Ve svých nejnovějších knihách, například Civilization: The West and the Rest (Civilizace. Západ a zbytek světa), pak pozornost přesunul k otázce, proč byl Západ v uplynulých pěti stech letech úspěšnější než říše na Blízkém východě nebo v Asii.

Nástup Číny a její problémy

Ferguson se domnívá, že nástup Číny do velmocenské role je nezadržitelný. Hospodářská krize po roce 2008 se jí na rozdíl od USA a Evropy výrazně nedotkla. A jediné, co ji ohrožuje, je ona sama.

Čína má mnoho vnitřních problémů, které by mohly způsobit, že kolos založený na státním kapitalismu přijde o svůj každoroční hospodářský růst

Má totiž mnoho vnitřních problémů, které by mohly způsobit, že čínský kolos založený na státním kapitalismu přijde o svůj každoroční hospodářský růst, jemuž věnují pozornost čínští i zahraniční komentátoři. Faktem však také zůstává, že sociální problémy Číny a její znečištěné ovzduší i krajina v důsledku industrializace v uplynulých 30 letech se nevyřeší samy.

Nejvážnější problém Říše středu je sociální a spojený s přesunem desítek milionů dělníků z venkova do měst kvůli vyšším platům a lepšímu životu, přičemž jejich životní úroveň je často horší než evropských dělníků v době raného kapitalismu. Navíc dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) rozdíly v příjmech patří v Číně k nejvyšším na světě.

Dalším vážným čínským problémem je politika jednoho dítěte, jež ve třicátých letech tohoto století způsobí podobnou situaci, jako je dnes v Japonsku. Její populace dramaticky zestárne a navíc v Číně bude žít mnohem více mužů než žen. Říše středu tedy bude muset řešit několik problémů najednou a otázkou zůstává, zda z nich Západ dokáže profitovat.

Ferguson vymyslel slovní spojení „Chimerika“, jež vyjadřuje závislost USA coby hlavního odbytiště čínských produktů a Číny, která vlastní obrovské množství amerických státních dluhopisů. Dle Fergusona se toto propojení sice časem uvolní, ale v současnosti by každý podstatnější otřes nebo dokonce kolaps čínské ekonomiky měl obrovský dopad i na USA. Proto je v zájmu Washingtonu, aby se vývoj Číně odehrával bez větších komplikací.

Nepravděpodobný rozmach

V dějinách zaniklo mnoho říší, Ferguson se však inspiruje spíše pádem Římské říše než nedávným zhroucením sovětského impéria. Pádem Říma neskončilo jen obrovské impérium, ale i rozvinutá urbánní civilizace a ekonomika opírající se o výměnu zboží na velkém území. A předcházela mu eroze institucí, dekadence a slabost. Tyto jevy nyní Ferguson pozoruje i u západní civilizace v čele s USA, a proto je pesimistou, pokud jde o její budoucnost.

Od objevení Ameriky v roce 1492 nastalo pět set let nepřetržitého rozmachu Západu, ačkoliv k němu neměl žádné předpoklady

Američané se stejně jako v minulosti Římané či Britové stahují z Blízkého východu nebo Rusové z Hindúkuše. A celá západní civilizace trpí rozkladem idejí a institucí, jež tvoří nejen její základ, ale jsou i příčinou úspěchu Západu – jeho ekonomického růstu, vojenské převahy a expanze do zámoří.

Po rozpadu Římské říše – zhruba v době 500 až 1500 našeho letopočtu, tedy tisíc let – nic nenasvědčovalo tomu, že by Západ byl schopný ovládnout zbytek světa. V 15. století nebyl velký rozdíl v životní úrovni Číny a západní Evropy. Největší městské aglomerace se nenacházely na Západě, ale v Asii, například čínský Nan-ťing (Nanking) byl v té době minimálně desetkrát větší než Londýn a jeho hygienické a sociální podmínky nesrovnatelně lepší.

Tehdy se však odehrála změna a od objevení Ameriky v roce 1492 nastalo pět set let nepřetržitého rozmachu Západu, ačkoliv k němu neměl žádné předpoklady, a tudíž ani nebyl pravděpodobný.

Příčiny úspěchu

Ferguson považuje tradiční „imperialistické“ vysvětlení nečekaně náhlého vzestupu Západu jeho levicovou intelektuální elitou za nesmyslné, protože v té době byla většina státních útvarů na světě – od Číny až po Aztéckou říši – imperiálních. A dostatečně jej nevysvětluje ani teorie optimální geografické polohy, tedy mírných klimatických podmínek na rozdíl od studeného severu a horkého jihu, protože ty existovaly už i dříve. A ani křesťanské hodnoty.

Dle Fergusona má rozmach Západu jinou příčinu – institucionální a ideové zázemí. To ve skutečnosti způsobilo, že se začal najednou a překvapivě rychle rozvíjet a získal obrovský náskok před zbytkem světa. Instituce jsou totiž důležitější než geografie, náboženství nebo kultura, což ukazuje odlišný vývoj v zemích rozdělených po druhé světové válce – východního a západního Německa a jižní a severní Koreje.

Kombinace idejí a institucí jsou důvodem, proč Západ v uplynulých pěti stech letech předstihl zbytek světa. Ferguson je nazývá analogicky k digitálním technologiím aplikacemi a dle něho to jsou konkurence, vědecká inovace, právní stát, moderní medicína, konzumní společnost a pracovní etika.

Konkurence

Dnes je hospodářská soutěž považovaná za přirozenou, ale před rokem 1500 ani v politice, ani v hospodářství nikoliv. V asijských politických kulturách bylo nemyslitelné, aby se v nich stejně jako ve Velké Británii již od 12. století začaly objevovat prvky dělby moci nebo později vznikat německé městské státy. Konkurence evropských států pak bránila sebeuspokojení a ovlivňovala evropské dějiny.

Vědecká inovace

Bez vědecké revoluce v 17. století by technická nadvláda Západu nenastala. V roce 1742 zveřejnil britský vojenský inženýr Benjamin Robins knihu New Principles in Gunnery (Nové zásady střelby), ve které uplatnil poznatky newtonovské fyziky v balistice. Zatímco kanóny evropských armád byly stále přesnější, zakázal v roce 1550 čínský císař Ťia-ťing zahraniční obchod a pod pohrůžkou trestu smrti výstavbu velkých lodí.
Bez vědecké revoluce v 17. století by technická nadvláda Západu nenastalaGutenbergův vynález knihtisku umožnil šířit v Evropě lidské vědění. Oproti tomu zakázal v roce 1515 sultán Selim I. používat v Osmanské říši tiskařské stroje, čímž zabránil přísunu informací z Evropy.

Právní stát

V 16. a 17. století se v Evropě začala prosazovat myšlenka, že právní stát opírající se o soukromé vlastnické právo by měl tvořit základ sociálního a politického uspořádání. Úsilí jednotlivce získalo motivaci a ve spojení s novou formou vládnutí se mohla nově vznikající buržoazie začít podílet na politické moci.

Moderní medicína

Lékařská péče a nové léčebné metody přispěly kromě jiného k prodloužení lidského života v zemích Západu. A dle Fergusona měli z výsledků moderní medicíny prospěch i obyvatelé afrických kolonií.

Konzumní společnost

Rozvoj konzumní společnosti nastal nejprve díky textilnímu průmyslu v odívání. Na Západě díky tomu vznikla masová kupní síla – na rozdíl od východních říší, kde si konzumní chování mohla dovolit jen úzká elita.

Pracovní etika

Pracovní morálkou se zabýval německý sociolog Max Weber (1864–1920) a její principy formuloval v knize Protestantská etika a duch kapitalismu. Její dodržování se však neomezovalo jen na protestanty. Osvojili si ji lidé v celé západní Evropě, a díky ní pracovali usilovněji, intenzivněji, efektivněji a delší dobu než jinde ve světě.

Změna je nutná

Díky těmto aplikacím Západ pět set let vládl světu. Dle Fergusona však tato jeho nadvláda končí, protože aplikace ztrácejí sílu, a tudíž klesá i tah institucionálního motoru západní civilizace.

Nadvláda Západu končí, protože aplikace ztrácejí sílu, a tudíž klesá i tah institucionálního motoru západní civilizace

Pracovní morálku oslabil sociální stát, konzumní společnost obrovské zadlužení a vysokou úroveň zdravotnictví nekvalitní strava a špatná životospráva. Navíc se stále více zhoršuje vzdělávací systém, právní stát ochromují nesmyslná nařízení či předpisy a konkurenční soutěž snaha o maximální státní regulaci.

Pokud nenastane změna, čeká západní civilizaci stagnace, ekonomický útlum a obrovské dluhy. Zmíněné aplikace lze znovu oživit, ale mezitím je začali používat jiné než západní národy. Proto není žádnou náhodou, že Jihokorejec odpracuje za rok průměrně o tisíc hodin více než Němec.

Civilization: The West and the Rest
(Civilizace. Západ a zbytek světa)
AUTOR: Niall Ferguson
VYDAL: The Penguin Press 2011
ROZSAH: 432 stran