Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jak diskutovat?

Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Redakce nemůže ovlivnit jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstraňovat. Jejich délka může být maximálně 2000 znaků, delší budou zkráceny. Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus a neplacená reklama.


  • Příspěvků: 3
  • Poslední: 27.5.2016 16:00
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
Jiné otázky tu vyvstávají

*například ta o neúplnosti - uvědomují si všichni ti vědátoři a studenti, že se zabývají pouze tím, co se nějak zachovalo, a z toho vyvozují cosi o průběhu dějin - přičemž je zcela zřejmé, že se mnoho (možná zlomových) záležitostí nedochovalo;

*anebo ta o posuzování věcí vytržených z jejich přirozeného kontextu

*anebo ta o "nabytí" ve zlé víře, neboť od počátku bylo u zcizených věcí jasné, že jde o věci zcizené (ano, jiné byly prodány, zapůjčeny - ale mnoho jich bylo prostě zcizeno)

*analogicky - domáhá-li se restituent svého majetku, nemůže se prokázat "nepřerušeným vlastnictvím"! Toto je už principiální použití dvojího metru (přitom snad není příliš výstřední se domnívat, že Řekové mají s Athéňany více společného, než Londýňané, kteří si tak dojemně zvykli mít doma z celého světa nakradený majetek)

=Takže za použití těchto kritérií jsou předměty v Evropě neudržitelné. Jedinou cestou je přiznat vlastnictví, odškodnit vlastníky za podmínky, že budou souhlasit s dlouhodobou výpůjčkou. T

Souhlasím s autorkou

"Artefakty mají vlastní sociální život." Přesně tak. Přítomnost předovýchodních artefaktů v evropských muzeích se po dvou staletích stala mj. i dokumentem epochy pozitivistického sběratelství, a proč ne: i kolonialismu. Ale kromě teoretických otázek jsou tu i ty praktické: pokud vím, že na území, odkud památky původně pocházejí, zuří občanská válka, padá jedna vláda za druhou, odcházející prezidenti jsou odsuzováni k smrti, režimy se mění ze socialistického na autoritářský a pak islamistický atd. atd., zkrátka žádná stabilita, proč bych tam ty památky měl proboha vracet, i kdybych nakrásně chtěl?

nechť spíš zůstávají kde jsou.

nečiním si nárok na absolutní pravdu ale

a) mnoho starožitností odvezením zachráněno tím, že odvezeno (jakkoliv i nešetrně) ze zemí kde k nim byl nulový respekt, viz známé topení mumiemi pod kotli egypt.lodí.

b) zemí požadavek návratu byl legitimní především v době uzavřených národních států které (pokud) si začaly své historie vážit a potřebovali památky pro svou identifikaci.

c) argument b) padá v době totální globalizace všeho, v kapse máme identické telefony, namísto českých odrůd jíme jablka z Chile a chilské víno identické s francouzským. Důležitosti pak nabývá bezpečné uložení památek jako světového dědictcí, jejich veřejná přístupnost a možnost vzájemné komparace širší kulturní veřejností. Na rozdíl od situace kdy by byly zpět v mateřských zemích, méně dostupné, navíc vystaveny riziku zničení.