Z pražské kulturní scény koncem ledna definitivně zmizela další galerie. Její zřizovatel – Středočeský kraj – se totiž rozhodl zavřít své infocentrum (STIS) a galerii (GATE), které sídlily na rohu Husovy a Karlovy ulice. „Brána poznání“ lákající turisty i domácí návštěvníky je tak zamčena a spolu s ní byla náhle ukončena i zde probíhající výstava Klidožití ze sbírek Kanonie premonstrátů na Strahově, která měla trvat do 28. února tohoto roku. Ani zástupci premonstrátů, jak uvádí kurátor jejich sbírek Libor Šturc, neobdrželi žádnou oficiální písemnou zprávu, píše Radan Wagner a zamýšlí se nad osudem dnes již bývalého výstavního prostoru...
Neblahá tušení se naplnila. Středočeský kraj chce lukrativní prostory v historickém jádru města pronajmout dalším zájemcům, a získávat tak pravidelný příjem. Přitom se jedná (jednalo) o výstavní prostor, který byl k tomuto účelu přebudován na počátku 70. let 20. století. Právě zde se odehrála řada mimořádných a úspěšných přehlídek převážně českého moderního umění. Středočeská galerie se tak stala jednou z nejprestižnějších a nejnavštěvovanějších.
Kutnohorské plány
Po změně jejího statutu na České muzeum výtvarných umění (ČMVU) v roce 1993 rozhodla v roce 2009 tehdejší rada Středočeského kraje na návrh Davida Ratha o přestěhování do Kutné Hory. V tamní bývalé Jezuitské koleji se měly odehrávat velké přehlídky umění. Pod nynějším názvem Galerie středočeského kraje (GASK) mělo jít o ohromující výkladní skříní kulturního dění. Tento megalomanský záměr si ovšem vyžádal značné finanční prostředky a byl a je závislý na státních dotacích. Ty se ovšem s nečekaným ukončením Rathovy kariéry výrazně omezily.
Návštěvnost v GASKu je mizivá a střídající se vedení nemohlo v odlehlých obřích prostorách navázat na pražské úspěchyOdborní pracovníci, dosud sídlící v Husově ulici, byli ovšem od počátku skeptičtí. A jejich obavy se nakonec potvrdily: české moderní umění prezentované mimo Prahu nemá šanci na důstojné přežití. Návštěvnost v GASKu je mizivá a střídající se vedení nemohlo v odlehlých obřích prostorách navázat na pražské úspěchy. Pro našince je to z Prahy na výstavu daleko a zahraniční návštěvníci, hnáni houfně cestovními kancelářemi, míří za úplně jinými kutnohorskými atrakcemi.
Uvolněné místo v Husově ulici mělo být využito jako infocentrum a menší galerie. Následovala nákladná rekonstrukce těchto prostor za více než 60 milionů korun. V roce 2009 Rath v tiskové zprávě uvedl důvody stěhování: „Vzhledem k umístění objektu v turisticky velmi významné lokalitě Prahy je žádoucí rozšířit prostor určený propagaci Středočeského kraje a činnost ČMVU přesunout do připravovaného Centra umění (GASK) v areálu Jezuitské koleje v Kutné Hoře, které plně vyhovuje všem standardům v oblasti galerií.“
Proti tomuto „smělému“ kroku se postavilo tehdejší vedení ČMVU v Praze v čele s ředitelem Ivanem Neumannem a označilo jej za nepromyšlený a pochybný:
„ČMVU v Praze působí v historických budovách v Praze v Husově ulici pro fungování muzea umění cíleně rekonstruovaných od roku 1973. Právě tady si muzeum vybudovalo svoji nepřehlédnutelnou pozici v síti českých muzeí umění a v panoramatu pražského celostátního kulturního dění. Ohrazujeme se proti tomuto direktivnímu mocenskému jednání. Ohrazujeme se proti jednání MUDr. Davida Ratha, který bez znalosti problematiky předložil tento ,likvidační‘ materiál k projednání radě. Ohrazujeme se proti nekompetentnímu rezortu kultury ze strany Krajského úřadu i rady pro kulturu. Ohrazujeme se rovněž proti jednání krajských úředníků, kteří si už na půdě muzea sjednávají schůzky, obhlížejí kanceláře a povýšeně se dotazují pracovníků muzea, ,zda už mají sbaleno‘.“
Ujištění, že v Kutné Hoře bude líp, se nenaplnilo. Zkušený ředitel a renomovaný historik umění Ivan Neumann se přesto pokusil o nemožné. Pod jeho vedením v Kutné Hoře úspěšně proběhla rekonstrukce a celková koncepce výstavních prostor a zázemí jakož i výstavního plánu. Přesto byl tento „neposlušný“ rebel v únoru 2009 odvolán; ovšem až když bylo všechno hotovo. V květnu 2010 proběhlo v GASKu slavnostní otevření, avšak již za účasti nového ředitele.
Což takhle naslouchat povolaným?
Ale zpět do Prahy. GATE, neboli brána do Středočeského kraje v Husově ulici, je zavřena. Spolu s infocentrem měla galerie ve skromnějších poměrech přilákat lidi, což se ale od roku 2012 – podle jakýchsi představ – nedařilo a zřizovatel došel k závěru, že to nefunguje podle původních záměrů. Je ale přeci evidentní, že takováto zařízení nemohou být soběstačná! Že by tedy opět ona „nekompetentnost“ a nulová orientace v kulturním, respektive tržním prostředí?
Je pravděpodobné, že nový nájemce zde bude brzy nabízet spíše artikl zapadající do komerční sféry okolních domů...Některé kancelářské prostory bývalého infocentra jsou již pronajaté. Výstavní sály, které jsou vybaveny profesionálním osvětlením, klimatizací a bezpečnostními prvky, nyní zejí prázdnotou a čekají na nového nájemce. Je pravděpodobné, že ten bude brzy nabízet spíše artikl zapadající do komerční sféry okolních domů.
Teoreticky si kraj mohl nechat alespoň galerii, rada se však rozhodla schválit záměr pronajmout všechny prostory domu. Bude z toho víc peněz. Jde ale všechno takto přepočítávat?
Je pošetilé se domnívat, že za malou návštěvností stál špatný výstavní program (ač můžeme mít k jeho podobě výhrady) – umění má své meze a pravidla. Celkem bylo v galerii GATE uspořádáno devět výstav (za všechny jmenujme Františka Drtikola, Josefa Čapka či Jiřího Sopka). Podle radního pro kulturu Zdeňka Štefka z KSČM návštěvnost moc velká nebyla. Michal Kašpárek, pověřený vedením galerie, nicméně uvedl, že ročně do ní přišlo zhruba 25 tisíc platících návštěvníků a dalších několik desítek tisíc do infocentra...
A tak mě napadá: kdyby se ušetřilo za miliony proinvestované v Kutné Hoře, mohlo to slavné a prestižní bez potíží dále existovat. To by se ovšem muselo chtít naslouchat povolaným. Někdy méně bývá totiž více.
