Lidovky.cz

Jak zabránit nezdravému stárnutí

  14:58
Prodloužení lidského života o desítky až stovky let by změnilo společensko-kulturní paradigmata. A přináší otázku: Jak dlouhou dobu bude člověk pracovat?

Aubrey de Grey, Michael Rae, Ending Aging: The Rejuvenation Breakthroughs That Could Reverse Human Aging in Our Lifetime. foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

Ve 20. století se délka lidského života téměř zdvojnásobila díky lepší hygieně a lékařské péči i zdravějšímu životnímu stylu. Moderní medicína dnes dělá vše pro to, aby pacienta udržela co nejdéle při životě, ale mnohem méně se věnuje výzkumu a odstranění příčin stárnutí.

Mezi důvody například patří, že stárnutí není považované za nemoc, či že vědci v oboru gerontologie nemají motivaci ověřovat hypotézy, protože bývají šarlatánské a mohly by ukončit jejich profesní kariéru. Biogerontologa Aubreyho de Greye z Cambridgeské univerzity podobné starosti netrápí a je jedním z bojovníků proti stárnutí.

Ti jsou nejen přesvědčení, že lze stárnutí zastavit, ale dokonce člověka trvale omlazovat, a tím prodloužit jeho život o desítky až stovky let. Zcela nesmrtelným se sice nestane, protože může zemřít například při autonehodě, ale bude-li mít dotyčný zájem, může dosáhnout biologické neúmrtnosti.

Tvrdá kritika

Podle de Greye musí lidstvo a věda vyvinout léčebné procesy, jež v podstatě zajistí neomezenou délku lidského života – žít tak dlouho, jak je možné, je naším právem, takže jde o lidské právo, a proto je věda povinna co nejdelší život umožnit. Současnou nečinností ohledně tisíciletého života urychlujeme smrt.

Za své výstřední teze a osobnost je Aubrey de Grey často tvrdě kritizován, protože slibuje nemožné a znevažuje seriózní gerontologii, což přispívá k její špatné pověsti, a tudíž nedostává dostatek finančních prostředků na výzkum

De Grey je původní profesí informatik a k problému stárnutí ho přivedla jeho žena, americká vědkyně Adelaide Carpenterová, jež se zabývá genetikou. De Greyovy názory i vzezření se vymykají hlavnímu proudu – je velmi hubený, má dlouhé vlasy a vousy a o své vzezření nedbá. Za své výstřední teze a osobnost je často tvrdě kritizován, protože slibuje nemožné a znevažuje seriózní gerontologii, což přispívá k její špatné pověsti, a tudíž nedostává dostatek finančních prostředků na výzkum.

De Grey proto inicioval cenu ve výši 20 tisíc dolarů pro molekulární biology, kterým se podaří dokázat, že jeho teze jsou natolik pochybné, že se jimi věda nemusí zabývat. Proč je stárnutí nezdravé, a jak mu zabránit, pak shrnul ve své knize Ending Aging: The Rejuvenation Breakthroughs That Could Reverse Human Aging in Our Lifetime (Konec stárnutí. Omlazující průlomové objevy, které by mohly zvrátit procesy stárnutí v lidském životě), na které spolupracoval Michael Rae.

Výchozí předpoklad

V biologii je de Grey autodidakt – všech znalostí nabyl vlastním studiem. Jeho přístup je interdisciplinární a uvažuje v širším kontextu. Jeho nevýhodou však je, že nikdy nepracoval v laboratoři a je pouhým teoretikem, a proto se mu vyčítá, že nerozumí složitosti lidského organismu a jeho metabolismu.

De Grey ale několik měsíců po studiu příslušné literatury vysvětlil některé efekty způsobené mutacemi mitochondrií, jejichž fungování lze přirovnat k buněčné elektrárně, jelikož v nich díky procesům dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP) používaný jako „palivo“ pro reakce v buňce.

Výchozím předpokladem de Greyovy teorie je, že není třeba pochopit, jak molekulární a buněčné procesy fungují, ale pouze důsledky škod, jež vznikly časem, a ty pak odstranit

Po ověření, že jde o nový objev, už nebylo možné zpochybňovat, že de Grey problematiku stárnutí zvládl, za což mu Cambridgeská univerzita udělila doktorát a vědecká obec ho navzdory neskrývané nevoli musela vzít vážně. V roce 2000 pak následovalo, jak sám říká, jeho osobní vítězství – dospěl totiž k závěru, že stárnutí lze popsat jako určitý počet molekulárních a buněčných změn v lidském těle. Jejich škodlivé účinky se sice časem zvětšují, ale v podstatě jim lze zabránit.

Tato koncepce se stala základem jeho teorie, k níž přistupuje jako k inženýrskému problému. Jejím výchozím předpokladem je, že není třeba pochopit, jak molekulární a buněčné procesy fungují, ale pouze důsledky škod, jež vznikly časem, a ty pak odstranit. A srovnává tento postup s péčí o auto. Pokud se o ně jeho majitel nestará, postupně se jeho díly opotřebovávají a přestávají fungovat. Provádí-li však pravidelně údržbu a opotřebované díly nahrazuje novými, může mu prodloužit životnost z 15 až 20 let na sto a více.

Sedm procesů

Moderní medicína se v uplynulých desetiletích rychle vyvíjela, například umožnila výměnu součástí těla za organické nebo umělé implantáty – od zubů přes klouby až po ledviny či srdce. De Grey se proto nezaměřuje na zásahy do komplikovaného metabolismu, ale na odstranění škod a poruch. Stárnutí se podle něho skládá ze sedmi problematických procesů, jež je třeba vyřešit, a vyšší finanční podpora jeho výzkumu by v příštích 25 letech mohla přinést zásadní průlom.

Stárnutí se podle de Greye skládá ze sedmi problematických procesů, jež je třeba vyřešit, a vyšší finanční podpora jeho výzkumu by v příštích 25 letech mohla přinést zásadní průlom

Podaří-li se v laboratoři prodloužit život myší, prodloužení lidského života se stane společensky přijatelné a získá politickou podporu zajišťující právní rámec i bude impulsem pro soukromé investice. Podle de Greye se někteří současní lidé dožijí 150 až 200 let, a pro případ, že vědecký výzkum nebude natolik rychlý, jak předpokládá, si zaplatil u firmy Alcor zmrazení vlastního mozku, než bude možné jej v nějaké formě znovu aktivovat. Mezi sedm procesů, na nichž by věda měla intenzivně pracovat, podle Greye patří:

  • rozpad a odumírání buněk, což je důležité především u srdce a mozku, v nichž se odumřelé buňky neobnovují;
  • hromadění nevítaných buněk, například tukových, které se mohou podílet na vzniku cukrovky;
  • mutace chromozómů, jejichž nejškodlivějším důsledkem je rakovina;
  • mutace mitochondrií, které produkují energii;
  • shromažďování buněčného „odpadu“ v buňkách, který se akumuluje v lysozymech;
  • shromažďování „odpadu“ mimo buňky v extracelulární, tedy mimobuněčné tekutině;
  • reakce v mimobuněčných proteinech.

Obtížný odhad

Prodloužení lidského života o desítky až stovky let by změnilo společensko-kulturní paradigmata. A přináší například otázky: Jak dlouhou dobu bude člověk pracovat? Kolikrát by měl změnit povolání? Jak budou vypadat stoletá nebo 200letá manželství? Jaké budou vzpomínky na rodičovství před 150 lety a jeho vnímání?

Kdy a zda vůbec nastane vědecký skok v řešení problému stárnutí, lze obtížně odhadnout, faktem však je, že 20 tisíc dolarů za vyvrácení de Greyových tezí zatím nikdo nedostal

V důsledku neúmrtnosti se přelidní Země, a proto bude třeba regulovat porodnost – v podstatě budou nahrazováni jen ti, kdo neúmrtnost odmítnou nebo zahynou například při autonehodě. Kdo však ponese odpovědnost za tato rozhodnutí a jak se budou prosazovat? Co když lidstvo zúzkostliví, protože se všichni budou bát zahynout kvůli úrazu? Co když se jen rozšíří nuda? V každém případě půjde o velmi drahé léčebné procesy a o nové dimenze třídní společnosti.

Očekávaný vědecký průlom zatím nepřišel, ale téma neúmrtnosti nebo dokonce nesmrtelnosti se již objevilo v Silicon Valley. Firmy, jako je Google, investují do výzkumu rakoviny a nakupují startupy zabývající se genetikou. K de Greyovým fanouškům patří nejen futurolog Ray Kurzweil, který dělá vše pro svou nesmrtelnost, ale i investor Peter Thiel.

Motivace mladých miliardářů je jednoduchá: bohatí již jsou, teď jde o to si toto bohatství co nejdéle užít. Kdy a zda vůbec nastane vědecký skok v řešení problému stárnutí, lze obtížně odhadnout, faktem však je, že 20 tisíc dolarů za vyvrácení de Greyových tezí zatím nikdo nedostal.

Ending Aging: The Rejuvenation Breakthroughs That Could Reverse Human Aging in Our Lifetime

Konec stárnutí. Omlazující průlomové objevy, které by mohly zvrátit proces stárnutí v lidském životě

AUTOŘI: Aubrey de Grey, Michael Rae

VYDAL: St. Martin’s Press 2007

ROZSAH: 389 stran

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.