Vydání málokterého českého překladu bylo stejně dobře načasované jako knihy Nassima Nicholase Taleba Černá labuť. Následky vysoce nepravděpodobných událostí. A lze také říct, že Taleb nenapsal žádné nudné vědecké dílo plné vzorců a rozsáhlých teorií a aspirující na Nobelovu cenu za ekonomii. Naopak, jde o jeho provokativní, humorný a kritický pohled na uznávané autority a „zaběhané pravdy“.
Taleb je totiž schopný problémy posoudit a analyzovat zároveň prakticky i akademicky a tuto jeho knihu by si měli přečíst centrální bankéři, rizikoví manažeři a investiční poradci. Pokud by ho vzali vážně, možná bychom žili v o trochu lepším světě. Ponaučí se však z něho každý s kritickým myšlením či se chce zamyslet nad zaběhlou praxí a tvořivěji přistupovat ke svému okolí i vlastnímu životu.
Mapa toho, co neznáme
Nassim Taleb je původem libanonský křesťan narozený v kraji dříve zvaném Levanta pod pohořím Libanon. Studoval ve Francii a v USA, působil jako obchodník s deriváty a investiční poradce a dnes se vyučuje filozofii na Polytechnickém institutu Newyorské univerzity. Je stoupencem Popperovy filozofie, Hayekovy ekonomie a matematických modelů Benoita Mandelbrota. Zejména posledně jmenovaný, jehož kniha The Fractalist: Memoir of a Scientific Maverick (Fraktalista. Paměti nekonformního vědce) byla nedávno posmrtně zveřejněna, Taleba významně ovlivnil.
Taleb se pokouší nastínit mapu území, kde nás to, co neznáme, může výrazně zasáhnout
Talebova kniha vyšla poprvé v roce 2007, v době investičního boomu, kdy nebylo zvykem zpochybňovat vžité ekonomické teorie. Její druhé, rozšířené vydání se v roce 2010 již lépe trefilo do poptávky vyvolané propadem finančních trhů po pádu investiční banky Lehman Brothers a všeobecným růstem globální nejistoty. Právě toto doplněné a do češtiny přeložené vydání pak získalo na aktuálnosti a praktičnosti především novým esejem „O odolnosti a křehkosti“ s podtitulem „Hlubší filozofické a empirické reflexe“.
Dle Taleba tvrzení že „všechny labutě jsou bílé“ neprokážeme tím, že budeme pozorovat milióntou bílou labuť, ale lehce je vyvrátíme tím, že uvidíme jednu černou. Černá labuť je v Talebově pojetí událost, která leží za hranicemi obvyklých očekávání a má mimořádný dopad. Lidská očekávání nutí pro ni nalézat dodatečná vysvětlení, což vytváří dojem, že ji bylo možné předvídat a objasnit.
Celé dějiny se týkají toho, co známe, nebo co si myslíme, že známe, a Taleb se pokouší nastínit mapu území, kde nás to, co neznáme, může výrazně zasáhnout.
Gaussova křivka: Velký intelektuální podvod
V současném světě vyvolává řada událostí složité zpětné vazby, které vedou k lavinovým efektům a situacím, kdy „vítěz bere vše“. Taleb proto popisuje události, jako je ztroskotání Titaniku, objevení penicilinu, libanonská válka, útoky z 11. září 2001 či burzovní krachy z let 1929, 1987 a 2008. Dodatečná racionalizace v těchto případech skoro vždy usiluje o nalézání logických řetězců příčin tam, kde jde z prognostického hlediska o nepravděpodobnou náhodu.
V současném světě vyvolává řada událostí složité zpětné vazby, které vedou k lavinovým efektům a situacím, kdy „vítěz bere vše“
Taleb nás nutí smířit se s realitou, že pravděpodobnost těchto událostí je nezměřitelná. A známé rozdělení, jako je Gaussova křivka, odkazuje tam, kam skutečně patří – k analýze předvídatelných neextrémních událostí a jevů, jako je výška člověka nebo ruleta. Využití tohoto nástroje k řízení finančních rizik považuje za „velký intelektuální podvod“, protože rozdělení rizik není normální.
Osobně mám již delší dobu averzi k řízení rizik metodou „value-at-risk“, jež vyhází z premisy, že 99 dní ze sta riziko nepřevyšuje určitou hodnotu. Události na finančních trzích – zejména v uplynulých čtyřech letech – totiž ukazují, že metoda založená pouze na historických datech, která navíc neříká, jak velká bude ztráta ve třech extrémních dnech, kdy rizika překročí stanovený limit, není zrovna obezřetná a tedy prakticky vhodná, a to právě na obou okrajích pravděpodobnostní křivky.
Průměrov a Extrémov
Taleb navíc k mé velké radosti srovnává reálný graf amerického akciového trhu za uplynulých 50 let a ten, který nezaznamenává deset největších denních pohybů indexu S&P 500 ve zhruba poloviční výši. Model „value-at-risk“, který by chtěl postihnout tuto polovinu vývoje indexu, by musel být konstruován na hladině spolehlivosti 99,92 procenta, která je v praxi nepoužitelná.
Taleb uvádí řadu logických argumentů i empirických příkladů, které s humorem dokládají naše myšlenkové i systémové chyby a omyly
Taleb uvádí řadu logických argumentů i empirických příkladů, které s humorem dokládají tyto naše myšlenkové i systémové chyby a omyly. Například takzvané fraktální matematické rozdělení, které je pro tyto jevy vhodnější, byť ani ono při výpočtu pravděpodobnosti černých labutí příliš nepomůže.
Taleb tyto myšlenky zobecňuje rozdělením světa na Průměrov, v němž běžné myšlení a normální rozdělení funguje, a Extrémov, ve kterém na ně máme co nejrychleji zapomenout. Jeho příklad, kdy pokud se do vzorku bohatství tisíce náhodně vybraných lidí dostane Bill Gates, bude majetek zbylých 999 pravděpodobně na úrovni zaokrouhlovací chyby, pak dobře dokládá fungování Extrémova. Taleb doporučuje, abychom se místo zpřesňování předpovědí soustředili na jejich odolnost vůči chybám.
Deset zásad
Taleb nejprve kriticky hodnotí chápání historických i současných událostí a zkreslení, kterých se často dopouštíme. Následně se věnuje chybám, kterých se dopouštíme při výhledech do budoucnosti, jež jsou mnohem neurčitější, než si jsme ochotní připustit. A nakonec se zaměřuje na extrémní události, problémy komplexity a kritiku Gaussovy křivky. Celkově pak usiluje o vybudování bezpečnější společnosti posílením odolnosti proti černým labutím.
Taleb usiluje o vybudování bezpečnější společnosti posílením odolnosti proti černým labutím
Zmíněný Talebův dodatek pro druhé vydání není žádnou nastavovanou kaší, ale naopak jeho zdařilou snahou čtenáře nejen přivést k vodě, ale je i „naučit pít“. Taleb v tomto eseji dokonce kritizuje první vydání své knihy – upozorňuje na chybné úvahy při hodnocení historie a vyvratitelnost zpětné racionalizace novým poznáním. A v jeho závěru uvádí deset zásad ke zvýšení odolnosti společnosti vůči „černým labutím“:
- Co je křehké, mělo by padnout, dokud je to malé.
- Zastavme privatizaci zisků a socializaci ztrát.
- Lidé, kteří řídili autobus se zavázanýma očima (a havarovali), by neměli dostat nový.
- Nesvěřujme řízení jaderné elektrárny – nebo svých finančních rizik – lidem, kteří dostávají „výkonnostní prémie.
- Kompenzujte komplexitu jednoduchostí.
- Dynamit nepatří do rukou dětem, i když je opatřen varovným nápisem.
- Na důvěře by měla záviset jen Ponziho schémata. Vlády by neměly nikdy volat po „obnovení důvěry“.
- Projevují-li se u narkomana abstinenční příznaky, nedávejte mu další drogy.
- Občané by neměli záviset na aktivech jako prostředku k uložení majetku a spoléhat ve svých penzijních plánech na nedokonalé rady „expertů“.
- Udělejme z rozbitých vajec omeletu.
Praktickým ponaučením z Taleba je, že rozumnější než měřit rizika, která podstupujeme, je podstupovat pouze ta, která dokážeme změřit
Praktickým ponaučením z Taleba pak je, že rozumnější než měřit rizika, která podstupujeme, je podstupovat pouze ta, která dokážeme změřit. Tento závěr není aplikovatelný pouze na různé druhy úvěrových derivátů, které byly na počátku světového rozšíření dnešní finanční krize, ale platí obecně i pro zajištění stability jednotlivých bank, národních bankovních odvětví, subsystémů současných globálních finančních trhů i pro veřejné finance a státní dluhy.
A nakonec snad jen doporučení pro česká nakladatelství. Překlad nejnovější Talebovy knihy Antifragility: Things That Gain from Disorder (Antikřehkost. Věci, které lze získat z nepořádku), která vyšla na letos konci listopadu a v jistém smyslu je pokračováním Černé labutě, by mohl vyjít dříve než za 1,5 roku od jeho anglického vydání. Pokud se samozřejmě některé české nakladatelství tuto novou Talebovu knihu rozhodne publikovat.
Černá labuť. Následky vysoce nepravděpodobných událostí
(The Black Swan: Second Edition: The Impact of the Highly Improbable: With a new section: „On Robustness and Fragility“, Random House Trade Paperbacks 2010)
AUTOR: Nassim Nicholas Taleb
VYDAL: Paseka, 2011
ROZSAH: 478 stran
